|
|
Vyhledání podobných obrázků pomocí popisu barevným histogramem
Sailer, Zbyněk ; Hradiš, Michal (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Práce je postavena na popisu existujících metod vyhledávání podobných obrázků. Obsahuje souhrn způsobů popisu obrazu a kódování globálního i lokálního popisu (SIFT, atd.). Dále se věnuje způsobu efektivního vyhledávání v mnohorozměrném prostoru (LSH). Vlastní práce pak pokračuje návrhem a otestováním tří globálních deskriptorů využívajících barevné histogramy, histogram gradientů a kombinaci obou variant. Poslední část se věnuje vyhledávání podobných obrázků s využitím navržených deskriptorů a indexační metody LSH a porovnáním výsledků s existující metodou. Výsledkem práce je experimentální aplikace demonstrující navržené řešení.
|
|
| |
|
|
Grafický modulární LED element pro zobrazování
Šutera, Libor ; Fiedler, Petr (oponent) ; Bradáč, Zdeněk (vedoucí práce)
V projektu jsou popsány obecné vlastnosti mikroprocesorů řady 8051, vlastnosti součástek použitých v projektu, postup konstrukce a softwarové vybavení mikroprocesoru. Hlavním cílem projektu je navrhnout řízení pro matici složenou z 8x8 RGB LED diod. Navrhnutý zobrazovací element osadit součástkami a oživit. Napsat program pro mikroprocesor, který bude řídít LED matici a komunikovat s PC. Dále napsat program, který bude demonstrovat správnou funkci LED matice.
|
|
|
Použití kamerových senzorů v měřicí technice.
Srba, Tomáš ; Čejka, Miloslav (oponent) ; Bejček, Ludvík (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá použitím kamerových senzorů v měřicí technice pro kontrolu a porovnávání obrazu s referenčním obrazem pomocí shody pixelu. Je popsána část strojového vidění jako obor průmyslové automatizace. Práce obsahuje vymezení základních pojmů ze zpracování obrazu, funkci CCD a CMOS snímače, dále jsou v práci uvedeny standardy kódování barevného signálu. Projektem této práce je ověření parametrů kamerového senzoru. Speciální částí je vypracované laboratorní cvičení s popisem pracoviště pro demonstraci a ověření parametrů kamerového snímače. Programová dokumentace kamerového senzoru Checker 101/E101 firmy COGNEX pomůže přiblížit postup nastavování po jednotlivých krocích.
|
|
|
Program pro výpočet transformací barevných souřadnic a mísení barev
Jurzykowski, Michal ; Štukavec, Radim (oponent) ; Slanina, Martin (vedoucí práce)
Nejdůležitější lidský smysl je zrak. Vidíme pomocí očí, které jsou citlivé na malou část elektromagentického vlnění. Bílé sluneční světlo obsahuje celé viditelné spektrum. Rozkladem bílého světla získáme barevné spektrum. Barvy rozeznáváme čípky, které jsou citlivé na červené, zelené a modré spektrum světla. V minulosti vzniklo mnoho barevných modelů využivající aditivní nebo subtraktivní míchání barev. Jeden z prvních matematicky definovaných modelů byl CIE 1931 neboli XYZ. Společně s ním byl vytvořen xy chromatický diagram, pro zobrazení barevného prostoru.Nejznámější barevné modely jsou RGB a CMY. V televizní technice se používá YUV. Modely HSV a HSL jsou více intuitivní. Mají tři základní parametry: barevný tón, sytost a jas.
|
|
|
Vlnková komprese obrazu
Mokrejš, Jiří ; Kyselý, František (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je popsána problematika vlnkové komprese obrazu, která se dnes již běžně používá hlavně při práci s digitálními fotografiemi nebo jinými snímky. Hlavním důvodem je úspora místa vzhledem k velikosti souborů. Jsou zde popsány hlavní obrazové formáty a typy komprese, vhodné pro úpravu snímků. Při ztrátové kompresi, dochází ke zkreslení a mohou se tvořit blokové artefakty. Je to nežádoucí jev, proto je nutné použít vhodný datový tok, kompresní poměr či druh kódování. Zaměření je tedy na diskrétní vlnkovou transformaci, při které se využívají tzv. vlnky, z niž nejznámější je Haarova. Dále jsou v práci popsány barevné prostory, ve kterých může být snímek zobrazen. Při kódování a dekódování je to model RGB a YCbCr. V neposlední řadě je zmíněn pojem dekompozice obrazu. Uvedené funkce je možné demonstrovat na vytvořené java aplikaci, která je součástí bakalářské práce.
|
|
|
Detekce jízdních pruhů a překážek
Dojava, Marian ; Červinka, Luděk (oponent) ; Horák, Karel (vedoucí práce)
Úkolem této diplomové práce je popsat využití kamery jako snímače pro asistenční systém automobilu. Byly navrženy způsoby nalezení silnic, jízdních pruhů a překážek na vozovce. To vše za použití pouze jedné kamery. Řešení je realizováno metodami založenými na barvě a gradientu obrazu. Metody byly použity jak jednoduché tak i s matematickým modelem. Výsledkem práce je souhrn často používaných metod a jejich otestování a vzájemné porovnání. V závěru práce je představena realizace vlastního programu.
|
|
|
Program pro skrývání dat v obrazových souborech
Morkus, Filip ; Říha, Kamil (oponent) ; Burda, Karel (vedoucí práce)
V této diplomové práci je postupováno od popisu základů a vzniku steganografie, jejích metod a účelu. Následuje detailní popis souborů typu BMP, do kterých bude prováděno skrývání dat. Struktura souboru je rozebrána do nejmenších detailů, aby nedošlo k poškození souboru při skrývání a zároveň aby bylo co nejoptimálněji využito informací uložených v hlavičce souboru. Dalším zaměřením bylo vysvětlení principu vlastní steganografické metody použité pro skrývání dat do souboru typu BMP. Na základě těchto poznatků byl navržen koncept programu a následně vyhotoven daný program, který provádí samotné skrývání a odkrývání dat do obrazových souborů. K programu je vytvořen návod k použití a provedena demonstrativní ukázka funkce s popisem jednotlivých kroků. V závěru práce je věnována pozornost vlivům, které mohou být pro danou metodu limitní a překročením těchto limitů by došlo k prolomení steganografické metody, což je prozrazení skrytých dat.
|
|
|
Odstranění prokladu v nekomprimovaných digitálních videosekvencích
Meňhart, Pavel ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Slanina, Martin (vedoucí práce)
Prokládání je způsob snímání a zobrazení snímku, kde se střídají sudé a liché řádky. Tento systém vznikl při tvorbě TV norem PAL a NTSC ve třicátých letech minulého století. Tímto principem se zamezilo blikání obrazu na starých televizních přijímačích. Nevýhodou takto zpracovaného obrazu je, že ho umí korektně zobrazovat pouze klasické televizní přijímače. Plasmové a LCD televize, projektory a počítačové monitory zobrazují vždy celý obraz (snímek) najednou, proto složí celý snímek z obou půlsnímků, které ale nejsou pořízeny v jednom čase, liší se v nich poloha pohybujících se objektů a jejich obrysy při zobrazení jsou dvojité, roztřepené a neostré. Tato diplomová práce se zabývá principem vzniku prokládaného videa, problémy při zobrazování takto prokládaného videa, metodami odstranění prokládání a na závěr jsou uvedeny programy, které jsem vytvořil v prostředí MATLAB a jazyce C a implementují některé z metod pro odstranění prokládání v digitálních sekvencích.
|
|
| |
host ::
RSS.