|
| |
|
|
Odpovědnost v pracovním právu
Dáňová, Lucie ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr Odpovědnost představuje jeden z nejdůležitějších institutů práva a její význam se projevuje rovněž v pracovněprávních vztazích. I zde je třeba postihovat nežádoucí jednání, ať se jej dopustí zaměstnanec či zaměstnavatel. Jak z uvedené práce vyplývá, nedoznal současný zákoník práce v oblasti odpovědnosti podstatných změn a vychází ze shodných principů jako zákoník předchozí. Právní úprava reflektuje fakticky slabší pozici zaměstnance, kterou kompenzuje zvýšenou právní ochranou. Domnívám se, že uvedená koncepce je správná, neboť je nutno zaměstnanci garantovat tímto způsobem určité sociální jistoty. Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by dojít v případě nepřiměřených sankcí k ohrožení společenského postavení nejen jeho samotného, ale též jeho rodinných příslušníků. Je však žádoucí zachovávat mezi oběma stranami pracovněprávního vztahu co do odpovědnosti určitou rovnováhu. Zaměstnanec by neměl zneužívat zvýhodněného postavení, měl by ke svým povinnostem přistupovat zodpovědně a nezpůsobovat např. svou nedbalostí ztráty svému zaměstnavateli. Je třeba mít na paměti, že na straně zaměstnavatele nemusí vždy vystupovat pouze ekonomicky silná korporace, ale také menší podnikatelé, jimž by zaměstnanec, vzhledem k limitaci rozsahu náhrady škody způsobené nedbalostním jednáním, mohl přivodit značné, mnohdy až...
|
|
|
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Šimková, Kamila ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Tématem diplomové práce je bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). Toto téma bylo vybráno pro jeho důležitost a aktuálnost. Diplomová práce obsahuje osm kapitol. V první kapitole je charakterizován pojem BOZP. Bezpečné a zdraví nezávadné pracovní podmínky chrání zaměstnance a další osoby, aby nebylo ohroženo jejich zdraví a bezpečnost. Zajištění BOZP je důležité pro zaměstnance, zaměstnavatele i pro celou společnost. Ve druhé kapitole jsou uvedena fakta z historie zajišťování BOZP. Třetí kapitola popisuje významné vnitrostátní právní předpisy, které zabezpečují zdraví a bezpečnost lidí v pracovním procesu. V této kapitole jsou dále uvedeny mezinárodní organizace, mezinárodní smlouvy a další právní předpisy. Čtvrtá kapitola se zabývá právy a povinnostmi zaměstnavatelů a zaměstnanců. Primární odpovědnost při zajišťování BOZP mají zaměstnavatelé. Na druhou stranu také zaměstnanci mají povinnost starat se o své zdraví a bezpečí a o zdraví a bezpečí ostatních osob na pracovišti. Zaměstnavatelé mají povinnost spolupracovat se zaměstnanci nebo jejich zástupci v záležitostech týkajících se BOZP. V této kapitole jsou také popsaná práva odborových organizací a zástupců pro oblast BOZP. Pátá kapitola popisuje další zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví...
|
|
|
The comparison of termination of labour relation in Czech and Slovak republic
Šebo, Eduard ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato práce pojednává o problematice skončení pracovního poměru v České republice, resp. na Slovensku. Zmíněnou problematiku jsem uchopil způsobem komparace platných ustanovení uvedených v zákonících práce ČR a SR. Důslednou znalost předmětné problematiky pokládám za nanejvýš praktickou. Jsem přesvědčen, že jde o jeden ze systémově nejvýznamnějších atributů určujících fungování celé společnosti. Ze způsobu úpravy práce jako základního výrobního prostředku kteréhokoliv státního zřízení je možné dovodit množství zajímavých informací. Práce byla a je nutným předpokladem k našemu přežití a je tak základem každého státního zřízení. Práci jsem rozdělil do samostatných šesti kapitol, ze kterých každá se pracovnímu právu věnuje z jiného úhlu pohledu. První kapitola pojednává o předmětu, účelu a obsahu pracovního práva. Kapitola druhá popisuje historii pracovního práva a člení se do dvou podkapitol a to do roku 1989 a po tomto roku. Popisuje tedy rovněž poměry v Československu, za kterého od určitého roku platila stejná právní úprava ve všech právních odvětvích. Třetí kapitolu jsem věnoval pracovnímu poměru jako právnímu institutu. V kapitolách čtyři a pět jsem popsal způsoby ukončení pracovního poměru v České a následně i Slovenské republice. Za nejdůležitější část ovšem považuji kapitolu šest, ve které...
|
|
|
Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů
Orel, Jan ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
64 3. Závěr Předmětem úpravy zákona 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů jsou právní poměry příslušníků a jejich služební vztahy. Tím je vymezena věcná působnost zákona a také vyjádřen jeho základní účel. Zákon o služebním poměru je pojat jako zákon, který samostatně a komplexně upravuje celou šíři zaměstnaneckého vztahu příslušníků a to jak hmotněprávní tak i procesněprávní část problematiky služebního poměru. Obsahuje nejen úpravu základních institutů jako je vznik, změna a skončení služebního poměru, podmínky výkonu služby, základní povinnosti příslušníka, služební příjem, doba služby, výsluhové nároky a v neposlední řadě též úprava řízení ve věcech služebního poměru, ale i ty instituty, které byly tradičně v dosavadních úpravách služebního poměru převzaty ze zákoníku práce (např. zastupování, počítání času, zánik a přechod nároků po smrti příslušníka). To je výsledkem snahy zákonodárce upravit specifický státně služební vztah příslušníků plnících úkoly státu v bezpečnostních sborech tak, aby došlo v nejširší míře k jeho oddělení od zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů (např. zákona o zaměstnanosti), které platí pro zaměstnance v pracovním poměru. Narozdíl od služebního zákona, platného pro civilní státní zaměstnance, neumožňuje zákon o služebním poměru, aby na...
|
|
|
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Salajka, Radek ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Shrnutí V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dochází ke kolizi dvou zájmů, a to dvou skupin subjektů. Mezi hlavní subjekty patří zaměstnavatelé na jednom konci, kontra zaměstnanci a společnost jako taková na konci druhém. Pokud jde o zájmy akcionářů, tak na jedné straně stojí zefektivnění výroby a tím maximalizaci zisku, na druhé straně zájem na maximalizaci bezpečnosti zaměstnanců, což je záležitost z právního i morálního hlediska nutná, ovšem značně nákladná. Řešení spočívá v kompromisu, situaci, kdy je zajištěna solidní bezpečnost při práci za rozumné výdaje. Za řešitele této situace je nutno považovat stát, který stojí někde uprostřed těchto subjektů a jejich zájmů a nelze jej jednoznačně postavit na stranu zaměstnanců, ani zaměstnavatelů, ale zato může svými veřejnoprávními zásahy ve formě zákonů a dalších právních předpisů stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ovlivnit. Stát v sobě totiž také řeší protikladné postoje v tomto směru, a sice žádaná maximalizace zisku obchodních společností a tím co možná nejvyšší odvody na daních do státní pokladny, versus touha po co nejnižších výdajích z titulu důchodového a sociálního pojištění zaměstnancům a zájem na co nejdelším produktivním věku v životě každého jedince. Lze ale argumentovat i tím, že přece pracovní síla ve formě zaměstnanců, s...
|
|
|
Problematické aspekty ochrany osobních údajů
Všetečková, Anna ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se skládá celkem z pěti kapitol, úvodu a závěru. V úvodu diplomové práce se autorka věnuje uvedení do problematiky ochrany osobních údajů a jejímu významu v současném světě, kdy v něm současně vymezuje cíle práce. V první kapitole jsou vymezeny základní prameny právní úpravy ochrany osobních údajů, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské a mezinárodní úrovni. Ve druhé kapitole je pozornost věnována základům právní úpravy ochrany osobních údajů, přičemž se autorka v první podkapitole věnuje vymezení základních pojmů, ve druhé podkapitole podává přehled základních principů týkajících se zpracování osobních údajů a v podkapitole třetí shrnuje právní tituly ke zpracování osobních údajů. V kapitole třetí je rozebrán institut pověřence pro ochranu osobních údajů ve smyslu Obecného nařízení. Její první podkapitola se zabývá vymezením případů, kdy je nutné pověřence jmenovat. V druhé podkapitole se autorka věnuje problematice kvalifikačních předpokladů kladených na osobu pověřence. Tématem třetí a čtvrté podkapitoly je vymezení postavení pověřence ve vztahu ke správci a shrnutí jednotlivých úkolů stanovených pověřenci Obecným nařízením. V páté podkapitole pak autorka rozebírá jednotlivé možnosti, které může správce při jmenování pověřence zvolit a analyzuje jejich soulad s obecnými principy...
|
|
|
Neplatnost pracovněprávních úkonů
Dostál, Martin ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Závěr Neplatnost právních úkonů v individuálním pracovním právu se v poslední době dramaticky vyvíjela. Nález Ústavního soudu1 změnil vzájemný vztah zákoníku práce a občanského zákoníku a preferencí relativní neplatnosti právních úkonů v pracovním právu prohloubil v zákoníku práce principy a zásady, na nichž je postaveno soukromé právo. Podle mého soudu je to velkým přínosem, jedním z principů soukromého práva má být rozhodnutí každého účastníka soukromoprávního vztahu, zda bude o svá práva bojovat. Nepochybně je však nutné udržet míru právní jistoty na vysoké úrovni. Pro účastníky pracovněprávních vztahů je dle mého názoru z hlediska právní jistoty výhodnější, považuje-li se právní úkon za platný, i když je tento stižen vadou, jež způsobuje jeho neplatnost, do té doby, než se jeden z účastníků jeho neplatnosti nedovolá. Jestliže se jedná o zásadní vadu, je zde zachována absolutní neplatnost právního úkonu, jak jsem uvedl výše. Upřednostněním relativní neplatnosti právních úkonů se zohledňuje snaha předcházet faktickým úkonům, uměle je nevytvářet, jak uvedl ve svém nálezu Ústavní soud, s jehož názorem na tuto problematiku se ztotožňuji. Z výše popsaných příkladů neplatnosti některých právních úkonů vyskytujících se v individuálním pracovním právu se nabízí také myšlenka zneužití prokazování domnělé...
|
|
| |
|
|
Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru
Morávek, Jakub ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
1 Resumé Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru Tato práce se zabývá problematikou ochrany osobních údajů ve spojení s pracovněprávními vztahy. Konkrétně se autor zaměřuje na ochranu osobních údajů při vzniku pracovního poměru. Nejprve se autor věnuje obecnému právnímu základu problematiky a následně rozebírá pozitivní vyjádření ochrany osobních údajů v platném právu, zejména v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Autor blíže zkoumá některé problematické povinnosti zaměstnavatele spojené se zpracováním osobních údajů jeho zaměstnanců a současně upozorňuje na imperfektní transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Na základě provedeného výkladu autor v obecné rovině uvádí rozsah osobních údajů, které může zaměstnavatel při vzniku pracovního poměru od zaměstnance vyžadovat. Autor se zabývá často diskutovanými případy zpracovávání osobních údajů v pracovněprávním vztahu, jako jsou například používání fotografie zaměstnance, zaznamenávání údajů o jeho rodinných poměrech atd. Prostřednictvím praktického příkladu odsouzení zaměstnance za trestný čin podává autor dále ukázku problematičnosti...
|
host ::
RSS.