|
|
Sedmdesát let vzpomínek na Lidice a Ležáky
Tajčová, Tereza ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce zachycuje způsob, jakým bylo vzpomínáno na obce Lidice a Ležáky, které byly během druhé světové války vyhlazeny nacisty. Text postihuje období od roku 1945 do současnosti, přičemž se zaměřuje na obraz těchto obcí (a tragédií roku 1942) v odbojářských periodikách Hlas revoluce a Národní osvobození. Na základě kvantitativní i kvalitativní analýzy těchto pramenů autorka interpretuje obraz vzpomínání na lidickou a ležáckou tragédii v daných periodikách a zasazuje jej do dobového kontextu. Klíčová slova: Lidice, Ležáky, Národní osvobození, Hlas revoluce, pieta
|
|
|
Konstrukce identit v biografických narativech reemigrantů
Fürst, Václav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Předmětem zájmu předkládané studie je přeshraniční pohyb osob v době vlády komunistické strany v Československu, ale také v období po roce 1989, a zaměřuje se především na dlouhodobé pobyty v zahraničí. Výsledkem této práce by mělo být zodpovězení otázky, jak se v narativním konstruování identit lidí, kteří v určité etapě svého života zvolili (či byli nuceni zvolit) změnu bydliště ze země svého původu a přesunuli místo svého dalšího pobytu mimo její území, odráží vztah k rodné zemi, k cílové zemi jejich přesunu a také k samotnému procesu emigrace nebo reemigrace. K hlavním otázkám výzkumu patří, zda je možné chápat identitu těchto jedinců stále jako identitu národní, nebo je na místě ji označit již jako identitu emigrantskou, a pokud ano, čím je tato identita charakteristická, případně zda je jejich identita konstruována na jiných základech. Narátoři byli vybráni ze dvou skupin - na jedné straně z představitelů tzv. západní emigrace, na druhé straně z osob dlouhodobě pobývajících v zahraničí legálně z pracovních či studijních důvodů - a obsahy jejich narativů byly následně podrobeny vzájemné komparaci.
|
|
|
Spolupráce Pohraniční stráže s civilním obyvatelstvem v šedesátých a sedmdesátých letech: příklad Chebska
Jaška, Petr ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Práce se věnuje spolupráci vojsk Pohraniční stráže s civilním sektorem především v šedesátých a sedmdesátých letech. Z důvodu lepšího kontextu je ale tematika přehledově zpracována od roku 1945. Práce si klade za cíl zmapovat a popsat proces, na jehož základě kooperovala 5. brigáda Pohraniční stráže v geografickém regionu Chebska s místními obyvateli, a nakolik se civilisté do ostrahy státních hranic zapojovali. Autor vycházel především z archiválií uložených v ABS v Brně Kanicích a z doposud vydané odborné literatury. Dále pak využil rozhovorů s dřívějšímu důstojníky z povolání, které zpracoval pomocí metody orální historie. Za hlavní kritéria byly zvoleny údaje o počtu pomocníků Pohraniční stráže, mladých strážců hranic a o počtu osob, jež byly při pokusu o přechod státní hranice zadrženy za pomoci civilního sektoru. Přihlíženo ale bylo i k mnoha jiným faktorům. Výsledkem práce je pak zjištění, že spolupráce s civilním sektorem měla od padesátých let do konce let sedmdesátých vzestupnou tendenci s vrcholem v druhé polovině sedmdesátých let. V šedesátých letech, především pak v jejich druhé polovině, byla brigáda nucena zintenzivnit využívání civilistů v celém systému OSH díky krácení výdajů a zmenšování hraničního pásma oproti padesátým letům. Určitý propad intenzity spolupráce je patrný po...
|
|
|
Město Tábor v období tzv. pražského jara a v počátcích normalizace (1968-1970)
Rozkydalová, Pavla ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout kulturu okresního města Tábor na pozadí historických událostí let 1968 až 1970. Na pozadí historie jsou popsány jednotlivé kulturní události a život města a ovlivnění politickým děním, které mělo za následek návrat k období před "zlatými šedesátými" léty. Metodou orální historie byly uskutečněny rozhovory s narátory, kteří měli aktivní vztah ke kulturnímu dění města. Na základě jejich svědectví byla vybrána témata ilustrující kulturní pohyb konce šedesátých let jako období uvolnění až po normalizaci, jejímž důsledkem bylo utlumení kulturního vývoje města, především událostí, které se později neslučovaly s politickým vývojem v zemi. Dalšími zdroji, které dokreslují atmosféru tohoto období, jsou prameny politických orgánů města a také Kronika města Tábora. Autorka se snažila na základě sdělení narátorů a s použitím archivních pramenů co nejvěrněji zachytit atmosféru dění ve městě v tomto období. Narátorům byly v rámci rozhovorů položeny otázky z kulturního i politického dění města v daném období, ale stejně tak otázky osobního charakteru. Na jejich základě pak mohl být ilustrován plastický obraz města ve třech daných letech prizmatem pohledu narátorů. KLÍČOVÁ SLOVA Tábor, tzv. pražské jaro, kultura, společenské dění, normalizace, bigbeat, divadlo, kino
|
|
|
1. vojenská mise českých vojáků po roce 1989
Jedlička, František ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
I. vojenská mise českých vojáků po roce 1989 4 Abstrakt Hlavním cílem práce je připomenout českou účast v 1. Válce v Zálivu v letech 1990-91 a přispět tak k rozšíření poznatků a informací, které máme o této významné události světových dějin. Stěžejními zdroji poznání byly rozhovory vedené metodou Orální historie s příslušníky Československého protichemického praporu, kteří se pod velením plukovníka Vala války za osvobození Kuvajtu zúčastnily. Předkládaný text čerpá dále ze sbírek Vojenského ústředního archivu a relevantních literárních pramenů a prací. S ohledem na specifičnost tématu, kdy byla poprvé po roce 1989 nasazena do zahraniční vojenské mise větší jednotka československé armády, jejíž příslušníci strávili do té doby drtivou většinu svého života a služby v režimu, který se stavěl nepřátelsky k armádám států NATO, s nimiž členové kontingentu na území Saúdské Arábie a Kuvajtu spolupracovali, jsem se snažil postihnout nejen samotný válečný střet a naší účast v něm, ale také předchozí profesní život československých vojáků, jejich vztah k práci, kterou vykonávali, k režimu v němž žili a motivaci k účasti v misi, neboť mě zajímalo, jak se s veškerou touto svou výbavou z minulosti dokázali srovnat při kooperaci s nedávnými protivníky. Vedle toho se práce hlavně věnuje otázkám jejich pohledu na...
|
|
|
"Hitler je v háji, Stalin je v háji a já jsem tu pořád." Analýza životních příběhů manželek a potomků osob odsouzených v procesu v čele s Rudolfem Slánským
Bekrová, Kristýna ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá reflexí politického procesu s protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským v životech rodin odsouzených. Hlavním cílem práce je přiblížit zkušenosti a osobní postoje manželek a potomků odsouzených osob k politickým procesům a zachytit proměny, rozdíly i podobnosti v interpretacích těchto událostí napříč jednotlivými generacemi. Pracovní hypotéza vychází z předpokladu, že vlivem rozdílné historické zkušenosti dochází u jednotlivých generací k odlišnému vnímání událostí 50. let a k posunu v interpretaci politického procesu. První část práce je věnována teoretickým konceptům utváření rodinné paměti, specifikům použitých pramenů a metodologickým postupům. Další část práce přibližuje proces s protistátním spikleneckým centrem a následné snahy o jeho revizi a rehabilitaci odsouzených. Vlastní práce je rozdělena dle časových období, ve kterých je provedena analýza a interpretace vzpomínek samotných aktérů procesu i jejich blízkých příbuzných. Klíčová slova: Politické procesy, rodinná paměť, Rudolf Slánský, 50. léta, perzekuce, trauma.
|
|
|
"Řidič, ten tvrdý chleba má." Proměny podmínek života a práce řidičů autobusů městské hromadné dopravy v Praze.
Sommer, Jakub ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Řidič, ten tvrdý chleba má: Proměny podmínek života a práce autobusů městské hromadné dopravy v Praze." se snaží prostřednictvím metody orální historie v komparaci se sekundární literaturou a archivním materiály, přiblížit práci řidičů autobusů městské hromadné dopravy v Praze v období tzv. Normalizace a Transformace. Práce se zaměřuje na řidiče Dopravního podniku Prahy, kteří pracovali v garážích Dejvice a Řepy. Autor pomocí získaných orálně historických rozhovorů a psaných dokumentů zkoumá, jakým způsobem se profese změnila za posledních čtyřicet let. Na základě svého badání dochází k závěru, že z dominantní pozice vůči cestujícím a dopravnímu podniku, v současnosti řidiči zaujímají zcela opačnou roli. Téma práce je nejen obohacující z perspektivy jednotlivých životních osudů, ale také nám umožňuje otevřít témata, týkající se vlivu moderních technologií na práci obyčejných lidí. Diplomová práce pomáhá přiblížit práci a život řidičů autobusů, ale zároveň ukazuje i proměny přijímaní této profese v samotné české společnosti. Klíčová slova: Dopravní podnik, Řidič autobusu, Garáže Dejvice, Garáže Řepy, Normalizace, Transformace.
|
|
|
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR očima pamětníků
Šťastná, Magdalena ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl rozšířit dosud známé poznatky o Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR o podrobnější popis prvních deseti let existence této instituce. Hlavním cílem práce je zprostředkovat pohledy části zaměstnanců Ústavu, jeho tzv. nevědecké složky, na jeho činnost. V první, teoretické části je téma uspořádání a činnosti Ústavu zasazeno do dobového kontextu, se zaměřením na tehdejší postavení a problematiku historiografie jako vědního oboru; v tomto rámci se podává i obecný popis historiografie jako takové. Na to navazuje kapitola charakterizující zkoumání soudobých dějin v USA, Francii, Německu, Rakousku, Velké Británii a Polsku. V hrubých obrysech jsou zde zachyceny posuny tematických a geografických těžišť, jak se projevovaly v zaměření zájmu historiků soudobých dějin v uvedených zemích. Vzhledem k zakotvení Ústavu se jedna kapitola věnuje institucionálnímu uspořádání Akademie věd České republiky. Metodologická část je zaměřena na objasnění pojmu výzkumného projektu, včetně očekávání a cílů s ním spojených, popisuje užívané metody, s důrazem na kvalitativní metodu orálně-historickou. Interpretační část podrobně pojednává vznik Ústavu, formování jedinečné ústavní knihovny, fungování Ústavu v 90. letech minulého století, s náhledem na pracovní i mezilidské vztahy uvnitř Ústavu a složení...
|
|
|
Proměny tzv. fanouškovských projevů v 1. a 2. české fotbalové lize (zvláště s přihlédnutím k vývoji po roce 2006)
Baran, Ondřej ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Sport dnes patří k nejvýznamnějším volnočasovým aktivitám naší euroamerické civilizace. Nejde přitom jen o jeho aktivní provozování, ale i o masovou zábavu milionů lidí. V této práci se soustřeďuji na divácké projevy na fotbalových stadionech v České republice. Téma se pokouším uchopit prizmatem orální historie, přičemž narátory, kteří mi poskytli rozhovory, jsou pravidelní návštěvníci utkání 1. a 2. české fotbalové ligy. Ve své práci se zaměřuji na motivace a postoje různých diváckých skupin k dění na fotbalových stadionech, přičemž se soustřeďuji zejména na tři z nich: běžné fanoušky, ultras a hooligans. Snažím se postihnout hlavní rozdíly mezi nimi, jež podle mého názoru koření nejen v různé motivaci, ale i ve způsobech komunikace těchto skupin, jakož i v jejich různém věkovém a sociálním složení. Zároveň se však snažím vést v patrnosti i specifické prostředí fotbalových ochozů, v nichž sice všichni diváci vystupují jako jednotlivci, ale zároveň se jistým způsobem stávají i součástí divácké masy, a mohou tedy být v určitých situacích strženi situací, nebo dokonce davovou psychózou. Jsem si pochopitelně vědom složitosti a komplexnosti problematiky sportovního diváctví, a nepokouším se proto o úplné postižení tohoto fenoménu, ale pouze o dílčí analýzu některých z jeho aspektů.
|
|
|
Ukončení těžby na Dole Schoeller/Nejedlý/Kladno očima horníků
Rojková, Veronika ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
"Černé Kladno" - název nerozlučně spjatý s největším středočeským městem jasně vystihuje dřívější průmyslovou tvář Kladna. Kromě hutnictví zde měla mnoholetou tradici právě těžba černého uhlí a její postupné ukončování, které vyvrcholilo předčasně v roce 2002 uzavřením posledního kladenského Dolu Schoeller/Nejedlý/Kladno, mělo dopad na velké množství lidí, kteří v tomto oboru pracovali. Uzavření dolu navíc nesouviselo pouze s útlumem hornické činnosti po roce 1991, ale také s výbuchem metanu, ke kterému na dole došlo koncem roku 2001, a zemřeli při něm čtyři lidé. Tato diplomová práce se pomocí metody kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů věnuje ukončení těžby na Dole Schoeller/Nejedlý/Kladno, tak jak ji vnímali horníci a další zaměstnanci dolu, jejich vyrovnání se se ztrátou zaměstnání trvajícího často řadu let a jejich hledání nového uplatnění. Jako hlavní zdroje informací k faktické části jsou použity obsáhlé publikace Josefa Suldovského Kronika hornictví zemí Koruny české a kolektivní dílo Dobývání uhlí na Kladensku: historie kladensko-slánsko-rakovnické pánve. Pro bližší informace týkající se hornictví přímo na Kladensku pak řada regionálních publikací a tisku. Práce je rozdělena na pět částí. V úvodu jsou stručně shrnuty důvody, které vedly k napsání práce, druhá se...
|
host ::
RSS.