|
|
Genetický základ českých paličáků (A. sativum L. ssp. ophioscorodon) se zaměřením na biosyntetické dráhy sekundárních metabolitů
Čermák, Vladimír ; Ovesná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent)
Český paličák Allium sativum L. je pojmenování pro české odrůdy česneku, které se kategorizují do poddruhu sativum ssp. Typická je pro něj tvorba květenství a mají specifickou morfologii cibule. Je zde popsán genetický základ, který byl detekován při analýze mikrosatelitů a intronů. Analýza transkriptomu odhalila velké množství unigenů, které byli zařazeny pomocí genové ontologie k jednotlivým funkcím v organismu. Genetické odlišnosti od jiných odrůd byly tedy potvrzeny. Vliv prostředí a pěstitelských postupů včetně velkoprodukčního se zkoumají. Výsledky mohou sloužit pro další výzkum nebo šlechtění. Spotřebitelé a odborníci hodnotili české paličáky jako odrůdy s výraznou štiplavou chutí a aromatem. Látky způsobující tuto silnou charakteristickou chuť jsou sekundární metabolity síry alk(en)ylcystein-S-oxidy (ACSO), v česneku především alliin a methiin. Chemická analýza nepotvrdila výjimečně vysoké hodnoty těchto chuťových prekurzorů ani jiných látek, které by měly české paličáky odlišit. Sekundární metabolismus zahrnuje další důležité látky, které se využívají hlavně ve farmacii a zdravotnictví, kde se česnek využívá už tisíce let kvůli antibakteriálním účinkům, pozitivnímu vlivu na metabolismus tuků apod.
|
|
| |
|
|
Povrchový fenotyp nádorových kmenových buněk (CSC) lidských karcinomů
Bočková, Marie ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
Nádor se sestává z heterogenní masy buněk, které lze - podobně jako zdravé orgány a tkáně lidského těla - rozdělit dle morfologických, funkčních či expresních hledisek na jednotlivé buněčné populace. Populaci buněk, která dává vznik všem těmto buněčným liniím, označujeme jako nádorové kmenové buňky (CSC). Tyto CSC nejen že mají vlastnosti běžných kmenových buněk, tj. schopnost sebeobnovy a dát vzniku heterogenní populaci diferencujících se buněk, ale jsou zpravidla také nejodolnější subpopulací v nádoru, která je vysoce odolná vůči léčbě a způsobuje reziduální nemoc. Znalost CSC biomarkerů jednotlivých typů nádorů významně zvýší účinnost léčby, která může být skrze tyto biomarkery lépe zacílena. Hledání unikátního genového otisku pro CSC jednotlivých nádorových onemocnění je umožněno díky tak zvaným -omickým přístupům, zvláště charakteristice povrchového proteomu buněk, jehož prostřednictvím buňka komunikuje s okolím. Dnes je známo, že CSC karcinomu močového měchýře exprimují ve vysokých množstvích CD44, CD90 a CD49f, které jsou používané k identifikaci těchto buněk, mezi ostatními znaky ještě jmenujme molekulu CD47 s imunosupresivní funkcí.
|
|
|
Iron metabolism in cancer cells
Beranová, Lea Marie ; Truksa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
1Abstrakt: Rakovina je jednou z nejčastějších příčin úmrtí na světě. Vědecký výzkum se tedy mimo jiné zaměřil na metabolismus železa a možné využití cílů souvisejících s metabolismem železa jako prostředku k zastavení nekontrolovaného množení a šíření těchto rakovinných buněk. Tato práce by měla sloužit jako stručná literární rešerše zabývající se metabol- ickými procesy železa od jeho absorpce z výživy a recyklace odumřelých buněk po jeho využití v proteinech obsahujících hem či železo-sirná centra nebo jeho uskladnění v podobě ferritinu. Zároveň pak podtrhává odlišnosti v těchto reakcích, které vykazují právě rakovinné buňky, a stručně se zmiňuje o poruchách metabolismu ústících ve vyčerpání železa v těle či naopak přetížení organismu tímto esenciálním prvkem. Také se snaží naznačit možné odchylky, které mohou nebo nemohou být využity pro léčbu a v neposlední řadě zmiňuje vyhlídky tohoto výzkumu a budoucí práci, která může přinést nový přístup a metody v tomto oboru. Klíčová slova: železo, rakovina, metabolismus železa, hepcidin
|
|
|
Regulation of transcription by proteins of the Early growth response and Myb families
Čermák, Vladimír ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Vomastek, Tomáš (oponent) ; Elleder, Daniel (oponent)
Regulace transckripce desítek tisíc genů v organizmu obratlovců je mimořádně komplexním fenoménem, jehož se účastní tisíce různých regulačních proteinů. Největší funkční kategorií těchto regulátorů jsou sekvenčně specifické DNA vazebné proteiny známé jako transkripční faktory. Proteiny z EGR a Myb rodin transkripčních faktorů jsou relativně dlouho zkoumanými regulátory různých fyziologických procesů, včetně buněčné proliferace a diferenciace. Zatímco strukturální a fyzikální aspekty jejich funkce byly dobře charakterizovány, jejich buněčně specifická role v komplexních genově regulačních sítích není dostatečně prostudována a představuje hlavní výzvu v příslušných oblastech výzkumu. Předběžná analýza dat genové exprese z metastázujících buněk PR9692 a nemetastázujících buněk PR9692-E9 (kuřecích sarkomové linie) odhalila, že transkripční faktor EGR1 je syntetizován v relativně větším množství v metastázujících buňkách a může se tak podílet na regulačních procesech, které jsou základem rozdílů mezi oběma buněčnými liniemi. Dalším zkoumáním jsme zjistili, že cílené zvýšení hladiny EGR1 v PR9692-E9 buňkách obnovuje jejich metastatický potenciál na úroveň PR9692 buněk. Mikročipová analýza takových buněk odhalila aktivaci genů, které jsou rozhodující pro kontraktilitu aktinového cytoskeletu (MYL9),...
|
|
|
Extracelularní mikroRNA v hematologických malignitách a jejich žítí pro diagnózu a sledování léčby
Šulcová, Dominika ; Pospíšil, Vít (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
MikroRNA jsou krátké nekódující RNA, které negativně regulují genovou expresi na post-transkripční úrovni tím, že v cytoplasmě buňky současně inhibují translaci a indukují degradaci cílových mRNA. V nedávné době byly překvapivě identifikované extracelulární mikroRNA, které jsou stabilní a detekovatelné v tělních tekutinách včetně krevní plazmy a séra, mozkomíšního moku, slin, mléka a moči. Extracelulární mikroRNA jsou rezistentní k RNAzám a stabilní za vysokých teplot a pH. Extrémní stabilita extracelulárních mikroRNA je způsobena asociací s proteinovými komplexy (především s proteiny Argonaute), jež je ochraňují. MikroRNA jsou často deregulované v nádorových onemocněních a v nedávné době bylo zjištěno, že i v tělních tekutinách lze detekovat nádorově specifické mikroRNA, které mohou sloužit jako markery nádorového onemocnění. Tato bakalářská práce shrnuje znalosti o funkci a biogenezi mikroRNA a zaměřuje se na extracelulární mikroRNA, jejich roli v mezibuněčné komunikaci, roli v hematologických malignitách a možné využití v diagnóze a terapii.
|
|
| |
|
| |
|
|
Příloha ke zprávě o geotermickém výzkumu vrtu GTPVLT-1 (Litoměřice)
Šafanda, Jan ; Dědeček, Petr ; Krešl, Milan ; Čermák, Vladimír
Zpráva shrnuje detailně výsledky geotermického výzkumu ve vrtu GTPVLT-1 u Litoměřic včetně veškeré grafické dokumentace. Přináší informace zejména o (i) opakovaných karotážích během hloubení vrtu i po jeho dokončení, (ii) měřeních tepelné a teplotní vodivosti na vzorcích hornin zastižených vrtem, (iii) měřeních obsahu radioaktivních izotopů uranu, thoria a draslíku na vzorcích hornin z vrtu a jejich radiogenní tepelné produkci, (iv) hodnotě zemského tepelného toku ve vrtu a (v) prognóze teploty do hloubky 5 km v místě vrtu
|
|
|
Zpráva o geotermickém výzkumu vrtu GTPVLT-1 (Litoměřice)
Šafanda, Jan ; Dědeček, Petr ; Krešl, Milan ; Čermák, Vladimír
Zpráva shrnuje výsledky geotermického výzkumu ve vrtu GTPVLT-1 u Litoměřic. Přináší informace zejména o (i) opakovaných karotážích během hloubení vrtu a po jeho dokončení, (ii) měřeních tepelné a teplotní vodivosti na vzorcích hornin zastižených vrtem, (iii) měřeních obsahu radioaktivních izotopů uranu, thoria a draslíku na vzorcích hornin z vrtu a jejich radiogenní tepelné produkci, (iv) hodnotě zemského tepelného toku ve vrtu a (v) prognóze teploty do hloubky 5 km v místě vrtu.
|
host ::
RSS.