|
|
Rukopisy nejstarších českojazyčných mariánských hodinek
Neufus, Zuzana ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
CZ Diplomová práce se zaměřuje na studium dochovaných rukopisů nejstarších českojazyčných mariánských hodinek z vrcholného a pozdního středověku. Zejména se soustředí na rukopis KNM V H 36 zvaný Hodinky české královny, který na základě jeho výzdoby je možno přiřadit některé z tehdejších členek rodiny Václava IV., i když doposud jednoznačně a spolehlivě donátorka nebyla s přesností určena. Podle určitých znaků se přiřazuje královnám Alžbětě Pomořanské nebo Žofii Bavorské, avšak lze uvažovat o princezně Anně Lucemburské, která se později stala anglickou královnou sňatkem s Richardem II. Plantagenetem. V práci je zpočátku představen náhled do skupiny liturgických a modlitebních kodexů období středověku. Poté je krátce zmíněn knižní vývoj, stěžejní prvky, obsah, výzdoba i vliv lucemburského období na české prostředí rukopisné kultury. Následují kapitoly věnující se mariologii a specifikaci tohoto typu rukopisu. Hlavní těžiště práce představuje zpracovaný katalog nejstarších českojazyčných hodinek Panny Marie, včetně kodikologického a ikonografického popisu. Všechny rukopisy jsou uváděny se svou signaturou, event. dostupným odkazem na on-line digitalizát. Závěr shrnuje výsledky studia středověkých hodinek a úvahy nad výkladem sporných iluminací. Připojené konkordance, ikonografický rejstřík, seznam...
|
|
|
Bible Zamojských a české překlady Bible do 1. poloviny 15. století
Šteflová, Květa ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se dělí do dvou hlavních částí. První se zabývá českými překlady liturgických textů, a především bible do první poloviny 15. století, snaží se zmapovat jejich počátky, stejně jako jejich vývoj. Jsou rozebírány především první tři tak zvané redakce českého překladu bible, což tvoří pomyslný můstek pro druhou část, která se věnuje rozboru Bible Zamojských. Nejprve je památka zasazená do historického kontextu, to souvisí s rozebíranou problematikou její datace. V rozboru je pak zahrnuté řazení a obsah biblických knih, korektury a poznámky a konečně iluminace. Na závěr je snaha alespoň krátce postihnout možné osudy rukopisu na základě v něm dochovaných signatur.
|
|
|
Bohemikální rukopisy v Beineckeho library Yale
Hadaš, Jiří ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
V The Beinecke Rare Book & Manuscript Library je uložena též sbírka vzácných rukopisů, z nichž některé mají přímou vazbu na české prostředí, ať již tím, že zde vznikly, případně byly součástí středověkých institucí a jejich knihoven. Institucí The Beinecke Rare Book & Manuscript Library ve vztahu k středověkým i raněnovověkým rukopisům bohemikální provenience se doposud nezabývala žádná studie. Výzkum bohemik uložených v zahraničních institucích má v českém kodikologickém bádání dlouhou tradici, neboť četné zahraniční sbírky obsahují velké množství rukopisů české provenience. V průběhu studie byly nalezeny památky, které byly pozapomenuty. Možná nemají takovou důležitost a nejsou natolik vzácné ve srovnání s jinými bohemiky, přesto stojí za to si ony písemnosti připomenout a blíže zpracovat. Současně je nutno zmínit, že jedním z dokumentovaných rukopisů je tzv. Voynichův rukopis, který je považován za nejvzácnější rukopis sbírek a současně za jednu z nejzáhadnějších knih světa. Právě této památce je věnována zvýšená badatelská pozornost. Zpracování tématu není jen přínosem pro poznání historie bohemikálních rukopisů, ale i pro knihovnu samotnou, neboť se rozšíří povědomí o její unikátnosti a výjimečnosti na mezinárodní úrovni a je možno konstatovat, že se zvýší zájem za účelem provádění dalších vědeckých...
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovacím, které se odehrály v předbělohorské době, nebyla v české historiografii ještě věnována velká pozornost. Ukazuje se, že se k nim dochovalo značné množství zpráv, nejen v oficiálně vydaných dobových tiscích, ale i v rukopisných pramenech - v dílech kronikářů i letopisců, pamětech zúčastněných osob a především v soudobé úřední i soukromé korespondenci. Vedle písemných pramenů se dochovaly také prameny hmotné a značná část pramenů obrazových. Zpracování a zhodnocení pramenů k jedné z nich, ke korunovaci Matyáše Habsburského v Praze dne 23. května 1611, je věnována první část této práce. Korunovace je v životě panovníka ceremoniál, který veřejně stvrzuje jeho postavení v čele země. Tento obřad je obvykle vykonán podle předem stanoveného řádu. V případě zemí Koruny české mu dal určitou závaznou formu Korunovační řád českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaný Karlem IV. Hlavní jádro tohoto řádu zůstalo zachováno i při Matyášově korunovaci. Jeho korunovace v chrámu sv. Víta byl akt slavnostní, ale značně ovlivněný tehdejší politickou situací. Odehrál se pod silnou ochrannou vojska, za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením široké veřejnosti, především prostého lidu. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Podrobnému...
|
|
|
Boj o Vratislavsko 1290-1341
Velička, Tomáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Holá, Mlada (oponent)
Předkládaná práce se skládá ze tří kapitol. V její první části jsem se snažil ukázat přehled rozvoje česko - slezských vztahů ve 13. a 1. polovině 14. století. Druhá kapitola se věnuje Kladsku jako pohraničnímu regionu. V její první části jsem se snažil vyřešit otázku příslušnosti Kladska v letech 1278 - 1290. V druhé části jsem se pokusil srovnat za pomoci zkoumání konfirmačních listin postavení měst ležících v kladské kotlině s jinými českými královskými městy. V poslední, nejrozsáhlejší kapitole, se pokouším vyřešit otázku autenticity testamentu Jindřicha IV. Vratislavského.
|
|
| |
|
|
Jan a Zikmund z Vartemberka ve službách českého krále v Horní Lužici
Machová, Barbora ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Holá, Mlada (oponent)
Vartemberkové byli jedním z nejpřednějších českých panských rodů, jejichž původ se odvozuje od starobylého rodu Markvarticů. Vartemberkové vlastnili řadu rozsáhlých panství, zejména na severu Čech, a vytvořili několik rodových větví. Vzhledem k politické angažovanosti jejich příslušníků, se s pány z Vartemberka setkáme ve všech publikacích věnovaných vládě českých králů od posledních Přemyslovců přes Lucemburky až k Jagelloncům, ale speciálních studií věnovaných Vartemberkům je jen poskrovnu. Mezi úřady, které členové rodu zastávali, patřily i hejtmanské úřady ve vedlejších zemích Koruny české, a to zejména v Horní Lužici. Práce je zaměřena především na Vartemberky spjaté s úřadem zemského fojta v Horní Lužici od 2. poloviny 15. století do prvních desetiletí století následujícího, tj. v době obnovy celistvosti České koruny po skončení husitských válek. Hlavními protagonisty výzkumu budou Jan z Vartemberka, zemský fojt v Horní Lužici v letech 1459-1464 a Zikmund z Vartemberka, ve stejném úřadu v letech 1490-1504, 1507-1511. Klíčová slova: páni z Vartemberka, Česká koruna; Horní Lužice; úřad fojta; Jan z Vartemberka; Zikmund z Vartemberka; 2. polovina 15. století
|
|
|
Ke slávě Boha i krále. Církevní politika Jana Lucemburského se zaměřením na Horní Lužici a Slezsko
Ulman, Stanislav ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Holá, Mlada (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje církevní politice českého krále Jana Lucemburského ve vztahu k Horní Lužici a vratislavskému knížectví, tedy oblastem, které se díky jeho úspěšné územní politice staly nedílnou součástí českého státu na několik staletí. Jelikož jmenované země patřily mezi imediátní državy českého krále, mohl v nich plně rozvinout i svou donátorskou činnost. Výzkum se opírá o analýzu dostupných pramenů zejména diplomatické povahy a zároveň přihlíží i k pramenům narativním. Cílem práce je analyzovat a interpretovat Janův vztah vůči církevním institucím, zejména kapitulám a klášterům, ve vymezených regionech. Pozornost je rovněž věnována církevnímu mecenátu Jindřicha Javorského, dávného konkurenta Jana Lucemburského v zápase o Horní Lužici, který do roku 1329 vládl nad Zhořeleckem a nad částí hornolužického území až do konce svého života († 1346). Práce by ráda přispěla k zhodnocení Janovy podpory církevních institucí, která směřovala k upevnění jeho postavení ve zmíněných oblastech. Klíčová slova: Jan Lucemburský; Jindřich Javorský; Horní Lužice; Slezsko; Vratislavsko; církevní politika; církevní donace; konfirmace
|
|
|
Postavení Chebska v diplomatických pramenech vrcholného středověku
Trulík, Vladimír ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Holá, Mlada (oponent)
Podstatou bakalářské práce je shrnout dosavadní bádání v diplomatice a paleografii - pomocných vědách historických - s přihlédnutím k vývoji obecnému a zvlášť českému. Dále pak pojednat o obecném vývoji listiny, o společensko-právním postavení listiny a o jejím vývoji s přihlédnutím na středoevropský prostor - konkrétně německý a český. Dalším cílem je popsat a vysvětlit počáteční vývoj institucí, jež předcházely panovnické kanceláři Svaté říše římské, popsat samotnou říšskou kancelář a samozřejmě kancelář českého panovníka. Posléze shrnout vývoj písma. V druhé fázi práce je podstatou povšechně shrnout vývoj v městě Chebu, vysledovat listinné prameny Chebska v edici Codex iuris municipalis regni Bohemiae II. a na jejich základě popsat tamní právní specifika a skutkovou podstatu samotných pramenů, stejně tak jako dění ve městě a jeho okolí. Podstatou poslední části, diplomatické, je přikročit k vlastnímu diplomatickému zpracování dostupných pramenů a na základě překladatelské činnosti a práce s textem vysledovat stylistický vývoj, kvalitu provedení listiny a rozdíly mezi dochovanými prameny. Klíčová slova: diplomatika, paleografie, pomocné vědy historické, listina, panovnická kancelář, písmo, vrcholný středověk, Cheb
|
|
|
Historie města Počátky do roku 1848. Listinář města Počátek.
Klusáček, Petr ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Holá, Mlada (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na ediční zpracování listin města Počátky. Jedná se soubor listin uložených ve Pelhřimově ve fondu Archiv města Počátky (Listina č. 1 - č. 20), které se dochovaly z - Tyto listiny představovaly zásadní právní dokumenty, které ovlivňovaly život ve městě od středověku do 18. století. Právní výsady získalo město jak od svých vrchností, tak od panovníků. Špatný fyzický stav některých listin je hlavní důvod vedoucí ke zpracování i předchází úvodní studie věnovaná historii města v
|
host ::
RSS.