|
|
Čeští translátoři při českém guberniu v Praze v 18. století
PSOTKOVÁ, Jana
Ústředním tématem předkládané diplomové práce je úřad českého translátora, který byl zřízen roku 1749 spolu s instancí reprezentace a komory. Na prvním místě si klade tato práce za cíl přiblížit čtenáři smysl tohoto úřadu, zdůvodnit jeho existenci, popsat jeho historii a zhodnotit jeho význam v kontextu dobových souvislostí druhé poloviny 18. století. Práce přitom zasahuje jak do oblasti historické vědy, v jejímž rámci přibližuje dějiny daného úřadu i postavení tereziánského a josefínského úředníka obecně, tak do oblasti jazykovědné, kde se jednak zabývá administrativní funkcí českého jazyka v období 18. století a jeho kvalitativní úrovní, jednak nově objevenou obranou češtiny pocházející z pera Matěje Rudolfa Blažeje, prvního známého českého translátora při reprezentaci a komoře. V úvodu práce je nastíněn stav českého jazyka a jeho uplatnění v administrativní funkci během 18. století, po čemž následuje stručný přehled bádání k tématům jednotlivých kapitol práce. Její struktura je dále rozčleněna do tří kapitol. První z nich věnuje pozornost vývoji nejvyšších českých zemských správních úřadů, při nichž německo-čeští translátoři plnili své povinnosti. Klíčová je druhá kapitola, popisující význam a historii translátorského úřadu, s důrazem na co nejbližší charakteristiku osobností jednotlivých překladatelů. Jako konkrétní příklad textové produkce vzniklé z činnosti translátorského úřadu je zde nakonec prostřednictvím třetí kapitoly analyzována uvedená Blažejova obrana českého jazyka, která je zajímavá především jako doklad počínajícího národního obrození.
|
|
|
Výuka češtiny v rodině Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu. Učebnice češtiny určená Josefovi ze Schwarzenbergu
PSOTKOVÁ, Jana
Předmětem zájmu bakalářské práce je výuka češtiny v rodině Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu, především pak učebnice Knjžka k učenj se česky, která vznikla roku 1778 pro výuku mladého knížete Josefa ze Schwarzenbergu. Cílem bakalářské práce je rozbor této učebnice po obsahové i formální stránce, její srovnání s gramatikami 18. století a přibližné určení jejího autorství. Práce je rozvržena do pěti kapitol. V úvodu práce rozebírám použitou literaturu a archivní prameny. První dvě kapitoly se věnují českému jazyku v 18. století. Nejdříve obecně jeho stavu v 18. století, následně českému lingvistickému bádání v 18. století. Třetí kapitola se pokouší o nastínění vztahu české šlechty k českému jazyku v období od 16. do 18. století. Čtvrtá kapitola soustřeďuje pozornost na znalost a výuku českého jazyka v rodě Schwarzenbergů. Stěžejní částí práce je kapitola pátá, která obsahuje rozbor zkoumané učebnice z hlediska metody výuky, obsahu, jazyka a autorství. V závěru práce shrnuji poznatky, k nimž jsem svým výzkumem dospěla.
|
host ::
RSS.