|
|
Víceosé řízení pohonů v inteligentní budově
Uherka, Bohumil ; Malounek, Petr (oponent) ; Chomát, Luděk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou víceosého řízení pohonů pomocí elektronické vačky a elektronické převodovky. Výsledkem práce bylo vytvoření modelu vstupních vrat a programu víceosého řízení pohonů. Tato problematika byla demonstrována na motorech ovládajících vstupní vrata u inteligentního domu. S použitím krokových motorů byl vytvořen model vstupních vrat, který byl propojen pomocí vstupních a výstupních modulů s Power Panelem (programovatelný automat s dotykovým displejem), na němž byla vytvořena vizualizace. Power Panel současně řídí servozesilovače ACOPOS. Tyto servozesilovače se synchronními motory odpovídají motorům ovládající skutečná vrata.
|
|
|
Řízení pohybů dvouramenného žonglovacího stroje
Janeček, Jan ; Marada, Tomáš (oponent) ; Němec, Zdeněk (vedoucí práce)
Tématem projektu, jehož součástí je tato diplomová práce, je vytvoření dvouramenného žonglovacího stroje. Projekt je rozdělen do dvou diplomových prací. Tato práce se zabývá řízením pohybů ramen žonglovacího stroje. V první části diplomové práce jsou informace o použitých hardwarových a softwarových prostředcích. V druhé části je vysvětlena činnost použitého regulačního obvodu, použitých komunikačních protokolů a samotná implementace celého řízení.
|
|
|
Inteligentní dvou-ramenný žonglovací stroj
Mertlík, Daniel ; Němec, Zdeněk (oponent) ; Marada, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a realizací zařízení nazvaného Inteligentní dvou-ramenný žonglovací stroj. Úlohou projektu je demonstrace řízení rotačního pohybu ramene tak, aby v rámci koncepce stroje docházelo k přehazování míčku na opačnou stranu ramene. Projekt je rozdělen do dvou diplomových prací, kdy tato řeší již zmiňovaný návrh stroje a zadávání úkolů druhé kooperující úrovni řízení prostřednictvím vizualizace.
|
|
|
Návrh a implementace systému vytápění objektu
Kašpar, Ondřej ; Heriban, Pavel (oponent) ; Šťastný, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a implementací otopné a zavlažovací soustavy. Projekt byl vytvořen pro areál zahradnictví v Novém Městě na Moravě. Systém bude sloužit jako náhrada dosavadního nevyhovujícího řešení a eliminace lidského personálu. O závlahu se stará soustava čerpadel implementovaných v každém ze čtyř skleníků. Vytápění je realizováno pomocí horkovzdušných topidel, kde je jako ohřívací médium voda ohřívaná v kotli na tuhá paliva nové generace. Kotli suplují solární kolektory umístěné na střeše zázemí zahradnictví. O řízení se stará programovatelný automat firmy Siemens, jmenovitě model řady S7-200. Sběr dat vykonávají snímače teploty a vlhkosti. V práci jsou dále popsány uvažované a použité technologie, vývojové prostředí a konstrukční prvky.
|
|
|
Ukázka řízení otáček motoru frekvenčním měničem
Möhwald, Jiří ; Marada, Tomáš (oponent) ; Němec, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá řízením otáček asynchronního motoru frekvenčním měničem MICROMASTER 440 pomocí programovatelného automatu S7-200. Začátkem mé diplomové práce jsem se zabýval studováním firemní dokumentace fy. Siemens, která je výrobcem daného frekvenčního měniče a programovatelného automatu. V průběhu řešení jsem začal studovat i firemní dokumentaci fy. Mitsubishi Electric, která je výrobcem operátorského panelu. V první části mé práce jsem se zabýval obecným popisem daných zařízení a v druhé části jsem již řešil danou problematiku. Mým úkolem bylo navržení komunikace mezi měničem a automatem, kterou jsem zvolil pomocí USS protokolu po sériové lince RS-485. Způsob ovládání automatu jsem vyřešil operátorským terminálem řady GOT1000, který je k němu připojen. Má práce se tedy hlavně zabývala tvorbou řídícího programu pro automat a vytvoření grafického ovládání na terminálu. Na závěr jsem zhodnotil poznatky z řešení a navrhnul další postupy.
|
|
|
Simulační modely EDUmod pro PLC v NI LabVIEW
Jančík, Stanislav ; Němec, Zdeněk (oponent) ; Marada, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá propojením programovatelného automatu (PLC) s osobním počítačem (PC) za účelem řízení softwarových simulací v NI LabVIEW. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části. Navrhnout a zhotovit komunikační jednotku, která bude mít na starost komunikaci mezi PC a PLC a naprogramovat simulační modely v softwaru NI LabVIEW.
|
|
|
Řízení procesu třídění programovatelným automatem
Novák, Marek ; Němec, Zdeněk (oponent) ; Marada, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a výrobou jedné ze dvou částí zařízení pro řízení procesu třídění. Toto zařízení ke své činnosti využívá dva programovatelné automaty (dále PLC),společnosti Phoenix Contact, které jsou vzájemně propojeny. Část řešení, kterou podrobně popisuje tato práce se týká komunikace mezi těmito automaty, návrhem optimalizačních metod třídění zboží, které je významné pro činnost celého zařízení. Další částí práce je návrh a realizace vizualizace. PLC jsou naprogramovány v prostředí PC worx a Vizualizace je vytvořena pomocí programu Visu+ od firmy Phoenix Contact. Výsledkem je zařízení, které po nastavení parametrů pracuje samostatně a je kompletně spravováno pomocí dotykové obrazovky HDMI. Diplomová práce vznikla při řešení výzkumného záměru Inteligentní systémy v automatizaci podporovaného MŠMT ČR pod registračním číslem MSM 0021630529.
|
|
|
Řízení ramene motoru a určení hmotnosti předmětu z dynamiky pohybu
Pour, Radek ; Marada, Tomáš (oponent) ; Němec, Zdeněk (vedoucí práce)
Tématem projektu, jehož součástí je tato diplomová práce, je inteligentní vážení a třídění zboží. V první části je podrobně rozebrán princip zjišťování hmotnosti z dynamiky pohybu s odvozením výpočtových vztahů a popis použitých prostředků. Druhá část řeší návrh tří zpětnovazebních regulačních obvodů pro řízení ramene stejnosměrného motoru, principy komunikace mezi programovatelnými automaty a navržený kód programu.
|
|
|
Adaptivní optimální regulátory s principy umělé inteligence v prostředí MATLAB - B&R
Samek, Martin ; Malounek, Petr (oponent) ; Pivoňka, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje návrh adaptivního optimálního regulátoru a jeho nastavení. Samostatně i jako součást regulátoru jsou porovnány metody identifikace pomocí neuronových sítí a metodou nejmenších čtverců s exponenciálním a se směrovým zapomínáním. Adaptivní optimální regulátor je vyzkoušen na fyzikálním modelu a porovnán s pevně nastaveným PSD regulátorem. Jsou ukázány a vyzkoušeny možnosti implementace adaptivního optimálního regulátoru do programovatelného automatu B&R.
|
|
| |
host ::
RSS.