|
|
Modely finančních časových řad a jejich aplikace
Kladívko, Kamil ; Arlt, Josef (vedoucí práce) ; Witzany, Jiří (oponent) ; Cipra, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá vybranými problémy z oblasti modelování úrokových sazeb. Nejprve jsou modely úrokových sazeb roztříděny do kategorií na základě jejich použití a konstrukce. Na příkladu slavného Vašíčkova modelu (Vasicek; 1977) je vysvětlen koncept arbitráže, respektive restrikcí, které modelu úrokových sazeb zamezují generovat arbitrážní systém cen dluhopisů. Prvním cílem disertační práce je odhad české výnosové křivky z tržních cen státních domácích dluhopisů, a to pro každý obchodní den od roku 1999 do současnosti. Pro odhad české výnosové křivky je použit populární parametrický model, jehož autory jsou Charlse R. Nelson a Andrew F. Siegel (Nelson and Siegel; 1987). Pro tento model je navržena parametrická restrikce, která zabražuje náhlým změnám odhadnutých parametrů, a tak umožnuje v čase konzistentní ekonomickou interpretaci modelu. Použitý model relativně přesně "fi tuje" tržní ceny státních domácích dluhopisů, a tudíž poskytuje konzistentní odhad české výnosové křivky. Odhadnuté parametry mohou být použity k výpočtu spotových sazeb, respektive diskontních faktorů libovolné splatnosti. Druhým cílem práce je implementace a analýza odhadu parametrů procesu krátkodobé úrokové sazby. Nejprve je navržena metoda maximální věrohodnosti pro difúzní proces použitý ve slavném modelu CIR (Cox, Ingersoll and Ross; 1985b). Numericky netriviální implementace této metody je provedena v Matlabu a testována na časové řadě PRIBOR. Difúzní proces modelu CIR je restrikcí procesu použitého v modelu CKLS (Chan, Karolyi, Longstaff and Sanders; 1992). Pro odhad CKLS procesu je představena zobecněná momentová metoda. Praktická implementace této metody je detailně analyzována, přičemž velká pozornost je věnována odhadu optimální matice vah momentových funkcí. Prezentovaná implementace odhadu této matice zpochybňuje často citovaný empirický výsledek ohledně speci kace volatility procesu krátkodobé úrokové sazby. Třetím cílem práce je výstavba modelu výnosové křivky. Navržený model je založený na analýze hlavních komponent a nelineárních stochastických diferenciálních rovnicích. Model, který není bezarbitrážní, má uplatnění všude tam, kde je potřeba kvanti kovat dynamiku výnosové křivky. Příkladem je risk management úrokových sazeb nebo vyhodnocování investičních příležitostí. Model je otestován v simulačním experimentu.
|
|
|
Ekonometrická analýza mikroekonomických procesů; aplikace na mzdy ČR
Kalčevová, Jana ; Pánková, Václava (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Tato doktorská disertační práce je zaměřena na modely mezd na českém trhu práce v letech 1996 a 2002. Modely mezd jsou sestaveny na základě ne zcela triviálního matematického pozadí a parametry příslušných modelů byly kromě postupů založených na metodě nejmenších čtverců odhadnuty také dosud nepříliš používanou kvantilovou regresí. Teorie odhadů kvantilovou regresí je v práci popsána včetně testovacích statistik, uvedeny jsou také vlastnosti odhadů, ukázkové příklady a návrh praktického použití kvantilové regrese. Pro samotnou analýzu jsou zpracovány dva rozsáhlé datové soubory a získané výsledky jsou porovnány nejen z pohledu vývoje v čase mezi roky 1996 a 2002, ale také v rámci zemí Evropské unie.
|
|
|
Empirické ověření nové Keynesiánské Philipsovy křivky v ČR
Plašil, Miroslav ; Arlt, Josef (vedoucí práce) ; Pánková, Václava (oponent) ; Komárek, Luboš (oponent)
Model nové keynesiánské křivky (NKPC) se v posledních letech stal ústředním modelem pro zkoumání vztahu mezi inflací a reálnou ekonomickou aktivitou, a to zejména v souvislosti s problematikou optimálního nastavení měnové politiky. Ukazuje se však, že není úplně jednoduché sladit výchozí teorii s napozorovanými daty a model představuje vzhledem ke své struktuře zajímavou statistickou výzvu. Vzrušenou debatu o empirické relevanci modelu vyvolal zejména vlivný článek Galí a Gertler (1999), kde autoři představili ekonometrický postup vedoucí k odhadu parametrů metodou GMM. Jejich přístup byl později kritizován zejména z důvodu problematických vlastností tohoto estimátoru v kontextu modelu NKPC a/nebo z důvodu jeho chování v malých výběrech. Ke klíčovým problémům patří zejména citlivost odhadů na volbu instrumentů a riziko slabé identifikace, nebo neidentifikace parametrů. V této práci navrhuji prakticky aplikovatelný postup, který výše uvedená rizika minimalizuje a umožňuje získat spolehlivé odhady modelu NKPC. Postup těží z pokroků ve statistické teorii dosáhnutých v oblasti estimátoru GMM v posledních letech, ale také z pokroků v dalších oblastech, především v aplikaci faktorové analýzy na časové řady a bootstrapu. Empirické ověření modelu představuje souslednost vzájemně navazujících kroků: v prvním kroku je z důvodu zkreslení odhadů v malých výběrech při použití nadbytečného počtu instrumentálních proměnných pomocí faktorové analýzy redukován jejich počet a vytvořena informační množina, ze které jsou ve druhém kroku vybrány na základě statistických (informačních) kriterií optimální instrumenty. Následně je výběrové rozdělení parametrů stanoveno pomocí metody bootstrap. Všechny aplikované metody byly v kontextu modelu NKPC použity poprvé a mohou být použity také samostatně. Jejich kombinace však přináší synergický efekt, který zlepšuje vlastnosti odhadů, a zároveň umožňuje ohodnotit efektivnost jednotlivých kroků. Výsledky naznačují, že model NKPC je možné k popisu inflační dynamiky v České republice použít a přináší tak jistou podporu pro výchozí teorii. Kromě dalších implikací z výsledků vyplývá, že boj s inflací není z pohledu vlivu na agregátní výstup tak nákladný, jak postulují dřívější pojetí Phillipsovy křivky. Problémem zůstává zejména volba vhodné míry pro reálnou ekonomickou aktivitu a podmíněnost výsledků vzhledem k jejímu výpočtu. Některé míry dokonce vykazovaly proticyklický charakter. Tato problematika -- v této práci probíraná pouze okrajově -- představuje výzvu pro budoucí výzkum v této oblasti. Kromě navrženého postupu a odhadu parametrů, práce přináší také dílčí zjištění získané na základě simulací. Simulace obohacují dřívější literaturu především o poznatky týkající se chování naivního bootstrapu v případě GMM estimátoru a chování bootstrapových verzí testů jednotkového kořene, resp. KPSS testu.
|
|
|
Waveletová transformace a její aplikace při analýze ekonomických a finančních časových řad
Bašta, Milan ; Arlt, Josef (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Mareš, Milan (oponent)
Dizertační práce se zabývá stručným úvodem do Fourierovy transformace, lineární filtrace a trojice transformací waveletových - diskrétní waveletové transformace s maximálním přesahem (MODWT), diskrétní waveletové transformace (DWT) a spojité waveletové transformace (CWT). Waveletové transformace jsou posléze mimo jiné využity k analýze časově proměnné variability časových řad, k detekci časových okamžiků význačných změn charakteru variability, k odstranění šumu v časové řadě a k analýze vztahu dvou časových řad na různých časových škálách. Studované časové řady jsou finanční časové řady odhadu logaritmické volatility, časové řady akciových výnosů a ekonomická časová řada meziměsíční míry inflace. Analýzy jsou na některých místech doplněny i na modelových časových řadách. Postupy a metody uvedené v práci jsou převoditelné i na další ekonomické a finanční časové řady. Přínosem dizertační práce je tedy stručná a srozumitelná kompilace teorie waveletové transformace a posléze aplikace vybudované teorie na analýzu ekonomických a finančních časových řad, na nichž tento nástroj nebyl dosud použit. Výsledky analýz proto poskytují nový náhled do vlastností časových řad, který by byl jen stěží hledán klasickými metodami.
|
|
|
Vnímaná inflace - nový fenomén po zavedení eura v hotovostní podobě
Smrčková, Gabriela ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Lacina, Lubor (oponent) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Dizertační práce analyzuje nárůst ukazatele vnímané inflace po zavedení eura v hotovostní podobě. Cílem práce je odhalit faktory, které vedly k tak rapidnímu zhoršení cenového vnímání ze strany Evropských spotřebitelů po roce 2002, což nereflektovalo cenový vývoj v eurozóně, a vyvodit zobecňující závěry pro tvůrce hospodářské politiky kandidátských zemí. Existují alespoň čtyři důvody, proč má cenu se zabývat odtržením ukazatele vnímané inflace od inflace skutečně naměřené. Zaprvé, z hlediska politicko-ekonomického, se lze obávat poklesu podpory projektu měnové integrace. Zadruhé v rovině makroekonomické existuje riziko, že nadhodnocování inflace negativně ovlivní rozhodování o spotřebě, ať už do její úrovně či z hlediska struktury. Zatřetí nesprávné vnímání cenového vývoje může narušit důvěru v oficiální statistiky EU. Konečně nejobávanější riziko pro tvůrce hospodářské politiky pravděpodobně představuje možné přelévání nárůstu vnímané inflace do inflačních očekávání. V dizertační práci je formulováno několik hypotéz, které vycházejí z analýzy problematiky vnímané inflace ze dvou základních úhlů pohledu. Zaprvé z hlediska detailního rozboru vývoje cen po roce 2002 (Hypotézy: (i) spotřebitelé vnímají citlivěji ceny některých statků, proto nárůst ukazatele vnímané inflace lze vysvětlit abnormálním vývojem některých cen ve zkoumaném období (ii) konvergence nových eurových cen ve směru k jejich atraktivní podobě vedla k častým cenovým pohybům, což mělo negativní dopad do cenového vnímání). Zadruhé z pohledu omezeného cenového vnímání spotřebiteli. (Hypotézy: (iii) spotřebitelé se nechovají racionálně, pokud jde o ceny, tudíž nejsou schopny zachytit veškeré cenové pohyby v ekonomice). Dizertační práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je spíše teoretického charakteru a uvádí do problematiky vnímané inflace. Na ni navazují dvě kapitoly empirické, ve kterých jsou analyzovány příčiny nárůstu ukazatele vnímané inflace po zavedení eura v hotovostní podobě. Práce uzavírá, že za zhoršeným cenovým vnímáním po roce 2002 stojí celá řada příčin, které se vzájemně doplňují a jež mají prvotní původ ve změně měnového prostředí. Jde jednak o používání zaokrouhlených konverzních kurzů ze strany spotřebitelů při přepočítávání eurových cen do cen původních, vyšší citlivost spotřebitelů k cenovému růstu oproti poklesu, které spolu s vyšším cenovým růstem některých výrobků ve stěžejním období a častými cenovými pohyby vedly k obviňování eura z vyšších cen. Dizertační práce rovněž upozorňuje, že zatímco nárůst ukazatele vnímané inflace nevedl k růstu inflačních očekávání, narušení cenového vnímání mohlo negativně ovlivnit rozhodování o spotřebě.
|
|
|
Kvantitativní analýza interakcí fiskální politiky a reálné ekonomiky v České republice
Valenta, Vilém ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Slačálek, Jiří (oponent)
Po mnoha desetiletích se makroekonomické působení fiskální politiky znovu stalo ústředním tématem hospodářskopolitické diskuze. Jak automatické fiskální stabilizátory tak diskreční fiskální stimuly byly použity na podporu agregátní poptávky během nedávné celosvětové hospodářské krize a následně vedly k nutnosti rozsáhlé fiskální konsolidace. Správné posouzení velikosti automatických stabilizátorů a fiskálních multiplikátorů představuje v této souvislosti klíčový vstup pro tvorbu fiskální politiky. Předmětem disertace je kvantitativní analýza interakcí mezi fiskální politikou a reálnou ekonomikou v České republice. Vliv reálné ekonomiky vývoj na hospodaření veřejných financí je hodnocen na základě metod OECD, Evropské komise a ESCB pro identifikaci strukturálního salda sektoru vládních institucí, tj. salda příjmů a výdajů očištěného o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a ostatních přechodných transakcí. Strukturální saldo vládních institucí se v ČR od poloviny 90. let většinou nacházelo pod úrovní zajišťující stabilizaci podílu vládního dluhu na HDP. V letech 2004 až 2007 bylo možné pozorovat nevýrazné zlepšení strukturálního salda, které však bylo později následováno propadem v důsledku světové hospodářské krize. Významnou roli ve vývoji neočištěného salda přitom v minulosti hrály jednorázové transakce. Účinky fiskální politiky na reálnou ekonomiku jsou analyzovány pomocí strukturální vektorové autoregrese. Zvýšení vládních výdajů vykazuje přechodný pozitivní vliv na výstup, vrcholící po jednom až dvou letech s multiplikátorem ve výši okolo 0,6. Daňový multiplikátor vykazuje hodnoty nízké a na rozdíl od standardního keynesovského předpokladu pozitivní. Vládní výdaje v krátkodobém horizontu v rozporu s hypotézou ricardiánské ekvivalence stimulují soukromou spotřebu, nicméně vytlačují soukromé investice. Výsledky je však nutné interpretovat s opatrností, neboť analýza je komplikována rychle se měnícím hospodářským prostředí v období ekonomické transformace, relativně krátkými časovými řadami a velkým množstvím jednorázový rozpočtových transakcí.
|
|
|
Platnost Hyptézy očekávání v ČR. Analýza krátkého konce termínové struktury PRIBOR.
Binter, Roman ; Kodera, Jan (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Vošvrda, Miloslav (oponent)
Hypotéza očekávání (HO) termínové struktury úrokových sazeb je jednou z nejdéle používaných ekonomických teorií. Ji? od svého vzniku byla předmětem výzkumu mnoha ekonomických a ekonometrických studií. I p°es intenzivní výzkum trvající déle ne? 100 let jsou d?kazy o její platnosti sporné. Důležitými výjimkami v tomto ohledu jsou práce B. Hansena, J. Campbella a R. Shillera, kteří dokládají platnost HO pro případ dlouhodobých "US Treasury bonds", dále A. Longstaffa jehož studie se zaměřuje na krátkodobé instrumenty na amerických trzích a K. Cuthbertsona, který studuje londýnský trh mezibankovních depozit. Tato práce zkoumá platnost HO pro krátkodobé úrokové sazby Pražského mezibankovního trhu. Vzhledem k nejednoznačnosti výsledků v této oblasti aplikuji řadu statistických metod s cílem podrobného zmapování dynamiky sazeb PRIBOR.
|
|
|
Testování slabé formy hypotézy efektivního trhu na českém akciovém trhu lineárními a nelineárními metodami
Tran, Van Quang ; Musílek, Petr (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Vošvrda, Miloslav (oponent)
Hypotéza efektivního trhu postuluje, že ceny akcií na efektivním trhu reflektují všechny informace a jsou dobrými odhady jejich hodnot. Platnost této hypotézy byla testována na řadách denních a hodinových výnosností indexu PX a dalších 3 nejlikvidnějších titulů na českém akciovém trhu lineárními a nelineárními metodami. Ověřovaly se také přítomnost deterministického chaosu v těchto řadách a možnost predikovat výnosnosti různými ekonometrickými modely. Bylo zjištěno, že výnosnosti nejsou nezávislé a lze je predikovat zvolenými modely přesněji než modelem náhodné procházky. Přítomnost chaosu nelze jednoznačně prokázat. Přes tato zjištění se však český akciový trh nechová neefektivně.
|
|
|
Slabá forma efektivnosti středoevropských akciových trhů
Hájek, Jan ; Musílek, Petr (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Mejstřík, Michal (oponent)
Disertační práce komplexně zkoumá efektivnost akciových trhů v ČR, Polsku, Maďarsku a Slovinsku v období 1995-2005, a to ve smyslu slabé formy hypotézy efektivních trhů. Ačkoli hypotéza je již delší dobu významnou součástí ekonomické teorie, která se zabývá chováním finančních trhů, na středoevropských trzích nebyla vzhledem k jejich krátké historii empiricky zmapována v takové míře a detailu, jako na vyspělých kapitálových trzích. Hlavním cílem práce je zanalyzovat, zda je možné na základě veřejně dostupných informací o historickém vývoji cen akciových titulů nebo indexů dlouhodobě dosahovat ekonomicky významných abnormálních výnosů, zda jednotlivé národní trhy vykazují obdobnou míru efektivnosti a zda mohlo dojít v čase ke změnám v jejich chování. Závěry jsou formulovány na základě relativní míry jejich efektivnosti vzhledem k vyspělým kapitálovým trhům, které jsou považovány za maximálně efektivní. Vedle časových řad denních, týdenních i měsíčních výnosů hlavních regionálních indexů jsou analyzovány také výnosy jednotlivých titulů, ze kterých se indexy skládají. Diskutován je i vliv nesynchronního obchodování na velikost vykazovaných lineárních závislostí. V případě ČR je vedle testu slabé formy efektivnosti analyzována reakce kurzů na nové fundamentální informace o nabídkách převzetí, tj. středně silná forma efektivnosti. Na základě sledování chování cen před zveřejněním informací lze také zkoumat, zda dochází k obchodování na základě vnitřních informací.
|
|
| |
host ::
RSS.