Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 96 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Změny v rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky
Randová, Nela ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Břehová vegetace podél vodních toků patří k místům velice náchylným k šíření invazních druhů rostlin. Vodní koridory umožňují jejich snadné a rychlé šíření do nových území. Diplomová práce se zabývá změnami zatížení břehové vegetace Berounky invazními neofyty v průběhu let 2015-2018. Cílem bylo zjistit, jak se projeví změny v průběhu jednotlivých let a jestli je možné vysledovat určitý trend vývoje populací. V souvislosti s tím se práce zabývá možným vlivem extrémně suchých let 2015 a 2018 na výskyt invazních neofytů. Terénní výzkum probíhal na březích Berounky od vesnice Čilá u Skryjí po soutok Berounky a Vltavy v Praze-Lahovicích během letních měsíců v roce 2015, 2016, 2017 a 2018. Břehová vegetace byla rozdělena na segmenty o délce 500 ± 150 m. Celkem se jednalo o 90 segmentů, ve kterých byl sledován výskyt a početnost 17 invazních neofytů. Celkem se v mapovaném území objevilo 14 taxonů. Nejčastěji se v břehové vegetaci Berounky objevovaly taxony Robinia pseudacacia, Impatiens glandulifera a Solidago sp. Nejpočetnější populace byly zaznamenány u invazního neofytu Reynoutria sp. V průběhu let 2015-2018 se projevil nárůst podílu obsazených segmentů taxonem Acer negundo, který ale nevytváří příliš početné populace. V roce 2018 byl nad rámec sledovaných neofytů mapován výskyt invazního taxonu...
Environmentální výchova jako součást geografického vzdělávání
Bartoš, Jan ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Raška, Pavel (oponent) ; Kroufek, Roman (oponent)
Tato disertační práce se zabývá environmentální výchovou jako součástí geografického vzdělávání. Environmentální výchova představuje jedno z průřezových témat, jehož implementace do výuky je dle platných kurikulárních dokumentů závazná a toto téma by mělo být rozvíjeno ve všech oblastech vzdělávání. Cílem práce je přinést zjištění, která rozšíří poznání o tom, jakým způsobem učitelé naplňují cíle environmentální výchovy, resp. gramotnosti na českých školách. Dále je zjišťováno, jakou roli v naplňování těchto cílů hraje geografie, resp. vzdělávací předmět zeměpis. Ze zvoleného cíle vyplývají následující výzkumné otázky: Které oblasti environmentální gramotnosti jsou u žáků ve výuce rozvíjeny? o Jakým způsobem k jejich naplňování dochází? Které vyučovací předměty se podle koordinátorů EVVO nejvíce podílejí na realizaci průřezového tématu environmentální výchova o Jakou roli v realizaci hraje zeměpis? Učitelé jsou pro žáky jedním z hlavních zdrojů informací o této problematice. Proto byla také zjišťována environmentální gramotnost vybrané skupiny učitelů a studentů učitelství. Práce je rozdělena do tří částí. V první části jsou diskutována obecná východiska environmentální výchovy. V této části je kladen důraz na vzájemné propojení s geografií. Na tuto teoretickou část navazují výzkumné sondy,...
Atletické disciplíny na programu moderních olympijských her
Matějček, Tomáš ; Kolář, František (vedoucí práce) ; Kaplan, Aleš (oponent)
Název: Atletické disciplíny na programu moderních olympijských her Cíle: Hlavním cílem této práce je sledovat, jak se vyvíjel program atletických disciplín na jednotlivých olympijských hrách, jak tyto disciplíny postupem času do programu přibývaly a jak z něho mizely a snažit se vysvětlit, proč tomu tak bylo. Dalším úkolem je zdokumentování jednotlivých olympijských her a jejich nejdůležitějších událostí, především v atletice. Metody: Indukční metoda představující myšlenkový postup, při němž se z jednotlivých faktů formulují obecnější tvrzení a teorie; dedukční metoda, kdy se odvozují od obecných tvrzení závěry pro jednotlivé prvky. Výsledky: Zaznamenání změn atletických disciplín na programu olympijských her, zhodnocení vývoje atletických disciplín a olympijských her, zaznamenání důležitých událostí a osobností jednotlivých her. Klíčová slova: Moderní olympijské hry; program olympijských her; atletika.
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Lužnice
Eliášová, Kateřina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdina, Aleš (oponent)
1 Abstrakt Práce se věnuje studiu rozšíření invazních neofytů podél jihočeské řeky Lužnice. Rešerše literatury se zabývá rostlinnými invazemi, údolní nivou a zájmovým územím. Na základě terénního mapování břehové vegetace Lužnice je zjišťován výskyt a stav rozšíření 17 taxonů invazních neofytů. Mapování probíhá ve čtyřech úsecích o délce 3-5 km. Zjištěný stav je porovnán se stavem v roce 2008, kdy bylo v daném území prováděno obdobné mapování. Výsledky naznačují, že od roku 2008 invaze zaznamenaly nárůst na intenzitě, a to v nejvyšší míře u druhu Impatiens parviflora. Celkově jsou ve sledovaném území silně rozšířeny invazní bylinné taxony Impatiens parviflora a Impatiens glandulifera, běžný je zde také výskyt dřevinného taxonu Robinia pseudacacia. Ostatní sledované taxony se vyskytují pouze lokálně či v menším množství. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, rostlinné invaze, mapování vegetace, vodní tok, změna vegetace
Lesní pedagogika a její význam pro geografické vzdělávání
Rothbauerová, Nikola ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Jelen, Jakub (oponent)
Práce se zabývá tématem lesní pedagogiky a možnostmi jejího využití v geografickém vzdělávání. Úvodní teoretická část vycházející z obsahové analýzy domácích i zahraničních literárních zdrojů shrnuje dosavadní poznatky o tzv. lesní pedagogice v domácím i světovém kontextu. Blíže popisuje tento vzdělávací směr a jeho odlišnosti od jiných, lesní pedagogice blízkých, vzdělávacích přístupů. Seznamuje s osobou lesního pedagoga a využívanými vzdělávacími metodami. Stručně charakterizuje problematiku geografického vzdělávání u nás a snaží se najít spojitosti mezi výukou zeměpisu a lesní pedagogikou. Praktická část práce objasňuje, jak může lesní pedagogika přispět ke geografickému vzdělávání. Je založena na kvalitativním výzkumném šetření provedeném prostřednictvím řízených rozhovorů s lesními pedagogy. Na základě analýzy získaných dat pak vysvětluje, která zeměpisná témata jsou v programech lesní pedagogiky vyučována a jak lze tedy lesní pedagogiku pro geografické vzdělávání využít.
Modelování potenciálního výskytu bobra evropského v povodí Mže
Procházková, Zuzana ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na habitatové nároky bobra evropského a konflikty z toho vyplývající v povodí Mže. Na základě aktuálního výskytu se věnuje predikci potenciální distribuce druhu. V úvodní části je podrobně popsán modelový druh a jeho habitatové nároky. Další pozornost je věnována výskytu bobra evropského na území České republiky s důrazem na povodí Mže. Na základě již známých dat o výskytu bobra evropského v zájmovém území je vyhodnocen potenciální výskyt bobra, na základě analýzy jeho habitatových nároků s využitím programů ArcGIS 10.2 a MAXENT 3.3. Tyto výsledky jsou podloženy terénním mapováním na vybraných lokalitách. Součástí diplomové práce jsou tabulky, grafy a tematické mapy, které přehledně představují výsledky studie. Hlavním cílem práce je popsat habitatové nároky bobra evropského, predikovat jeho další šíření v povodí Mže a identifikovat případné konfliktní zóny. Klíčová slova: bobr evropský, Castor fiber, Mže, habitatový model, MaxEnt
Terénní výuka z pohledu různých aktérů
Jakouběová, Ivana ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Jelen, Jakub (oponent)
Terénní výuka představuje specifickou komponentu vzdělávání, která zvláště v oblasti geografie disponuje předpokladem komplexnější demonstrace učiva. Můžeme se pouze domnívat, zda je klasická podoba terénní výuky v současnosti na ústupu, nicméně v proměňujícím se vzdělávacím prostředí vznikají nové příležitosti, při kterých může být terénní výuka využívána. Tato bakalářská práce byla napsána právě s cílem nalezení současných potenciálů, ale rovněž také limitů terénní výuky. Na základě kvalitativního výzkumu v podobě interview chceme zodpovědět především otázky, jakými způsoby se na dnešních školách s terénní výukou pracuje a jak její hlavní přínosy a omezení vnímají přímo aktéři vzdělávacího systému, kteří pocházejí z různých úrovní škol. Vlastní závěry jsou komparovány a diskutovány s poznatky z teoretické části práce. Klíčová slova geografie, terénní výuka, kvalitativní výzkum, percepce, interview
Využití příběhů v učebnicích zeměpisu
Čistecká, Barbora ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kocová, Tereza (oponent)
Jak již titul napovídá, tato bakalářská práce se zabývá příběhy a úryvky z literárních děl nalezené v českých učebnicích a pracovních sešitech zeměpisu. Tyto texty jsou posuzovány z hlediska míry zapojení do výuky dle návrhu v učebnici. Následně je hodnoceno, které kognitivní procesy tyto otázky a úkoly, které jsou přiřazeny k jednotlivým textům, u žáků a studentů rozvíjí. Tento výzkum je podpořen teoretickou částí, která se pomocí studia literárních pramenů zaobírá integrovanou výukou v českém školství, doplněna je o informace ze zahraničí. Tato část pojednává zejména o předpokladech pro integrovanou výuku, o jejích výhodách, přínosech a inspiraci či motivaci k dalšímu vzdělávání studentů. Zvláštní pozornost je věnována integraci zeměpisu a literární výchovy. Dále se tato práce zabývá narativní pedagogikou, kdy jsou shrnuta pozitiva užívání příběhů ve výuce.
Světelné znečištění Kladenska
Klauda, Ondřej ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bobr, Ladislav (oponent)
Světelné znečištění je enviromentální problém způsobený nadužíváním umělého světla v nočních hodinách. Světelné znečištění zasahuje především hustě osídlené oblasti a průmyslové regiony. Kromě rozjasnění noční oblohy způsobuje světelné znečištění také diskomfort a má negativní zdravotní a enviromentální dopady. Literární rešerše bakalářské práce pojednává ve třech kapitolách o světle, světelném znečištění a zájmovém území. Praktická část zkoumá interakci krajiny a světelného znečištění. Na základě terénních měření jasoměrem Sky Quality Meter v blízkém okolí města Kladna je posuzován vliv lesa na šíření světelného znečištění. Pracovní hypotéza předpokládá bariérový efekt lesa. Výsledek hypotézu bezpečně nepotvrzuje, nicméně se projevil vliv Prahy na jas noční oblohy. Klíčová slova: světelné znečištění, jas noční oblohy, bariérový efekt lesa, Sky Quality Meter, Kladensko
Změna využití ploch na Chebsku - nová divočina
Pekárková, Hana ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá průzkumem nové divočiny vzniklé na opuštěných plochách v pohraničí v okrese Cheb. Pomocí nově definovaného indexu proměny byla stanovena dvě katastrální území v okrese s největší pravděpodobností výskytu nové divočiny. Pomocí terénního šetření byl na obou katastrálních územích demonstrován výskyt nové divočiny a ta byla zařazena do již vzniklé typologie. Terénní šetření bylo doplněné fotografiemi a výstupy z ArcMap. V obou dvou katastrálních územích byly identifikovány postsídelní a postagrární nová divočina. Dále byly identifikovány postmontánní a postvodní. Navzdory poloze v těsné blízkosti hranice, kudy procházela železná opona, nebyla ani v jednom k.ú. nalezena postmilitární nová divočina. Nová divočina se v obou lokalitách vyskytuje na více než 10 % rozlohy území. Klíčová slova: Využití ploch, proměna krajiny, nová divočina, západní Čechy

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 96 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.