|
|
Reakce na nebezpečná zvířata v Evropě a Africe - pozornost a emoce
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Burda, Hynek (oponent)
Tato práce se zaměřuje na emoce, které vyvolávají různá zvířata, a na pozornost, která je těmto zvířatům věnována, ve dvou zcela odlišných lidských populacích - v České republice a v Somalilandu. Zvířata byla odedávna v centru lidského zájmu, naše znalosti o tom, jaké emoce různá zvířata vyvolávají, jsou ovšem překvapivě nekompletní, zejména pokud se přesuneme mimo tzv. WEIRD společnosti. Zjistili jsme, že v Somálcích nejvyšší strach vyvolávají hadi, štíři a velké šelmy. U Čechů naproti tomu patřili k nejobávanějším zvířatům také pavouci. Obě populace se nejméně bály brouků, případně sarančat. Spontánní pozornostní preference při volném dívání se na vždy dva současně prezentované obrázky odráží tento mezikulturní rozdíl i tuto mezikulturní shodu. Při současné prezentaci štíra a pavouka se Somálci dívali výrazně více na štíra, Češi však rozkládali svou pozornost mezi obě zvířata více rovnoměrně, byť mírné zkreslení ve prospěch štíra bylo stále patrné. Naproti tomu při současné prezentaci sarančete s pavoukem nebo se štírem Češi i Somálci věnovali sarančeti mnohem méně pozornosti. U hadů, vysoce obávaného stimulu v případě Somálců i Čechů, jsme se zaměřili na efekt výstražné pozice hada na spontánní pozornost, která je hadovi věnována. Eye-trackingový experiment ukázal, že kobrám a v menší míře i...
|
|
|
Tělní povrchy plazů jako projekční plátna evoluce
Abramjan, Andran ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Šulc, Michal (oponent)
Dizertace se zabývá zejména zbarvením (a také ošupením) u vybraných druhů plazů a sleduje, jaké evoluční či ekologické souvislosti indikují vlastnosti těchto povrchových znaků. Hlavní tematické okruhy lze zhruba rozdělit na dvě skupiny: antipredační signály a efekty partenogeneze. Dominantní metodou, použitou ve většině studií je vizuální modelování. Práci tvoří následující případové studie. 1) Scinkové rodu Tiliqua používají v ohrožení svůj nápadně modrý jazyk k zastrašení potenciálních predátorů. Zjistili jsme, že jazyk má zároveň poměrně vysokou reflektanci v UV spektru, tedy v barvě často používané ještěry k vnitrodruhové komunikaci. Pomocí vizuálních modelů jsme zjišťovali, jak modrý jazyk vnímají soukmenovci a predátoři tilikvy (draví ptáci). V obou vizuálních modelech se UV-modrý jazyk jeví proti přírodnímu pozadí nápadnější, než jazyk růžový. V modelu soukmenovců se navíc jeho odstín částečně překrývá s odstíny UV-modrých skvrn, které jsou pohlavně selektovaným znakem u různých druhů ještěrek. UV-modrý jazyk tedy zřejmě přispívá k efektivitě deimatického signálu při antipredačním chování a nelze vyloučit ani jeho případnou roli ve vnitrodruhové komunikaci. 2) U gekončíka nočního (Eublepharis macularius) jsme detekovali UV reflektanci nepigmentovaných ploch kůže. Ty tvoří na ocase, kterým...
|
|
|
Atraktivita vzhledu jednotlivých druhů primátů a její důsledky
Zelenková, Michaela ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vzhled je nejdůležitější prezentací každého jedince. Ačkoliv již po staletí lidstvo láká představa rozluštění kódu pro krásu, charakterizovat ho je velmi obtížné. Spousta prací se zabývá vzhledem a návazně také vzhledovými preferencemi. Je jisté, že krása není definovatelná jen jedním faktorem, ale že do hry o vytvoření atraktivního jedince vstupuje více faktorů působících současně. Dnes je již obecně přijímán fakt, že atraktivní je na obličejových i jiných partií těla především symetrie. Dále je podstatná průměrnost a také dětské výrazné rysy reprezentující tzv. dětské schéma. Stejná preferenční pravidla je možné použít i na posuzování atraktivity jiných druhů než člověka. Primáty obecně hodnotíme ve stupni atraktivity podle stejných vzorců, jako se rozhodujeme o kráse druhého člověka. Líbivé jsou obličeje primátů podobné člověku a obličeje, které jsou kulatého tvaru a dominují jim velké okrouhlé oči vytvářející infantilní dojem. V preferencích k jednotlivým druhům přispívá naše schopnost odlišit obličeje primátů člověku vzhledově blízkých od primátů člověku se nepodobajících. Jsme také schopni určit reálnou velikost primáta na základě jeho obličejových rysů. Obličeje v zásadě rozlišujeme na dvě skupiny: líbivé, přátelské s dětskými rysy a na hrubé, agresivní a nebezpečné.
|
|
|
Estetické a emoční hodnocení motýlů (Lepidoptera) a jeho důsledky
Končická, Anna ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Zvířata hrají v lidských společnostech významnou roli. Jakožto významné psychologické stimuly vzbuzují nejen pozitivní, ale také negativní emoce. To, jak zvířata esteticky působí na lidi, má pak přímý vliv na jejich ochranu. Tato diplomové práce se zabývá estetickým a emočním hodnocením motýlů pomocí metody řazení vizuálních stimulů a hodnocením na bodové škále. Cílem této práce je jednak porovnání jednotlivých metod testování hodnocení krásy u motýlů (Lepidoptera), ale také analýza vlivu pozice motýlů na předkládaných stimulech na výsledné hodnocení krásy. Dále se tato diplomová práce zaměřuje na negativní emoce (odpor) vzbuzované motýli. V neposlední řadě analyzuje vliv morfologických a barevných charakteristik motýlů na hodnocení krásy a také vlastností a postojů respondentů, které mohou hodnocení ovlivňovat. Bylo zjištěno, že všechny zkoumané metody testování lze použít k hodnocení krásy motýlů a že přináší podobné výsledky. Dále bylo zjištěno, že pozice křídel motýlů má zejména u některých druhů vliv na jejich hodnocení. Ačkoliv motýli nevzbuzují vysokou míru odporu, noční motýli jsou vnímáni jako více odporní. Z výsledků vyplývá, že respondenti nerozlišují motýli na dvě distinktivní skupiny denních a nočních motýlů, ale že se tyto dvě skupiny navzájem částečně překrývají. Larvální stádia...
|
|
|
Analýza chování z pohledu opakovatelnosti
Vobrubová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá opakovatelností chování, což je velmi vhodný nástroj pro kvantifikaci personality, která je definována jako konzistentní interindividuální rozdíly. Obsahuje pět studií, které nazírají na opakovatelnost a personalitu z různých úhlů. V první práci se soustředím na popis historie studia personality, u jakých savců je nejčastěji měřena, a přináším metaanalýzu dat z publikovaných prací. Nejvyšší opakovatelnost se ukázala u aktivity, nejnižší u agresivity a exploračního chování. Následující dvě práce se zabývají projevy personality v exploračním chování u krysy obecné (Rattus rattus). První z nich zkoumá habituaci v průběhu opakovaného testování, která je nejvýraznější u head-dippingu (nahlížení do děr) v hole board testu. V této práci je také demonstrován rozdíl mezi použitím různých metod výpočtu opakovatelnosti, kdy započítání systematického efektu habituace zvýšilo odhady opakovatelnosti. Na ni navazuje další studie, která sleduje hladiny fekálních glukukortikoidových metabolitů (fGCM), jejich diurnální cyklus a souvislost právě s exploračním chováním. fGCM se ukázaly jako interindividuálně variabilní charakteristika, která je dobře opakovatelná, i když podléhá velkým diurnálním výkyvům. Asociace hladin fGCM a prvků exploračního chování nebyla příliš přesvědčivá, nicméně...
|
|
|
Fylogeneze a evoluce bodlinatých myší rodu Acomys
Palupčíková, Klára ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Geografické rozšíření a fylogeneze bodlinatých myší rodu Acomys Geoffroy I., 1838 zůstává stále kontroverzním a otevřeným tématem. Tato práce se zabývá vnitrodruhovou strukturou a geografickým rozšířením rodu Acomys ze severní, východní, střední a jižní části Afriky, ostrovů Středozemního moře Kypr a Kréta, Tureckého pobřeží, Arabského a Sinajského poloostrova a z Íránu, při využití molekulárních analýz. Molekulární analýzy byly založeny, jak na mitochondriálních genových sekvencích genů D-loop (publikace I) a cytochromu b, tak i na jaderných sekvencích genu intraretinálního vazebného proteinu (IRBP) (publikace III, IV) a rekombinantního aktivačního genu 1 (RAG1) (publikace II.). Dále byla data podrobena fylogenetickým analýzám za použití analýz Maximální pravděpodobnosti (Maximum likelihood, ML), Bayesovské anylýzy (BA), Maximální úspornosti (Maximum parsimony, MP) a metoda nejbližšího souseda (Neighbor-joining, NJ). Výsledky těchto analýz potvrdily, že afro-středomořské Acomys cahirinus a asijské klady Acomys dimidiatus jsou jasně oddělené. Velká podobnost mezi haplotypy z kontinentální Afriky a severního Středomoří (klad A. cahirinus sensu stricto) podporuje hypotézu, že předci A. nesiotes, A. cilicicus a A. minous se velmi pravděpodobně rozšířili jako komenzální populace, čímž je zpochybněn...
|
|
|
Migrace v africkém sahelu pohledem genetické diverzity kontrolního úseku mitochondriální DNA
Adámková, Kristýna ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Subsaharská Afrika je oblast s nejvyšší diverzitou anatomicky moderního člověka (AMČ). S využitím genetické analýzy převážně uniparentálních lokusů dokážeme postupně odkrývat migrační aktivitu člověka v minulosti. Tato práce se soustřeďuje na africký sahel. Jedná se o dlouhé, horizontálně probíhající pásmo ohraničené saharskou pouští a tropickými deštnými lesy v šířce celého kontinentu. Příznivé environmentální podmínky a chybějící geografická bariéra je vhodná nejen pro mobilní pastevce, ale i usedlé zemědělce. Tyto předpoklady vytváří v oblasti vysokou migrační aktivitu. V této práci jsem nově sekvenovala 474 vzorků mitochondriální DNA 11 populací. Populace pastevců a zemědělců pokrývaly celý sahelský pás. Intrapopulační analýza hodnotila diverzitu v rámci populace a ukázala na obecně nízké hodnoty u pasteveckých populací, zejména u pasteveckých Fulbů na západě sahelu. Interpopulační analýza odkryla větší rozdíly mezi jednotlivými populacemi než mezi populacemi sdruženými do subsistenční skupiny pastevců nebo zemědělců, v rámci regionů nebo jazyků. Práce zahrnovala populace s afroasijskou, nigerokonžskou a nilosaharskou jazykovou rodinou. Díky programu Migrate-n jsem v této práci mohla potvrdit dříve publikovanou hypotézu, že sahel funguje jako migrační koridor, a že tok genů je mezi východním a...
|
|
|
Preference a charakter pohybu krys (Rattus rattus) v horizontální a vertikální rovině
Skalíková, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Krysa obecná (Rattus rattus) je jedním z nejrozšířenějších a ekonomicky nejvýznamnějších hlodavčích škůdců již po celá staletí. Přesto je ve výzkumu opomíjeným druhem, proto toho o její ekologii a chování stále nevíme mnoho. Cílem této diplomové práce je charakterizovat explorační chování krysy obecné v trojrozměrném prostředí. Výsledky této práce ukázaly, že krysa obecná po předložení možnosti volby mezi vertikálním a horizontálním prostorem preferuje pobyt ve vertikálním prostoru v jedné z horních výškových úrovní. Přikláníme se tak k představě krysy jako semiarboreálního druhu s velkou ochotou šplhat. Také byly v této práci identifikovány čtyři explorační strategie, z nichž se některé dají přirovnat k fast a slow exploračním strategiím. Tato práce také navrhla a odzkoušela design experimentu, který je vhodný pro test explorace vertikálně aktivního druhu, jakým je krysa obecná. Klíčová slova: krysa obecná, trojrozměrný prostor, preference, explorace, explorační strategie
|
|
|
Využití genetické variability pro účely konzervační biologie: příkladové studie populací v lidské péči a přírodě
Opelka Somerová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Veselý, Milan (oponent) ; Vojar, Jiří (oponent)
1 Abstrakt V této dizertační práci jsem se věnovala převážně tématu ochrany vzácných druhů a to ve třech projektech realizovaných ve spolupráci se ZOO Praha. Další dva dílčí projekty, které jsou součástí této dizertační práce, se věnují tématu analýzy genetické diverzity v přírodě a vznikly ve spolupráci s institucemi v Indonésii a Arménii. Všechny tyto projekty jsem řešila pomocí obdobné laboratorní a výpočetní metodiky, ačkoliv každý projekt řesil odlišné problémy. Ve stěžejním, a asi i nejdůležitějším projektu jsem zabývala scinky rodu Tiliqua žijícími na Molukách, Nové Guinei (Irian Jaya) a přilehlých ostrovech. Analýzou mitochondriálních a jaderných znaků jsem řešila jejich vzájemné fylogenetické a populační vztahy. Druhá práce byla zaměřená na studium ex situ populace Mauremys annamensis v Evropských chovech, určovala jsem haplotypovou diverzitu a detekovala F1 hybridy v populaci. Ve třetí práci jsem zkoumala genetickou variabilitu pro potřeby organizace ex situ chovů Orlitia borneensis u jedinců chovaných v Evropských zoologických zahradách. Čtvrtá práce se zabývala výzkumem genetické variability populace Chilabothrus angulifer v Evropských chovech, zabývala se otázkou dlouhodobého přežití této populace. V poslední páté práci jsem za použití genetických metod identifikovala druhy,...
|
|
| |
host ::
RSS.