|
|
Měření difúsního koeficientu membrán dialyzačních filtrů
Kašák, Pavel ; Bartoš, Michal (oponent) ; Jiřík, Radovan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením difusního koeficientu dialyzační membrány. V první části se zabývá možnostmi modelování membrán. Jsou zde popsány základní modely, jež nám umožňují za pomoci matematického aparátu stanovit základní vlastnosti dialyzačních membrán, jako jsou permeabilita, koeficient propustnosti a další. V další části jsou popsány základní typy membrán a jejich vlastnosti. Hlavní část je zaměřena na vytvoření experimentální aparatury, jejíž pomocí budeme simulovat prostup kontrastní látky, používané při DCE-MRI, přes dialyzační membránu. Poslední kapitola teoretické části práce se zabývá odvozením výpočetních vztahů pro určení difusního koeficientu dialyzační membrány. Následuje praktická část, v níž je za pomoci navržené aparatury stanovena hodnota difusního koeficientu u dvou kontrastních látek Gadovist® a Multihance®.
|
|
|
Studium interakcí hyaluronan-tenzidy dialyzační technikou
Šejnohová, Michaela ; Venerová, Tereza (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány interakce mezi polyelektrolytem (hyaluronanem sodným) a kationaktivním tenzidem (CTAB). Experimenty byly provedeny ve vodném prostředí a v prostředí fyziologické iontové síly (0,15mmoldm-3 NaCl). Stanovení koncentrace tenzidu v roztocích bylo založeno na tvorbě barevných komplexů CTAB s kyselinou pikrovou v chloroformu, které byly proměřeny pomocí UV-VIS spektroskopie. Stabilita systému CTAB+HyA byla prověřena pomocí dialyzační metody. Výsledky ukázaly, že přítomnost HyA v roztoku, bez ohledu na použité prostředí, sníží množství volných molekul CTAB, které mohou být ve vzorku stanoveny. Tím byla dokázána interakce hyaluronan-tenzid a větší afinita CTAB k HyA než ke kyselině pikrové. Dialyzační metodou pak bylo stanoveno, že v membráně zůstane určité množství CTAB navázané na hyaluronan, i když dojde po 120 hodinách dialýzy k vyrovnání koncentrací CTAB retentátu a permeátu. Systém by tedy díky této stabilitě mohl být vhodný pro přípravu cílených nosičů biologicky aktivních látek.
|
|
|
Studium strukturních a termodynamických aspektů interakcí huminových látek s iontovými organickými sloučeninami
Fryšová, Eva ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem termodynamických a strukturních aspektů při interakcích huminových kyselin s iontovými organickými sloučeninami. Jako modelový organický ion bylo použito barvivo methylenová modř. Interakce byly studovány pomocí izotermické titrační kalorimetrie a dialýzy v difúzních celách. Kalorimetrická měření ukázala exotermní charakter interakcí. Dále bylo prokázáno, že reakční entalpie rostla s rostoucí koncentrací huminových kyselin. V dialyzačních experimentech bylo zjištěno, že s rostoucí koncentrací huminových kyselin rostla hodnota zdánlivé rovnovážné konstanty. V důsledku sníženého obsahu vazebných míst byla hodnota této konstanty nižší pro modifikované huminové kyseliny.
|
|
|
Zásady výživy u pacientů v chronickém dialyzačním programu
MATĚJKOVÁ, Miroslava
Výživa hraje významnou roli v léčbě a zastavení progrese renálního onemocnění. Určujícím faktorem morbidity a mortality dialyzovaných pacientů je malnutrice, tedy podvýživa. U pacientů s renálním onemocněním často dochází ke sníženému příjmu potravy, a to vlivem nechutenství, deprese, ale také následkem chronického zánětu či nedostatečných antioxidačních mechanismů. Nevyhovující nutriční stav těchto pacientů musí být včas odhalen a řešen. Je třeba dbát na dostatečný příjem energie, bílkovin a vápníku a omezení příjmu draslíku, sodíku a fosfátu a také tekutin. Vhodná může být suplementace vitaminů a stopových prvků. Stav výživy by měl být pravidelně kontrolován. Výzkumná část práce dokládá závislost laboratorních hodnot na stavu výživy a také pozitivní vliv edukace na schopnost pacientů dodržovat zásady stravování.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných dětí
BUDÍNOVÁ, Eva
Dialyzační léčba je náročná i pro dospělé pacienty, natož pro dětské pacienty. Rodina může mít problémy finančního rázu, ve vztazích sourozenců, manželských párů. Dialyzované dítě má problémy se školní docházkou v souvislosti s dialýzou. Dítě může mít pocity, že je "jiné" v souvislosti se zavedením peritoneálního katétru, vytvořením AVF, zavedením dialyzačního katétru, nebo v souvislosti s nošením ústenky ve společnosti dětí. Cíle diplomové práce Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných dětí, jsou zaměřeny na zjištění potřeb dialyzovaných dětských pacientů a postoje rodin dialyzovaných dětí vzhledem k onemocnění a léčbě dialýzou. Dále se zjišťoval způsob života dialyzovaných dětí a jejich rodin, důsledky léčby v sociální souvislosti a jak děti, které jsou zařazené v chronickém dialyzačním programu, vnímají léčbu. Bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Jak probíhá proces adaptace u dialyzovaných dětí a jejich rodin? Jak dialýza u dítěte ovlivňuje život rodiny dítěte? Jak vnímají dialyzované děti své onemocnění? Jaké informace mají dialyzované děti o svém zdravotním stavu? Jaký je rozdíl ve vnímání onemocnění u dětí se získaným a vrozeným onemocněním? Při zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum a metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory. Vytvořeny byly dva soubory otázek k rozhovorům a byly určeny dialyzovaným dětem a rodičům. Z rozhovorů s dětmi se zjišťovalo, jak prožívají běžné dny, jak tráví čas a jak vnímají docházení do dialyzačního střediska a samotnou dialýzu. Rozhovory s rodiči byly zaměřeny na otázky týkající se rodinné, sociální i osobní situace a na život jejich dítěte s dialýzou. První výzkumný soubor tvořilo 8 dětí, různého věku a zařazovacím kritériem bylo léčení se eliminačními metodami. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 rodičů, kteří doprovázejí své dítě do dialyzačního střediska. Výzkumný vzorek činí 53 % z celkového počtu možných respondentů v celé ČR. V kapitole Kategorizace dat, bylo vyčleněno několik problémů, které dělaly osloveným respondentům největší starosti a potíže. Dle zjištěných informací od dětí i rodičů, je zjevné, že rodiny dětí a samotné děti, které jsou zařazeny v chronickém dialyzačním programu, jsou vystavováni nedobrovolným změnám ve svých životech. Změny se týkají sociálního začlenění dětí, rodinných vztahů, potýkají se se školními problémy, většinou kvůli docházce z důvodu hospitalizace, či docházení na hemodialýzu. Dochází k odloučení od rodiny, vrstevníků a v neposlední řadě se změny týkají finanční situace v rodině, z důvodu péče o dítě, kdy matka zůstává s dítětem a pečuje o něj. Je samozřejmě snaha o zlepšení nejen výsledků léčby, ale také subjektivních vjemů pacienta. Z výzkumu vyplývá, že děti léčené peritoneální dialýzou, mají možnost více se zapojit do kolektivu dětí např. ve škole, nebo školce, a to z důvodu časových možností dítěte. Jednou ze zajímavostí je, že dialýzu dítěte zvládají hůře rodiče, než samotné dítě. Tato práce by měla být přínosem nejen pro personál, který je každodenně v kontaktu s dialyzovanými pacienty, ale může posloužit i jako zamyšlení v jiných oblastech péče o chronicky nemocné dítě. Tato péče musí být pojata celistvě, nikoli se zaměřením na zdravotní problém. V kapitole Doporučení pro praxi uvádíme soubory činností, které za pomoci celého týmu lékařů i nelékařů, mají podíl na léčbě pacienta. Vždy se péče týká otázky "Co mohu udělat já"?. Nejdůležitějšími oblastmi jsou: psychické strádání dítěte a jejich rodičů, nepohodlí dialyzovaného pacienta, problémy s dietním opatřením a restrikcí tekutin a problémové oblasti péče.
|
|
|
Využití psychosociálních služeb na hemodialyzačních střediscích
HACKLOVÁ, Lucie
Chronické onemocnění ledvin je postupná progrese od stavu zdraví do stavu nemoci, vyúsťující v trvalé selhání vylučovacích, regulačních a hormonálních (metabolických) funkcí ledvin. Při ledvinném selhání dochází k vodní a elektrolytové nerovnováze, retenci katabolitů, metabolické acidóze a chybějí látky produkované v ledvinách. Vzniká komplexní metabolická porucha, jejímž klinickým korelátem je uremický syndrom. Konzervativní léčba spočívá v úpravě či příznivém ovlivňování metabolických odchylek cestou dietní a medikamentózní. Pokud však nestačí konzervativní léčba je nutné přistoupit k některé z očišťovacích metod krve {--} hemodialýza, peritoneální dialýza. Na tyto metody pak navazuje transplantace ledviny. Dialyzovaní lidé vedou abnormální život, protože jeden jejich životně důležitý orgán nefunguje a je nahrazen přístrojem. Pacienti jsou vystaveni mnohým stresům a zákazům {--} musí dodržovat dietu s restrikcí tekutin, pravidelně užívat léky, jsou vlivem dialyzačních dní časově limitováni, často mají změněný vzhled, sexuální dysfunkci, vysokou nemocnost aj. Velkou nadějí je pro nemocné úspěšná transplantace, ale i ta má své medicínské kontraindikace, a tak se netýká všech dialyzovaných. Proto nemůže být překvapením velký výskyt deprese i sebevražd mezi pacienty. Z těchto důvodů je potřebné zaměřit se mimo zdravotní péče i na psychologickou péči a sociální rehabilitaci. Výsledky dotazníkového šetření však nepotvrdily výskyt psychologických potíží mezi klienty dialyzačních středisek. Potvrdilo se, že klienti středisek nemají zájem využívat psychosociální služby, což byla hypotéza č. 3. Dále se ukázalo, že klienti se neorientují v sociálních službách a sociálních dávkách. Tím se potvrdila hypotéza č. 2 - Klienti středisek neznají psychosociální služby. Hypotéza číslo 1: Psychosociální pracovníci nejsou využíváni hemodialyzačními středisky {--} se také potvrdila. V týmech středisek úplně chybí psycholog a sociální pracovník je pouze na jednom středisku.
|
|
|
Health Related Quality of Life (HRQoL) u dialyzovaných pacientů, s přihlédnutím k věku
VANCLOVÁ, Romana
Diplomová práce ,,Health Related Quality of Life (HRQoL) u dialyzovaných pacientů, s přihlédnutím k věku? obsahuje část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsáno onemocnění chronické selhání ledvin a jeho léčba. Jsou zde zmíněny příčiny, důsledky a komplikace tohoto onemocnění. Také možnosti léčby, což jsou tzv. metody nahrazující funkci ledvin, mezi které patří hemodialyzační léčba, peritoneální dialýza a transplantace. Snažila jsem se přiblížit jejich princip, historii a současnou podobu, výhody, negativa i komplikace. V praktické části je popsáno provedení vlastního výzkumu. Kvalita života podmíněná zdravím (HRQoL) byla zjišťována u souboru pacientů v hemodialyzační léčbě z jednoho dialyzačního střediska. Byl použit dotazník SF 36, který umožňuje kvantifikovatelné hodnocení kvality života v osmi doménách. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny a přehledně zpracovány do tabulek a grafů. Kvalita života byla u sledovaného souboru porovnána se všeobecnou populací, dále v závislosti na věku a pohlaví. Zjištěné výsledky poukazují na snížení kvality života dialyzovaných pacientů vůči standardní populaci. Dále byl v hodnocení kvality života zjištěn rozdíl u některých věkových skupin. V závislosti na pohlaví nebyl rozdíl výsledků prokázán.
|
|
|
Edukace klientů v dialyzačním programu
PINKASOVÁ, Eva
Onemocnění ledvin patří mezi velmi vážná onemocnění. Pro takto nemocného člověka je velmi obtížné přijmout skutečnost o svém zdravotním stavu, smířit se s ní a naučit se s ní žít. Edukace v nefrologii je nepostradatelná a tvoří významný způsob k zlepšení kvality života dialyzovaného klienta. Provádí ji lékař, ale také sestra. Nefrologická sestra klienta a jeho rodinu informuje, vychovává a školí, aby bylo dosaženo optimální rehabilitace a jeho nezávislosti. Tato bakalářská práce je zaměřena na edukaci klientů v dialyzačním programu. Výzkumné šetření bylo kvantitativní, ke sběru dat byly využity anonymní dotazníky, které byly určeny všeobecným sestrám a klientům na dialyzačních odděleních. Výzkum probíhal ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje, v Písku, v Táboře a v Prachaticích. Klientům bylo celkem rozdáno 110 dotazníků. K výzkumu jich bylo použito 65 (100 %). Sestrám hemodialyzačních středisek bylo nabídnuto 27 dotazníků. K výzkumu jich bylo použito 15 (100 %). Tato práce měla stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda sestry provádějí edukaci dialyzovaných klientů písemnou metodou. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou dialyzovaní klienti spokojeni s úrovní péče v rámci edukace. Tyto cíle byly splněny. Stanoveny byly tři hypotézy. V první hypotéze se předpokládalo, že sestry na hemodialyzačním středisku provádí edukaci pouze písemnou metodou. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Sestry používají i jiné metody edukace. V druhé hypotéze jsme předpokládali, že dialyzovaní klienti kladně hodnotí písemnou metodu edukace na hemodialyzačním středisku. Tato hypotéza byla potvrzena. Více než polovina klientů, 35 z 65 klientů, uvedla, že jim byly informace poskytnuty písemnou metodou, a tuto metodu považují za srozumitelnou. Ve třetí hypotéze bylo předpokládáno, že klientům jsou vždy zodpovězeny dotazy v rámci edukace na hemodialyzačním středisku. Tato hypotéza byla též potvrzena. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry na hemodialyzačním středisku provádějí edukaci klientů ústní a písemnou formou. Dialyzovaní klienti jsou spokojeni s úrovní péče v rámci edukace, podané informace považují za srozumitelné a je jim poskytnuto dostatek času na případné dotazy i zpětnou vazbu. Pomocí edukace si klient osvojuje nové poznatky, získává nové dovednosti a nový pohled na hierarchii hodnot. Potřebné vědomosti a postoj k vlastnímu stavu a léčbě jsou pro něho nepostradatelné. Správným léčebným režimem, hlavně dodržováním diety, se může onemocnění zpomalit, a tím oddálit nutnost náhrady funkce ledvin. Proto je velmi důležité edukaci dialyzovaných klientů věnovat i nadále velkou pozornost.
|
|
|
Vliv stresu u dialyzovaných pacientů na jejich život a role sestry v této problematice
JANOUŠKOVÁ, Jaroslava
Stres a stresové situace nás ovlivňují během celého života. Velká a dlouhodobá stresová zátěž může způsobit řadu zdravotních komplikací. U dialyzovaných pacientů je velkou stresovou zátěží samotná dialýza. Ke stresorům běžného života přibývá ještě řada omezení, které se týkají dialýzy. Hlavně změna životního stylu zasahuje do osobního života i celé rodiny. Dialyzovaní pacienti jsou pod vlivem stresu ve zvýšené míře vlastně neustále. Svou nezanedbatelnou roli zde sehrává sestra, která se dostává s klientem do úzkého kontaktu. Komunikací a svým přístupem může ovlivnit průběh léčby i kvalitu jeho života. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, vliv stresu u dialyzovaných pacientů, jakou roli má v této problematice sestra, význam jejího přístupu k dialyzovaným pacientům a jestli má stres vliv i na sestry. Jedná se o kvalitativní výzkum. Při sběru dat byl použit nestandardizovaný rozhovor s náhodně vybranými pacienty a sestrami z téhož hemodialyzačního střediska. Rozhovory jsou zpracovány do kasuistik. Z výzkumného šetření vyplynulo, že dialýza je pro pacienty stresující zátěží a do značné míry ovlivňuje i osobní život. Stává se jeho nedílnou součástí na dlouhou dobu. Na kvalitu života dialyzovaných pacientů má vliv nejen samotný průběh léčby, ale i rodinné zázemí a přístup sester. Roli sestry pacienti podle výzkumu vnímají jako nepostradatelnou. Jsou podle nich ochotné, empatické, vnímavé. Dále z výzkumu vyplynulo, že stresem jsou ovlivněny i sestry, které s těmito pacienty pracují. Pacienti často na sestry přenášejí své problémy, na které nechtějí být sami a očekávají pomoc. To je pro sestry velká psychická zátěž. Uvědomují si, že dialýza je pro tyto pacienty doživotní záležitostí. K poskytování kvalitní ošetřovatelské péče u dialyzovaných pacientů je potřeba, aby sestry sami dokázaly zůstat emocionálně nezaujaté a měly stále dobrý pocit ze své vykonané práce. Psychicky vyrovnaná sestra může pro pacienta znamenat víc, než špičkově vybavené pracoviště s nejlepšími odborníky.
|
|
|
Vliv peritoneální dialýzy na každodenní činnost člověka
BOŘILOVÁ, Lucie
Práce se zabývá vlivem peritoneální dialýzy na každodenní činnost člověka. Klientů s chronickým selhání ledvin přibývá a pro řadu z nich se stává peritoneální dialýza metodou první volby. V souvislosti s nárůstem počtu klientů léčených peritoneální dialýzou se sestry s těmito klienty setkávají čím dál častěji i mimo dialyzační střediska. Peritoneální dialýza je opřena o sesterskou péči. Peritoneální dialýza je metoda léčby, která nahrazuje funkci ledvin. Principem je výměna látek mezi krví a dialyzačním roztokem, kdy se k tomuto účel využívá vlastní peritoneum klienta. Touto technikou můžeme léčit všechny věkové kategorie. Důvodem, proč si klienti vybírají dialýzu tohoto typu, je minimální technická náročnost, možnost provádět výměny v domácím prostředí, vyhnutí se stresu z dojíždění a z častého kontaktu se zdravotnickým prostředím. Tato metoda přináší klientovi větší pocit nezávislosti, samostatnosti a umožňuje mu korigovat si rozpis výměn dle svých potřeb a denních aktivit. Samotná {\clqq}léčba`` je v rukou klienta a vyžaduje od něj určitou zodpovědnost. Práce slouží pro nastudování problematiky peritoneální dialýzy. Má za úkol seznámit sestry se základními poznatky o peritoneální dialýze a může pomoci klientům při rozhodování o metodě léčby.
|
host ::
RSS.