|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Nakladatelství Labyrint a mediální reflexe edic Fresh a Raketa
Kubiková, Karolína ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou mediálního ohlasu edic Fresh a Raketa nakladatelství Labyrint v kontextu vývoje nakladatelské praxe v České republice v devadesátých letech. Věnuje se také současné literatuře pro děti a mládež. Součástí práce je kritický ohlas na tři konkrétní díla, jedná se o knihy ze zkoumaných edic Tajemství oblázkové hory Báry Dočkalové, Robinson Petra Síse a Plyš Michala Hvoreckého. Nejčastěji bylo v médiích referováno o románu Plyš slovenského spisovatele Michala Hvoreckého. Nejméně příspěvků se věnovalo debutu Báry Dočkalové Tajemství oblázkové hory, který byl sice nominován na cenu Magnesia Litera 2019, nominaci ale neproměnil. Závěrečná část se věnuje unikátnímu projektu nakladatelství Labyrint, kterým je dětský časopis Raketa. Mediální pozornost přitahují zejména jeho tvůrci, ať už jde o majitele nakladatelství Joachima Dvořáka nebo šéfredaktorky Johanu Švejdíkovou a Radanu Litošovou. Kritická percepce časopisu se objevuje sporadicky, jedná se zejména o představení časopisu nebo jeho doporučení. Spektrum zkoumaných periodik je široké od zpravodajských webů a deníků až po kulturní a literární periodika Tvar, Host, A2 kulturní čtrnáctideník a katalog Nejlepší knihy dětem.
|
|
|
Válečná tematika v literatuře pro young adult a kritická reflexe vybraných děl
Musilová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza kritických reflexí tří vybraných románů s válečnou tematikou, které zároveň spadají do kategorie Young Adult literatury. V první části práce se zabývám Young Adult literaturou obecně, jejím vývojem a žánrovými tendencemi. Jedna kapitola je věnována i literární kritice a stručné charakteristice sledovaných periodik a odůvodnění, proč jsem si k analýze zvolila kritické reflexe v nich uveřejněné. Hlavní část práce pojednává o dílech V šedých tónech Ruty Sepetysové, Anna a Vlaštovčí muž Gavriela Savita a Zlodějka knih Markuse Zusaka a především o jejich mediálních ohlasech publikovaných v českém i zahraničním tisku.
|
|
|
Kniha jako součást kultury: Jak knihy vnímá generace Y a jak je prezentují média
Krumphanzl, Filip ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Práce si klade za cíl vědeckými metodami ozřejmit postavení knihy jako média v současné české kultuře. Protože existuje početné množství způsobů, jak lze tohoto široce definovaného cíle dosáhnout, bylo třeba nějakou metodu (a tedy úhel pohledu) zvolit. V práci se tak vyskytují dva způsoby šetření - dotazník pro zástupce generace Y a mediální analýza výstupů kulturních rubrik dvou českých deníků, Mladé fronty DNES a Práva v období měsíců června a prosince roku 2017. Všechna teoretická východiska, popisy metod a vysvětlení klíčových pojmů jsou součástí teoretické části. V dotazníku je cílem zmapovat čtenářské preference a návyky mladých čtenářů, přičemž se otázky zaměřují jak na kvalitativní, tak kvantitativní aspekty čtení knih. V mediální analýze, která je provedena kvalitativní obsahovou metodou, je zastřešujícím záměrem podat co nejpřesnější obraz, jaký média o knihách vytvářejí. Toho bude dosaženo pečlivým záznamem článků o knihách, u nichž bude sledována jak jejich četnost, tak především jejich obsahy.
|
|
|
Publicistická činnost Oty Pavla v letech 1956 - 1964
Keimar, Jaroslav ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Ota Pavel je známý pro svou beletristickou tvorbu, zejména pro povídky s autobiografickými motivy. Účelem této bakalářské práce je poukázat na Pavlovu publicistickou činnost v časopisech, která jeho literární kariéře předcházela. Teoretická část si klade za cíl poskytnout kontextuální portrét Oty Pavla ve vztahu k jeho publicistické činnosti. Praktická část obsahuje kvalitativní rozbor vybraných Pavlových příspěvků v časopisech Stadión a Československý voják v období vymezeném roky 1956 až 1964. Součástí přílohy je Pavlova kompletní bibliografie ve zmíněných periodikách. Klíčová slova Ota Pavel, sport, povídky, časopisy, reportáž, literární reportáž, publicistika
|
|
|
Mediální ohlas románů Miloše Urbana - Sedmikostelí a Hastrman
Grim, Jakub ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se věnuje dvěma románům spisovatele Miloše Urbana - Sedmikostelí a Hastrman, které pochází z jeho rané tvorby na přelomu tisíciletí. Součástí práce je jejich interpretace, žánrové zařazení, filmové adaptace, zahraniční překlady či návaznost na Urbanovu další tvorbu. Teoretická část obsahuje i kapitolu o literární kritice. Druhá část práce se věnuje mediální reflexi a kritickému přijetí obou románů v českých médiích. Vybrané recenze a kritiky jsou z denního tisku, zpravodajských serverů, společenských časopisů i specializovaných kulturních periodik. Při analýze mediální reflexe je kladen důraz na části románů, které jsou recenzenty vyzdvihovány či zatracovány. Součástí příloh je i rozhovor s Milošem Urbanem.
|
|
|
Literární reportáž, teoretické vymezení a vlastní text
Kubelka, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Práce se v teoretické i praktické rovině věnuje fenoménu literární reportáže, známému také pod pojmem polská škola reportáže. Teoretická část porovnává literární reportáž s její tradiční formou a definuje ji na základě rozlišujících a charakteristických rysů. Dále sleduje historický vývoj reportáže, zasazuje jej do kontextu literární i žurnalistické tradice, blíže pak mapuje specifický vývoj a konstituci žánru v Polsku. Neopomíjí ani současnou polskou literární reportáž, její pronikání do Česka a také zmiňuje příklady původní tuzemské tvorby. Práce poté podrobněji rozpracovává problematiku fikce a fikčního vyprávění, aplikuje na ní literárněvědné poznatky a zkoumá, jaký má tento rys pro literární reportáž význam. Druhou stěžejní částí práce, v níž jsou zužitkovány poznatky získané teoretickým rozborem žánru i jeho četbou, je původní reportáž představující téma návratu vlků do české přírody z různých úhlů pohledů.
|
|
|
Havlův odkaz v Ostrovní 13 (literární reportáž)
Matějková, Kristýna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce formou literární reportáže představuje Knihovnu Václava Havla a odkaz člověka, jehož jméno nosí. V teoretické části vymezuje žánr literární reportáže. Nejdříve popisuje historický vývoj reportáže se zaměřením na české a polské novinářské a literární prostředí. Poté v kontrastu s českou tradicí definuje specifický žánr, kterým je polská literární reportáž, přičemž se detailněji zaměřuje na typy vypravěčů a jazyk. V praktické části dochází k realizaci poznatků ve formě autorské literární reportáže, která přibližuje prostředí a fungování Knihovny Václava Havla. Čtenáři prezentuje unikátní instituci, která vznikla po vzoru amerických prezidentských knihoven za účelem archivace a vydávání textů Václava Havla a archiválií s ním spojených, ale i k pořádání kulturních akcí, jež v sobě nesou jeho ducha. Literární reportáž Havlův odkaz v Ostrovní 13 přináší interpretaci, co daný odkaz představuje, v jakých oblastech můžeme dodnes vnímat vliv Václava Havla a čím je pro mnohé inspirací. Základem pro ni je mediální rešerše, studium Havlových textů, návštěvy instituce a rozhovory s Jáchymem Topolem, který je v Knihovně dramaturgem. Výsledkem je text kombinující zpravodajské, dokumentární a beletristické prvky, který představuje instituci, jež se snaží uchovat a prezentovat Václava Havla nejen...
|
host ::
RSS.