|
|
Mezi křížem a kalichem. Tisk československé strany lidové v čase Marmaggiho aféry
Jelínek, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá obsahem tisku spojeného s Československou stranou lidovou v období tzv. Marmaggiho aféry a kampaně před volbami do Národního shromáždění v roce 1925. Stojí na předpokladu, že sledované texty odráží postoje českých politických katolíků, jejichž hlavní reprezentantku lidová strana představovala. Stranické vedení od počátku razilo vůči Československu kurz smířlivý a loajální. Ten znesnadňovalo více faktorů, jako protikatolická vlna, provázející vznik a první měsíce existence republiky. Ani po opadnutí vlny nezmizely antiklerikální a protikatolické tendence, ostatně jejich nositele nacházíme i mezi vůdčími osobnostmi státu v čele s prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem. Tento výzkum se táže, jak se politicko-katolický tisk stavěl k "státotvorné" politice lidoveckého vedení v době roztržky mezi republikou a Svatým stolcem, jež stupňovala napětí mezi "státotvorností" a vlastenectvím na jedné, a katolicismem na druhé straně. Jak oficiální stranický kurz katolická periodika komentovala? Snažila se jej i hodnotit, hájit nebo kritizovat? Naznačovala snad alternativu? Vyjadřoval určitý postoj ke státu i samotný tisk (potažmo, jeho prostřednictvím, strana či některá její složka)? Konkrétněji práce sleduje vykreslení republiky především ve vztahu k církvi a věřícím. Dále zkoumá...
|
|
|
Analýza dobového časopisu pro ženy Hvězda československých paní a dívek (1925-1945)
Bulínová, Veronika ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na časopis Hvězda československých paní a dívek, určený především ženám, vydávaný nejprve za éry první republiky, následně za druhé republiky, jehož vydávání skončilo společně s Protektorátem Čechy a Morava. Časopis byl vydáván v melantrišském koncernu, jenž byl součástí Československé strany národně socialistické. V práci je nejprve představen koncern Melantrich a jeho vydavatelská činnost. Melantrich se během první republiky stal jedním z nejúspěšnějších tiskových podniků. Zmíněn je také majitel Melantrišského podniku, Jaroslav Šalda. Následně je představeno složení redakce časopisu, která se v průběhu let a podle vyvíjející se politické situace postupně proměňovala. V redakci působily i některé ve veřejném prostoru známější osobnosti. Poté jsou v práci rozebrány a nastíněny čtyři v časopise nejčastěji objevující se ženské role, které se postupně proměňovaly podle dobových představ ve společnosti. Mezi tyto role je zařazena matka, manželka, rozvedená žena a pracovnice. Ženské role jsou rozebrány v rámci dobových článků, fotografií nebo dopisů čtenářek. Základní otázkou práce je, jak se tyto obrazy žen během let v časopise proměňovaly a jak se v něm projevovaly emancipační tendence doby. Dále se práce soustředí na způsob, kterým byly tyto ženské role později využívány v...
|
|
|
Problematika Displaced Persons po druhé světové válce v evropském kontextu z pohledu Československa
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Maršálek, Zdenko (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem poválečných Displaced Persons, tedy osobami, které byly přemístěny v důsledku událostí druhé světové války. V návaznosti na mezinárodní výzkum problematiky jej nahlíží v československém kontextu, jednak z pohledu, jak se československé orgány k řešení problému postavily, jednak zacílením pozornosti na samotnou skupinu československých Displaced Persons. Soustředí se na spolupráci se západními Spojenci a na území, které jimi bylo po konci války spravováno. Těžištěm práce je rok 1945, tedy období, kdy probíhala intenzivní péče a repatriace Displaced Persons v původně stanoveném pojetí. V samostatné kapitole je předložen vývoj Displaced Persons jako badatelského tématu a základní zkoumané otázky s tím spojené. Druhá část studuje mezinárodní i československé struktury, které zajišťovaly péči o přemístěné, a to v několika časových rovinách. Nejprve je zasazena do dlouhodobého institucionálního i myšlenkového vývoje organizovaná péče vytvořená pro péči o Displaced Persons. Dále je popsáno, jak se v období druhé světové války plánovala i konstituovala spolupráce a síť institucí, které měly přemístěné osoby zahrnout do své kompetence. Vzápětí je sledován vlastní průběh procesu organizace Displaced Persons a jejich repatriace během r. 1945, a to zejména se zaměřením na...
|
|
|
Veřejně zastávané názory doc. Josefa Klimenta v meziválečné době
Heidenreich, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je dílo doc. Josefa Klimenta (1901-1978) a v něm prezentované názory v období dvacetiletého trvání Československé (1918-1938) i Česko-Slovenské (1938-1939) republiky. Josef Kliment, právník, právní historik, pedagog a publicista, se stal nechvalně známou osobností protektorátní prezidentské kanceláře, která byla nejednou obviňována z kolaborace a aktivní proněmecké agitace. Jaké ale byly Klimentem veřejně prezentované názory před tímto obdobím? Skutečně již v době svobodné republiky zastával postoje, které bychom mohli nazvat nedemokratickými, či protirežimními? Skrze analýzu Klimentovy činnosti, především té publikační, se tyto otázky pokusí předkládaná práce zodpovědět. Práce je postavena především na rozboru novinových článků a materiálů z osobního fondu Josefa Klimenta uloženého v Archivu Národního muzea. Nejhojněji zastoupeným periodikem, ve kterém také Josef Kliment publikoval nejčastěji, se stal Demokratický střed, ze kterého autor této práce také čerpal nejvíce. Z dalších zdrojů lze jmenovat např. Národní politiku, Studentský obzor, Všehrd, nebo Národní listy. Užity byly také jeho drobné práce, studie a pro doplnění Klimentova korespondence. Pro komplexní zpracování vytyčeného tématu a zodpovězení předložených otázek se také mnohdy stalo nezbytným uvést čtenáře...
|
|
| |
|
|
Československý turismus v socialistické Jugoslávii. Instituce, představy a realita
Jelínek, Martin ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Mezinárodní turismus se stal běžnou součástí lidského života. Tento fenomén, mající původ v modernizaci společnosti v 19. století, si prošel složitým a dlouhým vývojem. Od svých počátečních fází, kdy je vyhrazen společenské smetánce, přes pochopení jeho ekonomického potenciálu pro moderní stát a ekonomiku až do konečného zmasovění mezinárodního turismu v druhé polovině 20. století. V bipolárně rozděleném světě se ukazují vývojová specifika mezinárodního turismu s ohledem na to, na které straně železné opony se tento turismus vyvíjí. Zvláštním příkladem pak je, pokud se vývoj odehrává někde na pomezí obou bloků. Československý turismus směřující do Jugoslávie je dobrým příkladem prolínání východního přístupu k cestování do zahraničí se specifickým modelem jugoslávského pohledu na tento fenomén. Čeští a slovenští turisté byli již od 19. století tradičními hosty, směřujícími právě do zemí, jež tvoří jugoslávský stát. Předkládaná práce se zabývá tím, jak se vyvíjela a jak byla ukotvena institucionalizace československého turismu do socialistické Jugoslávie, tzn. jaké instituce a jakým způsobem turismus zajišťovaly, jak a s kterými institucemi na jugoslávské straně byly nuceny spolupracovat a jak se celý tento poměrně složitý mechanismus během let 1945-1990 vyvíjel. Dalším záměrem práce je vystihnout, co...
|
|
|
Reflexe volebního práva žen v denním tisku od vzniku Československé republiky do prvních parlamentních voleb
Sazimová, Terezie ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Tématem bakalářské práce je volební právo žen a jeho reflexe v československém denním tisku v období od vzniku samostatného československého státu po významný milník, jakým byly první parlamentní volby. Ženy bojovaly o svá volební práva několik let před založením Československa a teprve jeho vznik jim umožnil promlouvat do politického života prostřednictvím hlasovacího lístku, poslaneckého mandátu či členství v obecním zastupitelstvu. Některé ženy dokonce zasedly již v listopadu 1918 jako poslankyně v Revolučním národním shromáždění. Volební právo žen tak nebylo pouze novým demokratickým prvkem, ale zároveň se z žen staly potencionální voličky a členky politických stran. Nejen stranické noviny musely tuto skutečnost reflektovat. Cílem práce je proto postihnout, jakými způsoby reagovala a přistupovala různá stranická a nestranická periodika k problematice ženského aktivního a pasivního volebního práva v rámci sledovaného období. Text práce bude vycházet zejména z českého stranického tisku nejsilnějších československých politických stran - Republikánská strana československého venkova, Československá strana socialistická, Československá sociálně demokratická strana dělnická, Československá strana lidová a Československá národně demokratická strana. Dále bude použit nezávislý tisk a k doplnění se...
|
|
|
Akce StB "Kulak" na Vysokomýtsku
Hájková, Adéla ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá akcí "Kulak", kterou v rámci kolektivizace zemědělství prováděla v letech 1951-1953 Státní Bezpečnost v Československu. Pomocí mikrohistorie se zaměřuje na oblast Vysokomýtska a osudy tamějších sedláků, kteří byli s celými rodinami nuceně vystěhováni a jejich majetek byl zabaven. První kapitoly práce se dívají na celou problematiku vysídlování obecným měřítkem. Zohledňují celkovou situaci Československé lidově demokratické republiky, její proces kolektivizace, vzniku Jednotných zemědělských družstev a její tehdejší postavení zákonů, které tyto procesy umožňovaly. Po představení kontextu a obecných informací se kapitoly zaměřují na jejich konkrétní dopad, a to na příkladu obce Stradouň. Z této obce bylo vystěhováno pět tzv. rodinných celků, tedy sedlák a všichni, kdo s ním sdíleli jednu domácnost. Všech pět rodinných celků bylo odvezeno ve stejný den 18.dubna 1952 do okresu Roudnice nad Labem. Práce se opírá o archivní materiály a odbornou literaturu. Klíčová slova: Kolektivizace - kulak - Vysokomýtsko - jednotné zemědělské družstvo - lidové soudy
|
|
|
Československý exilový skauting v Anglii 1939-1945
Kurusová, Lucie ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Obsahem bakalářské práce je zachycení podoby československého exilového skautingu v Anglii v letech 1939-1945. Jedním z hlavních cílů práce je zasazení role anglického exilu do kontinuity českého skautského hnutí s ohledem na vývoj členské základny a rozvoje či stagnace organizace Junák - Svaz skautů a skautek RČS. Dalšími otázkami jsou vztah exilové skautské organizace k československé exilové vládě a kontakt nebo případná spolupráce s dalšími mládežnickými organizacemi v exilu. Ústředním aktérem činnosti čs. skautů v exilu byl Velen Fanderlik; značná část pramenů je proto vázána právě na jeho osobu. Mimo vlastní aktivity skautů v Anglii a jejich vazby s exilovým prostředím se práce zabývá kontextem čs. skautingu před druhou světovou válkou a formováním roverských kmenů při vojenských jednotkách.
|
|
|
Funkce, význam a zkušenost hudebních oddílů československé legie v Rusku na příkladu plukovní hudby 1. čs. střeleckého pluku "Jana Husi"
Drábek, Tomáš ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
(česky) Předkládaná práce se zabývá tématem hudebních oddílů československých legionářů v Rusku v letech 1914-1920. Důraz je přitom kladen na hudební oddíl 1. čs. střeleckého pluku "Jana Husi", který v předkládaném výzkumu funguje jako zástupce ostatních plukovních hudeb. Text se zaměřuje na popis základních reálií fungování hudebních těles tohoto typu, zároveň však postihuje i jejich význam pro vojsko, přibližuje prožitek samotných legionářů-hudebníků či způsob, jak se legionářské kapely vyrovnávaly s působením dvou kulturních vlivů - rakousko- uherského, který byl většině legionářů blízký z předválečného života, a ruského, kterému byli hudebníci vystaveni během svého působení v zahraničí.
|
host ::
RSS.