|
|
Kriminalita a každodennost křivoklátských poddaných na přelomu 17. a 18. století.
Vacek, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Práce se zabývá každodenním životem křivoklátských poddaných na konci 17. a na počátku 18 století. Jako primární pramen používá autor především výslechové protokoly z vyšetřování sexuálních deliktů. Jednotlivé případy jsou detailně analyzovány za pomoci dalších primárních pramenů, s cílem nalézt vzory chování v každodenním životě ve zkoumaném období. Práce klade důraz na témata role cti raně novověkých lidí v každodenním životě a individuální rozhodování vrchnosti v jednotlivých případech.
|
|
|
Literární dílo G. Angioliniho a J.-G. Noverra v kontextu 18. století
Dotlačilová, Petra ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; BRODSKÁ, Božena (oponent)
Ve své disertační práci předkládám kritický komentovaný překlad děl dvou nejvýznamnějších tvůrců baletů 18. století, Itala Gaspara Angioliniho a Francouze Jeana-Georgese Noverra. Jedná se o výběr jejich nejvýznamnějších textů, v nichž nastiňují svou reformní estetiku dějového tance. Samotným překladům předchází kapitola pojednávající o divadelní estetice a taneční historiografii první poloviny 18. století, v níž shrnuji nejvýznamější dobové diskuse a témata, z nichž choreografové při své reformě vycházeli. Každý komentovaný překlad doplňuje kapitola o pramenech, ze kterých jsem při překladu čerpala.
|
|
|
Terrassonův román Sethos a osvícenská egyptománie
MEDKOVÁ, Markéta
Předkládaná práce se věnuje poznání rané egyptománie, a to především podrobným rozborem francouzského románu Sethos. Dále se na citovaných filozofických dílech pokouší vyložit názor několika filozofů na starý Egypt. Cílem práce je analyzovat náboženství v románu a přispět k názoru, že zájem o starověký Egypt se počítá před Napoleonovu výpravu do Egypta. K tomuto náhledu se práce snaží dospět pomocí vybraných filozofických dobových děl a porovnáním rituálů svobodných zednářů a starých Egypťanů se zaměřením na takzvaný rituál čtyř elementů. Hlavní část bakalářské práce vychází z osvícenského románu kněze Jeana Terrassona Sethos. Shrnuje jeho děj a zaměřuje se na porovnání staroegyptského náboženství a rituálů v románu se skutečností. Taktéž na život autora a jeho zasazení do dobového kontextu. Ve druhé části pojednání vychází z filozofického názoru Athanasia Kirchera, Voltaira, Giambattisty Vica a Johanna Jakoba Bruckera, jejichž názory jsou v následující podkapitole porovnávány a analyzovány. Obsahem poslední kapitoly je srovnání rituálů starých Egypťanů s rituály svobodných zednářů, kterým práce věnuje i stručnou historii a pár základních údajů.
|
|
|
Schwarzenberský patronát v 18. století na příkladu fary v Němčicích
HOSPASKOVÁ, Eliška
Předkládaná diplomová práce se zabývá patronátem rodu Schwarzenbergů v 18. století nad farou v Němčicích, jež patřila do netolického panství, a zároveň se snaží o obecnější charakteristiku schwarzenberské patronátní správy. Pro základní seznámení s předmětem studia je práce uvedena oddíly věnovanými patronátu obecně a dějinám Němčic a tamější fary. Pak již na příkladu němčické fary představuje základní oblasti uplatňování patronátních práv Schwarzenbergů nad farami na jejich panstvích. Studuje patronátní práva především z hlediska správního, všímá si i symbolické roviny patronovy autority a věnuje zvláštní pozornost analýze a interpretaci stěžejních typů písemností patronátní agendy a vzájemné komunikaci příslušných patronátních úřadů. Další kapitoly se tedy věnují založení němčické fary jako příkladu farní fundace a jejím příjmům, dále pojednávají o udělování presentací, o instalacích farářů, o účasti patronátních úředníků na kanonických visitacích a o vyřizování pozůstalostí světských duchovních. Přílohy doplňují text práce prostřednictvím edice zakládací listiny němčické fary, přehledu tamějších farářů a reprodukcí některých pramenů.
|
|
|
České kuchařské knihy 18. století
SOBOTKA, Roman
Název diplomové práce je České kuchařské knihy 18. století. Během 18. století bylo tiskem vydáno celkem 5 kuchařských knih, které se dochovaly až do dnes a jsou uloženy v našich knihovnách, muzeím a archivech. V diplomové práci je pozornost zaměřena na čtyři z těchto knih. Celá práce je rozdělena do 5 kapitol. Každá kuchařská kniha je v jednotlivých kapitolách interpretována samostatně. Hlavním tématem jednotlivých kapitol byly formální znaky jednotlivých knih a za druhé to byl vnitřní rozbor samotných receptů. Kladen byl důraz na suroviny, které se používaly při vaření v 18. století (maso, ryby, zelenina a bylinky, ovoce, koření a ostatní suroviny). Po poslední čtvrté knize od Leopolda Neubauera je zařazeno shrnutí. V něm jsou všechny knihy prezentovány již společně. V závěru jsou shrnuty získané informace a došlo k částečnému srovnání kuchařských knih 16. století s knihami z 18. století. Přílohu této diplomové práce tvoří edice Vídeňské kuchařské knihy od Leopolda Neubauera. Editován byl celý text s výjimkou rejstříků na konci knihy.
|
|
|
ŽENY LITERÁRNÍCH SALONŮ: MARIE ANNA ZE SCHWARZENBERGU A MADAME DE STAËL
TAUCHMANOVÁ, Monika
V roce 1766 se narodila v Paříži jedna z nejznámějších saloniér přelomu 18. a 19. století Anne-Luise-Germaine de Necker, později proslavená jako madame de Staël. Jen o rok později přišla na svět Marie Anna z Hohenfeldu, později provdaná ze Schwarzenbergu, která patřila k významným pořadatelkám vídeňských literárních salonů.Jaký vliv měl zájem o francouzské prostředí na Marii Annu a jaký vliv měly naopak cesty po Německu na madame de Staël? Co tyto ženy spojovalo a v čem se naopak lišily? Jaké byly jejich představy o vzdělání, politice, kultuře a jak prožívaly svoji víru? Diplomová práce je pokusem o netradiční obraz těchto dvou žen, jejich salonů, kulturních vlivů a především motivací, které je vedly k organizování společenského života. Práce čerpá z dosud nezpracovaných pramenů k Marii Anně, i z doposud vydaných prací o madame de Staël a salonech jako takových, ale zároveň se snaží vyhnout opakování již řečeného a přinést právě dosud opomíjené srovnání mentálního světa obou šlechtičen.
|
|
|
Výuka češtiny v rodině Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu. Učebnice češtiny určená Josefovi ze Schwarzenbergu
PSOTKOVÁ, Jana
Předmětem zájmu bakalářské práce je výuka češtiny v rodině Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu, především pak učebnice Knjžka k učenj se česky, která vznikla roku 1778 pro výuku mladého knížete Josefa ze Schwarzenbergu. Cílem bakalářské práce je rozbor této učebnice po obsahové i formální stránce, její srovnání s gramatikami 18. století a přibližné určení jejího autorství. Práce je rozvržena do pěti kapitol. V úvodu práce rozebírám použitou literaturu a archivní prameny. První dvě kapitoly se věnují českému jazyku v 18. století. Nejdříve obecně jeho stavu v 18. století, následně českému lingvistickému bádání v 18. století. Třetí kapitola se pokouší o nastínění vztahu české šlechty k českému jazyku v období od 16. do 18. století. Čtvrtá kapitola soustřeďuje pozornost na znalost a výuku českého jazyka v rodě Schwarzenbergů. Stěžejní částí práce je kapitola pátá, která obsahuje rozbor zkoumané učebnice z hlediska metody výuky, obsahu, jazyka a autorství. V závěru práce shrnuji poznatky, k nimž jsem svým výzkumem dospěla.
|
|
|
Sirotčí agenda a péče o sirotky v Prácheňském kraji v 18. století
FUČÍKOVÁ, Lucie
Práce je zaměřena na sirotčí agendu a péči o sirotky v Prácheňském kraji v 18. století. Je rozdělena na několik částí. V první se aurorka zaměřuje na právní vymezení sirotků a poručnické správy. Ukazuje vývoj od římského práva po kodifikaci městského práva Pavla Kristiána z Koldína. Druhá část představuje postavení sirotků v českých městech v 18. století. Zárověň jsou zde představena jihočeská města, která byla dále sledována v dalších částech práce. Zároveň je zde představena instrukce pro sirotčího písaře dochovaná ve fondu Velkostatek Netolice v SOA Třeboň. Stěžejní část práce je zaměřena na představení tří druhů sirotčí agendy v několika městech bývalého Prácheňského kraje. První jsou sirotčí knihy z měst Lhenice, Netolice, Volary a Bavorov. Dalším druhem sirotčí agendy jsou sirotčí účty z měst Lhenice, Netolice, Volary a Záblatí. Posledním druhem sirotčí agendy, který je představen, jsou sirotčí tabely z měst Lhenice, Netolice a Volary. Všechny prameny jsou v práci předtaveny jak po formální stránce, tak po obsahové stránce.
|
|
|
Morální časopisy pražského osvícenství. Srovnání a literární analýza "Die Sichtbare" a "Die Unsichtbare"
STRACHOVÁ, Kristina
Diplomová práce se zabývá dvěma prvními čistě morálními týdeníky, které vycházely v Praze začátkem 70. let 18. století, Die Unsichtbare a Die Sichtbare. Jejím cílem je postihnout jak obsahovou, tak formální stránku textů, aby bylo možné vykreslit funkce žánru a jeho vliv na publikum. V první kapitole jsou nastoleny otázky ohledně pramenné základny a použité metodiky. Druhá část se s pomocí dobových příruček i veškeré dostupné literatury snaží proniknout do dějin a struktury morálních časopisů. Ve třetím oddíle je přiblíženo pražské osvícenství a úloha morálních týdeníků v něm. Stěžejní částí práce je čtvrtá kapitola, která obsahuje rozbor zkoumaných časopisů z pohledu tematiky, obsahu, okrajově i jazyka. Poslední oddíl nastiňuje zánik obou časopisů a doznívání žánru v českých zemích. Přílohu tvoří fotokopie titulních stran obou časopisů a vzorové ukázky textu.
|
|
|
Te Deum v české hudbě 18. století, edice vybraných skladeb, analýza
KUBA, Petr
Následující práce si klade za cíl sledovat funkce, které zastávalo zhudebnění textu Te Deum laudamus v průběhu dějin hudby, zhruba od 15. století. Předmětem jsou pak příležitosti, ke kterým skládali Te Deum významní skladatelé své doby. Zvláště přihlíží k české hudbě 18. století, která se v historickém bádání zatím jeví jako méně objasněná. S tím souvisí také edice vybraných skladeb dvou významných českých skladatelů, působících v době pozdního baroka a klasicismu, Jana Zacha a Vojtěcha Jírovce. Edice převádí rukopisy do dnešních klíčů a zapisuje je do partitury. Dále zkoumá formu a styl, v jakém jsou díla psána.
|
host ::
RSS.