|
|
The role of RNA demethylase FTO in differentiation, regulation of energy metabolism and sensitivity to streptozotocin of neuronal and glial cell models
Čočková, Zuzana
Demetyláza FTO (z angl. Fat mass and obesity associated) je zodpovědná za odstraňování nejrozšířenější epitranskriptomické modifikace v eukaryotické mRNA, N6- methyladenosinu (m6A). FTO spolu s dalšími demetylázami, metyltransferázami a m6A- čtecími proteiny tvoří regulační dráhu, která řídí množství, lokalizaci a biologický účinek m6A. Dynamická regulace metylomu m6A v mozku během vývoje je nezbytná pro zachování mozkových funkcí. Předklinický výzkum navíc ukázal, že způsob regulace energetické rovnováhy pomocí m6A dráhy může být rozdílný v odlišných tkáních či buněčných typech. Gen FTO je spojován s celoživotním rizikem obezity a rozvojem metabolického syndromu, a také s regulací celkového příjmu a výdeje energie v těle. O funkci dráhy m6A při řízení energetického metabolismu v mozku je však známo jen málo. Studium tohoto fenoménu je žádoucí mimo jiné pro lepší porozumění Alzheimerově chorobě, protože toto onemocnění je charakteristické poruchami energetického metabolismu mozku a stále více důkazů naznačuje, že narušená bioenergetika mozku může hrát roli v ranných fázích onemocnění, ještě před objevením klinických příznaků. V této práci jsme se zaměřili na zkoumání role FTO v modelech dvou typů mozkových buněk, neuronů a astrocytů. Pomocí neuronálních buněk SH-SY5Y jsme chtěli zjistit, zda FTO...
|
|
|
Mikroplasty a jejich vliv na metabolismus živočišných buněk
Fiedlerová, Gabriela ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Mikroplasty jsou drobné částice o velikosti menší než 5 mm, které se nacházejí v různých prostředí, včetně moří, řek a půdy. Tyto částice mohou být záměrně vyráběny jako například součást kosmetických produktů nebo vznikají rozpadem větších plastových předmětů. Mikroplasty představují vážné ohrožení pro životní prostředí i živočichy a v rámci potravního řetězce se nakonec mohou dostat i do těla člověka. Tato práce se věnuje kritickému a syntetickému přehledu literatury zabývající se vlivem mikroplastů na metabolismus živočišných buněk. Práce rovněž bere ohled na experimentální podmínky, při kterých byla data získána. Zejména jsou kriticky hodnoceny faktory jako tvar, velikost a stárnutí testovaných mikroplastů, což jsou aspekty v literatuře často opomíjené. Současné poznatky poukazují na to, že se mikroplasty v tělech živočichů akumulují a mohou způsobovat mechanické i metabolické poškození v podobě zánětu, narušení energetického metabolismu, metabolismu proteinů, aminokyselin a lipidů. Za nejzávažnější dopady mikroplastů lze považovat tvorbu kyslíkových radikálů, neurotoxicitu, narušení gametogeneze a vývoje potomků.
|
|
|
The role of RNA demethylase FTO in differentiation, regulation of energy metabolism and sensitivity to streptozotocin of neuronal and glial cell models
Čočková, Zuzana ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Martin (oponent) ; Balík, Aleš (oponent)
Demetyláza FTO (z angl. Fat mass and obesity associated) je zodpovědná za odstraňování nejrozšířenější epitranskriptomické modifikace v eukaryotické mRNA, N6- methyladenosinu (m6A). FTO spolu s dalšími demetylázami, metyltransferázami a m6A- čtecími proteiny tvoří regulační dráhu, která řídí množství, lokalizaci a biologický účinek m6A. Dynamická regulace metylomu m6A v mozku během vývoje je nezbytná pro zachování mozkových funkcí. Předklinický výzkum navíc ukázal, že způsob regulace energetické rovnováhy pomocí m6A dráhy může být rozdílný v odlišných tkáních či buněčných typech. Gen FTO je spojován s celoživotním rizikem obezity a rozvojem metabolického syndromu, a také s regulací celkového příjmu a výdeje energie v těle. O funkci dráhy m6A při řízení energetického metabolismu v mozku je však známo jen málo. Studium tohoto fenoménu je žádoucí mimo jiné pro lepší porozumění Alzheimerově chorobě, protože toto onemocnění je charakteristické poruchami energetického metabolismu mozku a stále více důkazů naznačuje, že narušená bioenergetika mozku může hrát roli v ranných fázích onemocnění, ještě před objevením klinických příznaků. V této práci jsme se zaměřili na zkoumání role FTO v modelech dvou typů mozkových buněk, neuronů a astrocytů. Pomocí neuronálních buněk SH-SY5Y jsme chtěli zjistit, zda FTO...
|
|
|
Stanovení klidového energetického výdeje metodou nepřímé kalorimetrie
POSTL, Roman
Téma bakalářské práce je "Stanovení klidového energetického výdeje metodou nepřímé kalorimetrie". Metoda nepřímé kalorimetrie se považuje za zlatý standard při určování klidového energetického výdeje, který může dále sloužit jako východisko k nastavení optimálního energetického příjmu pro sestavení léčebných diet, a často se porovnává s prediktivními rovnicemi, se kterými je určení klidového energetického výdeje jednodušší a méně časově náročné. Sběr dat byl uskutečněn kvantitativní metodou měřením na nepřímé kalorimetrii, hodnocením zápisů stravy a vyplněných dotazníků a získáním antropometrických údajů. Výzkumný soubor se skládá z 10 respondentů oslovených přes hromadnou e-mailovou korespondenci nebo osobně. Hlavním cílem práce je srovnání výsledků měření metodou nepřímé kalorimetrie s přepočtenými výsledky prediktivní rovnice Harrise-Benedicta na hodnoty klidového energetického výdeje. Dílčím cílem je zmapování odlišnosti výsledků měření na základě složení stravy respondentů. Společně s tímto cílem je zmapovaná odlišnost příjmu energie oproti vypočtené energetické potřebě a jako poslední je zmapovaná odlišnost výsledků měření vlivem tělesného složení respondentů. Výsledkem výzkumu práce je potvrzení odchylky +-10 % mezi měřenými a vypočtenými hodnotami klidového energetického výdeje, kterou uvádí také autoři publikací na podobné téma. Dále je ve výzkumu patrná odchylka 18,34 % mezi zapsaným příjmem energie a energetickou potřebou s tendencí podhodnocování příjmu stravy. Z práce vyplývají také vztahy mezi výsledky měření a procentuálním složením stravy i tělesným složením respondentů. Vztahy vycházejí z lineárních spojnic trendu, které naznačují, zaprvé - růst měřených hodnot při větším podílu bílkovin a sacharidů ve stravě a vyšším zastoupením svalové hmoty v těle, a zadruhé - klesání měřených hodnot při větším podílu tuků ve stravě a vyšším zastoupením tukové tkáně v těle.
|
|
|
Úloha Adenylát kinázy 1 v aktivaci a metabolismu imunitních buněk larev \kur{Drosophila melanogaster}
KAISLEROVÁ, Nikola
Cílem této práce bylo studium úlohy Adenylát kinázy 1 (Ak1) v imunitním systému larev Drosophila melanogaster po infekci parazitoidní vosičkou Leptopilina boulardi. Za použití Ak1 RNA interference specifické pro imunitní systém byl analyzován účinek snížené hladiny Ak1 na imunitní odpověď a životaschopnost drozofily. Důležitost Ak1 byla také vyhodnocena v rámci metabolismu imunitních buňěk. Ukázalo se, že Ak1 hraje významnou roli v energetickém metabolismu imunitních buněk a je důležitá pro správnou funkci imunitního systému Drosophila melanogaster.
|
|
|
Blood glucose concentration in Barn Swallow (\kur{Hirundo rustica}): sources of variability and association with fitness
VLČKOVÁ, Kamila
Glukóza je jedním z hlavních zdrojů energie cirkulující v krvi obratlovců, který je využívaný pro krátkodobé intenzivní aktivity. Nicméně je známé, že v nadměrných koncentracích způsobuje u savců poškození tkání. U ptáků je koncentrace krevní glukózy výrazně vyšší než u ostatních skupin obratlovců srovnatelné velikosti. V této práci jsme se zaměřili na hladinu krevní glukózy u vlaštovky obecné (Hirundo rustica). V první kroku jsme se zabývali otázkou, jestli je hladina glukózy opakovatelným znakem a lze ji proto považovat za individuální znak, který může podléhat selekci. Následně jsme se pokoušeli identifikovat možné zdroje variability pocházející jak z vnějších, tak i vnitřních příčin. Tato práce se také zabývá souvislostí krevní glukózy s kondicí, konkrétně individuální hmotností a délkou dožití.
|
|
|
Pentózy jako zdroje energie Mastigamoeba balamuthi
Novotná, Monika ; Verner, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čepička, Ivan (oponent)
Mastigamoeba balamuthi je volně žijící améba, sesterská skupina jednoho z nejrozšířenějších původců parazitárních onemocnění Entamoeba histolytica. Během svého života může M. balamuthi využívat k produkci ATP nejméně čtyři různé zdroje energie. Kromě glukózy, standardního kultivačního zdroje energie, může améba využívat pentózy xylózu a arabinózu a také aminokyselinu L-arginin. Tato práce posuzuje preferovaný zdroj energie améby na základě morfologických a fyziologických vlastností, jako je růst a velikost buněk, pohyblivost, počet jader a koncové metabolické produkty. Po vyhodnocení statisticky významných rozdílů se došlo k závěru, že glukóza se zdá být méně preferovaným zdrojem energie než pentózy. Proto bylo navrženo nahradit v kultivačním médiu M. balamuthi všeobecně používanou hexózu preferovanou xylózou.
|
|
|
Energetický metabolismus mozku a jeho patologie
Nová, Jana ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Mozek patří mezi metabolicky nejaktivnější orgány a poruchy energetického metabolismu mozku jsou stále častěji citovány jako významný faktor přispívající k rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Metabolické substráty využívané CNS musí být přísně regulovány v čase i prostoru tak, aby byla zajištěna energetická homeostáza mozku. Výzkum energetického metabolismu mozku stanovil několik modelů odhalujících vzájemnou provázanost metabolických pochodů v CNS. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úloha mitochondriálního metabolismu v iniciaci a adaptaci buněk na hypoxii.
Rohlenová, Terezie ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Rohlena, Jakub (oponent)
S patologickou hypoxií se často setkáváme v případech infarktu, mozkové mrtvice, ale i při masivní invazi tumoru, z důvodu nedostatečné angiogeneze. Pro přežití buňky v hypoxii je klíčová aktivace faktoru HIF-1. Tento faktor modeluje energetický metabolismus ve prospěch rychle probíhající glykolýzy (s přispěním glutaminolýzy), která zajišťuje buňce dostatek ATP i "stavebních kamenů", zároveň potlačuje Krebsův cyklus a respiraci, neboť buňka má nedostatek O2. Tato práce se zabývá energetickým metabolismem nádorových buněk HepG2 (pocházejících z jaterního karcinomu) pěstovaných v médiích s energetickým substrátem glukosou nebo galaktosou (a také glutaminem a pyruvátem) za podmínek mírné hypoxie (5% O2). Buňky HepG2 za normoxických podmínkách využívají pro výrobu ATP a "stavebních kamenů" zejména oxidační metabolismus. Přestože jsme dokázali, že u všech buněk HepG2 v hypoxii dochází k aktivaci HIF-1, u buněk pěstovaných v médiu s obsahem galaktosy (a glutaminu) nedochází k přesmyku oxidačního metabolismu na aerobní glykolýzu s potlačenou respirací, tak jako u buněk kultivovaných s glukosou. Zjistili jsme, že se zachovanou respirací a oxidativní fosforylací buněk HepG2 v galaktose souvisí i zvýšená aktivita a integrita mitochondrií, zvýšená maximální kapacita a rezervní kapacita respiračního řetězce....
|
|
|
Energetický metabolismus a apoptotické markery v srdci potkana adaptovaného na chlad.
Pospíšilová, Barbora ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Knytl, Martin (oponent)
Vliv chladové adaptace neboli otužování na organismus je znám už desetiletí. Její pozitivní nebo negativní vliv se odvíjí především od intenzity a doby trvání. Při nižších teplotách velmi často dochází k poškození organismu. Naproti tomu ve studiích s otužilci byl zjištěn pozitivní vliv na kardiovaskulární systém jedinců. Velmi málo literárních prací se věnuje energetickému metabolismu a apoptóze v srdeční tkáni za podmínek chladové adaptace. V této práci byl využit model s mírnějšími podmínkami chladové adaptace (10žC±1), aby nedocházelo k poškození experimentálních zvířat a porovnání výsledků mezi kontrolní, chladovou a regresní skupinou potkanů. V pokusu byly využity metody elektroforézy a Western blotu. Cílem této práci bylo zjistit, zda můžeme pozorovat rozdíly hodnot u vybraných cílových genů HIF. Dalším cílem bylo zjistit a porovnat rozdíly zvolených pro- apoptotických a anti-apoptotických markerů. Klíčová slova: chladová adaptace, srdce, energetický metabolismus, HIF, apoptóza
|
host ::
RSS.