|
|
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
|
|
| |
|
|
Ekonomické ukazatele udržitelného urbanistického rozvoje středně velkých měst
Pavlas, Miroslav ; doc.Ing.Liběna Tetřevová,Ph.D. (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Mgr. Michael Pondělíček,Ph.D. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce je založena na principu měření ekonomického pilíře udržitelného rozvoje města, který je chápán především jako kvalitativní rozvoj. Tento princip spočívá v dosahování ekonomické prosperity, která nevede ke znehodnocení území města a snížení kvality života pro jeho obyvatele. Tento přistup vyžaduje vytvoření odpovídající sady ukazatelů, která bude kvalitativní aspekty ekonomického pilíře udržitelného rozvoje zahrnovat. V první části jsou shrnuty dosavadní přístupy k definicím udržitelného rozvoje a ke způsobům jeho měření, a to jak mezinárodní, tak na úrovni České republiky. Rovněž jsou vymezeny základní charakteristiky urbanistického rozvoje města, jimiž lze definovat jeho kvalitativní rozvoj. Druhá část je zaměřena na dosavadní způsoby, kterými je udržitelný rozvoj měřen, tj. především v rámci indikátorových sad. Tyto indikátorové sady jsou předmětem podrobného kritického zhodnocení, nakolik je možné využít je pro měření ekonomického pilíře udržitelného rozvoje v podobě, jak je chápán v této práci. Zvláštní důraz je kladen na otázku využitelnosti ekonomických makroagregátů (zejména HDP), který je dosud považován za jeden z klíčových ekonomických indikátorů udržitelného rozvoje. V další části se práce podrobně věnuje vymezení ekonomické prosperity s důrazem na rozlišení charakteristik typických pro krátké, středně dlouhé a dlouhé období. Měření udržitelného urbanistického rozvoje v krátkém období je založeno na sledování finanční stability hospodaření města. Ve středně dlouhém období je rozhodující způsob, jakým město nakládá se svým majetkem, tj. zejména budovami a pozemky, které jsou klíčové pro další směr budoucího urbanistického rozvoje města. V další části jsou konstruovány ukazatele zaměřené na měření schopnosti města udržet kvalifikovanou pracovní sílu jako předpokladu dlouhodobé ekonomické prosperity. V závěrečné části části se práce soustřeďuje na dlouhodobý udržitelný urbanistický rozvoj z ekonomického hlediska, který vychází z ekonomického vyjádření urbanistických charakteristik, a to prostřednictvím posouzení investic do základní infrastruktury a efektivity jejího provozu. Navržená sada ukazatelů je ověřena na případových studiích tří středně velkých českých měst.
|
|
|
Zdravé bydlení
Zhuravlyova, Yelena ; Koutný, Jan (oponent) ; Peřinková, Martina (oponent) ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Každé velké město se postupem času dostává do těžko řešitelných problémů: přelidnění, dopravní zácpy, zhoršení ekologické situace. Přechod od průmyslové k informační fázi růstu proběhl v některých zemích rychleji, než se podařilo přetvořit infrastrukturu. Proto environmentální navrhování a stavebnictví by neměly být krátkodobou módou, ale spíše dlouhodobou cíle pro všechny skupiny spojených s výstavbou. Zdravé bydlení je jedním z mnoha požadovaných cílů, jak začít složitou a dlouhodobě ekologicky orientovanou rekonstrukci měst. Pro jejich úspěšnou ekologickou obnovu je nutná znalost již realizovaných příkladných řešení. Za tím účelem disertační práce analyzuje základní ekologické problémy sídel, analyzuje příklady přístupů ke zlepšení ekologických parametrů měst na referenčních zahraničních příkladech a vytváří kritéria a zásady navrhování urbanistických struktur pro zdravé bydlení v České republice.
|
|
|
Brno - Compact City among the old and the new railway stations
Gallo, Luboš ; Tušer,, Jaroslav (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Urban-architectural study of a new part of town between the existing and future main train station in Brno. The study is a new concept of space as a potential alternative to the approved land-use plan. The main feature of the solution is to transfer the planned route of the proposed urban boulevard roller coaster in urbanized areas have street griddle. This solution is particularly beneficial in this respect that the body does not make the roller coaster of the area urban barrier. Emphasis is placed on the proposal to create exciting new urban spaces and their interconnectedness. The idea is to create a new pedestrian route as the natural link between the new railway station and historical center of Brno. The proposal addressed two sites. It is the creation of a new residential area on the waterfront Svratky and also address the reconstruction of railway station area. The proposal envisages the territory of the city with the addition of new functions such as library, conference center and also a new church.
|
|
|
Kompaktní formy bydlení
Májek, Jan ; Koutný, Jan (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
„Kompaktní formy bydlení“ je výraz, se kterým se v české bytové architektuře zatím příliš nesetkáváme. Tato koncepce hustě zastavěných nízkopodlažních obytných souborů přitom v sobě nese silný potenciál nejen v otázkách pouhého bydlení, ale nabízí i jeden z progresivních způsobů alternativního řešení obytného prostředí vůbec. Zkoumaná forma bytové zástavby nabývá na významu zvláště ve specifických situacích, kdy konvenční bytová výstavba selhává a spíše generuje další společenské problémy. Disertační práce se v první řadě snaží v maximální dostupné míře zdokumentovat problematiku kompaktního bydlení, popsat jeho základní formy a poukázat na historické kořeny této typologie. Získané poznatky byly následně podrobeny hloubkové analýze, jejímž výstupem má být co nejkomplexnější charakteristika zkoumaného tématu a jeho zařazení do kontextu standardních forem bydlení. Výsledkem výzkumu je soubor informací, předpokladů a typologických východisek, která určují primární urbanistické, architektonické, případně sociální limity této obytné kategorie. Práce se pokouší zohlednit zadané téma v širším kontextu bydlení, jakožto elementární lidské potřeby. V konečném důsledku by zjištěné poznatky měly svým dílem přispět ke kultivaci bytové scény u nás a vytvořit teoretický materiál, který by se stal základním informačním podkladem pro tvorbu kompaktních obytných souborů. Závěry tohoto výzkumu mohou být dále rozvíjeny, ověřovány a zpřesňovány ve výukových procesech na fakultách architektury nebo přímo v praxi. Získané výsledky výzkumu by mohly podnítit zájem o tento typ kolektivního bydlení a přispět k obohacení české bytové scény o syntetickou formu, která bude tvořit typologický spojovací mezičlánek mezi rodinným domem a bytovkou. Nízkopodlažní obytné soubory s vysokou hustotou osídlení mohou současně vytvářet efektivní protiváhu k rozvolněné předměstské zástavbě typových rodinných domů a nabídnout způsob, resp. jeden z alternativních způsobů, jak se lze s touto urbanisticky rozpadlou bytovou zástavbou vypořádat.
|
|
|
Architekt Jiří Voženílek ve Zlíně
Svoboda, Jiří ; Prof.Ing.arch.Robert Špaček,CSc. (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Jiří Voženílek se narodil 14. srpna 1909 v Holešově, v rodině gymnaziálního profesora. Gymnázium studoval v Praze, kde pak vystudoval i architekturu na ČVUT. V 60. letech se stává na této škole univerzitním profesorem a později také hlavním architektem Hlavního města Prahy. K firmě Baťa nastoupil 20. dubna 1937. První jeho prací bylo sekundovat na tehdejším projektu Římsko-katolického kostela v Otrokovicích-Baťově panu ing. arch. Vladimíru Karfíkovi. Později se stává vedoucím skupiny č. 276 Stavebního oddělení č. 8 a je vedoucím projektantem. Za firmu Baťa spolupracuje s architektem Jaroslavem Fragnerem při tvorbě urbanistického konceptu Průmyslového města Kolín z let 1940 - 41. Sám projektuje zajímavou industriální stavbu kafilérie v Otrokovicích-Baťově. Z jeho dalších architektonických realizací jsou v areálu bývalých baťových závodů ve Zlíně nejvíce známy tovární budovy č. 14 a 15, které byly postaveny v letech 1946 – 47 (č. 15) a 1947 - 48 (č. 14). Ovšem nejvýraznější architektonickou realizací ing. arch. Jiřího Voženílka je rozhodně budova Kolektivního domu ve Zlíně. Je autorem mnoha významných urbanistických projektů u nás i ve světě. Stál v čele skupiny architektů, kteří v letech 1946-47 vytvořili Regulační plán Zlína, který je ve své podstatě platný dodnes.
|
|
|
Revitalizace areálu BVV
Severa, Zdeněk ; Tušer,, Jaroslav (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Urbanisticko-architektonická studie revitalizace BVV a jeho okolí, zpracovaná v předložené diplomové práci, si klade za cíl nalézt nové prostorové a funkční řešení areálu a jeho užší zapojení do stávající městské struktury. Při řešení tohoto prostorového uspořádání jsou rozbity stávající bariéry mezi mnohdy monofunkčně zaměřenými lokalitami v okolí. Do návrhu jsou začleněny městotvorné prvky v souladu s principy tvorby kompaktního města. Nově vzniklá zástavba doplňuje stávající objekty tak, aby bylo docíleno optimálního promísení funkcí za účelem posílení životaschopnosti řešeného území.
|
|
|
Adaptace aparatury pro časově rozlišenou optickou spktroskopii
Koutný, Jan ; Šedina, Martin (oponent) ; Vala, Martin (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je sestavení aparatury pro měření transientní absorpce zábleskovou fotolýzou a otestování její funkčnosti pomocí detekce absorpce tripletních stavů benzofenonu. Teoretická část je věnována základům optické spektroskopie, zábleskové fotolýzy a instrumentace, využívané ve spektroskopii s přihlédnutím na komponenty použité při stavbě experimentální aparatury. Praktická část se zaměřuje na vlastní realizaci aparatury, proměření základních experimentálních závislostí pro otestování funkčnosti aparatury a zjištění časové závislosti průběhu transientní absorpce tripletních stavů.
|
|
|
Taktiky pre vidiek, možnosti regulácie: región Kysuce
Šuška, Milan ; Sopirová, Alžbeta (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Práca definuje hodnoty a kvality vidieckej zástavby a popisuje premeny architektúry a prostredia v regióne Kysuce najmä po roku 1989. Vývoj porovnáva so zahraničnými vidieckymi regiónmi v Európe. Úlohou bolo predstaviť lokálne regulácie zo zahraničia, overiť ich vplyv na podobu vidieka a modernú architektúru. Prá¬ca vysvetľuje zmysel a dôvody architektonických a urbanistických regulácií, overuje legislatívne možnosti ich uplatnenia v predmetnom regióne a navrhuje taktiky vedúci k zvýšeniu stavebnej kultúry v regióne.
|
host ::
RSS.