|
|
Společenstva mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) v měnících se podmínkách horských smrčin Šumavy
Tajovský, Karel
Podrobné a detailní studium dvou skupin půdních bezobratlých živočichů, saprofágních mnohonožek a dravých stonožek v podmínkách horských smrčin ukazuje, že tyto ekosystémy jsou charakterizovány sice relativně chudou faunou, avšak se specifickou až unikátní druhovou kombinací. Zdá se, že kvantitativní změny ve společenstvech těchto zástupců půdní fauny nesouvisí s rozdílnými způsoby hospodaření, které bylo v minulých letech uplatňováno v těchto kůrovcem postižených polohách. Obě skupiny živočichů jsou schopné existovat dále i v podmínkách razantních změn, které provázejí odumírání porostů ale i těžbu a přeměnu ploch na paseky. Mozaikovitý charakter celé oblasti v okolí Březníku a Studené hory s přežívajícími zbytky původních porostů smrku, odumřelé a v současnosti již intenzivně zarůstající plochy s množstvím mrtvého dřeva na povrchu půdy jakož i paseky ve starším a pokročilejším rozvoji poskytuje velkou škálu stanovišť a mikrostanovišť, ve kterých se populace těchto půdních živočichů úspěšně rozvíjejí. Vážnější zásah do jejich přítomnosti mohou mít jiné faktory, jako měnící se klima, což však přesahuje měřítko horských smrčin vrcholové části Šumavy.
|
|
|
Dlouhodobý vliv různého lesního managementu na biodiverzitu půdní mesofauny (Oribatida, Collembola) ve smrkových porostech NP Šumava
Farská, Jitka ; Jínová, Kristýna
Cíl našeho výzkumu je srovnat společenstva pancířníků a chvostoskoků v klimaxových smrkových lesích a ve smrkových monokulturách. Půdní vzorky byly odebírány na pěti lokalitách v NP Šumava (5 v klimaxovém smrkovém lese a 5 ve smrkové monokultuře) a půdní mesofauna byla extrahována. Pancířníci a chvostoskoci byli určeni do druhů. Předběžné výsledky ukazují kvalitativní a kvantitativní změny ve struktuře společenstev. Některé euedafické druhy se nevyskytují ve smrkových monokulturách pokud je porovnáme s klimaxovými smrkovými lesy. Je známo, že lesnické hospodaření ovlivňuje společenstva půdní fauny, která jsou velmi citlivá na kolísání půdní vlhkosti a teploty.
|
|
|
Vliv intensivního sešlapu na půdní živočichy v NPR Boubín, Česká republika
Rusek, Josef
Intenzivní sešlap půdy na přístupových turistických stezkách k vrcholové vyhlídkové věži na Boubíně vedl ke zničení společenstev euedafické půdní fauny a to i v širším okolí. Biologická degradace půdy intenzivním využíváním turistických stezek vedla k snížení biologické diverzity společenstev půdní fauny, k degradaci funkční diverzity a k vyhynutí celých skupin organismů jako jsou Protura, Pauropoda a euedafičtí zástupci Collembola, a to i v širším okolí turistických stezek. Z toho plyne nutnost přímé regulace turismu ve vrcholové části NPR Boubín a na přístupových stezkách.
|
|
|
Fauna mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) smrkových porostů vrcholových částí Šumavy postižených kůrovcovou kalamitou
Tajovský, Karel
Výzkumy smrkových porostů vrcholové části Šumavy postižené od devadesátých let minulého století kůrovcovou kalamitou ukázaly, že pro klimaxové smrčiny jsou charakteristická druhově chudá společenstva se specifickou kombinací druhů mnohonožek i stonožek. Paseky se vyznačovaly poklesem jejich abundancí. Odumírající porosty bez zásahu vykazovaly nárůst populací mnohonožek, počty stonožek však poklesly, aniž by došlo ke změně v jejich druhovém zastoupení. Ponechání odumírajících porostů spontánnímu vývoji představuje šetrnější variantu managementu respektující specifické půdní poměry.
|
|
|
Vliv kůrovcové kalamity na společenstva epigeických Collembola (Insecta: Entognatha) klimaxových smrčin v Národním parku Šumava, Česká republika
Rusek, Josef ; Brůhová, Jindřiška
Epigeická aktivita chvostoskoků (Collembola) byla studována metodou zemních pastí v nepoškozených klimaxových smrčinách, v odumřelých smrčinách po napadení kůrovci a na holosečných pasekách v NP Šumava. Bylo zpracováno více než 149 000 jedinců Collembola náležejících 54 druhům. Nejvyšší epigeická aktivita byla zjištěná v letním období v nepoškozené smrčině (624,2 ex./past/30dní), nižší v mrtvých lesích (604,1 ex./past/30dní) a nejnižší na pasekách (549,8 ex./past/30dní). V nepoškozené smrčině bylo zjištěno 19 charakteristických druhů s konstancí C> 49%, kdežto v mrtvém lese pouze 14 a na pasece 17 druhů. Druhy .i.Allacma fusca, Dicyrtomina minuta, Sminthurinus aureus, Desoria neglecta, Desoria violacea, Xenylla maritima./i. dosáhly nejvyšší aktivity v nepoškozené smrčině. .i.Tetracanthella stachi, Entomobrya nivalis, Tomocerus minutus, Pariosotoma cf. agrelli, Ceratophysella denticulata, Pseudachorutes corticicola, Deutonura conjuncta./i. měly nejlepší životní podmínky v mrtvém lese.
|
|
|
Povrchová aktivita osmi běžných druhů chvostoskoků ve smrkových lesích a na pasekách po kůrovcové kalamitě v Národním parku Šumava, Česká republika
Brůhová, Jindřiška ; Rusek, Josef
Povrchová aktivita osmi epigeických druhů chvostoskoků byla studována ve smrkových lesích živých i odumřelých a na pasekách Národního parku Šumava, Jižní Čechy, Česká republika. .i.Lepidocyrtus lignorum, Leidocyrus cyaneus, Pogonognathellus longicornis, Tomocerus minutus, Tetracanthella stachi. Allacma fusca, Emtomobrya nivalis, Dicyrtomina minuta./i.. Ke studiu vlivu odumření smrkového lesa po kůrovcové kalamitě a na pasekách bylo na každé z 9 lokalit umístěno 5 zemních pastí v období léta a podzimu. Materiál, zahrnující 79 435 jedinců, byl vyhodnocen pomocí neparametrického Kruskal-Wallis testu. Takto byly srovnány jednotlivé lokality a roční období. Complete linkage (Euclidean distances) cluster analysis byla použita pro srovnání všech lokalit mezi sebou.
|
|
| |
|
|
Earthworm communities in spruce forest soils - effects of some natural and anthropogenic factors
Pižl, Václav
Earthworm fauna was analysed and compared in 22 natural and man-made spruce forests located in seven regions of the Czech Republic. 14 species of earthworms were identified; among which acidotolerant epigeic species Dendrobaena octaedra, D. illyrica, Dendrodrilus rubidus, Dendrobaena vejdovskyi and Lumbricus rubellus were most frequently recorded. Poor earthworm communities (1-4 species, density 1,2 - 38,4 ind.m-2) inhabited majority of sites. Nevertheless, strong differences occured in their species composition reflecting both the geographical position of sites and the origin of individual forests. Higher density and/or per-site number, of species were always connected with the presence of specific habitats such as water sources, brooks, wood or bark heaps, etc. Earthworm faunas in damaged mountain spruce forests tended to be more abundant than in undamaged forests and to have higher number of species. Denser earthworm populations developed at sites where dead trees were left than at clear-cut ones.
|
|
|
Fauna of soil nematodes and other soil micro-mesofauna in spruce clearings in the Šumava Mts., Czech Republic
Háněl, Ladislav
Soil micro- and mesofauna was studied in four spruce clearings in the Šumava Mts., covered by vegetation of Junco effusi-Calamagrostietum villosae. The total average abundance of nematodes varied from 1527 to 3864 x 10 3 ind.m-2 in individual localities (mean value 2833 x 10 3 ind.m-2). Root-fungal feeders were the most abundant nematodes mainly represented by Aglenchus agricola (about 50% of all nematodes) and by Filenchus spp. (5%, mostly F. misellus). The second most abundant trophic group were bacterivores (29%,mostly Acrobeloides nanus and Plectus spp.) followed by omnivores (6%, mostly Eudorylaimus spp.). The number of nematode species in individual localities varied from 51 to 57, the number of genera from 29 to 33. Generic heterogeneity of spruce clearing fauna was relatively low (mean H´gen = 1,92), as well as the value of maturity indices (SMI = 2,19, MI = 2,40, PPI = 2,01. (The mean abundance of enchytraeids in the set of localities studied was 55 x 10 3 ind.m-2, of rotifers 134 x 10 3 ind.m-2, of tardigrades 125 x 10 3 ind.m-2, and of copepods 5 x 10 3 ind.m-2.
|
|
|
Comparison of soil nematode communities in spruce forests of the Žofín woodland area (Novohradské hory Mts.) and the upper Vydra river basin (Šumava Mts.), Czech Republic
Háněl, Ladislav
Soil nematodes were studied in two spruce forests at the Žofín National Nature Reserve and in three spruce forests of the upper Vydra river basin, National Park Šumava, in South Bohemia. The total mean abundance of nematodes in the spruce forests ranged from 863 to 4877x10 3 ind.m-2 with variation from 231 to 6947x10 3 ind.m-2 on individual sampling dates. The most abundant nematode genera were root-fungal feeding Filenchus (48,3% of all nematode individuals in the spruce forests studied), bacterivorous Plectus (11,2%), and omnivorous Eudorylaimus (8,5%). The lowest abundance but the greatest variety of nematodes was found in a waterlogged spruce forests at the Žofín Reserve whereas the greatest abundance of nematodes occurred in the spruce forests of the Vydra river basin. The nematode fauna in the two regions compared showed particular differences, especially in the groups of bacterivorous, plant parasitic and predatory species.
|
host ::
RSS.