|
|
Každodenní život císařských vyslanců v Polsku v druhé polovině 17. století
KONRÁDOVÁ, Monika
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu každodennosti císařských diplomatů působících v Polsku ve druhé polovině 17. století. Základním pramenem pro výzkum tohoto tématu byla dochovaná osobní korespondence šesti diplomatů ze sledovaného období. Stranou pozornosti autorka pojednání neponechala ani dobové tisky, letáky a preskriptivní příručky pro diplomaty. Jedním z hlavních cílů práce bylo zjistit, jak císařští vyslanci vnímali parlamentní tradici a praxi Polsko-litevského státu a jakým způsobem se sami zapojovali do dění na sejmu, popřípadě na královském dvoře. Nezastupitelné místo ve výkladu také tvoří analýza diplomatovy audience na sejmu, frakcionalismu sejmu či vyslancova interakce s panovníkem při oficiálních i neoficiálních příležitostech. Nedílnou součástí práce je rovněž interpretace symbolického významu festivit, jichž se císařští diplomaté u polského královského dvora účastnili. Mezi ně patřily například svatby, pohřby, volby a korunovace králů. Další část práce tvoří soukromá složka diplomatovy mise. V jejím rámci je nejvýznamnější instituce ?patronátu a dobrého přátelství?, díky níž se otevíraly mnohé zavřené dveře a diplomaté mohli mít jistotu finanční podpory z domovské země. Neformální aktivity vyslance zahrnují také cestování v rámci legace a různá nebezpečí, která mu během ní hrozila. Autorka se též zabývá zdravotním stavem diplomatů a tím, jakým způsobem tělesné neduhy ovlivňovaly jejich každodenní činnost v průběhu diplomatické mise. V neposlední řadě je zmíněno i vnímání Poláků, Rusů a Tatarů očima císařských vyslanců.
|
|
|
Nové trendy diplomacie - good governance
Ďurková, Petra ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá domněnkou, zda je multilaterální diplomacie možným prostředkem pro prosazování dobrého vládnutí. V první části je objasněn vznik, definice i kritika koncepce good governance. Další část se zaobírá proměnami diplomacie a mezinárodních vztahů po studené válce. Diplomacie v současné době musí reagovat na globalizaci, interdependenci, technologický rozvoj, změnu mezinárodního prostředí či nárůst počtu aktérů mezinárodních vztahů. Poslední část práce je věnována multilaterální diplomacii, mezinárodním organizacím a především jejich propojení s good governance. Na základě svých poznatků jsem v práci došla k závěru, že multilaterální diplomacie může být vhodným nástrojem i k prosazování cílů dobrého vládnutí a spravování státu. Nejlepším prostorem pro využití multilaterální diplomacie jako prostředku pro prosazování good governance jsou mezivládní organizace.
|
|
|
Francouzská kulturní diplomacie
Kočvara, Roman ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Holas, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl přiblížit tu část diplomacie, která je pro veřejnost nejvíce viditelná tj. oblast kulturní diplomacie, a to konkrétně francouzský model. Objasňuji v ní jeho současnou institucionální strukturu, financování, cíle, jež si francouzská kulturní diplomacie předsevzala, a prostředky, které pro jejich dosažení používá. Její podoba se mění velmi často, jelikož se jí každá nová vláda pokouší reformovat a přizpůsobit aktuálním prioritám. Z tohoto důvodu je součástí práce i popisování současných trendů institucionálního směřování. Na základě analýzy historických souvislostí a současné praxe se snažím poukázat na dlouhodobou tradici předního postavení francouzské kultury v Evropě. Odpovídám tím také na otázku, proč je právě francouzská kulturní diplomacie tak úspěšná i dnes.
|
|
|
China’s energy challenge and its impact on diplomacy
Šnapková, Patrícia ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Dostatek energií je nevyhnutný pro růst hospodářství a i pro čínské politické vedení je důležité zajistit energetickou bezpečnost. Čína je největším spotřebitelem energie, a i když hlavní podíl na energetickém mixu tvoří uhlí, nejvíce závislá je Čína na ropě, jelikož dováží asi polovinu spotřebovávaného množství. Spotřeba ropy rok od roku roste a Peking se snaží zajistit si přístup k zahraniční ropě. Dodávky ale mohou být přerušeny, proto Čína buduje strategické rezervy surovin a snaží se o diverzifikaci dodavatelů i přístupových tras. Diplomová práce se zaměřuje na to, do jaké míry jí v tom pomáhá diplomacie (v podobě bilaterálních jednání, poskytování rozvojové pomoci, ekonomických pobídek a, v neposlední řadě, v podobě vojenské spolupráce).
|
|
|
Diplomatický protokol Ruské federace
Te, Nina ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Přes všechny změny probíhající v mezinárodním společenství zůstávají stabilními formy, metody a nástroje diplomatické praxe, mezi nimiž je i diplomatický protokol. Jeho právní normy a pravidla etikety uplatňují státy, mezinárodní mezivládní organizace a účastníci mezinárodních konferencí. Právní normy diplomatického protokolu zajišťují hierarchii mezinárodních vztahů, disciplínu, organizaci -- jinými slovy faktory, bez nichž mezinárodní společenství nemůže řádně fungovat. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat diplomatický protokol Ruské federace a uvést ty nejdůležitější historické události, které měly vliv na formování norem a pravidel současného diplomatického protokolu.
|
|
| |
|
|
Kulturní diplomacie - komparace přístupu Francie a Německa v České republice
Hlobilová, Lucie ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Kulturní diplomacie představuje tu část veřejné diplomacie, která se dotýká téměř každého. Vybrané země-Francie a SRN, patří k zemím s nejintenzivněji prováděnou zahraniční kulturní politikou, která se však v zásadních principech značně odlišuje. První dvě kapitoly nabízejí ucelený přehled jednotlivých modelů obou kulturních diplomacií. Závěrečná kapitola podrobněji zkoumá vybrané kulturní diplomacie na příkladu České republiky, jak z historického hlediska, tak z hlediska současného, v podobě komparace institucionální i programové složky.
|
|
|
Diplomatický protokol Francie
Tegzová, Milena ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Müllerová, Františka (oponent)
Práce popisuje diplomatický protokol a jeho aplikaci na Francii. Cílem práce je analýza diplomatického protokolu a přiblížení principů francouzského protokolu a ceremonií s ním spojenou na konkrétních příkladech. Práce je rozvrhnuta do tří kapitol. První kapitola obsahuje vymezení protokolu, diplomacie a dalších diplomatických pojmů. Druhá kapitola je věnována uplatnění obecných pravidel diplomatického protokolu na Francii. Zaměřuje se například na ceremonii přijímání hlav státu, etiketu stolování, či pravidla pro diplomatickou korespondenci. Třetí a zároveň poslední kapitola definuje státní protokol Francie, v této kapitole je možné nalézt symboly Francie, francouzské státní svátky a státním vyznamenáním a řádům Francie.
|
|
|
Diplomatické vztahy mezi USA a Čínskou lidovou republikou
Čtvrtníček, Ondřej ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
V práci se zabývám vývojem vzájemných diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou a jejich dopadem nejen na pacifický region, ale také na zbytek světa. Práce se opírá obzvláště o písemné zdroje, kterých je vzhledem k rozsáhlosti tématu k dispozici velké množství. Cílem práce je analyzovat vývoj diplomatických vztahů mezi zeměmi v mezinárodním kontextu, tedy zachytit i okolnosti, které obě země nutily zaujímat vzájemná stanoviska, a dopady, které měl vývoj vzájemných vztahů na okolní svět. Práce je členěna do 4 částí. První kapitola mapuje období od konce 19. století do vzniku Čínské lidové republiky. Zabývá se tedy problematikou politiky otevřených dveří, druhé světové války a následné třetí čínské občasnké války. V druhé kapitole je rozebrán dopad Korejské války na vzájemné vztahy. Následná kapitola se zabývá normalizací vzájemných diplomatických vztahů především v 70. letech 20. století. V poslední kapitole je analyzován vznik triangulární diplomacie, dopad normalizace vztahů na pacifický region a vstup Čínské lidové republiky do Organizace spojených národů.
|
|
| |
host ::
RSS.