|
|
The acquisition of prepositions through gaming
Marková, Daniela ; Cilibrasi, Luca (vedoucí práce) ; Gráf, Tomáš (oponent)
Tato studie se zabývá osvojením si šesti nejběžnějších anglických předložek pomocí videohry speciálně navržené pro tento účel. Práce obsahuje teoretický přehled literatury relevantní pro osvojování jazyka, akvizici funkčních slov (konkrétně předložek), a různé aspekty akvizice a výuky založených na hraní her. Praktická část popisuje design hry, který se pokusil skloubit relevantní (S)LA teorie s výzkumem výuky zprostředkované hraním her. Hra se skládá z pěti samostatných úkolů, jejichž mechanika je skombinovaná v posledním úkolu, s cílem vyvolat u subjektů správné odpovědi. Jazyk použitý ve hře je upraven podle úrovně jazykových schopností subjektů, hra je plně dabovaná a nabízí určitý stupeň customizace. Experimentu se účastnilo 24 žáků základní školy ve věku 12-13 let, kteří byli testováni před a po hraní hry. Z výsledků vyplynulo, že hra zlepšila performance subjektů v předložkových strukturách obsahujících šest nejčastějších anglických předložek na úrovni znalostí A1-A2. Zvláštní pozornost byla věnována výkonu předložky to ve porovnání s jejím protějškem - částicí to. Výsledky ukázaly, že použití částice to bylo pro subjekty náročnější než užití formou identické předložka. Klíčová slova: akvizice jazyka, výuka na základě hry, didaktické hry, předložky
|
|
|
Syntactic Complexity in the Speech of Learners of English: Issues in Operationalization
Bulantová, Barbora ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Práce analyzuje produktivní a strukturní syntaktickou komplexnost monologů vyprodukovaných dvaceti nerodilými mluvčími angličtiny na úrovních B2 a C1. Data pocházejí z LINDSEI_CZ (Gráf 2017). Přepisy nahrávek byly rozděleny do AS-units a upraveny pro analýzu syntaktické komplexnosti podle instrukce Foster et al. (2000). Zhodnoceny jsou zároveň problematické případy v analýze mluvených dat, které Foster et al. (2000) neuvádějí. Produktivní syntaktická komplexnost byla změřena pomocí následujících metrik: průměrná délka AS-unit, průměrná délka klauze, počet klauzí / AS-unit. Metriky produktivní komplexnosti byly doplněny specifickými indikátory strukturní komplexnosti, kterými byly poměry výskytů několika druhů vedlejších vět a souřadných slovesných frází k celkovém počtu klauzí (Vercellotti & Packer 2016) a vážená škála strukturní komplexnosti navržená Vercellotti (2018). Výsledky kvantitativní analýzy neprokázaly signifikantní vliv jazykové úrovně na syntaktickou komplexnost měřených monologů. Tato práce tedy doporučuje začlenění specifičtějších strukturních indikátorů do výzkumu mluvené komplexnosti. Variace ve skórech mezi řečníky, která byla v práci zjištěna, naznačuje, že důležitou roli ve výzkumu hraje idiosynkrasie. Výstup této diplomové práce je zároveň metodický, jelikož jsou identifikovány...
|
|
|
Advanced Learners and Native Speakers in Czech ELT Classes
Fojtík, David ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Klíčová slova: Vysoce pokročilí studenti, bilingvní studenti, slovní zásoba, slovní zásoba studentů, případová studie, receptivní slovní zásoba, produktivní slovní zásoba Středoškolští učitelé se čím dál více v hodinách setkávají se studenty, jež svými schopnostmi převyšují své spolužáky. Může se jednat o bilingvní studenty, studenty, jež studovali v zahraničí, nebo mimořádně nadané vysoce pokročilé studenty. I navzdory jejich pokročilé úrovni mají tito studenti však nadále povinnost docházet do hodin, čímž staví nezřídka jejich učitele před otázku na jakou oblast jazyka se při výuce zaměřit. Z dostupných výzkumů vyplývá, že jednou z potenciálních slabin těchto typů studentů je slovní zásoba. Tuto hypotézu se tato diplomová práce pokusila ověřit s pomocí sady jazykových testů slovní zásoby - Paul Nation VLT a Laufer & Nation Productive Vocabulary testu. Současně s tím bylo cílem práce sestavení typických profilů na základě výzkumného šetření. Výsledky testů potvrdily u všech dvanácti zkoumaných subjektů nedostatečnost produktivní slovní zásoby. Testy receptivní slovní zásoby nicméně u jedenácti z testovaných subjektů odhalily, že studenti mají zároveň velmi širokou receptivní slovní zásobu. Na základě těchto výsledků a zjištění získaných pomocí šetření se tak vyučujícím doporučuje studentům umožnit...
|
|
|
Fluency markers in the speech of advanced learners of English before and after a study stay in an English-speaking country
Sobolevská, Simona ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Cilibrasi, Luca (oponent)
Bakalářská práce analyzuje produktivní plynulost pokročilé žákovské angličtiny a klade si za cíl zjistit, zdali studium v zahraničí způsobuje změny v produktivní plynulosti u pokročilých žáků angličtiny. Teoretická část se zabývá definicí plynulosti, operacionalizací produktivní plynulosti pomocí tří performativních jevů, a to: opakování se, falešné začátky a opravy vlastní řeči; a vlivem studijních pobytů na zlepšení plynulosti. Praktická část je založena na analýze 14 rozhovorů se sedmi pokročilými žáky angličtiny před a po jednosemestrálním studiu v anglicky mluvící zemi. V těchto rozhovorech bylo nalezeno a označeno 1 464 performativních jevů. Výzkum ukázal, že užití opakování se a falešných začátků se po studiu v zahraničí nezměnilo, zatímco užívání opravování vlastní řeči po návratu ze zahraničí kleslo. Dále se projevilo, že někteří mluvčí častěji produkují performativní jevy a tuto tendenci si zachovali i po návratu ze zahraničí, což naznačuje, že tyto jevy jsou užívány jako strategie při vedení spontánní řeči. Výsledky této práce mají sloužit jako podnět k dalšímu výzkumu performativních jevů v žákovské angličtině a jazykového zlepšení jako důsledku studijního pobytu. Klíčová slova: žákovský jazyk, plynulost, studijní pobyt, opakování se, falešné začátky, opravy vlastní řeči
|
|
|
Measuring lexical complexity in L2 speech with word frequency lists
Rálišová, Diana ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
a klíčová slova Jazyková komplexnost představuje jednu ze tří základních složek trojice pojmů CAF, tedy komplexnost (complexity), plynulost (fluency) a přesnost jazykové promluvy (accuracy); těchto konceptů se v lingvistice využívá k popisu složitosti projevu a určování úrovně pokročilosti jazyka u rodilých (L1) i nerodilých mluvčích (L2). Základní dělení komplexnosti je na komplexnost syntaktickou a komplexnost lexikální, nicméně existuje mnoho dalších možných dílčích definic komplexnosti, které jsou jazykovědci vykládány různě. Tato diplomová práce se zaměřuje na lexikální komplexnost, konkrétně na parametr lexikální propracovanosti (lexical sophistication), která se dosud měřila hlavně na psaném jazyce nerodilých mluvčích. Studií, které se zabývaly mluveným projevem nerodilých mluvčích a které tento projev analyzovaly pomocí frekvenčních seznamů slov je poskrovnu, tyto studie navíc využívají ke své analýze počítačových nástrojů do značné míry vlastních a jejich výsledky jsou často nesourodé a neprůkazné. Tato diplomová práce pracuje s hlavní hypotézou, že C1 mluvčí by měli produkovat více komplexního jazyka než B2 mluvčí z našeho vzorku (tzn. produkují více slov s nízkou frekvencí a tím mají vyšší lexikální komplexnost); tato práce se rovněž snaží korelovat výsledky měření lexikální frekvence s...
|
|
|
Teaching English to Learners with Special Educational Needs at Higher Elementary Schools
Hubáčková, Iva ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Cilibrasi, Luca (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na znalosti, názory a výukové metody českých učitelů základních škol v oblasti výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP); konkrétně na studenty s ADHD a specifickými poruchami učení (SPU). Data pro výzkum rozhovorů se dvěma méně zkušenými a dvěma zkušenými učitelkami a prostřednictvím anonymního online průzkumu. Rozhovory byly nejprve "okódovány", na základě témat jednotlivých rozhovorech pak byly vytvořeny tematické k dále zpřesňovány. Následně byla témata pro obě dvojice učitelů - zkušené a méně zkušené - všechny čtyři učitelky, abychom zjistili, v čem se mladší a zkušenější učitele liší a v čem se případě dotazníkového šetření byla data analyzována za použití kvalitativních i kvantitativních metod. Co se týče metod kvalitativních, šlo konkrétně o kódování odpovědí na otevřené otázky. Kvantitat použitím několika statistických testů. Zjištění ukazují, že většina učitelů má alespoň určitou míru znalostí o problémech, se kterými se studenti SEN potýkají, a o strategiích, které mohou použít, aby jim proces učení usnadnili. Zejména učitelé, kteří mají se studenty se SVP nejvíce zkušeností, pak mají největší zájem o další vzdělávání v oblasti jejich výuky. Nejmenší zájem projevují naopak učitelé s nejdelší pedagogickou praxí. Pokud jde o názory na inkluzi, významné rozd...
|
|
|
Mentoring in the EFL Practicum
Jedličková, Kamila ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Jiránková, Lucie (oponent)
Klíčová slova: Pedagogická praxe, fakultní učitelé, mentoring, kvalitativní výzkum, několikanásobná případová studie Abstrakt Pedagogické praxe jsou nedílnou součástí profesní přípravy učitelů a klíčovou roli v nich sehrávají cviční učitelé - mentoři. Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit jejich vnímání průběhu praxí, hodnocení vlastního stupně připravenosti a přístup k úkolům, které role cvičného učitele zahrnuje. Teoretická část zpracovává na základě sekundární literatury role mentora, typy mentoringu, konkrétní úlohy mentorů a v neposlední řadě i jejich motivaci. Dále pojednává o vybraných oblastech pedagogických praxí, konkrétně o zpětné vazbě a sebereflexi, násleších, připravenosti mentorů pro jejich roli a délce praxí. Empirická část práce představuje výsledky kvalitativního výzkumu, který má formu několikanásobné případové studie. Celkem bylo provedeno pět případových studií a data byla zpracována pomocí kódování. Hlavní výzkumná zjištění poukazují na vysokou motivaci a přátelský přístup mentorů ke studentům, ale také na to, že mentorům zcela chybí teoretická průprava pro jejich roli ve vzdělávání budoucích učitelů, což ovšem sami nevnímají jako nedostatek. Práce dále konfrontuje výzkumná zjištění s teoretickými koncepty prezentovanými v první části práce a popisuje jejich možné využití v...
|
|
|
Swearing in English: Language Attitudes in L1 and L2 Speakers
Salačová, Eva ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Výzkum jazykového tabu je stále tabu - a právě proto je to dodnes málo zkoumané téma. O klení ve druhém jazyce víme ještě méně. Cílem této práce je zjistit, zda rodilí a nerodilí mluvčí angličtiny vnímají klení v angličtině odlišně. Toto jsme vyzkoumali pomocí anonymního internetového dotazníku, který vyplnilo celkem 43 rodilých a 178 nerodilých mluvčích. Všichni byly studenti vysokých škol v Praze. Otázky se týkaly čtyř tematických okruhů: metadata; replikace předešlého výzkumu týkajícího se chování respondentů Dewaele (2017) a hodnocení míry tabu Beers Fägerstern (2007); dále obecné jazykové postoje respondentů; a nakonec názory respondentů na zahrnutí výuky klení do hodin angličtiny. Výsledky ukázaly, že rodilí i nerodilí mluvčí používají kletby v angličtině, a obě skupiny mají důvěru ve svou přesnost, i když nerodilí mluvčí méně. Dále byly ale objeveny veliké rozdíly v hodnocení míry tabu - nerodilí mluvčí měli od rodilých u 7 z 12 tabu slov odlišné hodnoty. Obě skupiny považovaly klení za přirozenou část jazyka, a přes 40% respondentů se přiklání k zahrnutí klení do výuky. Na základě výsledků jsme došly k závěru, že hodnocení obou skupin mohou pro nerodilé mluvčí mít nečekané následky, jelikož je mohou vést k chybnému používání klení v angličtině. Toto se může negativně odrážet v různých...
|
|
|
Errors in the use of articles in Czech advanced learner English
Pazderová, Tereza ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce analyzuje chyby v užití členů v pokročilé žákovské angličtině. Jejím cílem je určit, který typ nominální reference působí českým žákům největší problémy. První část práce se zabývá klasifikací členů a typů reference. Výzkum čerpá data ze žákovského korpusu LINDSEI_CZ, který se skládá z padesáti patnáctiminutových rozhovorů, ve kterých byla škála jazykových urovní jednotlivých studentů překvapivě široká. V korpusu bylo nalezeno 265 chyb v užití členů, ty byly označkovány a následně kategorizovány a rozděleny dle typu členu a reference. Výzkum ukázal, že nejproblematičtější oblastí je negenerická, neurčitá reference. Většina chyb byla založena na úplném vypuštění členu, zřejmě vlivem transferu z češtiny. Dalším typem reference, který působí studentům problémy, je reference generická, avšak v případě takové chyby šlo nejčastěji o nadužití určitého členu. Výsledky práce by měly sloužit jako východisko pro další výzkum, jenž by přinesl odpovědi na otázky, které tato práce nemohla zodpovědět, společně s dalšími pedagogickými implikacemi. Klíčová slova: žákovský jazyk, mluvený jazyk, chybová analýza, členy, reference
|
|
|
Cohesive devices and their counterparts in music
Hubinová, Veronika ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podobností mezi textem a krátkým úsekem hudební kompozice. Konkrétně zda v hudební kompozici existují vztahy, které mohou být považovány za paralelní k lingvistickým kohezním prostředkům. V lingvistice tyto prostředky zaručují textovou povrchovou provázanost a celkovou soudržnost. Práce se tedy věnuje otázce, zda v hudební kompozici existují vztahy, které fungují na podobném principu. První kapitoly nejprve shrnují definici koheze a kohezních prostředků a demonstrují je na textové ukázce. Následně se práce zamýšlí nad podobnostmi mezi textem a hudbou a snaží se pomocí hudební analýzy zjistit, zda lingvistické kohezní prostředky jsou aplikovatelné na hudební kompozici a také, zda zaručují její soudržnost. Při analýze byl pozorován zřejmý rozdíl mezi sémantikou v hudbě a v textu, který způsobil problém nejen ve snaze rozlišit koherenci a kohezi v hudbě, ale také v potřebě najít hudební protějšky k větným členům nebo ke slovním druhům. Analýza potvrdila, že veškeré protějšky v hudbě nelze nalézt a také, že nelze provést kompletní kvantitativní analýzu. Nicméně bylo konstatováno, že lingvistické kohezní prostředky mají své protějšky v hudbě a že tyto vztahy u obou médií zaručují jejich soudržnost a celistvost. Hledání určité podobnosti mezi nimi je tedy oprávněné.
|
host ::
RSS.