|
|
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství
Lavička, Roman ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent) ; Benešovská, Klára (oponent)
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 - 1550 na rožmberském panství Mgr. Roman Lavička Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy naší zemi vládla dynastie Jagellonců a dodnes budí zaslouženou pozornost. Nemnoho archivních zpráv, výsledky dendrochronologických analýz a zachované stavby napovídají, že v druhé polovině 15. století probíhala na rožmberském panství především běžná stavební údržba. Počátkem 80. let se chýlila ke konci stavba nového poutního kostela v Kájově (1471/1474-1485) a teprve tehdy se prakticky současně začínají přestavovat nebo znovu budovat velké městské farní kostely v Trhových Svinech, Dolním Dvořišti, Hořicích na Šumavě, Chvalšinách a Nových Hradech. Kolem roku 1485 se na rožmberském panství staví téměř dvě desítky církevních staveb. Odrážejí vzrůstající ekonomickou prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců, manifestujících vlastní bohatství, úspěch a sílu. Z formálního a ideového hlediska lze hned v této počáteční etapě vysledovat skupinu příbuzných staveb, které zřejmě navrhl jediný architekt, označovaný jako Mistr Hořického presbytáře. Někdy kolem roku 1495 však pozorujeme na několika stavbách zřetelný předěl a nové tvarosloví, což dokládá, že zmíněný mistr buď zemřel a nebo z nějakého důvodu opustil...
|
|
|
Dílo Matěje Rejska - Prašná brána
Císlerová, Michaela ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Benešovská, Klára (oponent)
Před několika lety jsem v rámci semináře ikonografie psala práci o fenoménu signatury a signování uměleckých děl. Je všeobecně známé, že v období středověku byla umělecká díla signována velice vzácně, a to nejen u nás, ale i v celé Evropě. Při hledání konkrétnějšího tématu mé práce jsem se setkala s osobností Matěje Rejska, který v tomto ohledu představuje jednu ze vzácných výjimek. Tento proslulý stavitel a kamenický mistr pozdního středověku, žijící a tvořící v Čechách ve druhé polovině 15. století a počátkem století následujícího, svá kamenická i architektonická díla často opatřoval nepřehlédnutelnými signaturami a nápisy. Už tato skutečnost naznačuje, že před námi stojí osobnost navýsost pozoruhodná a výjimečná, která dodnes nutně vzbuzuje zvědavost i zájem. O to více zaráží, že tomuto přednímu pozdně gotickému mistrovi, řadícímu se hned vedle takových jmen, jako jsou dvorní stavitel Vladislava Jagellonského Benedikt Ried nebo Hanuš Spiess, nebyla dosud věnována žádná uspokojivá monografická studie. Přestože o Rejskovi bylo napsáno mnoho a nejedna stavba či kamenická práce mu je připisovaná, jeho dílo není souhrnně zpracováno a vymezeno. Takovéto výzvy lze stěží neuposlechnout. S vědomím toho, o jak odvážný úkol se jedná, jsem si dílo Matěje Rejska zvolila jako téma mé diplomové práce. Se stále...
|
|
|
Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Architektonické dílo mistra Hanuše a Matěje Rejska
Pospíšil, Aleš ; Benešovská, Klára (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
V roce 2005 byla na Ústavu pro dějiny umění FFUK v Praze vypracována magisterská diplomová práce pod vedením prof. PhDr. Jaromíra Homolky CSc. na téma "Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, dílo Matěje Rejska jako architekta ". Obhájena byla tato práce v témže roce. Největší důraz v ní byl kladen na rozlišení, které části stavby lze připsat Matěji Rejskovi a které po dvojím restaurování chrámu lze považovat za autentické. Na základě tohoto rozboru a detailního popisu bylo možné konstatovat, že Matěj Rejsek vytvořil chórem sv. Barbory pozoruhodné architektonické dílo se svébytnými prvky. V předkládané rigorózní práci je obsah předchozí studie rozšířen o osobnost a dílo mistra Hanuše, prvního stavitele chrámu v pozdně gotickém období a o prohloubené poznání samotného Rejskova díla. Díky lešení po stavenému až po klenbu chóru bylo možné poznat chrám také v interiéru. Na základě detailního studia všech částí architektury, běžně nepřístupných polí triforia a klenby bylo možné načrtnout jednotlivé podíly obou mistrů na stavbě. Do jisté míry se podařilo to, o čem se skepsí v roce 1946 psal Bohuslav Kraus 1 : "Snad nové výzkumy zdiva a způsobu stavby, možné při restauracích, přesněji osvětlí, kde končí Hanuš a co je dílem Rejskovým. Dosavadní bádání neuspokojuje ".
|
|
| |
|
| |
|
|
Tři fragmenty neznámého figurálního náhrobku
Benešovská, Klára
Příspěvek chce upozornit na tři fragmenty neznámé sepulkrální plastiky z lapidaria Pražského hradu (opukové zlomky i.č. 4060-4062). Jsou svědectvím o neznámém náhrobku jednoho z přemyslovských panovníků (postava lva, dlouhý plášť, doprovodné figury andělů), pohřbených v basilice sv. Jiří. Uvažovat by se dalo zejména o knížeti Boleslavovi II. (zakladatel kláštera benediktinek), který byl tehdy v klášteře uctíván jako Beatus. Za objednáním náhrobku mohla stát abatyše Kunhuta Přemyslovna (+1321) a královna Eliška, její neteř.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.