|
|
Archeologie novověkých vojenských ležení, táborů a polních opevnění v jižních Čechách
KONRÁDOVÁ, Monika
Předkládaná diplomová práce podává přehled problematiky archeologie novověkých (1498-1815) vojenských ležení, táborů a polních opevnění v jižních Čechách. V rámci rešeršní části shrnuje a hodnotí jihočeské výzkumy v kontextu moderní euroatlantické archeologie konfliktu a výzkumů proběhlých na území České republiky. Rešerše se zabývá publikovanými českými i zahraničními výzkumy. Nedílnou součástí práce je deskripce novověkých válečných událostí, týkajících se jižních Čech s přesahem v hraničních oblastech do Německa a Rakouska. Jádrem práce je několik případových výzkumů, při nichž autorka předkládá rozličné typy reliktů novověkých polních táborů, ležení a fortifikací a aplikuje na ně různé metodologické postupy zkoumání vhodné právě pro každý určitý typ lokality s dočasnými novověkými vojenskými konstrukcemi. Mezi ně patří obléhání Českých Budějovic během stavovského povstání v letech 1618-1619 zkoumané skrze analýzu ikonografického pramene, archeologický výzkum a zaměření pozůstatků jednorázového polního opevnění na Lhenicku či identifikace a interpretace polního tábora na základě kartografických pramenů. Tyto kapitoly, jejichž součástí je terénní výzkum, doplňují ještě další témata jako je úloha hradů v novověkých konfliktech či pohraniční opevnění a tábory.
|
|
|
Každodenní život císařských vyslanců v Polsku v druhé polovině 17. století
KONRÁDOVÁ, Monika
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu každodennosti císařských diplomatů působících v Polsku ve druhé polovině 17. století. Základním pramenem pro výzkum tohoto tématu byla dochovaná osobní korespondence šesti diplomatů ze sledovaného období. Stranou pozornosti autorka pojednání neponechala ani dobové tisky, letáky a preskriptivní příručky pro diplomaty. Jedním z hlavních cílů práce bylo zjistit, jak císařští vyslanci vnímali parlamentní tradici a praxi Polsko-litevského státu a jakým způsobem se sami zapojovali do dění na sejmu, popřípadě na královském dvoře. Nezastupitelné místo ve výkladu také tvoří analýza diplomatovy audience na sejmu, frakcionalismu sejmu či vyslancova interakce s panovníkem při oficiálních i neoficiálních příležitostech. Nedílnou součástí práce je rovněž interpretace symbolického významu festivit, jichž se císařští diplomaté u polského královského dvora účastnili. Mezi ně patřily například svatby, pohřby, volby a korunovace králů. Další část práce tvoří soukromá složka diplomatovy mise. V jejím rámci je nejvýznamnější instituce ?patronátu a dobrého přátelství?, díky níž se otevíraly mnohé zavřené dveře a diplomaté mohli mít jistotu finanční podpory z domovské země. Neformální aktivity vyslance zahrnují také cestování v rámci legace a různá nebezpečí, která mu během ní hrozila. Autorka se též zabývá zdravotním stavem diplomatů a tím, jakým způsobem tělesné neduhy ovlivňovaly jejich každodenní činnost v průběhu diplomatické mise. V neposlední řadě je zmíněno i vnímání Poláků, Rusů a Tatarů očima císařských vyslanců.
|
|
|
Volba polského krále Augusta II. Silného očima císařských vyslanců
KONRÁDOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce přináší nový pohled na volbu polského krále v letech 1696-1697. Vychází z korespondence Ferdinanda ze Schwarzenberku s císařským vyslancem v Polsku Karlem Juliem Sedlnickým z Choltic a slezským hrabětem Kryštofem Václavem z Nostic, jež je uložena v Rodinném archivu Schwarzenberků v Státním oblastním archivu Třeboň, pobočce Český Krumlov. Cílem této práce je interpretovat, jak tito dva korespondenti vnímali volbu nového polského krále, která trvala více než rok. V první kapitole jsou naznačena metodologická východiska, použité prameny a literatura. Druhá kapitola se zaměřuje na vnímání polského interregna ve zprávách Karla Julia Sedlnického z Choltic a v deníku Ferdinanda ze Schwarzenberku. Navazující část pohlíží na vývoj v Polsku po zvolení dvou králů pohledem Kryštofa Václava z Nostic. Následující kapitola je věnována ?obrazu toho druhého?, který si oba korespondenti Ferdinanda ze Schwarzenberku, i on sám, utvořili o jednotlivých aktérech polské královské volby i o Polácích samotných.
|
host ::
RSS.