|
|
Reprezentace historie v počítačových hrách
Váňa, Martin ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
Ve své práci se věnuji analýzy reprezentací a obrazů v historických počítačových hrách. Vycházím z metody a prací oboru game studies. Ty rozvrhují zkoumání her na základě principů mechaniky a pravidel, narativu, estetiky a simulací. Všechny tyto aspekty her zkoumám u vybraného vzorku historických počítačových her. Tuto metodologii dále propojuji s teorií historie, která se zaměřuje na způsoby reprezentace dějin a způsoby konstrukce historického obrazu, stejně jako si všímá role historie a historiků v současnosti. Dále vycházím z teorie Jeana Baudrillarda o simulaci a simulakrech, který se zabývá produkcí obrazů v současné kultuře. Výslednou analýzu konfrontuji s prací Adama Chapmana Digital Games as History, která mi slouží nejen základní terminologií, ale i jako inspirace pro srovnání obrazu her v historických počítačových hrách s epistomologií historiografie. Výsledkem mé práce je srovnání a pokus o propojení přístupů game studies a historiografie na materiálu počítačových her. Kromě konkrétních analýz předkládám i obecné závěry, který by, dle mého soudu, mohly přispět k další analýze vztahu dějin a jejich digitální reprezentace, stejně jako k promýšlení role historie a jejích reprezentací v současné kultuře. Klíčová slova: game studies, historie, reprezentace, historická teorie, počítačové hry,...
|
|
|
Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla
Pazderský, Roman ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Roman PAZDERSKÝ, Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla, rigorózní práce, FF UK, Praha 2013 Předkládaná rigorózní práce je pokusem exponovat téma stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné z možných cest k porozumění Gollovu historickému myšlení. Gollův styl, chápaný jako vnější projekce či odraz hlubinných obsahů historického myšlení dějepisce, vede autora této práce k detailním úvahám nad skutečnou povahou Gollova myšlení o dějinách a dějepisectví, která se mnohdy ocitá v evidentní kolizi se stereotypní představou o Gollově rigidním historiografickém "pozitivismu". Úsilím autora je přinést na základě pečlivého rozboru Gollových textů (včetně dochovaných záznamů z jeho univerzitních přednášek) kvalifikovanou výpověď zejména o nepozitivistických momentech Gollova historického myšlení, které jsou v jeho tvorbě reprezentovány jednak způsobem Gollova přístupu k historickým tématům a jednak tzv. "symptomatickými rysy Gollova dějepisného stylu". Tím se zároveň otevírá mnohem širší otázka nad adekvátností pojmu "pozitivismus" jakožto paušálního označení myšlenkové orientace "gollovského dějepisectví".
|
|
|
V proudu slov: orální historie ve veřejném prostoru
Liška, Filip ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou orální historie. Na komparaci několika různých přístupů sleduje funkci svědectví pamětníků ve veřejném prostoru. Práce je založena na rozhovorech s klíčovými aktéry orálně historické praxe z neziskového sektoru i z akademické sféry. Zaměřuje se na kvalitativní analýzu těchto rozhovorů a související produkce. Na tomto základě práce předkládá hypotézy ohledně významu orální historie ve veřejném prostoru, potažmo soudobých dějin jako takových, a její efektivity z hlediska teorie i praxe.
|
|
|
Dějiny ve veřejném prostoru: Proměny institucí paměti.
Pýcha, Čeněk ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent) ; Řezníková, Lenka (oponent)
Čeněk Pýcha Disertační práce Dějiny ve veřejném prostoru: Proměny institucí paměti Abstrakt Předkládaný disertační projekt vychází z delšího badatelského zájmu o paměť a vzpomínání. Interdisciplinární výzkum paměti představuje jednu z nejdynamičtěji se vyvíjejících subdisciplín v rámci sociálních a humanitních věd. Tato práce si klade za cíl přispět do probíhající akademické diskuze a prozkoumat některá prostředí zvýznamňování minulosti, která zatím stála spíše na okraji badatelského zájmu. Badatelské pole tohoto projektu je vymezeno tázáním po proměnách institucí paměti. Tuto proměnu sleduji především na trajektorii pohybu od velkých institucí paměti k malým. Jako velké instituce paměti chápu tradiční instituce výkladu minulosti, jež se zrodily v modernizačním procesu. V této disertační práci se věnuji především institucím památkové péče a muzeím. S částečným rozpadem velkých kolektivních rámců, dochází k rozpadu těchto institucí na malé instituce. Tento pohyb zkoumám v případových studiích věnovaných současným kulturním praktikám vzpomínání v nových ekologiích paměti. Věnuji se například digitálním platformám pro cestovatele, vzpomínání skrze vizuální komunikaci nebo zájmu o místa a objekty na hraně zapomnění. Takto pojaté instituce paměti jsou pohyblivé, často mění význam původních vzpomínek a vytvářejí...
|
|
|
Zavedené nepořádky. Československý fotbal a jeho fanoušci v letech pozdního státního socialismu.
Kovařík, Pavel ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Daniel, Ondřej (oponent)
Diplomová práce prezentovaná pod názvem Zavedené nepořádky: Českoslovenští fotbaloví fanoušci v letech pozdního státního socialismu tematizuje československé fotbalové chuligánství z historické perspektivy s důrazem na kontextualizaci celého fenoménu na poli českých soudobých dějin. Zabývá se nejen přiblížením nejrůznějších reálií z každodenního fungování této velmi specifické komunity, ale tematizuje i širší otázky spojené se vztahem jejích členů ke společenským pořádkům v nichž sami žili a které je obklopovaly. V celé práci jsou na jedné straně přijata některá základní teoretická východiska teorie subkultur, ale zároveň práce nabízí i interpretační alternativy inspirované koncepty socialistické každodennosti. Celý text je tak nejen popisem fungování velice specifického společenství fotbalových fanoušků pozdního státního socialismu, ale zároveň příspěvkem k širší debatě o povaze pozdního státního socialismu v posledních letech svého trvání.
|
|
|
Kulturní paměť a její funkce: případ Boženy Němcové
Sixtová, Kateřina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Kulturní paměť a její funkce na příkladu Boženy Němcové Předložená diplomová práce se zabývá tématem konstrukce obrazu Boženy Němcové a jeho funkce v kulturní paměti. V otázce funkce obrazu Boženy Němcové v kulturní paměti se zaměřuje na mechanismus utváření genderových identit v procesu vzpomínání a zkoumá také vliv mediální povahy konkrétní reprezentace na tento mechanismus. Funkci obrazu Boženy Němcové v kulturní paměti práce prověří na základě jeho intertextuality. Intertextualitu chápu jako pluralitu valencí obrazu Boženy Němcové k dalším postavám a tématům kánonu kulturní paměti. Při analýze pramenů vychází práce z konceptu Cultural Memory Studies (Jan Assmann, Astrid Erll, Aleida Assmann) a také z Gender Studies (Judith Butler). Pramenně vychází od současnosti směrem k minulosti prostřednictvím výzkumu různých typů pramenů (učebnice, film, literatura, odborná literatura, tisk, sociální média). Klíčová slova: Božena Němcová, kánon, kulturní paměť, medialita, genderová identita
|
|
|
Vyrovnávání se s komunistickou minulostí: proměny historické edukace v České republice po roce 1989
Najbert, Jaroslav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Cílem disertační práce je přispět k zintenzivnění debaty o potřebě inovovat historickou edukaci v České republice. Zkoumá diskurz vyrovnávání se s komunistickou minulostí a jeho důsledky pro historické vzdělávání. V úvodu je s využitím dostupných lingvistických a statistických nástrojů (Český národní korpus, mediální archiv Mediasearch) a interdisciplinární odborné literatury kriticky rozebrán samotný koncept vyrovnávání se s minulostí. Pak následují tři studie. První zkoumá veřejnou debatu o výuce komunistické minulosti po roce 1989 a všímá si artikulované nespokojenosti s kvalitou dějepisu. Věnuje se také analýze konceptualizace historického vzdělávání v národním kurikulu po roce 1989. Výsledkem je definování dvou dominantních diskurzivních typů, které ovlivňovaly veřejnou debatu a praxi na školách. Druhá studie se věnuje paměťovým, diskurzivním a didaktickým kontextům aplikace metody orální historie v rámci přístupů historického a vzpomínkového vzdělávání. Odhaluje jak pozitivní, tak problematické aspekty paměťové praxe využití příběhů perzekuce 50. let ve vzdělávání. Třetí studie diskutuje výsledky empirického výzkumu "Jak učíme soudobé dějiny", kterého se účastnilo v roce 2018 celkem 117 učitelů. Dokládá, že ačkoliv se oborová didaktika reflexi vyrovnávání se s minulostí nevěnuje, učitelé...
|
|
|
Nové přístupy v prezentaci a popularizaci archeologie. Výzkum didaktických aspektů současné role archeologie ve společnosti
Puhačová, Veronika ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Tichý, Radomír (oponent)
Práce se zaměřuje na nové přístupy v popularizaci archeologie v kontextu jejího přínosu pro společnost 21. století. Výzkumným problémem je didaktická transformace archeologických pramenů pro potřeby efektivní popularizace oboru. Ta je nahlížena jako komplex interdisciplinárních postupů, které vedou k mnohavrstevnatému využití poznatků vědního oboru archeologie širokou veřejností. Autorka v celé práci zdůrazňuje, že popularizace nemá pouze prezentační, ale také silně edukační charakter. Z toho důvodu se pokouší o aplikaci poznatků oborové didaktiky a muzejní a zážitkové pedagogiky na obousměrnou komunikaci s veřejností (tzv. "public archaeology"). Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. První část s využitím poznatků mimo jiné z historie, sociologie a filozofie analyzuje známé i opomíjené aspekty popularizace archeologie a zasazuje je do širšího vzdělávacího rámce. Část druhá se věnuje novým přístupům a metodám v rámci zvolené problematiky a obsahuje modelové příklady dobré praxe a také sedm rozsáhlých kazuistik. Ty slouží k detailnímu vhledu do tématu a prezentují popisované metody efektivní popularizace v praxi. Autorka tak pomocí triangulace teoretické a kvalitativní analýzy, akčního výzkumu a reflektivní praxe přispěla k otázce role archeologie v současné společnosti a...
|
|
|
Obraz života v komunitách školských sester Třetího regulovaného řádu sv. Františka v letech 1971-1989. Každodennost a genderové role ženského řeholního společenství v období socialismu .
Libánská, Anna ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Práce se zabývá každodenností kongregace školských sester třetího regulovaného řádu sv. Františka na českém území v letech 1971 - 1989, snaží se však pokrýt dějiny kongregace v celém období 1948 - 1989. S využitím metody orální historie zachycuje především život v tajných sesterských i smíšených komunitách, v nichž sestry žily zejména za účelem výchovy řádového dorostu. Kromě popisu strategií, které si sestry ve sledované době vyvinuly pro zachování řádového života, se práce věnuje také genderovým modifikacím a jejich proměně, jež souvisela nejen se specifickými podmínkami komunistického režimu, ale také s druhým vatikánským koncilem, který přinesl zásadní řeholní reformu.
|
|
|
Návrat ztraceného Bati: post-socialistická transformace české kulturní paměti
Babička, Martin ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Po roce 1989 dochází v Československu, potažmo České republice nejen k transformaci politické a ekonomické, ale k širší transformaci kulturní - sémiotické. Do procesů kolektivního vzpomínání vstupuje více aktérů, kteří si konkurují, či se míjí, doplňují se, či si protiřečí. Tito se dále liší mírou své institucionalizace, motivace nebo způsobem reprezentace. Legitimizační funkce minulosti se stává ve větší míře otázkou vyjednávání, související s hledáním jiných kolektivních identit a příchodem jiných ideologií. Na příkladu Bati lze tento proces dobře zachytit: na začátku devadesátých let se mění Baťův historický význam; začínají ho využívat různí aktéři v různých reprezentacích (novinové články, paměti, odborné a popularizační knihy, dokumentární filmy, veřejný prostor) pro různé účely; Baťa je zároveň synekdochou vzpomínání na meziválečné Československo a může se tak stávat nástrojem konstruované kontinuity. Zmapování podob reprezentace Bati v české historické kultuře po roce 1989 poukáže na širší proměny a dopady transformace českého kolektivního vzpomínání v její heterogenní podobě. Práce primárně vychází z konceptů paměťových studií a přístupů soudobých dějin ke studiu post-socialismu. Klíčová slova Baťa, transformace, post-socialismus, paměťová studia, kulturní paměť, soudobé dějiny
|
host ::
RSS.