|
|
Právní aspekty reorganizace československého divadelnictví po druhé světové válce
Šustová, Kateřina ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Blažková, Tereza (oponent)
Právní aspekty reorganizace československého divadelnictví po druhé světové válce Poté, co byla v květnu 1945 obnovena činnost divadel, započala tzv. divadelní revoluce během které dochází k zásadním změnám v řízení a organizaci divadelnictví. I přes veškeré rakousko-uherské a prvorepublikové snahy totiž tuto problematiku po druhé světové válce upravovalo stále ještě účinné nařízení ministerstva vnitra č. 454/1850 ř.z., divadelní řád ze dne 25. listopadu 1850. Rovněž bylo v plánu právní úpravu divadelnictví na území Československa sjednotit, protože na Slovensku byl od roku 1848 účinný uherský zákonný článek XXXI, tedy právní úprava odlišná (a dokonce ještě starší) než ta na území Čech. Tato diplomová práce se zabývá právními aspekty během zmíněné reorganizace divadel, přičemž hlavním cílem výzkumu je zmapování vývoje právní úpravy divadelnictví po druhé světové válce v kontextu předchozích právních úprav. Za účelem zjištění odpovědi na výzkumnou otázku, v čem se divadelní zákon z roku 1948 lišil od předchozí právní úpravy a historických návrhů divadelních předpisů, byla provedena komparace a rozbor jednotlivých ustanovení. Rovněž jsou zmíněny změny, které nastaly v divadelnictví po přijetí divadelního zákona v roce 1948, jeho zhodnocení a následující právní úprava. Při výzkumu bylo zjištěno, že...
|
|
|
Místní lidové soudy (1961-1970) - socialistický experiment v teorii a praxi
Špergl, Jindřich ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Salák, Pavel (oponent)
MÍSTNÍ LIDOVÉ SOUDY (1961-1970) - SOCIALISTICKÝ EXPERIMENT V TEORII A PRAXI. Abstrakt Disertační práce se zabývá Místními lidovými soudy, které byly základním článkem soudního systému Československa v letech 1961 až 1970. Cílem práce je poskytnout kompletní náhled na tento institut jak v teoretické, tak praktické rovině. Po vymezení historických a ideových důvodů jejich vzniku, včetně odkazu na jejich předchůdce, soudružské soudy, se práce zabývá právní úpravou těchto soudů. Zde popisuje způsob přijetí samotného zákona o MLS a jeho konečné znění. Po popisu právního rámce MLS následuje výčet jeho faktických nedostatků jako byla nejistota v řadě právních otázek, účast pouze laického prvku na rozhodování a nerovnost pachatelů deliktů v místech, kde tyto soudy nefungovaly. Další část práce rozebírá soudobé hodnocení MLS orgány vládnoucí KSČ a odborným tiskem v relaci na návrhy jejich reformy. Poslední teoretická část práce je věnována zrušení MLS a důvodům, které k tomuto kroku vedly. Na teoretickou část navazuje část praktická, která je sondou do života MLS v jednom regionu (okres Mělník). Ta poskytuje srovnání mezi teorií (law in books) a praxí (law in action). Na základě autentických archivních materiálů umožňuje nahlédnout do rozhodovací praxe a vnitřních mechanismů těchto soudů. Zvolená metoda kritické...
|
|
|
Ideál či zrcadlo? Principy a ideje Ústavy 9. května a ústavy z roku 1960 a jejich odraz v trestním a občanském právu
Blažková, Tereza ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
- Ideál či zrcadlo? Principy a ideje Ústavy 9. května a ústavy z roku 1960 a jejich odraz v trestním a občanském právu. Předkládaná práce s názvem "Ideál či zrcadlo? Principy a ideje Ústavy 9. května a ústavy z roku 1960 a jejich odraz v trestním a občanském právu" se zabývá problematikou ústavního vývoje na našem území po roce 1945. Práce má několik rovin. Zkoumá roli ústavy v procesu vytváření dalších právních předpisů a klade si otázky po roli ústavy ve společnosti ve vztahu k jejímu ideovému zakotvení. Zaměřuje se také na zkoumání vlivů komunistické ideologie v ústavním právu, zejména v procesu přijímání ústavy. Práce také postihuje roli ústavních hodnot v rámci kodifikačních procesů, které následovaly po přijetí Ústavy 9. května a ústavy z roku 1960. Jako příklad těchto kodifikačních procesů bylo zvoleno právo trestní a právo občanské. Koncepčně je práce rozdělena do čtyřech základních kapitol. První část práce zahrnuje vymezení tématu, včetně metodiky, a nastiňuje též použité prameny a podklady pro zpracování disertační práce. Vzhledem k vymezení tématu pojednává také o vniku a podstatě směru marxismu-leninismu a jeho filozofie. Druhá část je věnována Ústavě 9. května, a tomu jakým způsobem se odrazily její myšlenkové základy v trestním a občanském právu, tedy v klíčových právních odvětvích,...
|
|
|
Právní úprava skončení manželství rozvodem v letech 1918 - 1963 ve srovnání se současnou právní úpravou
Rubriciusová, Anna ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Právní úprava skončení manželství rozvodem v letech 1918-1963 ve srovnání se současnou právní úpravou Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o historickém vývoji rozvodového práva na území českých zemí a dále jej komparuje se současnou právní úpravou. Cílem práce je uceleně a přehledně popsat a učinit rozbor právních úprav skončení manželství rozvodem a rozlukou převážně v letech 1918 až 1963. Práce zachycuje významné změny, které se odehrály v rozvodovém a rozlukovém právu, a snaží se přiblížit nejen hmotněprávní úpravu, ale i procesněprávní. Autorka vycházela ve své práci z odborné literatury, judikatury, dobových textů, hmotněprávních a procesněprávních předpisů, dokumentů Archivu hlavního města Prahy i cizojazyčné literatury. Ze zdrojů je patrné, jakých změn docílila proměna právní úpravy skončení manželství a také jaké zlepšení právní úpravy je možné docílit. Pro správný výklad diplomové práce jsou v úvodu první kapitoly vymezeny pojmy, které se vztahují k rozvodu, rozluce a rozvodovému právu. První část práce se dále zabývá vývojem právní úpravy rozluky a rozvodu, mimo jiné je uvedeno i první doložené skončení manželství na českém území. Následující druhá část pojednává o právní úpravě skončení manželství po vzniku Československé republiky. Mimo jiné se práce v této části zabývá i změnou přístupu k...
|
|
|
Osobní vlastnictví v československém právu v letech 1964 - 1990
Ebrahimi, Arian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Osobní vlastnictví v československém právu v letech 1964-1990 Tato práce si klade za cíl komplexně popsat úpravu osobního vlastnictví v československém právu v letech 1964 až 1990. Práce se věnuje vzniku a vývoji tohoto vlastnického typu u nás včetně ústavněprávního hlediska vlastnického práva za socialismu a sovětské právní vědy, která výrazně ovlivnila tehdejší československé právo. Důraz je kladen na popis historických i filozofických kořenů vlastnického práva s ohledem na marxisticko-leninistickou ideologii. Úvodní části práce komplexně rozebírají úpravu vlastnictví v klíčových právních předpisem před rokem 1964 včetně obou poválečných československých ústav a stěžejních zákonů jako byl střední občanský zákoník (zákon č. 141/1950 Sb.) či hospodářský zákoník (zákon č. 109/1964 Sb.). Těžiště práce je úprava osobního vlastnictví v občanském zákoníku z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb.) ve znění před rokem 1990. Text práce srovnává původní znění zákoníku s novelizací z roku 1982, která do kodexu navrátila tradiční římskoprávní instituty jako byla držba, vydržení či věcná břemena. Samotný rozbor klíčových ustanovení v občanském zákoníku z roku 1964 vychází z dobových komentářů, právnických učebnic a relevantní judikatury, čímž dochází ke komplexní analýze právní úpravy osobního vlastnictví. Dále se...
|
|
|
Generální inspekce vojska - kompetence a vliv v době utváření československé branné moci (1918-1924)
Kykal, Tomáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Eduard (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem kompetencí a vlivu instituce generální inspekce v době utváření československé branné moci (1918-1924). Její první část je věnována vy-mezení pojmu inspekce v kontextu evropského vojenství, přičemž se zaměřuje na inspekto-ráty ve smyslu ústředních dohlížecích orgánů. Ve stručném historickém exkurzu mapuje jejich výskyt v evropském vojenství a uvádí dva modelové případy - prusko-německou a habsburskou vojenskou generální inspekci. V druhé části sleduje genezi vojenské inspekce v československém vojsku na Rusi. Zabývá se dvěma inspektoráty - jejich pravomocemi, postavením vůči vojenské správě, a podílem na formování čs. legií. Třetí, stěžejní část po-jednává o vzniku a vývoji generální inspekce na půdě Československé republiky. Sleduje vývoj vrcholných orgánů vojenské správy, jejich vztahy a kompetence, přičemž důraz klade na postavení Josefa Scheinera ve funkci Nejvyššího správce československých vojsk. Přibli-žuje vojensko-politické poměry, které vedly ke vzniku generálního inspektorátu, do jehož čela byli postupně jmenováni Josef Scheiner a Josef Svatopluk Machar. Věnuje se kompe-tencím instituce, jejímu postavení a vlivu na vojenské záležitosti, v závěru přibližuje okol-nosti jejího úpadku.
|
|
|
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945 - 1948
Feniková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Knoll, Vilém (oponent)
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948 Abstrakt Cílem mé disertační práce bylo zhodnocení činnosti mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948, které byly zřízeny na základě dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. z 19. června 1945, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, který se nazýval také velký retribuční dekret. Zvláštní důraz byl kladen na zkoumání matérie procesních práv obžalovaných v rámci řízení před těmito soudy. Práce ve své první, spíše teoretické části, popisně identifikuje a podrobuje rozboru procesní práva pachatelů, která byla spojena s řízeními před retribučními soudy. Sám velký retribuční dekret odkazoval na použití tehdy platného trestního řádu, kterým byl zákon č. 119/1873 ř. z., jímž se zavádí nový řád soudu trestního, ve znění pozdějších předpisů (trestní řád). Bylo tak nutno zkoumat, která další procesní práva, mimo ta uvedená přímo v textu dekretu, se v řízení uplatňovala. Za tímto účelem byly využity mimo zákonných norem i prováděcí předpisy, a to nejen na úrovni vyhlášek, ale byly vytěženy i směrnice, pokyny či výkladová stanoviska, která podrobněji rozváděla poměrně strohá ustanovení dekretu, a zároveň reagovala na aktuální výkladové problémy dané doby. Následně je v druhé části popisován...
|
|
|
JUDr. August Adolf Popelka, kancléř prezidenta Háchy
Piják, Martin ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem a prací JUDr. Augusta Adolfa Popelky (1887-1951), právníka a prezidentského úředníka v letech 1919-1945. Část práce věnovaná jeho působení v rámci Kanceláře prezidenta republiky je postavena na základě relativně širokého spektra archivních materiálů z Archivu Kanceláře prezidenta republiky. Pro kapitoly věnované soudnímu procesu, jenž probíhal před tribunálem Národního soudu, a pobytu ve vězení jsou užity podklady z fondu Národní soud, který je uložen v Národním archivu. Pro komplexnější pohled na Popelkův život je věnován prostor i jeho rodinnému zázemí, zejména otci JUDr. Augustovi Popelkovi, předsedovi Nejvyššího soudu, a matce Ludvice Rottové Popelkové, člence činohry Národního divadla. klíčová slova: August Adolf Popelka, Emil Hácha, Kancelář prezidenta republiky, Pražský hrad, Protektorát Čechy a Morava, Národní soud, kolaborace
|
|
|
Sociální zákonodárství v českých zemích v letech 1918-1948
Roubíková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Sociální zákonodárství v českých zemích v letech 1918 - 1948 Abstrakt Disertační práce se zabývá sociálním zákonodárstvím v letech 1918-1948, tedy za první, druhé a třetí republiky československé. Základy československé sociální legislativy však byly položeny za Rakouska-Uherska již v druhé polovině 19. století. Vývoj sociálního zákonodárství přímo souvisel s existencí právní úpravy moderní obecní samosprávy a jejích vyšších stupňů. V tomto ohledu byly přijaty dva velmi důležité zákony: zákon č. 18/1862 ř.z. ze dne 5. března 1862 "jímžto se vyměřují základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati záležitosti obecní a dne 3. prosince 1863 zákon č. 105/1863 ř.z. "o právu domovském". Ohledně chudinské péče byl dne 3. prosince 1868 přijat zákon v příčině opatření chudých neboli "chudinský zákon" (zákon č. 59/1868 zemského zákoníku). Na základě sociální politiky "cukru a biče" Otto von Bismarcka v Německu, přijala rakouská vláda řadu zákonů o zdravotním a jiných typech systémů sociálního pojištění, které neplatily obecně, nýbrž s rozdíly v závislosti na profesi, odlišné např. pro horníky, tovární dělníky nebo úředníky. Protože zákonem č. 11/ 1918 Sb. došlo k recepci veškerých dosavadních rakouských právních předpisů do československého právního řádu, staly se rakouské říšské a zemské předpisy základem dalšího...
|
|
|
Hubert Ripka - životopis (do roku 1945)
Pavlát, David ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent)
Česká historiografie dosud nevěnovala odpovídající pozornost významnému novináři, historikovi, publicistovi a jednomu z předních představitelů národněsocialistické strany, politikovi demokratického smýšlení, Hubertu Ripkovi (1895-1958). Cílem předkládané práce se proto stalo zachycení života této významné osobnosti českých a československých dějin 20. století. Z důvodu značného rozsahu jeho novinářské a politické činnosti byl za mezník zvolen rok 1945, kdy se dne 17. května Hubert Ripka po šestiletém období exilu vrátil do osvobozeného Československa.
|
host ::
RSS.