Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 72 záznamů.  začátekpředchozí59 - 68další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Doplňky stravy ve výživě sportovců
BOČAN, David
Práce se zabývá doplňky stravy a jejich užívání u amatérských a profesionálních sportovců. Teoretická část je v 1. části věnována doplňkům stravy a jejich legislativě, formám a dělení. Do 2. části byly vybrány látky, které jsou jako doplňky u sportovců využívané a dále rozebrány z hlediska funkce a účinků na organismus sportovce. V rámci obecných informací byla ve 3. části sepsána i rizika týkající se užívání doplňků stravy vlivem špatného dávkování či kombinací a otázka dopingu. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření mezi profesionálními a amatérskými sportovci. Dotazník byl vytvořen na serveru google.cz a distribuován jak v elektronické formě, tak tištěný. Respondenti byli vyhledáváni několika způsoby. Byly využity osobní sportovní kontakty a zasílání dotazníků do různých sport. klubů. Výzkumu se zúčastnilo 166 respondentů, z nichž 83 bylo amatérských a 83 profesionálních. K vyhodnocení dotazníků byly použity základní statistické testy - kontingenční tabulky a chí-kvadrát test. Ke zpracování výsledků byl použit program Microsoft Excel 2013. Kromě cíle zmapovat užívání doplňků stravy u sportovců byly vyřčeny i dvě hypotézy. První hypotéza zní, že existují statisticky významné rozdíly ve znalostech doplňků stravy u amatérských a profesionálních sportovců. Druhá hypotéza je, že existují statisticky významné rozdíly v užívání doplňků stravy u obou skupin sportujících. První hypotéza byla zamítnuta. Neexistují stat. významné rozdíly ve znalostech doplňků stravy mezi oběma skupinami. Druhá hypotéza byla řešena zvlášť pro čtyři období sportování pro období přípravy před fyzickou aktivitou a po zátěži a pro období sezóny, opět před fyzickou aktivitou a po zátěži. V obdobích přípravy před fyzickou aktivitou i po zátěži a v sezóně po zátěži existují stat. významné rozdíly v užívání doplňků stravy, hypotéza byla potvrzena. V sezóně před fyzickou aktivitou byla hypotéza zamítnuta. V tomto období neexistuje statisticky významný rozdíl v užívání doplňků stravy u amatérských a profesionálních sportovců. Dále byli sportovci dotazováni, odkud se o doplňcích stravy dozvěděli. Nejvíce informací získaly obě skupiny od spoluhráčů/kolegů. Dále byly zjišťovány vlivy různých faktorů při nákupu doplňků stravy na škále bodů 0 (nejméně)-10 (nejvíce ovlivňující). Cena je faktor, který sportovce spíše ovlivňuje, více však amatérské sportovce. Kvalita má velký vliv na obě skupiny sportujících. Země původu je faktor, který má u amatérských sportovců největší pík na bodu 0, čili že je ovlivňuje minimálně. Profesionální sportovci jej hodnotí jako spíše ovlivňující. Značka je faktor obě skupiny spíše ovlivňující. Obal (etiketa) vliv na sportovce spíše nemá, ve větší míře na amatérské sportovce. Doporučení známých a předchozí zkušenost jsou faktory důležité pro obě skupiny sportovců. Vliv zvyku není jednoznačný, téměř všechny body jsou zastoupeny stejným poměrem hlasů. Sleva a reklama jsou faktory, které vliv na sportovce spíše nemají. Vliv odborných fór a recenzí na amatérské sportovce není jednoznačný, profesionálové volili nejvíce střední hodnoty. Nejčastější důvody užívání doplňků stravy jsou u obou skupin regenerace, zdroj energie, doplnění vitaminů a kloubní výživa. Měsíčně investují do nákupu doplňků stravy méně amatéři (do 500 Kč), profesionálové pak většinou do 500 nebo 1000 Kč. Nejpreferovanějšími formami doplňků jsou tablety, prášek, kapsle a tekuté včetně nápojů. Tyčinky a gely jsou více užívány profesionálními sportovci. Většina sportujících také užívá doplňky přesně nebo spíše podle doporučení. Nejčastějším místem nákupu jsou pro profesionály specializované prodejny a pro obě skupiny též internet. Práce by mohla sloužit jako informační zdroj pro sportovce při objasnění, které doplňky stravy by měli užívat v závislosti na tom, čeho chtějí dosáhnout. Také by mohla být využita jako studijní materiál pro obory zabývajícími se výživou či sportem.
Rekombinantní probiotika
Surá, Tereza ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
V teoretické části se pojednává o současném stavu a výzkumu rekombinantních probiotik, jejich využitelnosti v potravinářství a zdravotnictví. Dále se zabývá jejich příznivými účinky na zdraví jedince. Experimentální část je zaměřena na identifikaci určitého bakteriálního kmene v probiotických doplňcích stravy. Z těchto výrobků byla izolována DNA pomocí magnetických mikročástic a následně analyzována pomocí polymerázové řetězové reakce.
Vývoj probiotického doplňku stravy
Krahulcová, Aneta ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problematice probiotických mikroorganismů aplikovaných prostřednictvím doplňků stravy. Pozitivní efekt na zdraví jedince je znám již delší dobu, vyplývají však na povrch i spekulace o možných negativních dopadech na zdraví konzumenta. V této souvislosti je nutné přesně definovat požadavky na probiotika v potravinách a zhodnotit jejich bezpečnost. Bez těchto postupů nelze na trh uvádět nové probiotické doplňky stravy. Každý kmen probiotické bakterie je třeba testovat jednotlivě na každou vlastnost. Jedním ze základních testů, který je používán při hodnocení probiotik je schopnost rezistence vůči podmínkám gastrointestinálního traktu člověka. Cílem praktické části diplomové práce je testování in vitro rezistence probiotických bakterií vůči prostředí, které simuluje gastrointestinální trakt člověka. Umělá žaludeční a duodenální šťáva byla sestavena dle Československého lékopisu. Odolnost probiotických bakterií zvyšuje forma, ve které je probiotikum distribuováno do těla člověka. V rámci in vitro testu byly také testovány lékové formy užívané v souvislosti s probiotickými bakteriemi.
Doplňky stravy s adaptogenními účinky
Izraelová, Alexandra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Souralová Popelková, Miriam (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo navrhnout recepturu doplňku stravy s adaptogenními účinky, výroba, a následná analýza (proteiny, lipidy, sacharidy), která vedla ke stanovení energetické hodnoty preparátu. Adaptogenní účinky jsou doménou rostlin a hub, tzv. adaptogenů. Adaptogeny nespecificky působí na lidský organismus - zlepšují celkovou kondici organismu, urychlují léčebné a regenerační procesy, zpomalují degenerativní pochody v organismu a tedy i procesy stárnutí. Jako biogenní stimulátory působí stimulačně nejen na fyzickou, ale také na duševní oblast. Doplňky stravy byly navrženy ve třech různých formách – tobolky, sirup, kapky. Analýza byla také provedena v tabletách vietnamské provenience dodané vedoucím práce, o jejichž uvedení na náš trh se uvažuje. Jedná se o preparát, který se prodává mimo EU a o jeho uvedení na náš trh se uvažuje. Obsah bílkovin byl stanoven metodou podle Kjeldahla, lipidy extrakcí podle Soxhleta, sacharidy gravimetrickou metodou. Doplňky stravy byly podrobeny analýze na obsah těžkých kovů (Pb, Cd, Hg) a v bylinných kapkách byl stanoven obsah ethanolu.
Vývoj vybraných doplňků stravy - klimakterium
Tobolková, Blanka ; Vránová, Dana (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Doplněk stravy je výrobek, který obsahuje nutriční látky (např. vitaminy, minerální látky, rostliny, aminokyseliny nebo mastné kyseliny), a je určený k doplnění běžné stravy. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout recepturu na přípravu 3 typů doplňků stravy, které se užívají ke zmírňování klimakterických obtíží, jejich výroba, stanovení energetické hodnoty jednotlivých preparátů na základě zjištěného obsahu bílkovin, tuků a sacharidů v doplňcích stravy. Součástí práce bylo navrhnout vhodný obal a cenu připravených doplňků. K analýze byly použity 3 druhy doplňků stravy, a to tobolky, bylinný sirup a bylinné kapky. Obsah bílkovin byl stanoven metodou podle Kjeldahla, tuky extrakcí podle Soxhleta a sacharidy byly stanoveny titračně manganistanem draselným (metoda podle Bertrada). Doplňky stravy ve formě tobolek byly podrobeny analýze na obsah těžkých kovů (olova, kadmia a arsenu). V bylinných kapkách byl doplňkově stanoven obsah alkoholu (ethanolu). Z naměřených dat bylo zjištěno, že doplněk stravy ve formě tobolek má nejnižší energetickou hodnotu.
Probiotické bakterie mléčného kvašení v potravinových výrobcích
Sásková, Denisa ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
K identifikaci probiotických mikroorganismů jsou v potravinářství využívány molekulárně genetické metody, které jsou založeny na analýze DNA. Příkladem těchto metod je polymerázová řetězová reakce, při které dochází k amplifikaci specifických úseků DNA pomocí krátkých oligonukleotidových primerů. Tato bakalářská práce se v teoretické části zabývá probiotickými bakteriemi, jejich vlastnostmi, příznivými účinky na zdraví a možnostech využití v potravinářství a klinických aplikacích. Experimentální část práce je zaměřena na analýzu dvou probiotických potravinových doplňků. Z těchto výrobků byla izolována DNA metodou fenolové extrakce. Pomocí PCR byla prokázána přítomnost DNA probiotických bakterií rodů Lactobacillus a Bifidobacterium.
Probiotic bacteria in pharmaceutical products
Suranová, Mária ; Vránová, Dana (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Probiotics are live microorganisms, that when administered in adequate amount confer a health benefit on the host. They are used as part of specific milk products and either as dietary supplements in form of tablets, capsules, coated pills and sirups. The most famous probiotic microorganisms are bacteria of Lactobacillus and Bifidobacterium genus, that belong in group of lactic acid bacteria. For the assessment of probiotic preparations is used broad range of methods for the microbial analysis of foods. These methods can be separated on quantitative, that enumerate amount of microorganisms in product and qualitative, that are capable detect presence or absence of certain microorganisms. Both types of the methods have large importance in control of the efficiency probiotic preparations.
Doplňky stravy a suplementace jódem v těhotenství
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Jod je stopový prvek nesmírně důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Ovlivňuje normální vývoj mozku, zejména v období nitroděložního vývoje a prvního roku života dítěte. Při nedostatku jódu se může vytvořit těhotenská struma, snižuje se pravděpodobnost donošení plodu a zvyšuje se riziko poruchy psychomotorického vývoje dítěte. Česká republika se geograficky řadí mezi oblasti s nedostatkem jódu v přirozených zdrojích a potravě. Jodový deficit je v současné době v České republice považován za zvládnutý. Existují však rizikové skupiny obyvatelstva, které mohou být nedostatkem jódu ohroženy, patři mezi ně zejména těhotné ženy. Potřeba jódu v těhotenství totiž stoupá na 200 250 ug za den a je třeba ji zajistit. Zvýšenou potřebu jódu je možno naplnit konzumací potravin bohatých na jód. Významným zdrojem jódu je mléko a mléčné výrobky. Dalším zdrojem je sůl obohacená o jód, avšak její denní příjem je omezený. Bohaté zdroje jódu mořské ryby, dary moře a mořské řasy, jsou v našem jídelníčku málo zastoupeny. Cíle práce proto bylo zhodnotit přísun jódu doplňky stravy a suplementy u těhotných žen a jejich informovanost o vyšší potřebě jódu a jeho potravních zdrojích. Zvolila jsem kvantitativní výzkumné šetření formou dotazníku, neboť umožňuje získat informace od většího počtu jedinců. Dotazník se skládal z 15 otázek. Odpovědi jsem získala celkem od 118 respondentek. Ze Středočeského, Moravskoslezského, Libereckého, Kraj Vysočina a Jihočeského kraje pomocí pracovníků Státního zdravotního ústavu, kteří mi pomohli dotazníky distribuovat prostřednictvím gynekologických ambulancí. V Jihočeském kraji jsem gynekologické ambulance navštívila osobně. Vyhodnocením dotazníků bylo zjištěno, že doplňky stravy s obsahem jódu užívá 63% těhotných žen z výzkumného souboru. Všechny respondentky užívají vždy pouze jeden druh doplňku stravy. Mezi nejčastěji používané patří Chytré miminko, GS mamavit, Femibion 800. 68 % respondentek zná důležitost zvýšeného příjmu jódu v období těhotenství. Na otázku na denní doporučenou dávku odpovědělo správně pouze 35 % respondentek z celkového výzkumného souboru. Těhotné ženy znají jako potravní zdroje jódu mořské ryby, dary moře, mořské řasy, sůl obohacenou o jód. Mléko a mléčné výroby, jako důležitý zdroj jódu v 90 % případu neznají. Těhotné ženy by měly být lépe informovány o důležitosti dostatečného zásobení jódem a zdrojích jódu prostřednictvím gynekologických ambulancí, dále by bylo vhodné, aby se informace o této problematice více vyskytovaly na internetových portálech, časopisech či edukačních materiálech. Dotazníkem byly respondentky upozorněny na problematiku a důležitou úlohu jódu během těhotenství. Je velmi pravděpodobné, že si ženy po vyplnění dotazníku našly správné odpovědi prostřednictvím internetu nebo v publikacích pro nastávající matky.
Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice
HALÁSZOVÁ, Monika
Bakalářská práce na téma "Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice" pojednává o příjmu doplňků stravy s jódem a o příjmu dalších významných dietárních zdrojů jódu, ve vztahu k nadměrné saturaci jódem u sledovaného souboru 11-12letých dětí z ČR. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá současným stavem dané problematiky a využívá poznatků odborné literatury. Věnuje se jódu a jeho dietárním zdrojům, vlivu deficitního nebo nadměrného příjmu jódu na štítnou žlázu a její funkci, řešením jódového deficitu v České republice. Dále suplementací a doplňky stravy a také výživou školních dětí. Praktická část práce je zaměřena na kvantitativní výzkum u vybrané skupiny dětí, u které pracoviště Státního zdravotního ústavu stanovila hladinu jodurie (jódu v moči). Výzkumný soubor představoval 300 dětí různého pohlaví ve věku 11-12 let z České republiky. Důvodem pro výběr právě této věkové kategorie je důležitost dostatečného, optimálního přísunu jódu v období tělesného a pohlavního vývoje. Jednu skupinu tedy tvořily děti s jodurií do 300?u/l a druhou skupinou byly děti s jourií nad 300?u/l. Data v rámci mé práce byla získána dotazníkovou metodou. Vzhledem k věku respondentů, dotazník společně s dítětem vyplňoval i jeho rodič. Dotazník měl také sloužit jako informace rodičům o významu jódu pro zdraví jejich dítěte. Rodiče, kteří projevili zájem, obdrželi individuální vyhodnocení jodurie a dotazníku. Získaná data byla zpracována pomocí počítačového programu Microsoft Excel a vyhodnocena. V praktické části jsou stanoveny dva cíle práce a dvě výzkumné otázky, jejichž úkolem bylo zjistit míru užívání doplňků stravy s jódem a zjistit, jaké významné zdroje jódu konzumují děti s nadměrným přísunem jódu, tedy s jodurií nad 300ug/l. Jako hlavní zdroje jódu byly sledovány mléko a mléčné výroky, sůl s jódem, slané pochoutky, dosolování pokrmů, mořské ryby a pokrmy z nich a doplňky stravy s obsahem jódu. Prvním cílem bylo zjištění přísunu jódu doplňky stravy a suplementy u souboru 11-12letých dětí v České republice. Druhým cílem bylo zjistit, zda sledovaní jedinci s jodurií nad 300ug/l užívají doplňky stravy s obsahem jódu, respektive v kombinaci s jinými potravinami s vyšším obsahem jódu nebo bohatými na jód. Výsledky výzkumu ukazují, zda respondenti užívají doplňky stravy, které potraviny s vyšším obsahem jódu nejčastěji konzumují a zda to má vliv na hladinu jodurie. Vlastní výzkum prokázal u celého sledovaného souboru poměrně časté, i když nepravidelné užívání doplňků stravy s jódem. Užívání doplňku stravy s jódem však nejspíše nesouvisí s používáním kuchyňské soli bez jódu nebo s výskytem onemocnění štítné žlázy u samotného respondenta nebo v jeho rodině. Jako hlavní zdroje jódu se potvrdily mléko a mléčné výrobky, ale také sůl s jódem. Ukázalo se, že zdroje jódu konzumují děti s nadměrnou jodurií téměř stejně často, jako ostatní děti. Při hlubším prozkoumání výsledků vyplynulo, že důvodem nadměrné saturace může být současná konzumace doplňku stravy a několika dalších významných potravních zdrojů jódu, především mléka a mléčných výrobků. U některých respondentů, také může být příčinou vyšší jodurie konzumace významných zdrojů jódu jako je pokrm z mořských ryb nebo užití doplňku stravy s jódem v předchozích dvou dnech. Výsledky tedy mimo jiné poukazují na potřebu zlepšit informovanost o vhodnosti míry užívání doplňků stravy s jódem, o zdravotním významu snížení množství soli ve stravě, byť soli s jódem. Spolu s usměrněním obsahu jódu v mléce by tak mohlo být dosaženo optimálního zásobení jódem u vyššího procenta sledované populační skupiny, než tomu bylo doposud.
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu slepic
PAZDERKOVÁ, Lenka
Chov drůbeže dnes představuje 30% spotřebu veškerého masa. Tam, kde se drůbež chová, jsou parazité vždy velkým problémem. Tento problém se vyskytuje ve velkochovech i malochovech a představuje nemalé ekonomické ztráty. Cílem tohoto pokusu bylo získat základní údaje o výskytu oocyst kokcidií v trusu nosných slepic, kterým byly formou krmných doplňků podávány preparáty s předpokládaným vlivem na přirozenou mikroflóru zažívacího traktu. Pokusu probíhal na 26 kusech nosného typu slepic. Byla vytvořena pokusná a kontrolní skupina po 13 kusech. Pokusné skupině byla prebiotika (Biopolym), probiotika (Lactovita) a homeopatika podávána 14 dní a mezi každým preparátem byla 14 dní pauza. Vzorky trusu se odebíraly 1x týdně a byly následně vyhodnoceny v laboratoři. V tomto pokusu nebylo v žádné ze skupin prokázáno snížení frekvence oocyst kokcidií.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 72 záznamů.   začátekpředchozí59 - 68další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.