|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných dětí
BUDÍNOVÁ, Eva
Dialyzační léčba je náročná i pro dospělé pacienty, natož pro dětské pacienty. Rodina může mít problémy finančního rázu, ve vztazích sourozenců, manželských párů. Dialyzované dítě má problémy se školní docházkou v souvislosti s dialýzou. Dítě může mít pocity, že je "jiné" v souvislosti se zavedením peritoneálního katétru, vytvořením AVF, zavedením dialyzačního katétru, nebo v souvislosti s nošením ústenky ve společnosti dětí. Cíle diplomové práce Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných dětí, jsou zaměřeny na zjištění potřeb dialyzovaných dětských pacientů a postoje rodin dialyzovaných dětí vzhledem k onemocnění a léčbě dialýzou. Dále se zjišťoval způsob života dialyzovaných dětí a jejich rodin, důsledky léčby v sociální souvislosti a jak děti, které jsou zařazené v chronickém dialyzačním programu, vnímají léčbu. Bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Jak probíhá proces adaptace u dialyzovaných dětí a jejich rodin? Jak dialýza u dítěte ovlivňuje život rodiny dítěte? Jak vnímají dialyzované děti své onemocnění? Jaké informace mají dialyzované děti o svém zdravotním stavu? Jaký je rozdíl ve vnímání onemocnění u dětí se získaným a vrozeným onemocněním? Při zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum a metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory. Vytvořeny byly dva soubory otázek k rozhovorům a byly určeny dialyzovaným dětem a rodičům. Z rozhovorů s dětmi se zjišťovalo, jak prožívají běžné dny, jak tráví čas a jak vnímají docházení do dialyzačního střediska a samotnou dialýzu. Rozhovory s rodiči byly zaměřeny na otázky týkající se rodinné, sociální i osobní situace a na život jejich dítěte s dialýzou. První výzkumný soubor tvořilo 8 dětí, různého věku a zařazovacím kritériem bylo léčení se eliminačními metodami. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 rodičů, kteří doprovázejí své dítě do dialyzačního střediska. Výzkumný vzorek činí 53 % z celkového počtu možných respondentů v celé ČR. V kapitole Kategorizace dat, bylo vyčleněno několik problémů, které dělaly osloveným respondentům největší starosti a potíže. Dle zjištěných informací od dětí i rodičů, je zjevné, že rodiny dětí a samotné děti, které jsou zařazeny v chronickém dialyzačním programu, jsou vystavováni nedobrovolným změnám ve svých životech. Změny se týkají sociálního začlenění dětí, rodinných vztahů, potýkají se se školními problémy, většinou kvůli docházce z důvodu hospitalizace, či docházení na hemodialýzu. Dochází k odloučení od rodiny, vrstevníků a v neposlední řadě se změny týkají finanční situace v rodině, z důvodu péče o dítě, kdy matka zůstává s dítětem a pečuje o něj. Je samozřejmě snaha o zlepšení nejen výsledků léčby, ale také subjektivních vjemů pacienta. Z výzkumu vyplývá, že děti léčené peritoneální dialýzou, mají možnost více se zapojit do kolektivu dětí např. ve škole, nebo školce, a to z důvodu časových možností dítěte. Jednou ze zajímavostí je, že dialýzu dítěte zvládají hůře rodiče, než samotné dítě. Tato práce by měla být přínosem nejen pro personál, který je každodenně v kontaktu s dialyzovanými pacienty, ale může posloužit i jako zamyšlení v jiných oblastech péče o chronicky nemocné dítě. Tato péče musí být pojata celistvě, nikoli se zaměřením na zdravotní problém. V kapitole Doporučení pro praxi uvádíme soubory činností, které za pomoci celého týmu lékařů i nelékařů, mají podíl na léčbě pacienta. Vždy se péče týká otázky "Co mohu udělat já"?. Nejdůležitějšími oblastmi jsou: psychické strádání dítěte a jejich rodičů, nepohodlí dialyzovaného pacienta, problémy s dietním opatřením a restrikcí tekutin a problémové oblasti péče.
|
|
|
Hormonální léčba u žen, předsudky a informovanost
BUDÍNOVÁ, Eva
Hormonální léčba je nezbytnou součástí léčby moderní ženy. Setkává se však s odmítáním a negativními postoji žen z důvodu neinformovanosti a předsudků. Nedostatek informací, nebo informace získané od laických zdrojů způsobují pověry a negativní postoje se pak obtížně vyvrací. Ke sběru dat byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Kvantitativní výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků v gynekologické ordinaci Mudr. Koubkové v Táboře. Zjišťovány byly identifikační údaje a obecná informovanost o hormonální terapii. Bylo rozdáno 110 dotazníků, z toho 95 bylo do výzkumu zařazeno. Kvalitativní šetření proběhlo formou rozhovoru se sestrami z gynekologických ambulancí v Táboře. V bakalářské práci byl zjišťován stav informovanosti a důvody odmítání hormonální léčby, což bylo také stanoveno v cílech práce (bylo jich pět), které se výsledky výzkumného šetření splnily. Stanoveno bylo pět hypotéz. První, druhá a třetí hypotéza měla potvrdit, že ženy mají negativní názory na hormonální léčbu, zaujímají negativní postoj k léčbě, a přistupují k hormonální léčbě negativně na základě předsudků. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Negativní postoje žen a odmítání pramení z nedostatku informací, nebo z informací, které získají od nesprávných zdrojů. Předsudky souvisí s nepřesnými informacemi, které ženy získají od laického okolí. Čtvrtá a pátá hypotéza měla potvrdit, že ženy s vyšším vzděláním přistupují k hormonální léčbě pozitivněji, než ženy se základním vzděláním a výše vzdělání má vliv na přístup k hormonální léčbě, a že ženy s nižším věkem jsou k hormonální léčbě přístupnější, než ženy středního a vyššího věku. Tyto hypotézy potvrzeny nebyly. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První a druhá, se ptaly na problémy žen užívajících hormonální terapii. Třetí a čtvrtá, jakým způsobem se podílí sestra na podávání informací o hormonální terapii v ordinaci praktického gynekologa a jak je možné tento deficit informací doplnit. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny. Z šetření vyplynulo, že ženy se s dotazy obracejí na lékaře, ale také na přátele a hledají informace na internetu, či jinde. Vliv na rozhodování se o hormonální léčbě mají na ženu partneři, sdělovací prostředky, přátelé, a jiní. Ženy potvrdily nedostatek informací a zájem získat informace o hormonální léčbě. Pověry a negativní názory žen pramení z nedostatku informací. Hormonální léčba je nezbytnou součástí moderní zdravé ženy, a proto je třeba poskytnout ženám dostatek informací, aby se zabránilo vlivu pověr a informací od laických zdrojů. Výsledky práce budou použity k seznámení zdravotníků s problematikou neinformovanosti a vlivu pověr a k následnému zlepšení podávání informací ženám {--} klientkám.
|
host ::
RSS.