|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Biologické hodnocení lomu Rožmitál
Samková, Věra ; Mikát, Miroslav ; Mocek, Bohuslav ; Branda, Jaroslav
Bylo v celém areálu lomu bylo doloženo 287 druhů rostlin a 631 živočichů, z toho jsou chráněny podle Vyhlášky MŽP 395/92 Sb. tyto druhy: krajník hnědý (Calosoma inquisitor), střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri) a otakárek fenyklový (Papilio machaon), ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka obecná (Lacerta agilis).. Jsou posouzeny vlivy rozšíření těžby na rostliny a živočichy a navržena kompenzační opatření v rekultivované části lomu (Homole).
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Biologické hodnocení lokality Vysoké Chvojno - Sádky "Zámeček"
Samková, Věra ; Mikát, Miroslav ; Mikátová, Blanka ; Mocek, Bohuslav
Průzkumem bylo zjištěno 143 druhů vyšších rostlin, z toho 1 silně ohrožený (Sorbus torminalis), 2 ohrožené (Galium wirtgenii, Ulmus minor) a 3 vzácné (Cerastium lucorum, Festuca filiformis, Galium boreale). 5 běžných druhů vážek, indikační druh strumičník zlatooký, 159 druhů motýlů,cca 30 druhů brouků, 6 druhů obojživelníků a 2 druhy plazů, z toho podle zákona č. 114/92 Sb. a ve vyhlášce č. 395/1992 1 druh kriticky ohrožený, 4 silně ohrožené, 2 ohrožené.
Plný text: PDF
|
|
|
Rostliny pro střešní zahrady
Jílková, Kristýna
Diplomová práce se zabývá rostlinami pro střešní zahrady. Přičemž v literární rešerši je důraz kladen na parametry výběru rostlin pro střešní zahrady a na definování jejich vhodných vlastností významných pro navrhování, zakládání a péči. Práce se zabývá doporučeným sortimentem rostlin pro extenzivní střešní zahrady. V návaznosti na doporučované taxony byl doporučovaný sortiment rostlin porovnán s aktuální nabídkou rostlin na českém trhu. V experimentální části práce byly hodnoceny modelové objekty střešních zahrad podle předem vytvořené metodiky. Přičemž důraz byl kladen na hodnocení vitality rostlin. Zjištěné údaje z terénního šetření byly dále srovnávané s výsledky z literární rešerše.
|
|
|
Effectors of RAB GTPases and their role in plant secretion
Růžičková, Martina ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Motyka, Václav (oponent) ; Klíma, Petr (oponent)
SOUHRN Rab GTPázy jsou malé signální molekuly, které hrají důležitou roli ve váčkovém transportu. Jejich správné fungování umožňuje regulaci váčkového transportu mezi buněčnými organelami a také směrem do buněčné stěny, kdy je zdrojem materiálu pro růst a prodlužování buněk. Zapojení Rab GTPáz v regulaci endomembránového transportu je jeden z evolučně velmi konzervovaných aspektů řízení a kontroly sekrece. Mezi interaktory Rab GTPáz patří také různé 'downstream' efektory. Jedním z nich je komplex exocyst, který je nejvíce známý pro své zapojení do váčkového transportu na plazmatické membráně. Tento komplex je složen z osmi různých podjednotek (Sec3, Sec5, Sec6, Sec8, Sec10, Sec15, Exo70 and Exo84) a byl objeven jako efektor Sec4p Rab GTPázy v kvasinkách. Dostupné informace z živočišných modelových organismů uvádějí SEC15 podjednotku jako podjednotku která interaguje s Rab GTPázami. Jaká je situace v rostlinách není dosud známo. Početné studie uvádějí důležitou funkci komplexu exocyst v 'tip growth' (vrcholový růst) pylových láček a kořenových vlásků, ve vytváření semenných obalů a také ve tvorbě buněčné přepážky, buněčné stěny a prodlužování hypokotylu. Také je známo zapojení komplexu exocyst v recyklaci auxinových přenašečů - PIN proteinů. V genomu Arabidopsis můžeme nalézt dva paralogy SEC15 podjednotky...
|
|
|
Vliv hnojení dusíkem na růst rostlin během primární sukcese
Müllerová, Věra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Dusík jakožto čtvrtý nejzastoupenější prvek v živých organismech a limitující faktor vodního i terestrického ekosystému je stále klíčovým zájmem vědců po celém světě. V současné době se v rozvinutých zemí daří udržovat jeho vstupy v podobě depozic na stejných hodnotách, avšak je tu otázka dlouhodobého působení chronických přídavků dusíku. Cílem práce je porovnat vliv hnojení dlouhodobého a jednorázového na různé druhy rostlin, konkrétně na zástupce trávy a dusík fixující rostlinu, v souvislosti se stářím půd, na kterých vyrůstají. Tuto souvislost budu zkoumat pomocí metody ANOVA v praktickém experimentu na zvolených rostlinách vyrůstajících na různě starých půdách, které byly či nebyly dlouhodobě přihnojovány dusíkem. Jako modelové organismy jsem si vybrala dusík fixující rostlinu štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a dusík nefixující rostlinu kostřavu červenou (Festuca rubra), která je zároveň zástupce trav. Jednorázové hnojení mělo na všechny rostliny pozitivní efekt v nárůstu nadzemní biomasy. Při dlouhodobém hnojení se vliv lišil podle druhu rostliny. V tomto případě bych doporučila podrobnější testování na širším vzorku rostlin.
|
host ::
RSS.