|
|
Petiční právo k Evropskému parlamentu
Tycová, Tereza ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Hubková, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá petičním právem k Evropskému parlamentu. Cílem práce bylo podat základní informace o tomto institutu a představit jej jako účinný a v praxi využitelný nástroj přispívající k posílení demokratických principů v Evropské unii. Práce je rozdělena do pěti kapitol, v nichž je nastíněn vývoj institutu petičního práva, postup pro předložení petice, činnost Petičního výboru, dále je zhodnoceno využití petičního práva dle různých faktorů a na závěr obsahuje práce i komparaci činnosti Petičního výboru s rolí evropského veřejného ochránce práv.
|
|
|
Financování předvolebních kampaní v ČR - volby do Evropského parlamentu 2014
Malinová, Soňa ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Husák, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu financování předvolebních kampaní v České republice pro volby do Evropského parlamentu 2014. Zabývá se především zhodnocením transparentnosti kampaní jednotlivých politických stran/hnutí a analýzou jejich příjmů a výdajů. V práci hledám odpověď na dvě hlavní otázky. První z nich se týká transparentních účtů a jejich případného vlivu na zvýšení transparentního prostředí v předvolební kampani voleb do Evropského parlamentu. Druhá řeší výdaje politických stran/hnutí v průběhu předvolební kampaně, konkrétně za jaké položky politické strany a hnutí nejvíce utrácely. V České republice v současné době neexistuje zákonná povinnost zřizování transparentních účtů pro politické strany/hnutí. Transparentnost není bohužel zaručena ani u politických subjektů, které si dobrovolně transparentní účet zřídí. Tyto strany/hnutí mohou disponovat i jinými netransparentními účty, které nejsou veřejně dohledatelné a prokazatelné.
|
|
|
Mediální reflexe voleb do Evropského parlamentu
Trávníčková, Karolína ; Mikeš, Jiří (vedoucí práce) ; Kultová, Dana (oponent)
V roce 2014 Česká republika oslavila desetileté výročí vstupu do Evropské unie a zároveň proběhly třetí volby do Evropského parlamentu. Těmto volbám a především předvolebním kampaním se věnuje tato diplomová práce, jejímž cílem je zanalyzovat předvolební kampaně, vyhodnotit zdali byly efektivní a zdali výběr médií v nich užitých měl vliv na volební výsledek.
|
|
|
Volby do Evropského parlamentu 2014 v České republice a ve Francii. Lexikální analýza diskurzu evropské integrace
GERŽOVÁ, Hana
V bakalářské práci se zabýváme institucionálním rámcem Evropské unie. V tomto rámci je pro nás nejdůležitější instituce Evropského parlamentu. Důležitými tématy jsou pro nás volby do Evropského parlamentu, právní úprava těchto voleb na úrovni evropské a vnitrostátní a také volební kampaň. Dále věnujeme pozornost otázce klasifikace jazyků obecně. Stanovíme si vlastní metodologii jazykové analýzy, díky níž se dostaneme k jádru práce, a to překladu českých termínů, užitých v diskurzu evropské integrace, do francouzského jazyka. Klíčová slova: Evropský parlament, volby do Evropského parlamentu, volební kampaň, lexi-kální analýza
|
|
|
Úprava jednání mandátního a imunitního výboru ve vybraných státech a v Evropském parlamentu: Studie č. 1.206
Veselá, Hana ; Syllová, Jindřiška ; Dupláková, Daniela
Studie popisuje proceduru zbavení imunity člena parlamentu ve vybraných evropských zemích. Autorky konstatují, že ve většině parlamentů světa (asi v 60 parlamentech) rozhoduje o vydání poslance k trestnímu stíhání (pokud je upravena trestněprávní imunita) plenární schůze příslušné komory. Rozhodnutí ve většině případů připravuje imunitní výbor komory, výjimkou jsou státy, kde se věcí zabývá předsednictvo komory. Specificky se studie věnuje otázce existence „jednacích řádů“ výborů zabývajících se touto agendou. Ve studii jsou obsažena i pravidla jednání výborů pro neslučitelnost funkcí a střet zájmů. Nejzajímavější je německá úprava, která obsahuje zákaz hodnocení důkazů ve výboru a určuje i zákazy pro obsah doporučení výboru. Tím se vyjadřuje to, že výbor ani komora se nesmí vměšovat do soudních pravomocí.
Plný text:  PDF
|
|
|
Volby do Evropského parlamentu: Co mohou změnit?
Hokovský, Radko
Ať již je čtenář voličem, kandidujícím politikem, novinářem, studentem či jinak aktivním členem občanské společnosti, najde v této publikace cenné informace a doporučení, jež se týkají významu Evropského parlamentu, důležitosti evropských voleb a metod politického marketingu
Plný text: PDF
|
|
|
Jaká rozhodnutí čekají české europoslance v letech 2014–2019?
Kovář, Jan ; Dědek, Vojtěch ; Krajník, Jan ; Michalcová, Andrea
Na základě jednoduchého metodologického rám- ce tato studie přichází s katalogem klíčových témat, o kterých se bude rozhodovat v Evropské unii v násle- dujících letech. Jsou to otázky, o nichž budou přímo či nepřímo spolurozhodovat poslanci, které si zvolíme ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014. Podstatným prvkem je posílení role EP dle platné Lisa- bonské smlouvy ve volbě předsedy Komise, která bude následovat po ustavení nového parlamentu v červenci 2014. Volby do EP tak přeneseně mimo jiné rozhodnou o předsedovi Komise, jejích členech a dalších předních představitelích Unie. Další balík důležitých témat tvoří neutěšený stav evropských ekonomik. Boj s nezaměstnaností nejen mlá- deže, vleklá krize eurozóny, neschopnost některých států dostát svým finančním závazkům a vynucená úsporná opatření tvoří prostor pro soupeření různých politických konceptů a návrhů řešení. Toto soupeření se odehrává jak na tradičním pravolevém politickém spektru, tak i na specifické štěpící linii mezi posilováním společných řešení nebo naopak preferováním národní úrovně. Stra- nou by nezůstane ani budoucí vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, která by měla posílit vliv EU na globální úrovni, tak aby odpovídal její ekonomické síle. Podobně i spolupráce v oblasti energetiky a ochrany ži- votního prostředí v sobě obsahuje mnoho kontroverz- ních témat s výraznými ekonomickými dopady. Volby do EP mohou rozhodnout o budoucím směru EU a bylo by chybou v kampani zůstat pouze u domácích témat.
Plný text: PDF
|
|
|
Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období?
Kovář, Jan ; Břízová, Pavla ; Hofbauerová, Jitka ; Krajník, Jan
Tato studie se zabývá systematickým hodnocením práce českých europoslanců za období od posledních voleb. Konkrétně tedy od počátku sedmého funkčního období až do posledního plenárního zasedání před začátkem zpracování této studie (14. 07. 2009–14. 07. 2013). Navazuje na obdobné odborné práce z jiných států EU a snaží se přinést relevantní argumenty pro rozhodování ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014. Nutnost podrobněji sledovat práci europoslanců je úzce svázána se zvyšujícími se pravomocemi EP. Studie pracuje s devíti kvantitativními indikátory činnosti poslanců EP. Jedná se o docházku na plenární zasedání a účast na jmenovitých hlasováních. Dále jsou to počty zpráv předložených zpravodajem, stanovisek (k legislativním návrhům) předložených navrhovatelem, pozměňovacích návrhů, parlamentních otázek (směřovaných na Radu a Komisi), písemných prohlášení, návrhů usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání, a nakonec o počty vystoupení na plenárním zasedání. Tato data jsou následovně zpracována do tabulek a žebříčků, aby poslanci mohli být snadno porovnáni mezi sebou navzájem. Druhým srovnáním je vztažení výsledků českých europoslanců jako celku na kontrolní skupiny – například průměrné hodnoty daných indikátorů pro postkomunistické státy EU nebo původní EU – 15. Výsledky ukazují, že jednotliví čeští europoslanci se ve své pracovní aktivitě na půdě EP výrazně liší. Od velmi aktivních europoslanců, kteří snesou srovnání i s poslanci EU – 15, až po ty, kteří v oblastech vyžadujících větší osobní iniciativu zcela zaostávají a jejich práce se nejeví jako dostatečná. To představuje výrazný argument pro výběr nových kandidátů v příštím roce. Další významné zjištění je, že průměrné hodnoty pro české europoslance se zpravidla nacházejí pod průměry kontrolních skupin, což ještě podtrhává nutnost věnovat v nadcházející předvolební kampani pozornost i otázce pracovní aktivity českých europoslanců, zvláště u těch kandidátů, kteří usilují o znovuzvolení.
Plný text: PDF
|
|
|
Křesťanství v programech stran zastoupených v EP
Křížková, Anna ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu současného vztahu křesťanství a Evropské unie, konkrétně na postoje jednotlivých politických frakcí Evropského parlamentu vůči hodnotám vycházejících z učení římskokatolické církve. V práci jsou analyzovány politické programy čtyř hlavních stran Evropského parlamentu (EPP, PSSD, ALDE, Zelených) a je zkoumána míra zastoupení křesťanských hodnot. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola je částí teoretickou, která tvoří teoretický základ, v jehož rámci je celá práce dále koncipována. Ve druhé kapitole je obecně charakterizována souvislost mezi křesťanstvím a Evropskou unií, resp. vliv křesťanství při utváření Evropské unie. Ve třetí kapitole je zpracována spolupráce mezi Římskokatolickou církví a orgány Evropské unie. Čtvrtá kapitola se věnuje určení křesťanských hodnot. Jsou zde vymezeny a charakterizovány základní křesťanské hodnoty, tak jak jsou obsaženy v Kompendiu sociální nauky církve. V poslední páté kapitole jsou pak již zkoumány samotné politické programy čtyř největších stran Evropského parlamentu. Programy jsou analyzovány z hlediska jejich vztahu k vymezeným křesťanským hodnotám.
|
|
| |
host ::
RSS.