|
Poranění kolenního kloubu a následná fyzioterapie po plastice křížových kolenních vazů
ŠKABROUD, Libor
Tato práce se zabývá problematikou poranění vazivového aparátu kolenního kloubu, především poraněním ligamentum cruciatum anterius. V teoretické části podává přehled základních informací týkajících se problematiky poranění vazivového aparátu kolene. Dále nabízí přehled recentních fyzioterapeutických metod užívaných u pacientů po plastice ligamentum cruciatum anterius. Vyhodnocením výsledků výzkumu, který byl zaměřen na porovnání efektivity fyzioterapie u dvou pacientů (aktivního sportovce a nesportovce) po plastice LCA, bylo zjištěno, že efektivněji probíhala terapie u pacienta sportovce, a to především ve smyslu rychlejšího nárůstu svalové hmoty.
|
|
Informovanost klientů o pooperační péči na ortopedickém oddělení
LIŠKOVÁ, Jana
Na ortopedickém oddělení jsou hospitalizováni klienti s poruchami pohybového aparátu. Většina klientů zde musí podstoupit operační výkon. Operace je pro mnohé klienty stresující situace. Jsou v cizím prostředí, neví, co je čeká, bojí se. Zdravotní sestra ortopedického oddělení má velmi důležitou funkci. Provází klienta obdobím před operačním výkonem, během něho i po něm. Snaží se předat svým klientům dostatek informací, aby je uklidnila a zpříjemnila jim pobyt ve zdravotnickém zařízení. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum pomocí anonymních dotazníků. Osloveny byly sestry z ortopedických a traumatologických odděleních Nemocnice Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnice Praha. Dále byli osloveni klienti, kteří byli hospitalizováni na odděleních ortopedie a traumatologie v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha. Zjišťovány byly identifikační údaje a obecná informovanost o pooperační péči a pooperačních komplikacích. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Zjišťování stavu informovanosti klientů, prostředky, kterými sestry poskytují informace o pooperační péči a pooperačních komplikacích. A zda sestry poskytují informace ošetřovatelským procesem. Výsledky výzkumného šetření byly splněny. Stanoveny byly tři hypotézy. První a druhá hypotéza měla potvrdit, že klienti jsou dostatečně informováni o pooperační péči a pooperačních komplikacích, a že sestry poskytují klientům ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Sestry informují klienty o pooperační péči a poskytují ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Druhá hypotéza měla potvrdit, že sestry používají všechny prostředky k informování klientů o pooperační péči. Tato hypotéza se nepotvrdila, sestry informují klienty pouze ústní formou. Z šetření vyplynulo, že klienti se s dotazy obracejí na sestry, ale i na lékaře. Informovanost o pooperační péči byla dostatečná a není třeba ji zvyšovat, ale informovanost o pooperačních komplikacích je menší, klienti si přejí především více informací od lékařů. Přesto ve většině tvrdí, že se pooperačním komplikacím stejně nedá předejít lepší informovaností. Pooperační péče je součástí zotavovacího období po operačním výkonu {--} plastice kolenních vazů. Nedílnou součástí je dostatečná informovanost klientů a včasná rehabilitační péče. Proto je třeba poskytnout klientům dostatek informací. Výsledky práce budou předány sestrám na ortopedických odděleních v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha, ve kterých šetření probíhalo a mohly by být použity jako příspěvek k odborným seminářům nejen pro ortopedické sestry, ale pro všechny, kteří se o toto téma zajímají. Dále mohou být použity pro zkvalitnění poskytování pooperační péče v rámci ošetřovatelského procesu.
|
|
Fyzioterapie u pacientů s rupturou ligamentum cruciatum anterius (LCA) při chirurgické a konzervativní terapii
PÍCHA, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poranění předního zkříženého vazu (ligamentum cruciatum anterius - LCA). Přední zkřížený vaz je důležitým stabilizátorem kolenního kloubu. Při lézi LCA dochází k závažným biomechanickým změnám kolene. K poškození LCA nejčastěji dochází násilnou hyperextenzí nebo rotací kolenního kloubu. Poranění LCA je dnes poměrně častým zraněním. Ve sportovní medicíně se u pacientů ve věku 16-45 let vyskytuje s incidencí 1 na 1750 obyvatel. V současné době je terapie poškozeného LCA velmi účinná, a to především díky moderním přístupům v medicíně a následné rehabilitaci. Součástí této práce je rozbor anatomie a biomechaniky kolenního kloubu, v další části jsou popsány mechanismy poranění LCA, vyšetřovací metody a možnosti následné terapie. Část této práce je věnována porovnání konzervativní a chirurgické terapie. V této kapitole jsou zmíněny okolnosti, podle kterých se rozhoduje mezi konzervativní a chirurgickou terapií. Pro výběr vhodné terapie jsou nejdůležitější individuální potřeby pacienta. Hlavním cílem této práce bylo porovnání efektivity léčebných postupů u konkrétních pacientů a sestavení krátkodobého a dlouhodobého léčebného plánu. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byli zkoumáni 3 probandi po operativní a 2 po konzervativní terapii. Sledování a terapie u chirurgicky léčených pacientů probíhalo mezi 2. a 6. pooperačním týdnem, výzkum u konzervativních pacientů probíhal po dobu 6 týdnů. Pacienti byli převážně sportovci ve věku 18 až 24 let. Bylo u nich provedeno vstupní a výstupní kineziologické vyšetření, rehabilitační léčba a hodnocení úspěšnosti léčby pomocí Lysholmova bodového skóre. Toto skóre vyjadřuje funkčnost kolenního kloubu. Celkové skóre se určí na základě bodového hodnocení stability kolenního kloubu, bolesti, otoku aj. Vstupní hodnocení Lysholmova bodového skóre se u operativně léčených pacientů pohybovalo v rozmezí 32-34 bodů, při výstupním hodnocení skóre vzrostlo na 48-75 bodů. Vstupní hodnocení se u konzervativně léčených pacientů pohybovalo mezi 73-76 body, při výstupním vyšetření hodnocení vzrostlo na 76-81 bodů. K většímu bodovému nárůstu došlo u operovaných pacientů. U pacientů po plastice LCA je při kvalitně provedené rehabilitaci možný nárůst hodnocení až na plných 100 bodů (hodnocení excelentní). U konzervativní terapie je šance k dosažení této hranice podstatně menší. Dalším důležitým údajem v této práci jsou výsledky antropometrie. Ukázalo se, že mezi vstupním a výstupním měřením došlo k velmi podobnému nárůstu svalové hmoty u všech pacientů. Nárůst obvodu quadriceps femoris se pohyboval okolo 1,5cm a tricepsu surae okolo 1cm. Při výstupním vyšetření se ukázalo, že u většiny pacientů stále chybí minimálně 1cm v obvodu quadriceps femoris oproti zdravé noze. Podobný ukazatel se objevil také u testování svalové síly. Vyšetření bylo zaměřeno převážně na testování extenzorů a flexorů kolenních kloubů. U všech pacientů došlo k nárůstu svalové síly. U operovaných pacientů bylo maximálně dosaženo svalové síly 4+. Rozsah flexe kolenního kloubu se u operovaných pacientů zvýšil během terapie přibližně o 40% (odpovídá nárůstu 50° mezi vstupním a výstupním vyšetřením). Průměrná flexe kolene v 6. týdnu po operaci byla 100°. Krátkodobý rehabilitační plán se prvotně zaměřuje na odstranění otoku a bolesti. Dále je pozornost věnována nácviku chůze o francouzských holích a obnovení rozsahu pohybu v kolenním kloubu a jeho stabilizaci. Cílem dlouhodobého rehabilitačního plánu je postupný návrat ke společenským a sportovním aktivitám. V popředí dlouhodobého léčebného plánu je důležitý kvalitní svalový trénink. Závěrem je důležité sdělit, že se nedá jednoznačně určit, zda je vhodnější či účinnější chirurgická nebo konzervativní terapie. Pro rozhodování se musí vzít v potaz individuální potřeby pacienta. Práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů ke zkvalitnění péče o pacienta s diagnózou rpt. LCA.
|
|
Vliv operační techniky u diagnózy "Ruptura LCA" na vybrané reologické parametry
Kopencová, Milada ; Dudová, Agnieszka (oponent) ; Říha, Michal (vedoucí práce)
Název: Vliv operační techniky u diagnózy "Ruptura LCA" na vybrané reologické parametry. Title: Influence of surgical technique in ACL rupture on selected rheological parameters of the knee. Cíl práce: Zhodnocení a porovnání změn reologických vlastností kolenního kloubu u ruptury předního zkříženého vazu před a po jejím chirurgickém ošetření a v průběhu rekonvalescence. Metoda: Experimentálního in vivo měření pasivního odporu kolenního kloubu při vynuceném pohybu do flexe a extenze metodou bioreometrie. Zhodnocení specifických reologických vlastností, které vystihují momentální stav kolenního kloubu. Vyhodnocení naměřených dat pomocí grafického znázornění sumárních reologických charakteristik - bioreogramu. Výsledky: Výsledky odhalují průběh rekonvalescence u pacientů po plastice předního zkříženého vazu. Tento průběh zachycuje specifické změny reologických charakteristik kolenního kloubu během tří měsíců, které byly patrné při vyhodnocování bioreogramů. Byly zjištěny změny tvaru křivek, které vypovídají o změnách tuhosti, disipované energie a tím i "účinnosti" kolenního kloubu během léčebného procesu. Výsledky naznačily možnost budoucího hodnocení poruch kolene právě metodou bioreometrie. Klíčová slova: bioreogram, bioreometrie, kolenní kloub, přední zkřížený vaz, rekonstrukce kolenního kloubu,...
|
|
Posturální stabilizace u osob s poraněním předního zkříženého vazu
Kolář, Miroslav ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
5 Abstrakt Název: Posturální stabilizace u osob s poraněním předního zkříženého vazu. Cíl: Zjištění, zda je úroveň schopnosti posturální stabilizace u osob s poraněním předního zkříženého vazu při provokačním testu "4 kroky - stoj na jedné noze" na posturomedu odlišná od ostatních osob. Metody: Diplomová práce byla zpracována formou analyticko-komparativní studie, jednalo se o klinické testování v rámci dvou skupin s dostupným výběrem jedinců při použití provokačního testu "4 kroky - stoj na jedné noze". Výsledky: Měření na plošině posturomedu naznačují, že schopnost posturální stabilizace je u osob po plastice předního zkříženého vazu odlišná ve srovnání s kontrolní skupinou, a to jak při stoji na operované dolní končetině, tak při stoji na končetině druhostranné. Dále jsme nalezli rozdíly ve schopnosti posturální stabilizace ve stoji na operované a na druhostranné dolní končetině. Klíčová slova: posturální stabilizace, zranění, přední zkřížený vaz, posturomed
|
| |
|
Využití tapingu a kineziotapingu ve fyzioterapii
Ševečková, Tereza ; Polavková, Radka (vedoucí práce) ; Brožová, Kamila (oponent)
bakalářské práce: Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti využití tapingu a kinesiotapingu ve fyzioterapii. Aplikace metod byla provedena u tří různých diagnóz, a to nestabilita kolene po plastice LCA, hallux valgus a bolesti zad ve III. trimestru těhotenství. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část blíže popisuje metody taping a kinesiotaping a uvádí problematiku jednotlivých diagnóz. Praktická část využívá kvalitativního výzkumu, kde jsou zpracovány tři kazuistiky. Kazuistiky obsahují vstupní kineziologický rozbor, průběh terapie, kontrolní kineziologický rozbor a zhodnocení terapie. Taping a kinesiotaping jsou v této práci využívány samostatně navzdory tomu, že se jedná pouze o metody doplňkové k samotné terapii. Je tak učiněno proto, aby bylo možné zhodnotit účinnost těchto metod u vybraných diagnóz. Klíčová slova: Taping, kinesiotaping, plastika LCA, nestabilita kolenního kloubu, hallux valgus, bolesti zad, těhotenství.
|
|
Fyzioterapie po plastice předního zkříženého vazu
Čepelková, Monika ; Votava, Jiří (oponent) ; Tesařová, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje postupy fyzioterapie po plastice předního zkříženého vazu. Práce je rozdělena na část obecnou, která obsahuje anatomii a biomechaniku kolenního kloubu, dále kapitolu zaměřující se na poranění a náhradu předního zkříženého vazu. Část speciální je zaměřena na samotnou fyzioterapii. Tedy vyšetření kolenního kloubu a postupy fyzioterapie po plastice předního zkříženého vazu. V dalších kapitolách následují kazuistiky pacientů.
|
| |
|
Možnosti rehabilitace u dětí s rozštěpovými vadami orofaciálního komplexu
Ješutová, Kateřina ; Černická, Barbara (vedoucí práce) ; Málková, Michaela (oponent)
Rozštěpové vady orofaciálního komplexu patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady. Tyto vady se promítají do funkcí orofaciálního komplexu, a proto mohou vznikat poruchy příjmu potravy, dýchání, fonace a mimiky. Vzhledem k těmto poruchám vyžaduje léčba rozštěpových vad komplexní péči. V současné době jsou členy multidisciplinárního týmu plastický chirurg, ortodontista, dětský lékař, genetik, anesteziolog, antropolog, foniatr, logoped a psycholog. V práci jsou popsány fyzioterapeutické techniky, metody či koncepty, kterými lze zmírnit, odstranit či předcházet poruchám funkcí orofaciálního komplexu již od novorozeneckého věku dítěte. Zároveň tak může být podpořen fyziologický motorický vývoj dítěte. Díky fyzioterapii by mohla být komplexní péče poskytovaná dětem s rozštěpovými vadami kvalitnější. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
