|
Ošetřovatelská péče o geriatrického pacienta
MUŠKOVÁ, Simona
Současný stav Stáří je pozdní fází ontogenetického procesu, která završuje lidský život a nese s sebou spoustu nevyhnutelných změn (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012). Mluvíme-li o geriatrickém pacientovi, máme na mysli pacienta staršího 75 let. Takto jej klasifikuje Světová zdravotnická organizace. Během stárnutí dochází k úbytku fyzických i psychických sil a k somatickým změnám, z nichž některé jsou na první pohled nepřehlédnutelné (Haškovcová, 2010). Všeobecná sestra se znalostí problematiky geriatrických pacientů může svou optimální ošetřovatelskou péčí podpořit zachovalé funkce pacienta a udržet funkční zdatnost. Zhodnocení schopností geriatrického pacienta umožní všeobecné sestře nastavit přiměřenou péči a následně provádět preventivní a terapeutické intervence (Pokorná, 2013). Cíle práce Cílem bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách a na lůžkách dlouhodobé péče z pohledu sester a také z pohledu pacientů. K dosažení těchto cílů byly sestaveny čtyři výzkumné otázky: VO 1: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách? VO 2: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na lůžkách dlouhodobé péče? VO 3: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na akutních lůžkách? VO 4: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na lůžkách dlouhodobé péče? Metodika Pro empirickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření uskutečněné prostřednictvím rozhovorů, které se skládaly z předem vytvořených základních otázek, a dle sdílnosti respondentů byly vkládány otázky doplňující. Šetření se zúčastnilo celkem dvacet respondentů, z nichž deset bylo z oddělení následné péče a deset z ortopedického oddělení. V rámci každého oddělení tvořilo oněch deset respondentů vždy pět všeobecných sester a pět pacientů. Výzkum byl prováděn v nemocnici v lůžkové části oddělení následné péče a ortopedického oddělení. Rozhovory byly doslovně přepsány a následně byly vytvořeny metodické kategorie, které ukázaly, co pacienty během hospitalizace trápí a co sestry vidí jako největší problém při práci s geriatrickými pacienty. Výsledky Sestry z oddělení následné péče vidí jako největší problém imobilitu pacienta, nespolupráci ze strany dezorientovaných pacientů, potíže s vyprazdňováním (nejčastěji se zácpou), změnu prostředí jakožto faktor narušující spánek pacienta, nedodržování pitného režimu (ačkoli pacienti tvrdí opak) a v neposlední řadě nedoslýchavost pacienta, která znepříjemňuje komunikaci mezi ním a personálem. Sestry z ortopedického oddělení vidí největší problém v omezeném pohybu pacienta, bolesti, jíž pacienti trpí po operacích, a ve stresu, jenž pacienty před operací doprovází. Dále uvedly sestry problémy s vyprazdňováním, potíže se spánkem, nespolupráci pacienta a jeho nedoslýchavost. Všichni dotazovaní pacienti si nejvíce stěžují na nedostatečné soukromí během hospitalizace, a to především při provádění hygieny, na spolupacienty, kteří je vyrušují ze spánku, a na nedostatečnou komunikaci ze strany sester. Dále si pacienti z oddělení následné péče stěžovali na nedostatečnou informovanost při příjmu na oddělení. Pacientům z ortopedického oddělení nejčastěji vadí způsob, jakým je prováděna hygiena. Závěr Sestry se orientují v problematice ošetřovatelské péče o geriatrické pacienty a uvědomují si důležitost této péče. Dovedou řešit problémy vzniklé během hospitalizace a snaží se pacienty edukovat. Práci při poskytování ošetřovatelské péče sestrám nejvíce znesnadňuje nedostatek času a personálu. Pacienti na tuto skutečnost pak reagují nespokojeností v určité oblasti péče, např. mají pocit, že komunikace ze strany sester je nedostatečná a že soukromí během hygieny není stoprocentní. Našly se však i rozdíly v tom, jak péči vnímají geriatričtí pacienti na obou odděleních.
|
|
Vliv nadbytku železa na indukci apoptózy u savčích buněk
Kabíčková, Tereza ; Balušíková, Kamila (vedoucí práce) ; Klíma, Martin (oponent)
Kationty železa jsou důležité ionty kovů nezbytné pro řadu základních buněčných funkcí. Při nadbytku železa však mohou být pro organismus velmi toxické. Volné ionty železa katalyzují prostřednictvím Fentonovy reakce vznik vysoce reaktivních kyslíkových (především hydroxylových) radikálů. Homeostáza železa v organismu je regulována pomocí striktního mechanismu a to především na úrovni příjmu železa enterocyty. Absorpce, transport a skladování železa v rámci organismu jsou dále regulovány pomocí mechanismů lišících se na úrovni buňky a na úrovni celého organismu. Narušení přísné homeostázy železa vede k jeho akumulaci v buňce a ke vzniku reaktivních kyslíkových radikálů. Reaktivní částice mohou způsobovat vážné buněčné poškození až apoptózu. Skladování přebytečného železa v organismu a následný vznik oxidativního stresu tak může ovlivňovat celou řadu tkání. Orgánová poškození, jako je fibróza, cirhóza, hepatocelulární karcinom, srdeční selhání, ztráta β buněk a nízká glukózová tolerance či diabetes mellitus, jsou u nemocných s přetížení železem velmi často pozorována. Nicméně proces indukce apoptózy v důsledku přetížení buněk nadměrným příjmem železa není dosud dobře prozkoumán. Stále neexistují žádné komplexní informace o tom, jak oxidativní stres ovlivňuje různé typy buněk, či zdali se indukce...
|
|
Zvláštnosti v přístupu radiologického asistenta k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných
CANDROVÁ, Daniela
Ve své práci se zabývám zvláštnostmi v přístupu radiologického asistenta k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných. V diagnostice novotvarů má biopsie zvláštní význam mezi intervenčními výkony. Je základem histologické a cytologické diagnostiky. Cílem práce bylo zjistit incidenci bioptických výkonů u onkologických pacientů v průběhu jednoho roku na radiologickém pracovišti Nemocnice České Budějovice, a. s. a porovnat výhody a nevýhody použitých modalit. Práce vycházela z hypotézy, že stoupá počet výkonů prováděných pod kontrolou zraku metodami bez použití ionizujícího záření. V teoretické části mé práce jsou popsány bioptické metody intervenční radiologie ve vztahu k onkologii, a jaké jsou její metody, biopsie, zobrazovací metody používané při biopsii (biopsie pod ultrazvukovou kontrolou, biopsie pod kontrolou výpočetní tomografie, biopsie pod kontrolou magnetické rezonance, biopsie pod skiaskopickou kontrolou), instrumentarium, zvláště jehly používané pro odběr tkáně (punkční a bioptické jehly), charakteristika onkologického pacienta, podstata nádorového onemocnění, kancerogeneze, onkologicky změněná tkáň a základní diagnostika onkologického onemocnění. V praktické části jsou uvedeny počty biopsií provedených v roce 2012 v Nemocnici České Budějovice, a. s. pod kontrolou výpočetní tomografie, ultrazvuku a mamografu i počty ostatních intervenčních výkonů u onkologických pacientů, mezi které patří lokalizace nehmatných lézí prsu, perkutánní drenáž žlučových cest pod skiagraficko-skiaskopickou kontrolou a mikroembolizace pod skiagraficko-skiaskopickou kontrolou. U těchto výkonů a biopsií jsou popsány standardně používané metody s jejich výhodami i nevýhodami použití u jednotlivých orgánů v těle. Dále jsem popsala práci radiologického asistenta a vytvořila fotodokumentaci daných výkonů. Na radiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. bylo v roce 2012 provedeno 96 biopsií pod kontrolou některé z diagnostických zobrazovacích metod. Tvořily 0,06 % z celkových 171 466 diagnostických výkonů na tomto oddělení v uvedeném roce. Současně byly částí 3,4 % z celkem 2844 intervenčních výkonů radiodiagnostického pracoviště ČB v tomto období. Z celkového počtu 96 biopsií bylo 79 % provedeno onkologickým pacientům. Pod kontrolou magnetické rezonance ani pod skiaskopicko-skiagrafickou kontrolou nebyly provedeny žádné biopsie. Jelikož vznik nádoru se považuje za hlavní somatické riziko, které jedinci při ozáření nízkými dávkami hrozí, předpokládala jsem, že se zvyšuje počet bioptických vzorků odebraných pod kontrolou zraku bez použití ionizujícího záření a významně tak přispívá k ochraně před zářením. Není jednoznačně dáno, která zobrazovací metoda je pro biopsie nejvhodnější. Většinou se u různých orgánů upřednostňuje ta, která dané místo dokáže nejlépe zobrazit a lze s ní výkon nejbezpečněji, nejrychleji a ekonomicky nejvýhodněji provést. Vybraná metoda by měla lékaři umožnit určení místa, kde se vzorek tkáně odebere. Při výběru také záleží na zvyklostech a přístrojovém vybavení dané nemocnice. Vzhledem k tomu, že podle výsledků této práce je výpočetní tomografie nejčastěji používanou metodou při bioptických odběrech a pod kontrolou magnetické rezonance se zde žádné biopsie neprovádějí, stoupá důležitost a prestiž radiologického asistenta, protože jeho přítomnost u modalit, které využívají ionizující záření, je standardně nezbytná. Hypotéza mé práce nebyla potvrzena. Konkrétní výsledky nepodporují pracovní hypotézu mé práce. Další studie dlouhodobého rázu a multicentricky zpracovaných vzorků mohu však doporučit. Byla bych ráda, kdyby má práce poskytla informační základ pro přípravu radiologických asistentů k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných.
|
|
Software pro rozvrhování operací a evidence nástrojů pro nemocniční zařízení
Tupec, Pavel ; Šerý, Ondřej (vedoucí práce) ; Kruliš, Martin (oponent)
V současné době je ve většině nemocničních zařízeních vytvářen denní rozvrh pro operační sály ručně, nebo jen s minimálním využitím softwarových nástrojů. Důsledkem toho je občasná neefektivita rozvrhů a hlavně značná každodenní časová náročnost pro vedoucího lékaře, který by mohl využít ušetřený čas na důležitější věci ve svém oboru. Dalším důvodem vzniku této aplikace je, že data o pacientech, operacích, operačních sálech, diagnózách jsou uložena decentralizovaně v různých systémech, což značně stěžuje práci s nimi. Předmětem této práce je implementace aplikace pro tvorbu rozvrhů na operačních sálech v nemocničních zařízeních se zajištěním potřebných nástrojů a kapacit, a evidence nástrojů. Kde budou data pro o všech potřebných entitách ke generování rozvrhu uložena a spravována centrálně. Výsledný program má za úkol, zefektivnit a částečně automatizovat proces plánovaní operací.
|
|
Proces vyrovnávání se rodičů se zátěžovou situací při předčasném narození dítěte
TOMÁNKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se věnuje rodičům předčasně narozených dětí. Teoretická část práce se zabývá problematikou nezralosti předčasně narozených dětí včetně nejnovějších trendů ošetřovatelské péče o tyto děti. Dalšími body této části je rodina a její specifika ve vztahu k předčasně narozenému dítěti a možnosti podpory rodiny. Tato část je dále zaměřena na komunikaci a informovanost ze strany odborníků, kteří jsou zainteresováni do péče o nedonošené děti a jejich rodiče. Cílem práce bylo zjistit a formulovat, co prožívají matky předčasně narozených dětí, jaké potřeby mají v oblasti informovanosti a komunikace se zdravotnickým personálem a definování podpůrných terapeutických intervencí, jež by byly k dispozici rodičům v průběhu hospitalizace jejich dětí. K dosažení cílů této práce byl proveden kvalitativní výzkum metodou dotazování, technikou polostandardizovaných rozhovorů s matkami předčasně narozených dětí a s odborníky. Dále byla provedena obsahová analýza dokumentů. Výzkumné soubory tvořili odborníci z Ústavu péče o matku a dítě a matky předčasně narozených dětí, které v daném zdravotnickém zařízení porodily. Jedním ze záměrů výzkumu bylo konfrontovat výpovědi matek nedonošených dětí s názory odborníků. Na základě analýzy získaných výpovědí byly nastaveny hypotézy. Práce poukazuje na důležitost citlivého jednání, poskytnutí emoční podpory i empatické komunikace ze strany zdravotnického personálu. V poskytování včasné krizové intervence rodičům by měl být zaškolen i zdravotnický personál. Důležitá v komplexnosti poskytování psychosociální podpory rodičům je také informovanost personálu o možnostech navazující psychosociální péče. Výsledky diplomové práce mohou být využity jako zpětná vazba pro konkrétní zdravotnické zařízení či obecně ke zkvalitnění péče o rodiče předčasně narozených dětí.
|
|
Ebola jako zdravotnický a společenský problém
Gantsetseg, Purevsuren ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Úvod: Záměrem bakalářské práce je problematika připravenosti zdravotnických zařízení. Neočekávaná epidemie Eboly roku 2014 v západní Africe se stala mezinárodním koncernem a klíčovými otázkami se staly připravenost zdravotnických zařízení, prevence a kontrola tohoto onemocnění. Metodika: Pro vypracování bakalářské práce jsme zvolili kvalitativní metodu, formou výzkumu byl rozhovor, který byl koncipován otázkami vlastní tvorby. Rozhovor byl realizován epidemiologickými pracovníky oslovených zdravotnických zařízení. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou metodické postupy zdravotnických zařízení při příjmu a pobytu pacienta s Ebolou. Výsledky: Z analýzy našeho šetření vyplývá, že organizační struktura nemocnice při zajištění péči pacienta s Ebolou je řízená usnesením vlády č. 15/2013 a zdravotnická zařízení postupují dle směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům v souvislosti s výskytem vysoce nebezpečné nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení. Dalším výsledkem bylo zjištění, že zdravotničtí pracovnici jsou obeznámeni o postupech při styku s pacientem s Ebolou, z vypracovaných algoritmů a vnitřních směrnicí. Zpětnou vazbu o informovanosti získávají průběžnými praktickými tréninky, které jsou zajištěné ve formě...
|
|
Problematika náboru pacientů do klinických hodnocení
Hrubá, Dagmar ; Doskočil, Ondřej (vedoucí práce) ; Štegmannová, Ingrid (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou náboru pacientů do klinických hodnocení. Jde o problematiku aktuální a palčivou, která není dostatečně zakotvena ve způsobech uvažování lékařů a pacientů a v jejich způsobu komunikace a vůbec v tradičním vztahu lékař pacient, který je dosud zatížen post-socialistickým paternalismem. Formální rámec, etická pravidla hry jsou relativně nová a jejich uplatnění přináší všem účastníkům řadu dilemat, jak v konkrétním případě jednat. Volba tématu a zejména způsobu jeho uchopení je motivována i tím, že není ještě příliš odborně zpracováno či publikováno. Teoretická část práce definuje klinický výzkum a jeho fáze, seznamuje se základní terminologií vztahující se ke klinickému výzkumu a dokumenty, které s realizací klinického výzkumu úzce souvisí. Zabývá se také etickými otázkami klinického výzkumu a podrobně se věnuje problematice informovaného souhlasu, stěžejnímu dokumentu, který je nutný pro vstup pacienta do klinické studie. V neposlední řadě je jedna kapitola teoretické části věnována problematice zdravotní gramotnosti, neboť její úroveň u účastníků (pacientů) klinického výzkumu je významná pro pochopení významu celého procesu klinického výzkumu a rozhodování o účasti. Empirická část práce je rozdělena na dvě části. První část tvoří rozhovory s lékaři. Díky rozhovorům...
|
|
Diagnostika poruch řeči u osob s Parkinsonovou nemocí
Šimonková, Ivona ; Housarová, Blanka (vedoucí práce) ; Voldřichová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na diagnostický proces narušené komunikační schopnosti u osob s Parkinsonovou nemocí. V teoretické části je připraven přehled dosavadních poznatků o problematice Parkinsonovy nemoci, řečových potížích spojených s PN a možnostech logopedické diagnostiky. V praktické části je posuzován řečový projev osob s PN. Dysartrické poruchy řeči jsou hodnoceny v závislosti na délce trvání PN. Pro zkoumání vzorku osob s PN je zvolen tzv. Test 3F, který se používá pro diagnostikování osob postižených dysartrií. Pro účely posouzení jsou osoby s Parkinsonovou nemocí rozčleněny do skupin dle délky trvání jejich nemoci.
|
| |
|
Analýza postavení zdravotních pojišťoven ve zdravotním systému ČR
Přikrylová, Jana ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Czesaný, Slavoj (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analyzovat současné postavení zdravotních pojišťoven ve zdravotním systému České republiky. V práci nejprve charakterizuji jednotlivé zdravotnické systémy, které fungují ve světě. Dále se zabývám systémem zdravotnictví u nás, jeho vývojem, financováním a zejména rolí zdravotních pojišťoven v tomto systému. Zvláštní pozornost věnuji zdravotnímu pojištění, které je hlavním příjmem zdravotních pojišťoven a způsobu jeho přerozdělování. Analyzuji problémy systému veřejného zdravotního pojištění a potažmo zdravotních pojišťoven. V další části se zabývám zdravotním systémem v USA, kde zdravotní pojištění je dobrovolné a je postaveno na komerčním základě, zatímco v ČR je veřejné všeobecné zdravotní pojištění, které je povinné. Porovnávám výhody a nevýhody zdravotnického systému v ČR a v USA, a na základě této analýzy dokáži, že český zdravotnický systém je ekonomicky nestabilní, dochází k plýtvání, jelikož pacient nemá možnost vybrat si péči podle kvality a ceny, dochází ke snižování dostupnosti zdravotnických služeb, pacienti nemají možnost připlatit si za kvalitnější službu, i když na to mají peníze. Závěrem na základě rozboru fungování těchto dvou systémů naznačuji, jakým směrem by se mohla ubírat reforma zdravotnictví u nás.
|
host ::
