|
|
Město Tábor v období tzv. pražského jara a v počátcích normalizace (1968-1970)
Rozkydalová, Pavla ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout kulturu okresního města Tábor na pozadí historických událostí let 1968 až 1970. Na pozadí historie jsou popsány jednotlivé kulturní události a život města a ovlivnění politickým děním, které mělo za následek návrat k období před "zlatými šedesátými" léty. Metodou orální historie byly uskutečněny rozhovory s narátory, kteří měli aktivní vztah ke kulturnímu dění města. Na základě jejich svědectví byla vybrána témata ilustrující kulturní pohyb konce šedesátých let jako období uvolnění až po normalizaci, jejímž důsledkem bylo utlumení kulturního vývoje města, především událostí, které se později neslučovaly s politickým vývojem v zemi. Dalšími zdroji, které dokreslují atmosféru tohoto období, jsou prameny politických orgánů města a také Kronika města Tábora. Autorka se snažila na základě sdělení narátorů a s použitím archivních pramenů co nejvěrněji zachytit atmosféru dění ve městě v tomto období. Narátorům byly v rámci rozhovorů položeny otázky z kulturního i politického dění města v daném období, ale stejně tak otázky osobního charakteru. Na jejich základě pak mohl být ilustrován plastický obraz města ve třech daných letech prizmatem pohledu narátorů. KLÍČOVÁ SLOVA Tábor, tzv. pražské jaro, kultura, společenské dění, normalizace, bigbeat, divadlo, kino
|
|
|
1. vojenská mise českých vojáků po roce 1989
Jedlička, František ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
I. vojenská mise českých vojáků po roce 1989 4 Abstrakt Hlavním cílem práce je připomenout českou účast v 1. Válce v Zálivu v letech 1990-91 a přispět tak k rozšíření poznatků a informací, které máme o této významné události světových dějin. Stěžejními zdroji poznání byly rozhovory vedené metodou Orální historie s příslušníky Československého protichemického praporu, kteří se pod velením plukovníka Vala války za osvobození Kuvajtu zúčastnily. Předkládaný text čerpá dále ze sbírek Vojenského ústředního archivu a relevantních literárních pramenů a prací. S ohledem na specifičnost tématu, kdy byla poprvé po roce 1989 nasazena do zahraniční vojenské mise větší jednotka československé armády, jejíž příslušníci strávili do té doby drtivou většinu svého života a služby v režimu, který se stavěl nepřátelsky k armádám států NATO, s nimiž členové kontingentu na území Saúdské Arábie a Kuvajtu spolupracovali, jsem se snažil postihnout nejen samotný válečný střet a naší účast v něm, ale také předchozí profesní život československých vojáků, jejich vztah k práci, kterou vykonávali, k režimu v němž žili a motivaci k účasti v misi, neboť mě zajímalo, jak se s veškerou touto svou výbavou z minulosti dokázali srovnat při kooperaci s nedávnými protivníky. Vedle toho se práce hlavně věnuje otázkám jejich pohledu na...
|
|
|
"Hitler je v háji, Stalin je v háji a já jsem tu pořád." Analýza životních příběhů manželek a potomků osob odsouzených v procesu v čele s Rudolfem Slánským
Bekrová, Kristýna ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá reflexí politického procesu s protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským v životech rodin odsouzených. Hlavním cílem práce je přiblížit zkušenosti a osobní postoje manželek a potomků odsouzených osob k politickým procesům a zachytit proměny, rozdíly i podobnosti v interpretacích těchto událostí napříč jednotlivými generacemi. Pracovní hypotéza vychází z předpokladu, že vlivem rozdílné historické zkušenosti dochází u jednotlivých generací k odlišnému vnímání událostí 50. let a k posunu v interpretaci politického procesu. První část práce je věnována teoretickým konceptům utváření rodinné paměti, specifikům použitých pramenů a metodologickým postupům. Další část práce přibližuje proces s protistátním spikleneckým centrem a následné snahy o jeho revizi a rehabilitaci odsouzených. Vlastní práce je rozdělena dle časových období, ve kterých je provedena analýza a interpretace vzpomínek samotných aktérů procesu i jejich blízkých příbuzných. Klíčová slova: Politické procesy, rodinná paměť, Rudolf Slánský, 50. léta, perzekuce, trauma.
|
|
|
"Řidič, ten tvrdý chleba má." Proměny podmínek života a práce řidičů autobusů městské hromadné dopravy v Praze.
Sommer, Jakub ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Řidič, ten tvrdý chleba má: Proměny podmínek života a práce autobusů městské hromadné dopravy v Praze." se snaží prostřednictvím metody orální historie v komparaci se sekundární literaturou a archivním materiály, přiblížit práci řidičů autobusů městské hromadné dopravy v Praze v období tzv. Normalizace a Transformace. Práce se zaměřuje na řidiče Dopravního podniku Prahy, kteří pracovali v garážích Dejvice a Řepy. Autor pomocí získaných orálně historických rozhovorů a psaných dokumentů zkoumá, jakým způsobem se profese změnila za posledních čtyřicet let. Na základě svého badání dochází k závěru, že z dominantní pozice vůči cestujícím a dopravnímu podniku, v současnosti řidiči zaujímají zcela opačnou roli. Téma práce je nejen obohacující z perspektivy jednotlivých životních osudů, ale také nám umožňuje otevřít témata, týkající se vlivu moderních technologií na práci obyčejných lidí. Diplomová práce pomáhá přiblížit práci a život řidičů autobusů, ale zároveň ukazuje i proměny přijímaní této profese v samotné české společnosti. Klíčová slova: Dopravní podnik, Řidič autobusu, Garáže Dejvice, Garáže Řepy, Normalizace, Transformace.
|
|
|
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR očima pamětníků
Šťastná, Magdalena ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl rozšířit dosud známé poznatky o Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR o podrobnější popis prvních deseti let existence této instituce. Hlavním cílem práce je zprostředkovat pohledy části zaměstnanců Ústavu, jeho tzv. nevědecké složky, na jeho činnost. V první, teoretické části je téma uspořádání a činnosti Ústavu zasazeno do dobového kontextu, se zaměřením na tehdejší postavení a problematiku historiografie jako vědního oboru; v tomto rámci se podává i obecný popis historiografie jako takové. Na to navazuje kapitola charakterizující zkoumání soudobých dějin v USA, Francii, Německu, Rakousku, Velké Británii a Polsku. V hrubých obrysech jsou zde zachyceny posuny tematických a geografických těžišť, jak se projevovaly v zaměření zájmu historiků soudobých dějin v uvedených zemích. Vzhledem k zakotvení Ústavu se jedna kapitola věnuje institucionálnímu uspořádání Akademie věd České republiky. Metodologická část je zaměřena na objasnění pojmu výzkumného projektu, včetně očekávání a cílů s ním spojených, popisuje užívané metody, s důrazem na kvalitativní metodu orálně-historickou. Interpretační část podrobně pojednává vznik Ústavu, formování jedinečné ústavní knihovny, fungování Ústavu v 90. letech minulého století, s náhledem na pracovní i mezilidské vztahy uvnitř Ústavu a složení...
|
|
|
Proměny tzv. fanouškovských projevů v 1. a 2. české fotbalové lize (zvláště s přihlédnutím k vývoji po roce 2006)
Baran, Ondřej ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Sport dnes patří k nejvýznamnějším volnočasovým aktivitám naší euroamerické civilizace. Nejde přitom jen o jeho aktivní provozování, ale i o masovou zábavu milionů lidí. V této práci se soustřeďuji na divácké projevy na fotbalových stadionech v České republice. Téma se pokouším uchopit prizmatem orální historie, přičemž narátory, kteří mi poskytli rozhovory, jsou pravidelní návštěvníci utkání 1. a 2. české fotbalové ligy. Ve své práci se zaměřuji na motivace a postoje různých diváckých skupin k dění na fotbalových stadionech, přičemž se soustřeďuji zejména na tři z nich: běžné fanoušky, ultras a hooligans. Snažím se postihnout hlavní rozdíly mezi nimi, jež podle mého názoru koření nejen v různé motivaci, ale i ve způsobech komunikace těchto skupin, jakož i v jejich různém věkovém a sociálním složení. Zároveň se však snažím vést v patrnosti i specifické prostředí fotbalových ochozů, v nichž sice všichni diváci vystupují jako jednotlivci, ale zároveň se jistým způsobem stávají i součástí divácké masy, a mohou tedy být v určitých situacích strženi situací, nebo dokonce davovou psychózou. Jsem si pochopitelně vědom složitosti a komplexnosti problematiky sportovního diváctví, a nepokouším se proto o úplné postižení tohoto fenoménu, ale pouze o dílčí analýzu některých z jeho aspektů.
|
|
|
Ukončení těžby na Dole Schoeller/Nejedlý/Kladno očima horníků
Rojková, Veronika ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
"Černé Kladno" - název nerozlučně spjatý s největším středočeským městem jasně vystihuje dřívější průmyslovou tvář Kladna. Kromě hutnictví zde měla mnoholetou tradici právě těžba černého uhlí a její postupné ukončování, které vyvrcholilo předčasně v roce 2002 uzavřením posledního kladenského Dolu Schoeller/Nejedlý/Kladno, mělo dopad na velké množství lidí, kteří v tomto oboru pracovali. Uzavření dolu navíc nesouviselo pouze s útlumem hornické činnosti po roce 1991, ale také s výbuchem metanu, ke kterému na dole došlo koncem roku 2001, a zemřeli při něm čtyři lidé. Tato diplomová práce se pomocí metody kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů věnuje ukončení těžby na Dole Schoeller/Nejedlý/Kladno, tak jak ji vnímali horníci a další zaměstnanci dolu, jejich vyrovnání se se ztrátou zaměstnání trvajícího často řadu let a jejich hledání nového uplatnění. Jako hlavní zdroje informací k faktické části jsou použity obsáhlé publikace Josefa Suldovského Kronika hornictví zemí Koruny české a kolektivní dílo Dobývání uhlí na Kladensku: historie kladensko-slánsko-rakovnické pánve. Pro bližší informace týkající se hornictví přímo na Kladensku pak řada regionálních publikací a tisku. Práce je rozdělena na pět částí. V úvodu jsou stručně shrnuty důvody, které vedly k napsání práce, druhá se...
|
|
|
Odersko po 2. světové válce v životních příbězích jeho obyvatel
Kučerová, Lucie ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historií Oderska zejména po 2. světové válce, kdy tento region prošel významnou proměnou. Cílem práce je mikrohistorická sonda do poválečných dějin regionu se zřetelem k přerodu této původně německé oblasti v oblast dosídlenou Čechy. Diplomová práce je rozdělena do několika částí. V rámci první kapitoly se věnuji zhodnocení pramenné základny ke zkoumanému tématu, co se týče odborné literatury týkající se odsunu Němců a osídlování pohraničí, tak zejména literatury regionální, archivní pramenné základny a narativních pramenů, ať již vydaných vzpomínek odsunutých Němců ze zkoumaného regionu, tak samozřejmě pořízených orálně-historických rozhovorů. V dalších kapitolách je již pozornost věnována situaci na Odersku v roce 1938, v letech 2. světové války, osvobození a následnému odsunu německého obyvatelstva a procesu s ním komplementárně spojeným, dosídlováním. Poválečné Odersko můžeme tak vnímat jako domov na jedné straně ztracený, na druhé straně získaný. Tomuto tématu je věnována poslední kapitola. Práce by měla poskytnout náhled na poválečnou proměnu regionu Odersko v období po 2. světové válce, a to zejména prostřednictvím vzpomínek zúčastněných osob. Klíčová slova Odersko, česko - německé vztahy, odsun Němců z Československa, dosídlování, domov, pohraničí,...
|
|
|
Kulturní spolky ve Vlašimi po roce 1945
Sedláčková, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Jádro práce tvoří kulturní spolky ve Vlašimi po druhé světové válce, tedy po roce 1945 až do roku 1989. Konkrétně se jedná o čtyři spolky, které lze zařadit do kategorie spolků kulturních- jmenovitě Vlastivědný klub P. A. N. Vlasáka, Pěvecké sdružení Blaník ve Vlašimi, Spolek divadelních ochotníků ve Vlašimi a Klub přátel výtvarného umění ve Vlašimi. U prvních třech spolků jsou ve stručnosti nastíněny i jejich počátky sahající až do doby druhé poloviny devatenáctého století, což je již velmi vzdálené vymezenému časovému rámci našeho hlavního zájmu, ale pro poznání historie spolků po roce 1945 to považuji za důležité. K tomu, abychom se mohli zabývat historií jednotlivých kulturních spolků, které ve Vlašimi působily, je nutné znát a orientovat se v širších a obecnějších souvislostech, proto je v práci věnován i prostor pro vývoj spolkové činnosti u nás po roce 1945 a je nezbytné poznat i historii a vývoj samotného města po druhé světové válce, jehož nedílnou a jistě důležitou součástí právě kulturní spolky byly. Práce vychází z majoritní většiny z vlastního archivního výzkumu dostupných archivních materiálů a náležitých fondů uložených v archivu Muzea Podblanicka a Státního oblastního archivu Praha, Státního okresního archivu v Benešově. Tato metoda je doplněna jednak studiem odborných pramenů a...
|
|
|
Děti a válka: rok 1945 ve vzpomínkách pamětníků z Berounska a Plzeňska
Slomková, Veronika ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Práce nazvaná Děti a válka: rok 1945 ve vzpomínkách pamětníků z Berounska a Plzeňska se zaměřuje na zlomové období československých dějin. Sleduje každodenní protektorátní život "obyčejných lidí", důraz klade především na závěrečnou fázi války (například bombardování českého území spojeneckými letci nebo příchod sovětských a amerických vojáků). Aktuálně zaznamenané vzpomínky pamětníků analyzuje a zasazuje je do širšího historického kontextu. Šest oslovených osob z Berounska a Plzeňska prožilo protektorátní léta a konec války v dětském věku. Okolnostmi protektorátní reality bylo jejich dětství průběžně narušováno. Ve zvláště vypjatých situacích (při leteckém poplachu apod.) musely tyto děti jednat jako dospělí lidé. I přes časovou vzdálenost sedmdesáti let jsou jejich vzpomínky důležitým příspěvkem k nekončícímu doplňování a prokreslování historiografického obrazu oné doby, samozřejmě s přihlédnutím ke skutečnosti, že v průběhu času byly ovlivněny různými faktory (dobová propaganda, filmová a literární díla…). Orální historie tady plní svou nezastupitelnou funkci: blížíme se době, kdy osobní vzpomínky na druhou světovou válku už nebude možno nově zaznamenat. Klíčová slova jaro 1945, protektorát Čechy a Morava, spojenecké nálety, Češi a Němci, Berounsko, Plzeňsko, Rudá/sovětská armáda, americká armáda
|
host ::
RSS.