|
|
Short-time work and related measures to mitigate the consequences of a (partial) economic shutdown
Mittag, Nikolas ; Pertold, Filip
The objective of this document is to provide a basic foundation to think about the merits, alternatives and policy design choices of short-time work policies. The first section characterizes the motivation for short-term work and the types of costs that it can help to reduce or cause. The second section briefly overviews key policy alternatives and their merits, to lay out where short-time work has the potential to be useful, and what alternative tools can amend or replace it. This is followed by an overview of short-time work policies from the last recession and key lessons learned from that experience. The document closes with an overview of short-time work policies already enacted in response to the current economic situation. The main aim of this document is to draw general policy conclusions for the current situation in the Czech Republic based on the reviews and considerations in the first two sections. Section 3 will attempt to do so. Readers who are primarily interested in specific policies or those familiar with the literature on short-time work may want to go straight to Section 3.
|
|
|
Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná (krátké doporučení)
Münich, Daniel
Toto shrnutí popisuje základní charakteristiky odkladu splatnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelů z mezd zaměstnanců, jako jednoho z řady nezbytných opatření, která by měla česká vláda uvést co nejrychleji do praxe, aby snížila negativní ekonomické dopady probíhající epidemie COVID-19 na firmy, zaměstnance a obyvatele a zkrátila období budoucí konsolidace národního hospodářství. Opatření je v souladu s doporučením studie IDEA anti COVID-19 #2, které zdůrazňuje význam rychlosti zavádění opatření a jejich cílení na přežití zavedených ekonomických struktur během nejobtížnějšího období.\n
|
|
|
Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
Korbel, Václav ; Novák, Vladimír ; Šoltés, Michal ; Tóth, L.
Zhruba tři týdny po oznámení první nakažené osoby virem covid-19 v České republice, tj. ve dnech 20.–21. března, jsme dotazníkovou formou ověřovali, jak komunikace vládních omezení ovlivňuje ochotu obyvatel se jimi řídit. Prvotní zjištění byla publikována ve studii IDEA anti COVID-19 # 7. Dotazování bylo doplněno o experiment ve formě poskytnutí pěti různých informací ohledně vládních opatření pěti náhodně vybraným skupinám. Tato studie se soustředí na prezentaci výsledků tohoto experimentu.
|
|
|
Valuation in electronic commerce market within the comparison of different economy system
Zhang, Fan ; Jakubík, Petr (vedoucí práce) ; Teplý, Petr (oponent)
Abstract In 2019 e-commerce market become one of the most important part to push the global economic growth especially in China and US. In 2020 Covid-19 has widely spread around the world which caused a severe economic crisis, but e-commerce market has gained benefit from it. In this study will discuss how e-commerce will perform in future and how e-commerce reacts and defend in this crisis. This study used method of discounted cash flow to track the fundamental information of EC market as representative of Alibaba and Amazon, also used event study method to test influence of COVID-19 in the whole industry
|
|
|
Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
Steiner, Jakub ; Kulveit, J. ; Matysková, L. ; Jann, Ole ; Kocourek, Pavel ; Novák, Vladimír
Algoritmus testování nákazy Covid-19 a jeho adaptace na stav epidemie, na technologii trasování i na poznatky o této nemoci, bude stěžejní pro boj s epidemií. Vývoj algoritmu vyžaduje vstupy epidemiologů, biochemiků a dalších. Jakožto ekonomové věříme v naši relevanci, neboť testování nákazy Covid-19 je klasickým problémem alokace vzácných statků – testů. Následující komentovaný přehled testovacích směrnic ze zahraniční praxe jsme připravili jako vstup do mezioborové diskuse s vědomím naší nedostatečné znalosti epidemiologie, biochemie a medicíny.
|
|
|
Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: aktuálně z terénu
Korbel, Václav ; Novák, Vladimír ; Šoltés, Michal ; Tóth, L.
Tato studie prezentuje aktuální názory Čechů ohledně pandemie covid-19 ze šetření, které bylo realizováno na reprezentativním vzorku uživatelů internetu kolem 20. března 2020. Jde tak o velmi aktuální informace o tom, jak lidé přistupují k nákaze a především k opatřením zavedeným vládou. Zjištění poskytují nové a důležité informace pro přípravu dalších opatření. Pokud by například lidé nepovažovali omezení volného pohybu nebo nutnost nosit roušky za vhodná a nezačali je dobrovolně plnit, musely by příslušné orgány přistoupit k vynucování takových opatření. Víc než polovina lidí má obavu, že se nakazí koronavirem. Důvěra lidí v to, že vládní opatření povedou k úspěšnému překonání současné situace, je vysoká. Většina lidí, zhruba 75 %, deklaruje ochotu omezit svůj pohyb venku na nutné činnosti a jinak zůstat doma. I tak ven chodí každý den skoro 53 % dotázaných. Pokud bude potřeba, mnoho lidí je připraveno odpustit si společenské a venkovní aktivity klidně i měsíce. Lidé si myslí, že je středně vysoká šance potkat na ulici infikovaného člověka. Nošení roušek se velmi rychle stalo samozřejmostí. 92 % procent lidí vychází ven jedině s rouškou, většina souhlasí, že do veřejných prostor by neměli být vpuštěni lidé bez roušky, a pokud potkají člověka bez roušky, tak 42 % lidí je připraveno a ochotno dotyčnému říct, ať roušku nosí a čtvrtina by projevila svůj nesouhlas tím, že by se na dotyčného zamračila. Na tuto studii brzy naváže další, která odhaluje, jak připomínání vládních nařízení a doporučení (nošení roušek a společenský odstup) ovlivňuje ochotu lidí je dodržovat a jak tuto ochotu ovlivňuje forma komunikace těchto opatření. Sledujte další studie IDEA.
|
|
|
Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
Bauer, Michal ; Chytilová, Julie
Přispět k omezení šíření viru covid-19 dnes může každý z nás svým každodenním chováním. Poznatky dosavadních výzkumů z oblasti behaviorálních věd ukazují, jak mohou být jednotlivci, soukromé organizace i státní instituce nápomocni při změně chování v oblasti prevence. Díky výzkumům poměrně dobře víme, jak se virus nejčastěji přenáší a jaké jsou efektivní formy preventivního chování, které mohou přenosu bránit. Velmi účinné je v tomto ohledu důkladné mytí rukou mýdlem, omezení sahání si na obličej a potlačení kašlání a kýchání do volného prostoru. Výzkumy však také ukazují, že informovanost o tom všem ke změně chování lidí často nestačí. Lidé totiž mají sklon zapomínat, roli hraje únava a nepozornost, mnozí lidé mají tendenci prokrastinovat a nedělat věci, které by vědomě dělat chtěli. Je rovněž těžké změnit jejich dlouhodobě zavedené návyky. Většina výzkumných poznatků pochází celkem přirozeně z rozvojových zemí, kde šíření nakažlivých chorob bylo mnohem aktuálnějším problémem než v ekonomicky rozvinutých zemích. Velký přínos mají často snadné drobné připomínky. Veřejná dostupnost zařízení na mytí rukou často nestačí k tomu, aby je lidé používali. Důležitou roli hraje jejich vhodné umístění ve veřejném prostoru a viditelnost. Důležité je přemýšlet nad tím, jak vytvořit prostředí, v němž je cílené chování jednoduše proveditelné, lidé ho mají stále na paměti a postupně si ho zautomatizují. Bariérou pravidelného a řádného mytí rukou v soukromí jsou často zvyky, jako železná košile, kterou je těžké měnit. Lidé mají sklon si mýt ruce příliš rychle a nedokonale. I když člověk ví, jak si správně mýt ruce, dělat to soustavně mnohokrát denně, po dobu alespoň dvaceti vteřin není jednoduchý úkol.
|
|
|
Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
Kulveit, J. ; Steiner, Jakub
Testů na Covid-19, obzvláště těch přesnějších z nich, tzv. PCR testů, je omezený počet. Proto se musí aplikovat co nejefektivněji, pokud jde o cílovou skupinu testovaných. Efektivnost užití testů totiž nevyjadřuje pouze počet odhalených nakažených, ale také potenciální schopnost testované osoby nákazu dále šířit, čemuž pak lze díky výsledku testování bránit. Algoritmy přidělující nedostatkové covid testy proto musí vycházet spíše ze společenského než osobního přínosu testu. Testy by proto měly být používány přednostně u těch osob, u kterých je společenský přínos testování nejvyšší. Společenský přínos testování určité osoby se odvíjí zejména od apriorní pravděpodobnosti (hrubého odhadu) nakažení této osoby na základě informací o místech pobytu a způsobu života dané osoby. Druhé významné kritérium je epidemiologický význam osoby. Ten vyjadřuje, nakolik zkoumaná osoba přichází a bude případně přicházet do styku s jinými ohroženými lidmi. To lze opět zjistit rozhovorem s danou osobou a případně šetřením v místě pobytu osoby. Byť je odhad společenského přínosu testování osoby založen na nepřesných a nekompletních datech, je na něm založený algoritmus přidělování nedostatkových PCR testů společensky efektivnějších, než je plošné testování osob na základě pouhého podezření na nakažení covid-19. Vysoký společenský přínos testu má odhalení nákazy u osob s mnoha společenskými interakcemi ještě v bezpříznakové fázi nemoci, tj. u tzv. super přenašečů. Při vyhodnocování výsledku jakéhokoliv testu je nutno brát v potaz, že žádný test není zcela přesný (spolehlivý). Byť jsou PCR testy v laboratorních podmínkách vysoce přesné, k chybám může docházet při odběrech vzorků v terénu, například špatně setřeným vzorkem. Interpretace výsledku testu je potom citlivá na apriorní pravděpodobnost nakažení dané osoby. Ta může být nízká i v případě pozitivního výsledku testu, protože testy nejsou zcela spolehlivé. Použití testů není vhodné v situacích, kdy výsledek testu stejně nezmění rozhodnutí hygienika o dalším postupu. Pokud hygienik předem ví, že své rozhodnutí nezmění ani v případě pro něj překvapivého výsledku testu, tak nemá člověka nechat testovat a mařit tak relativně vzácný testovací instrument. Testování může na straně obyvatel vytvářet nežádoucí motivace, které šíření nemoci usnadňuje. Například, když budou testovány jen osoby s vysokou apriorní pravděpodobností nakažení, budou lidé apriorní pravděpodobnost vlastního nakažení zveličovat ve snaze domoci se otestování. Proto například v počátcích epidemie covid-19 někteří Češi se zájmem o test hygienikům lživě tvrdili, že byli v Itálii. Po připuštění k testování pak v testovacích zařízeních zbytečně riskovali vlastní nákazu. Vážné komplikace může způsobit společenská stigmatizace nákazy covid-19. Nakažené totiž motivuje k zamlčování symptomů nákazy a vyhýbání se testování. Je proto možná vhodné algoritmus výběru osob k testování nezveřejňovat a stigmatizaci nákazy covid-19 intenzivně a systematicky předcházet informačními kampaněmi v médiích a osvětou. Algoritmus testování nákazy covid-19 a jeho soustavná adaptace na měnící se stav epidemie, na vyvíjející se technologie trasování, i na pokrok poznání nemoci, bude stěžejní pro boj s epidemií. Nastavení tohoto algoritmu je mezioborový problém vyžadující vstupy epidemiologů, biochemiků, a dalších. Jakožto ekonomové, věříme v naší relevanci, neboť testování nákazy covid-19 je klasickým problémem alokace vzácných statků. Následující stať o ekonomii testování jsme připravili jako vstup do mezioborové diskuse s vědomím naší nedostatečné znalosti jiných oborů.
|
|
|
Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit (noční rešerše ekonomické literatury)
Matějka, Filip
Jsme svědky globálního i národního ekonomického šoku, jaký svět (dlouho) neviděl. Je unikátní rozsahem i povahou. Utlumení světové i české ekonomiky probíhá nebývale rychle, v řádu dní, a tvoříme je dobrovolně sami skrze naše omezení a karantény. A přichází to úplně najednou v celé EU i v mnoha ekonomicky významných zemích světa. Toto dění ovlivňuje všechny kouty naší ekonomiky: nabídku, poptávku i finanční trhy. Mnoho zaměstnanců nesmí či nemůže pracovat a musí zůstat doma, provozovny jsou povinně zavřené. Poptávka po zboží a mnoha službách padá, protože lidé nesmějí vycházet a nakupovat. Při rostoucí nejistotě a ztrátě příjmů ani o nákupy není zájem. Mnozí se začínají strachovat ohledně splácení hypoték, banky nápodobně. Snižuje se schopnost firem splácet své závazky: finanční systém se dostává do problémů. Každodenní náklady budou veliké, ale můžeme omezit dobu jejich trvání. Zatím nemáme odhady, jak velký propad a dopad bude a jak bude rozložen v čase. Každým dnem budeme vědět více. Často ovšem budeme nemile překvapeni, kde všude se problémy rodí. Propad ekonomik může být kdekoliv mezi 10 % až 30 %. Pro statisíce lidí v Česku to může znamenat výpadek všech příjmů. Náklady Česka, tedy nás všech, na tuto krizi se budou pravděpodobně pohybovat ve stovkách miliard Kč (např. roční výdaje státu na platy učitelů jsou zhruba 100 mld. Kč, na vědu kolem 40 mld.). Bude tedy zásadní, zda se z propadu ekonomiky oklepeme za dva měsíce, nebo až za tři čtvrtě roku. V USA je už dnes na stole balíček pomocných vládních opatření, který by v českých podmínkách odpovídal zhruba 200 mld. Kč výdajů navíc.
|
|
|
Vnímání kvality vlastního poznání v matematice a jeho souvislost s individuálním doučováním
Novotná, Gabriela ; Vondrová, Naďa (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent) ; Koldová, Helena (oponent)
V této práci zkoumáme, jak vybraní žáci nižšího sekundárního vzdělávání v Praze vnímají své porozumění v matematice a jaká existuje spojitost s doučováním matematiky. Zajímalo nás, zda se doučování matematiky účastní častěji žáci s nějak vyhraněným postojem ke kvalitě svých poznatků a zda je v rámci doučování možné jejich postoje změnit. S oporou o pro odhalení algoritmických poznatků a dotazník o poznání a doučování bylo ze vzorku respondentů vybráno 6 žáků, s nimiž dále proběhly individuální polostrukturované rozhovory a doučování. Zjistili jsme mj., že zhruba třetina respondentů se někdy účastnila placeného doučování matematiky, které podle mínění žáků vedlo k pozitivním změnám. Některé situace by žáci v ideálním doučování matematiky vídali rádi častěji, než je tomu jejich výuce ve škole, především probírání úloh v různých souvislostech a poučení se vlastních chyb. Dotazovaní žáci si však nejsou příliš vědomi kvality svého porozumění matematice, směšují algoritmické a hloubkové porozumění. Kvalita porozumění žáka je také ovlivněna mnoha latentními faktory, mj. strategickým přístupem k vlastnímu porozumění, ale i vůlí žáka pamatovat si, schopností zkusit řešit úlohu samostatně a perfekcionizmem. I z výše zmíněných důvodů nebyla prokázána jasná souvislost vnímání kvality svého porozumění matematice s...
|
host ::
RSS.