|
| |
|
|
Návrh atlasu východoslovanských národů
Kozhukh, Dzmitry ; Bláha, Jan Daniel (vedoucí práce) ; Šára, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce je vytvořit koncepci atlasu východoslovanských národů. Na začatku prace je stručně vysvětlena autorova motivace k vyběru tématu. Poté následuje diskuze struktury atlasu a jednotlivých metod tematické kartografie, které jsou zvoleny pro vizualizaci tematickeho obsahu jednotlivých map. V této části jsou také prezentovány některé nové postupy, které mohou být užitečné pro vytvoření tematických map. Dále nasleduje část věnovaná transliteraci kyrilice východoslovanských jazyků do latinky. V této části jsou probrané hlavní transliterační systémy, které se používají k romanizaci východoslovanských jazyků, a také zároveň je zpracována jednotná transliterační tabulka pro všechny východoslovanské jazyky. Dále je navržen formát, který má mít daný atlas. Poté následuje diskuze problematických míst při zpracování atlasu a také popis možností jeho vydání. Nakonec v zavěru je stručně shrnuta celá práce. Součástí této práce je také maketa atlasu. Klíčová slova: tematicky atlas, východní Slované, kulturní geografie, transliterace, Bělorusko, Rusko, Ukrajina
|
|
|
Dělení Evropy s využitím GIS
Burešová, Daniela ; Hudeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
Dělení Evropy s využitím GIS Abstrakt Tato práce se zabývá teoretickým i praktickým rozdělením Evropy na jednotlivé části s využitím geoinformačních systémů. Hlavní náplní práce je za pomocí nástrojů programu ArcMap vymezit region Evropa a následně jej rozdělit na části. Důležitým zdrojem je rešerše literatury, která zjistila různé druhy dělení světadílu, a podkladová data společnosti ESRI. Hlavním kritériem, s jehož pomocí se Evropa rozdělila, byla celková rozloha světadílu a jednotlivých států. Právě na základě rozlohy se srovnávací analýzou prokázala, z geografického pohledu, vhodnost či nevhodnost označení jednotlivých částí světadílu. Výsledkem práce jsou mapové výstupy, které ukazují rozdíly či podobnosti u jednotlivých dělení a použitého hlediska. Nově vzniklé mapy jsou konfrontovány a srovnávány s mapami původními. Klíčová slova: Dělení Evropy, ArcGIS, Geografický medián
|
|
|
Kulturní aspekty kartografické tvorby:Využití mentálních map v mezikulturním výzkumu
Bláha, Jan Daniel ; Soukup, Martin (oponent)
Kulturní aspekty kartografické tvorby: využití mentálních map v mezikulturním výzkumu Abstrakt: Práce se zabývá studiem interdisciplinární problematiky kulturních aspektů kartografické tvorby. Součástí je teoretický úvod věnující se obsahu map, mapové stylistice a mapovému jazyku, v nichž vykazují mapy největší kulturní rozdíly. Mapa zde vystupuje v roli obrazu reality a vizuálního projevu kultury. Popsány jsou analogie mapového jazyka s klasickým jazykem (lingvistická antropologie) a analogie starých map s mapami primitivních kultur. Vedle jazyka jsou jako determinanty lidského vnímání prostoru a dalších kategorií souvisejících s tvorbou map uvedeny prostředí, zkušenosti a samotná společnost, v níž člověk žije. Uvedeno je i několik příkladů tzv. kulturních mapových stylů, zejména z oblasti Austrálie a Oceánie. V metodické části práce je v rámci kulturně-antropologického výzkumu podrobně posouzena metoda kognitivních, resp. mentálních map uživatelů a tvůrců map. Právě tyto mapy lze využít k odhalení kulturních specifik kartografické tvorby. V aplikační části práce jsou představeny výsledky terénního výzkumu mentálních map školáků, a to školáků z Česka, zemí západní Evropy (Francie, Švýcarsko ad.) a Papuy-Nové Guineje. Autor práce v závěru naznačuje další možnosti směřování studie a další přínos kulturologii...
|
|
|
Úspěšnost a strategie studentů při práci s mapou a faktory je ovlivňující
Havelková, Lenka ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
V dnešní době jsou nám čím dál častěji informace předkládány ve formě rozmanitých grafických materiálů. Mezi stěžejní prostředky vizualizace informací patří kromě grafů či schémat rovněž mapy. Přitom mapy jsou velmi komplexní reprezentací a pro efektivní práci s nimi je nutné porozumět množství konceptů a mít osvojené dovednosti a strategie práce s nimi. Z toho důvodu je důležité, aby v průběhu vzdělávání byla mapám věnována dostatečná pozornost. Pro z tohoto pohledu kvalitní výuku je nicméně nezbytné nejdříve dostatečně porozumět procesu práce s mapou a faktorům, které jej i jeho úspěšnost ovlivňují. Obecným záměrem této disertační práce proto je rozvinout toto porozumění. Konkrétněji si práce klade čtyři hlavní cíle. Jedním z těchto cílů je identifikovat úroveň mapových dovedností českých žáků a studentů při práci s tematickými mapami, které zejména v posledních letech nabývají na popularitě. Avšak běžně obsahují více či méně závažné kartografické nedostatky, které mohou mimo jiné zapříčiňovat vznik mylných představ jak o mapách samotných, tak i o jevech a územích, které znázorňují. Následně je hlavním cílem práce identifikovat a charakterizovat odlišné strategie při řešení úloh vyžadujících práci s tematickou mapou, které se pro žáky ukážou jako obtížné. Jak v případě úrovně mapových dovedností...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv kartografické vyjadřovací metody na úroveň mapových dovedností žáků
Havelková, Lenka ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá, v českém prostředí aktuální, problematikou mapových dovedností. Na rozdíl od dosavadních realizovaných empirických studií se specificky věnuje dovednostem práce s tematickými mapami a zaměřuje se na žáky středních škol a studenty geograficky zaměřených vysokoškolských oborů. Vzhledem k výrazné různorodosti využívaných vyjadřovacích prostředků na tematických mapách je hlavním cílem této práce především identifikovat a zdůvodnit vliv užité kartografické vyjadřovací metody na úroveň dovednosti práce s těmito důležitými zdroji informací. Pro naplnění tohoto cíle bylo, mimo jiné z důvodu nedostatečného množství odborné literatury zaměřující se na tuto problematiku, nutné se uvedené problematice věnovat nejen v rovině realizovaného/dosaženého kurikula, ale i v rovině zamýšleného/projektového kurikula a využít několika odlišných výzkumných metod. Na rešerši literatury zabývající se tematickou kartografií, mapovými dovednostmi a testováním jejich úrovně proto navázalo vytvoření modelu dílčích mapových dovedností uplatňujících se při práci s tematickými mapami. Ten byl dále využit při tvorbě a interpretaci výsledků didaktického testu. Obdobně byla pro potřeby plošného testování realizována obsahová analýza učebnic zeměpisu a školních zeměpisných atlasů zaměřená na...
|
|
|
Kulturní změna v lokálních kulturách Papuy-Nové Guineje
Grúzová, Julie ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Bláha, Jan Daniel (oponent) ; Soukup, Václav (oponent)
Dizertační práce název: Kulturní změna v lokálních kulturách Papuy-Nové Guineje autor: Julie Grúzová Abstrakt v českém jazyce Předmětem předkládané dizertační práce je studium lokální komunity etnické skupiny Nungon žijící ve státě Papua-Nová Guinea. Zaměřuje se zejména na ty sociokulturní změny, které se objevily v souvislosti s ochranou přírodního prostředí v této oblasti, a jejich dopad na kulturní identitu místních obyvatel. Zvláštní pozornost je věnována studiu vizualizace a reprezentace kultury, přírody, ochrany biodiverzity, sociálních a kulturních změn a budoucnosti komunity. Cílem dizertační práce je tyto sociokulturní změny analyzovat a interpretovat. Dílčím cílem je rovněž prezentovat etnografická data a reálie o lokální komunitě Nungon. K dosažení vytyčených cílů bylo využito řady metod, práce se opírá zejména o terénní výzkum ve zkoumané lokální komunitě. Specifickou technikou využitou ke studiu kulturní identity jsou nativní kresby, jež byly užity k analýze kulturních reprezentací a vizualizací kultury. Analýza nativních kreseb umožnila rozkrýt nativní porozumění fenoménu ochrany biodiverzity a souvisejícím kulturním změnám. Práce představuje unikátní vizuální materiál, prostřednictvím kterého jsou zkoumány sociokulturní změny, jež v oblasti aktuálně probíhají. Dílčím přínosem této práce je...
|
|
|
Percepce prostoru pražské městské části Holešovice prostřednictvím mentálních map rezidentů a dalších jedinců
Hofierková, Soňa ; Bláha, Jan Daniel (vedoucí práce) ; Žáková, Zuzana (oponent)
Tato práce pojednává o změně vnímání prostoru v závislosti na vztahu respondenta k území. Hlavním cílem je zkoumat, jak se vyvíjí orientace a hodnocení respondentů v neznámém prostoru ve srovnání se známým prostorem. Práce se zaměřuje na srovnání čtyř skupin respondentů: residenti, dojíždějící za prací čí za vzděláním, návštěvníci a turisté. V úvodu jsou sepsány cíle a definovány základní pojmy, které se dotýkají problematiky mentálních map. Metoda hodnocení mentálních map je založena na sečtení překryvů a přesahů. Ke zpracování i k následné vizualizaci je využitý software ArcGIS. Hlavní část je věnována případové studii MČ Holešovice, zpracování a interpretací získaných výsledků. Výsledkem jsou agregované mapy, reprezentující čtyři různé skupiny respondentů. Následuje nástin praktického využití výsledků práce. Klíčová slova: mentální mapy, vnímání prostoru, vliv prostředí na obyvatele, Holešovice, Praha
|
host ::
RSS.