|
| |
|
|
Low Cardiac Output in Extremely Low Gestation Age Neonates and Intraventricular Haemorrhage
Miletín, Jan ; Straňák, Zbyněk (vedoucí práce) ; Bayer, Milan (oponent) ; Zoban, Petr (oponent)
Tato disertační práce je monotematicky zaměřeným souborem devíti původních vědeckých publikací zaměřených na hemodynamiku a možnosti evaluace kardiovaskulárního systému u nedonošených a donošených novorozenců v prvních dnech života při probíhající adaptaci kardiovaskulárního systému na extrauterinní život. Na začátku disertace předkládame literární přehled měření srdečního výdeje (SV) u novorozenců, patofysiologie peri- intaventrikulárního krvácení (PIVH) u nedonošených novorozenců a krátký přehled nejdůležitějších částí kardiovaskulárni adaptace u novorozence s přihlédnutím k roli persistujícího arteriálního duktu (PDA). Hlavní část disertace je poté rozdělena do tří logicky na sebe navazujících částí. První a hlavní část obsahuje publikovaný systematický přehled měření SV u novorozenců. Tento přehled indentifikoval bioreaktanci jako novou metodu kontinuálního měření SV. Tato metoda byla poté využita v dalších dvou vědeckých publikacích prezentovaných v této části disertace. První je prospektivní, observačni kohortová studie u dětí s porodní hmotností pod 1250g. V této studii jsem měrili SV bioraktancí mezi 6. a 48. hodinou života. Novorozenci s PIVH a nekrotisující enterokolitidou měli první den života signifikantně nižší SV oproti novorozencům bez těchto komplikací. Tento nízký SV byl následován...
|
|
|
Resuscitace a stabilizace extrémně nezralých novorozenců.
Lamberská, Tereza ; Plavka, Richard (vedoucí práce) ; Zoban, Petr (oponent) ; Kokštein, Zdeněk (oponent)
Stabilizace a resuscitace na porodním sále je důležitou součástí péče o extrémně nezralé novorozence, jejím úkolem je podpořit základní životní funkce a usnadnit adaptaci nezralého organismu na podmínky mimoděložního prostředí. Současně doporučované postupy jsou dobře propracovány pro donošené a lehce nezralé novorozence, ale zcela chybí cílená doporučení pro stabilizaci a resuscitaci extrémně nezralých novorozenců. Výzkumná část předkládané disertační práce shrnuje nejdůležitější výsledky klinického výzkumu prováděného v letech 2010-2015 na Neonatologickém oddělení Gynekologicko- porodnické kliniky VFN a 1. LF UK. Výzkum hodnotí efektivitu a nežádoucí účinky stávajících doporučovaných postupů stabilizace a resuscitace na porodním sále u extrémně nezralých novorozenců a ve své druhé části se zabývá studiem nových a potencionálně účinných metod. Důležitým výstupem této práce je doporučení pro praxi, strukturované podle gestačního stáří extrémně nezralých novorozenců. Doporučení je založené na předložených výsledcích dílčích klinických studií a jeho cílem je zlepšit současnou úroveň postupů stabilizace a resuscitace extrémně nezralých novorozenců v klinické praxi.
|
|
|
Mechanismy regulace fetoplacentárního cévního řečiště při hypoxii
Kafka, Petr ; Cvachovec, Karel (vedoucí práce) ; Zoban, Petr (oponent) ; Bláha, Jan (oponent)
Placenta a plíce jsou jediné orgány, které plní funkci okysličování krve a mají společnou vlastnost - vazokonstrikci jako akutní reakci na hypoxii. Reagují tedy opačně než systémové cévy. V prezentované práci jsme se zaměřili na mechanismy regulace fetoplacentárních cév při stavech spojených s hypoxií. Byl použit experimentální model izolované, dvojitě perfundované placenty potkana. Naše výsledky prokazují významnou roli signální dráhy Rho kinázy v mechanismu této hypoxické fetoplacentární vazokonstrikce (HFPV). Chronické působení hypoxie na fetoplacentární cévy vede k trvalému zvýšení odporu cévního řečiště. Toto bylo prokázáno v experimentu s perfuzí fetoplacentárních cév málo viskózním solným roztokem. Naše výsledky ukazují významné zvýšení fetoplacentárního odporu cév při perfuzi krví, tedy za podmínek, které se blíží situaci in vivo. Zvýšení odporu může vést k placentární hypoperfuzi a následně k podvýživě plodu, což je považováno za jednu z klíčových příčin vážných fetálních a novorozeneckých morbidit, zejména intrauterinní růstové retardace. Diabetes mellitus je známých faktorem ovlivňujícím růst plodu. Stejně jako při chronické hypoxii, tak i při diabetu působí na stěny cév radikálový stres. Plody diabetických matek mají řadu znaků svědčících pro hypoxii. Působení diabetu na fetoplacentární...
|
|
|
Mechanismus vlivu hypoxie na fetoplacentární cévní řečiště
Jakoubek, Vít ; Hampl, Václav (vedoucí práce) ; Zoban, Petr (oponent) ; Vízek, Martin (oponent) ; Straňák, Zbyněk (oponent)
Placentární hypoxie je všeobecně považována za jeden z hlavních faktorů při rozvoji mnoha perinatálních a neonatálních patologií jako např. intrauterinní růstové retardace plodu (IUGR) nebo preeklampsie. V této disertační práci jsme se proto snažili najít alespoň částečné řešení tohoto problému odpovědí na otázku, jak akutní a chronická hypoxie ovlivňuje fetoplacentární cévní řečiště. Na rozdíl od cév v celém těle (kromě plicního cévního řečiště), fetoplacentární cévy reagují na akutní hypoxii vasokonstrikcí (HFPV). Tímto mechanismem je přesměrováván tok krve z méně oxygenovaných okrsků tkáně do oblastí, které jsou zásobeny kyslíkem lépe. Již je známo, že hypoxie inhibuje draslíkové kanály a tím působí depolarizaci hladkého svalu fetoplacentární cévy. Předpokládáme, že tato hypoxií navozená depolarizace má za následek otevření napěťově řízených vápníkových kanálů a influx vápenatých iontů do buňky, což způsobí vasokonstrikci. Naši první studii jsme prováděli na preparátu dvojitě perfundovaného kotyledonu lidské placenty, které jsme získávali okamžitě po nekomplikovaných spontánních porodech nebo elektivních císařských řezech. Preparát byl perfundován Krebsovým roztokem s dextranem a meklofenamátem a probubláván směsí plynů s 40% O2, 5% CO2 a 55% N2. Srovnávali jsme HFPV, kterou jsme navodili změnou složení...
|
|
| |
|
|
Vnímání předčasně narozeného dítěte matkou
Humlová, Gabriela ; Voleníková, Ivana (vedoucí práce) ; Zoban, Petr (oponent)
Pro svou bakalářskou práci Jsem Sl zvolila téma: Vnímání předčasně narozeného dítěte matkou. Toto téma je mi velmi blízké, neboť pracuji na Jednotce intenzivní a resuscitační péče pro novorozence v perinatologickém centru PN Motol, kde během každé služby přicházím do styku s rodiči předčasně narozených dětí. Cílem mé práce je zjisůt, jak vnímají matky prostředí jednotky intenzivní péče, zdravotnický personál, ale i situaci, v které se nalézají, a jak probíhá jejich interakce s miminkem, když neměly možnost se na příchod miminka připravit jako ostatní maminky. V teoretické části své práce vysvětlím jednotlivé pojmy (předčasný porod, nezralý novorozenec, reakce na stresovou situaci, interakce mezi matkou a novorozencem). Praktickou část mé práce zastupují rozhovory s maminkami předčasně narozených dětí. Domnívám se, že tyto rozhovory dobře ilustrují problémy a prožívání matek, které spojuje jedna skutečnost, mají předčasně narozené dítě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.