|
|
Piráti v porevolučním českém éteru: Případová studie Rádia Podzemí
Bauerová, Dominika ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce "Piráti v porevolučním českém éteru: Případová studie Rádia Podzemí" se zabývá půlročním vysíláním Rádia Podzemí z Českých Budějovic, které bylo jednou z prvních pirátských stanic v Československu. Cílem práce je představit období vysílání stanice, zasadit ho do historického kontextu postrevolučního éteru a ilustrovat na něm koncepty alternativních médií. Důraz je pak kladen na aspekty komunitních a pirátských médií a dále na transformaci média z pirátského na komerční rádio. Kvalitativní výzkum využívá ke sběru dat hloubkové rozhovory s několika zakládajícími členy. Získaná data analyzuje pomocí metody zakotvené teorie. Rádio Podzemí vykazovalo během své existence kombinaci prvků pirátských, komunitních i komerčních médií. Počátek vysílání stanice ilustroval silnou antisystémovou motivaci, která je příznačná pro pirátská média. S postupem času u stanice převládly prvky a hodnoty komunitního média, aby nakonec byly plně nahrazeny komerčním vedení stanice. Přínosem práce je doplnění dosavadního historického a mediálního výzkumu, který byl doposud Rádiu Podzemí věnován.
|
|
|
Mediální obraz političky Dagmar Burešové v Československém rozhlase
Folwarczna, Aneta ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje osobnosti právničky a političky Dagmar Burešové. Klade si za cíl představit mediální obraz političky Dagmar Burešové v Československém rozhlase zasazeného do historicko-politického kontextu doby. Její politický mandát je ohraničen prosincem 1989 až červnem 1992, přičemž nejprve zastávala funkci ministryně spravedlnosti a posléze byla předsedkyní České národní rady. Empirická část zkoumá za pomoci framingové analýzy celkem 29 dochovaných audio nahrávek z archivu Českého rozhlasu v Praze, jež jsou spjaté s Dagmar Burešovou v rámci jejího aktivního působení v politice. Autorka pro ucelenější uchopení a možnost komparace mediálního obrazu obohatila výzkumnou část navíc o analýzu audio nahrávek z období mimo aktivní angažmá v politice v rámci Českého rozhlasu až po nyní nejzazší dobu, konec roku 2022. Během této doby autorka zkoumala dohromady 7 nahrávek. Nadto byly k účelům této magisterské práce provedeny také tři rozhovory s osobnostmi z různých oblastí, jejichž odpovědi nabízí ještě jiný úhel pohledu na JUDr. Dagmar Burešovou.
|
|
|
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Ješutová, Eva (oponent)
Rigorózní práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech popisuje úkoly Redakce mezinárodního života (RMŽ) a činnost jejích členů v uvedeném časovém rámci. Text zahrnuje životopisy novinářských osobností, které v redakci v daném období pracovaly, šéfredaktorů RMŽ a ředitelů ČsRo. Zvláštní kapitola je věnována Milanu Weinerovi, který byl šéfredaktorem redakce v letech 1963-1967. Významná část textu popisuje podrobně rozhlasové pořady, které v 60. letech v RMŽ vznikaly a na jejichž zrodu se Milan Weiner podílel. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Období tzv. normalizace, kdy velká část novinářů musela z Československého rozhlasu odejít, je obsahem závěrečné kapitoly. Stať obsahuje politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu.
|
|
|
Odborná a popularizační činnost Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty
Šajmovičová, Barbora ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá odbornou a popularizační činností Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty. Práce v první části nastiňuje život Aloise Musila, který je klíčem k pochopení jeho děl, ať už ryze odborných či směřující širší veřejnosti. Biografická část má za cíl vyzdvihnout dobové souvislosti, jež vedly kněze původem z Hané, započít dlouhou cestu kartografa, etnografa a etnologa Blízkého východu, částí maghribu, Afrického rohu a Indie. Průzkumy, kterých dosáhl, mu zajistily nesmazatelné místo v dějinách lidské historie a objevů. Hlavní částí práce je analýza odborné a popularizační činnosti Aloise Musila se zvláštním zřetelem na období jeho působení v Československém rozhlase. Tato část je rozdělena do třech subkapitol, z níž každá se samostatně věnuje: odborné činnosti, dále popularizační činnosti a v poslední řadě působení v Československém rozhlase. V těchto částech vycházím z rozsáhlých děl Aloise Musila psaných v jazyce českém a anglickém, a jeho vlastních přednášek nahraných pro Československý rozhlas po roce 1930. Hlavní důraz je kladen na faktografický, etnografický a etnologický přínos Musilovy tvorby, zejména té popularizační. Celková analýza je výstupem z pečlivého výzkumu prováděného v archivu Národní knihovny České republiky, v archivu Muzea Vyškovska na Moravě a v...
|
|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
|
|
Myšlení o médiích v 70. a 80. letech 20. století na příkladu interních periodik Československé televize a Československého rozhlasu
Aust, Ondřej ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Myšlení o médiích v 70. a 80. letech 20. století na příkladu interních periodik Československé televize a Československého rozhlasu" pojednává o obsahu časopisů Televizní tvorba a Rozhlasová práce. Tyto vycházely pro vnitřní potřebu dvou masově působících sdělovacích prostředků, tou dobou již institucionalizovaných, o něž Komunistická strana Československa po sovětském vzoru opírala své ideologické, respektive propagandistické působení na občany socialistického státu i směrem do zahraničí. Na tomto půdorysu práce zjišťuje, jakými tématy se pracovníci tehdejší televize a rozhlasu v rámci debaty o své práci uvnitř instituce zabývali, jaká byla východiska takových diskusí a jaké jejich závěry. Kvantitativní analýza dvou uvedených peridodických titulů je uvozena stručným historickým přehledem výchozí společenské situace na přelomu 60. a 70. let. Doplňuje ji výčet periodik vydávaných Československou televizí a Československým rozhlasem pro jejich vnitřní potřebu.
|
|
|
Transformace Rádia Svobodná Evropa po roce 1989 se zřetelem na působení paní Kamily Moučkové (případová studie)
Šalanská, Lucie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je nastínit případnému čtenáři působení paní Kamily Moučkové v Rádiu Svobodná Evropa. Je žádoucí, aby si čtenář mohl vytvořit ucelený pohled na danou problematiku. Z tohoto důvodu bakalářská práce obsahuje kapitolu podrobně popisující životní příběh paní Kamily Moučkové. Zároveň je v práci popsán vznik a vývoj Rádia Svobodná Evropa. Pozornost je zaměřena zejména na činnost československé a následně české redakce Rádia Svobodná Evropa. Vzhledem ke skutečnosti, že paní Moučková do redakce Svobodné Evropy nastoupila až v porevolučním období, je nutné popsat i transformaci stanice v předmětném časovém úseku. Práce byla zpracována zejména metodou analýzy odborné literatury a pomocí dotazování bývalých kolegů paní Moučkové z Rádia Svobodná Evropa. Jmenovitě pana Radko Kubička a pana Petra Hartmana. Paní Moučková působila v Rádiu Svobodná Evropa téměř po celou dobu existence české redakce. Paní Moučková se podílela zejména na pořadu Události a názory. Na jejím případu, tak lze ukázat praktické vytváření jednoho z pořadů této ikonické rozhlasové stanice v pozdější fázi její existence.
|
|
|
Rozhlasový večerníček jako zrcadlo společensko-politických proměn v Československu ve "zlatých šedesátých"
Dobešová, Lenka ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent) ; Štoll, Martin (oponent)
Rozhlasový večerníček jako zrcadlo společensko-politických proměn v Československu ve "zlatých šedesátých" Cílem práce je mediální analýza rozhlasového večerníčku Dobrou noc, děti (jeho vznik a vývoj) v letech 1961-1971. Kromě vývoje tohoto pořadu jsou zde také zkoumány aluze na dobové společensko-politické události, které se promítly do jeho obsahu. Disertace se zabývá změnami rozhlasového večerníčku a sleduje je od počátku společensko-politických změn v šedesátých letech 20. století až do začátku "normalizace". Disertační práce je po formální stránce členěna na tři části - historickou, empirickou a interpretační. Těžištěm historické kapitoly je deskripce vývoje rozhlasu v Československu. Empirická část zahrnuje rozbor dějin pořadu pro děti v letech 1961-1971. Interpretační část se zabývá především tím, jak rozhlasový večerníček a jeho tvůrci reagovali na politická výročí a křesťanské svátky ve sledovaném období. V závěru práce je pořad zkoumán z antropologického pohledu jako kulturní změna.
|
|
|
Počátky sportovního rozhlasového vysílání na území Československa (1923-1948)
Michna, Tomáš ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce formou praktického výzkumu a historické analýzy popisuje rozvoj sportovního rozhlasového vysílání na území Československa. Zkoumané období začíná rokem 1923, počátkem existence Radiojournalu jako první rozhlasové stanice v Československu a je vymezeno do roku 1948. Práce je rozdělena systematicky do celkem pěti období, ve kterých jsou postupně popsány náznaky prvního zájmu o sport v pravidelném rozhlasovém vysílání, první velké sportovní akce ve vysílání Radiojournalu, organizační, personální a technické zázemí, okrajové sporty. Podrobně jsou popsány vybrané sportovní události většího i menšího významu, které byly postupně přenášeny Radiojournalem a Československým rozhlasem v jednotlivých obdobích. V práci je zmíněno také období okupace Československa během druhé světové války, ve kterém sice zájem o sport v rozhlase poklesnul, ale zcela nevymizel. Ve stejném období je nastíněna také činnost Josefa Laufra, ikony československé sportovní rozhlasové reportáže, během druhé světové války a okupace. V poválečném období poté vzniká samostatná sportovní redakce Československého rozhlasu a dochází k personálnímu rozšíření. Práce vychází z praktického výzkumu v archivu Českého rozhlasu, kdy nejvíce přínosných informací poskytla jednotlivá vydání rozhlasového týdeníku v rámci vymezeného období.
|
|
|
Vladimír Dvořák a Hlavní redakce zábavních pořadů Československé televize v letech 1968 - 1976
Hroncová, Alexandra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
(česky) Vladimír Dvořák (14. května 1925 - 28. prosince 1999) je veřejnosti znám spíše jen jako televizní konferenciér zábavného pořadu Televarieté, starší generace si ho jistě pamatuje jako průvodce hudebními pořady nebo jako autora textů populárních písní ze šedesátých let. Toto mnohdy omezené vnímání Dvořákovy osobnosti si zaslouží poopravit - talent Vladimíra Dvořáka můžeme označit za prakticky všestranný. Jak se tato práce snaží ukázat, Dvořák měl nejenom výrazné výtvarné a literární nadání, komponoval libreta, ale byl zároveň schopen svá představení dramaturgicky uchopit, odmoderovat si je či v nich dokonce účinkovat. Všechny tyto vlastnosti umělecké zastřešovala a dost možná i převyšovala veřejnosti zcela skrytá schopnost organizační, kombinovaná s Dvořákovou činorodostí a ctižádostí. Během svého působení v ČST vytvořil Vladimír Dvořák koncepci a strategii pro rozvoj televizní zábavy, které se věnoval až do konce svého života. Byl člověkem diplomatickým a tvůrčím zároveň, uvedl na televizní obrazovky řadu velmi úspěšných formátů s mnoha významnými osobnostmi, které byly nomenklaturou tolerovány. Vladimír Dvořák uměl takzvaně "chodit" v omezeném a ostře vymezeném televizním prostoru vytyčeném normalizací bez toho, aby se zaprodal představitelům totalitní moci. Navíc byl schopen ještě svým...
|
host ::
RSS.