|
|
Tyreopatie v graviditě - imunoendokrinologické a metabolické aspekty
Vítková, Hana ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Kosák, Mikuláš (oponent) ; Posová, Helena (oponent)
Úvod: V těhotenství dochází k řadě imunologických, hormonálních a metabolických změn, které zvyšují riziko rozvoje některých onemocnění. Základní cíle práce byly: porovnat sérové koncentrace protilátek proti C1q složce komplementu (anti-C1q) a manózy vázajícího lektinu (MBL) u těhotných žen s autoimunitním onemocněním štítné žlázy (AITD) a zdravých těhotných žen a porovnat koncentraci jodu ve vzorku moči (jodurie), novorozenecký tyreoideu stimulující hormon (TSH) a další tyreoidální laboratorní parametry u těhotných žen s gestačním diabetes mellitus (GDM) a zdravých těhotných žen. Pacientky a metody: Do studie "anti-C1q" bylo zařazeno 96 těhotných žen s AITD a kontrolní skupiny byly tři: 80 zdravých těhotných žen, 72 netěhotných žen s AITD a 72 zdravých dárců krve. Do studie "MBL" bylo zahrnuto 212 těhotných žen s AITD a 80 zdravých těhotných žen a do studie "jodurie" 195 těhotných žen s GDM a 88 zdravých těhotných žen. Koncentrace anti-C1q a MBL byly měřeny metodou ELISA, jodurie metodou absorpční spektrofotometrie po předchozí alkalické demineralizaci a ostatní parametry běžnou imunoanalýzou. Výsledky: Anti-C1q a MBL v séru byly vyšší u těhotných žen s AITD oproti kontrolám. Anti- C1q pozitivně korelovaly s koncentracemi TSH a po porodu klesaly u žen s negativními TPOAb. Sérové koncentrace MBL...
|
|
|
Vliv gestačního diabetes mellitus na vedení a průběh porodu
Martináková, Kristýna ; Anderlová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Bakalářská práce se zabývá gestačním diabetem a jeho vlivem na vedení a průběh porodu a časnou novorozeneckou adaptaci. Gestační diabetes mellitus (dále také GDM) je jednou z nejčastějších perinatálních komplikací, která představuje rizika pro matku i plod. Plod je ohrožen zejména diabetickou fetopatií s makrosomií, která může představovat komplikaci při samotném porodu. V závislosti na kompenzaci diabetu a porodní váze dítěte je matka ohrožena závažnějším porodním poraněním. Cílem této práce bylo zjistit, zda má gestační diabetes vliv na vedení a průběh porodu v porovnání se ženami bez diabetu. Pokusili jsme se také objasnit, zda rodičky s gestačním diabetem trpí na rozsáhlejší porodní poranění, zda je průměrná porodní hmotnost novorozenců matek s GDM vyšší a zda GDM souvisí s horší poporodní adaptací. Tyto cíle byly doplněny o 3 hypotézy, které stanovené cíle pomohly splnit. Výzkumná část práce spočívala v retrospektivním sbírání dat pacientek ze systému MEDEA na pracovišti Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Data byla sbírána v období od listopadu 2021 do března 2022. Rodičky byly rozděleny do dvou skupin, které zahrnovaly 100 žen s GDM a kontrolní skupinu 100 žen bez diagnózy GDM. Následně byly výsledky obou skupin...
|
|
|
Extracelulární microRNA a jejich role v patologiích zejména v oblasti gynekologie a porodnictví.
Štěrbová, Monika ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Balušíková, Kamila (oponent)
mikroRNA (miRNA) jsou relativně nedávno objevené molekuly RNA, které slouží k regulaci genové exprese a přes procesy diferenciace, proliferace a apoptózy ovlivňují komplexní biologické systémy, jako jsou embryogeneze, onkogeneze a imunita. V poslední době se začínají experimentálně využívat v diagnostice a predikci těhotenských komplikací a nádorového bujení. V neinvazivní diagnostice se využívají extracelulární miRNA molekuly - přítomné v cirkulaci pacienta. Molekuly RNA se do extracelulárních tekutin dostávají nejčastěji procesem apoptózy. Pro mou práci jsem si vybrala čtyři choroby, pro které mají extracelulární miRNA diagnostický potenciál, preeklampsii, růstovou retardaci plodu, gestační diabetes mellitus a rakovinu prsu. U těchto chorob byla popsána aberantní exprese a rozdílné hladiny extracelulárních miRNA ve srovnání se zdravými kontrolami, ale klinické využití mikroRNA markerů v diagnostice a predikci onemocnění ještě vyžaduje další výzkum a optimalizaci. Klíčová slova: extracelulární nukleové kyseliny, gestační diabetes mellitus, mikroRNA, PCR, preeklampsie, rakovina prsu, růstová retardace plodu
|
|
|
Postpartální exprese kardiovaskulárních mikroRNA - srovnání expresních hladin mezi plazmou, plazmatickými exozómy a plnou periferní žilní krví
Ševčíková, Adéla ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující molekuly RNA, které post-transkripčně regulují genovou expresi. Celá řada miRNA se podílí na patogenezi kardiovaskulárních onemocnění, což je asociováno se změnou jejich genové exprese. Cílem této práce bylo zjistit, jak se liší genová exprese miRNA mezi jednotlivými biologickými zdroji - plnou periferní žilní krví (plná PK), plazmou a plazmatickými exozómy. U celého souboru žen byly expresní hladiny miRNA nejvyšší v plné PK v porovnání s plazmou či plazmatickými exozómy. U celého souboru žen byly expresní hladiny miRNA vyšší v plazmě v porovnání s plazmatickými exozómy, kromě miR-126-3p, kde byla detekována vyšší hladina v plazmatických exozómech ve srovnání s plazmou. V této práci byly také porovnány expresní hladiny kardiovaskulárních miRNA mezi ženami s anamnézou gestačního diabetu mellitu (GDM) a ženami s anamnézou fyziologické gravidity (FG) v období 3-11 let postpartum v plné PK, plazmě a plazmatických exozómech. V plné PK bylo 12 z 29 testovaných miRNA up-regulováno u žen s anamnézou GDM. V plazmatických exozómech byla up-regulována miR-181a-5p a v plazmě miR-499a-5p u žen s anamnézou GDM. Změny v plné PK zřejmě odrážejí komplexní systémovou reakci na změny, které nastaly v důsledku klinické manifestace GDM. U žen s aberantním epigenetickým profilem...
|
|
|
Vliv životního stylu žen s anamnézou gestačního diabetu mellitu na manifestaci diabetu mellitu 2. typu
Dittrichová, Jana ; Anderlová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
1 Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá životním stylem žen s anamnézou gestačního diabetes mellitus (GDM) a jeho vlivem na manifestaci diabetes mellitus 2. typu (DM 2. typu). Cílem práce je zodpovědět, zda se ženy s anamnézou GDM v rozmezí od 1 roku do 11 let po porodu chovají preventivně vzhledem k riziku rozvoje DM 2. typu - jak se stravují, pohybují a zda si nechávají pravidelně měřit glykémii. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že ženy s anamnézou GDM pijí neslazené nápoje, kávu, jedí zeleninu i ovoce, mohly by však více eliminovat příjem sekundárně zpracovaného masa, červeného masa, sladkostí a smažených pokrmů a zvýšit příjem ořechů, ryb a obilovin. 83 % žen se věnuje pohybové činnosti nejméně třikrát týdně. 52 % se dostavilo na kontrolní vyšetření (kontrolní oGTT) po porodu a dalších 12 % si nechalo zkontrolovat glykémii v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře. Řada respondentek ale už není pravidelně sledována. Ženy s anamnézou GDM, kterým kontrolní oGTT odhalil prediabetes nebo DM 2. typu, konzumují příliš sekundárně zpracovaného masa, červeného masa a smaženého.
|
|
|
Gestační diabetes mellitus - vliv na průběh indukce porodu
Janů, Lucie ; Šimják, Patrik (vedoucí práce) ; Čábela, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá gestačním diabetem mellitem a jeho vlivem na průběh indukce porodu. Gestační diabetes je porucha metabolismu glukózy vznikající v těhotenství, která spontánně odezní v šestinedělí. Má zásadní vliv na průběh porodu a zvyšuje riziko řady porodnických komplikací. U významné části žen, které trpí gestačním diabetem, je z různých indikací nutno přistoupit k indukci porodu. Jedná se o preventivní metodu využívající umělé vyvolání děložní činnosti s cílem ukončit těhotenství v případě, kdy jeho pokračování zvyšuje riziko možného poškození matky a/nebo plodu. Cílem naší práce bylo zjistit, zda má gestační diabetes vliv na průběh indukce porodu v porovnání s ženami podstupujícími indukci porodu z jiné indikace. Chtěli jsme objasnit, zda gestační diabetes mellitus ovlivňuje perinatální a neonatální výsledky indukce porodu. Dále jsme stanovili 12 hypotéz, které nám cíle naší práce pomohly splnit. Výzkumná část práce byla retrospektivní a zkoumala indukce porodu žen, které byly provedeny na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze mezi prosincem 2019 a lednem 2021. Data potřebná ke sledování průběhu a výsledků indukce porodu jsme získali z indukčních protokolů, které se vyplňují při každé indukci porodu provedené na naší klinice a zároveň z nemocničního...
|
|
|
Gestační diabetes mellitus a jeho vliv na stravování žen po porodu.
Kadečková, Klára ; Anderlová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
Ženy, které byly v těhotenství léčené pro gestační diabetes mellitus, mají 40-60% riziko vzniku diabetu 2. typu, obezity a kardiovaskulárního onemocnění v pozdějším věku. Prevencí vzniku těchto onemocnění je racionální strava s omezením příjmu sacharidů, redukce hmotnosti a pravidelná fyzická aktivita. Ženy s anamnézou těhotenské cukrovky by měly být i nadále po porodu pravidelně sledovány. Tato bakalářská práce se zabývá stravou po porodu u žen, které byly v těhotenství sledované pro gestační diabetes mellitus, a jejím vlivem na rozvoj diabetes mellitus 2. typu. Cílem baka- lářské práce je zhodnotit vliv diety při gestačním diabetu na stravování žen po porodu. Vyhod- nocení bude probíhat na základě dotazníkového šetření u dvou skupin respondentek. Jednu skupinu tvoří ženy, které se dostavily na provedení kontrolního orálně glukózového toleranč- ního testu po porodu do Odběrového centra Všeobecné fakultní nemocnice. Druhou skupinu tvoří ženy, které se dostavily na kontrolu do diabetologické ambulance Gynekologicko-porod- nické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice několik dní po porodu. Výsledky výzkumu byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny. V závěru práce jsou zformulovány návrhy na zlepšení motivace žen s anamnézou gestačního diabetu k dodržování zásad...
|
|
|
Identifikace biomarkerů podílejících se na patofyziologii gestačního diabetes melitus.
Šimják, Patrik ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Karásek, David (oponent) ; Novotný, Zdeněk (oponent)
Identifikace biomarkerů podílejících se na patofyziologii gestačního diabetes mellitu ABSTRAKT Gestační diabetes mellitus je porucha metabolismu glukózy vzniklá v těhotenství, která po porodu mizí. V důsledku produkce těhotenských hormonů dochází k inzulínové rezistenci, která není dostatečně kompenzovaná zvýšenou sekrecí inzulínu. Jelikož je obezita významným rizikovým faktorem gestačního diabetu a je také spojena s dysfunkcí tukové tkáně a zvýšenou periferní inzulinovou rezistencí, nabízí se otázka, do jaké míry tuková tkáň ovlivňuje rozvoj gestačního diabetu. První část disertační práce je zaměřená na identifikaci změn v plazmatické koncentraci a mRNA expresi adipokinů fetuinu A, fetuinu B a FGF21. V naší studii jsme neprokázali, že přítomnost gestačního diabetu významně ovlivňovala plazmatickou koncentraci fetuinu A, fetuinu B a FGF21 v průběhu těhotenství. Důležitým zjištěním bylo, že ženy, které měly těhotenství komplikované gestačním diabetem, mají oproti zdravým těhotným ještě několik měsíců po porodu výrazně vyšší koncentraci FGF21. Podařilo se nám prokázat produkci fetuinu A v placentě a fetuinu B v perineální a podkožní tukové tkáni. Ani v jednom případě však gestační diabetes neměl na intenzitu exprese vliv. Tuková tkáň nejspíše neovlivňuje patogenezi gestačního diabetu cestou změny exprese...
|
|
|
First-trimester screening of pregnancy-related complications using plasma exosomal C19MC microRNAs
Špačková, Kamila ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Těhotenské komplikace jako gestační hypertenze, preeklampsie, fetalní růstová restrikce, gestační diabetes mellitus, spontánní předčasný porod a předčasná ruptura plodových obalů mohou mít vážné následky jak pro matku, tak pro dítě. tudíž v porodnictví velmi žádaným cílem. Objev cirkulujících microRNA v mateřské plazmě otevřel v tomto oboru nové možnosti. MicroRNA jsou krátké, nekódující, 21 až 23 nukleotidy dlouhé, jednořetězcové RNA, jejichž ní funkcí je regulace genové exprese. V placentě se během těhotenství exprimují jak běžné, tak unikátní miRNA, mezi nimi i miRNA z klastru C19MC. Některé z těchto miRNA vykazují v souvislosti s určitými těhotenskými komplikacemi změny v expresním profilu. Tato práce popisuje plazmatické exozomální profily šesti miRNA z klastru C19MC (miR prvním trimestru, u kterých se následně projevily těhotenské komplikace a srovnává je s ily u pacientek s normálním těhotenstvím.
|
|
|
Riziko vzniku diabetes mellitus 2. typu u žen sledovaných pro gestační diabetes mellitus
Cvejnová, Michaela ; Anderlová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou gestačního diabetu mellitu (GDM). Jedná se o nejčastější metabolickou poruchu v těhotenství - poruchu metabolismu sacharidů, která vzniká v průběhu těhotenství a po porodu mizí. GDM s sebou přináší spoustu komplikací a rizik pro matku i dítě. Proto je velmi důležité, aby byl GDM včas diagnostikován a léčen. Léčba zahrnuje úpravu životního stylu, pravidelnou fyzickou aktivitu, popřípadě farmakoterapii. V teoretické části jsou shrnuty aktuální informace o GDM. V praktické části byla analyzována data kontrolního OGTT 3 - 6 měsíců po porodu. Cílem práce bylo poporodní sledování výsledků OGTT. Jednalo se o statistickou analýzu dat u žen léčených pro GDM, který jim byl diagnostikován v průběhu roku 2016 a roku 2017. Šlo o retrospektivní zpracování dat ze zdravotnické dokumentace. Bylo zjištěno, že 75 pacientek (48,1 %) mělo pozitivní kontrolní OGTT po porodu. U 70 pacientek (93,3 %) se jednalo o zvýšenou hodnotu glykémie nalačno. U 7 pacientek (9,3 %) byla zvýšená glykémie ve 120. minutě. Hodnoty pozitivních OGTT byly v pásmu prediabetu. Kontrolní OGTT po porodu absolvuje jen velmi malé procento žen, ačkoliv téměř polovina žen má výsledky kontrolního OGTT pozitivní. Podílí se na tom i rizikové faktory jako je vyšší BMI před otěhotněním nebo léčba farmakoterapií....
|
host ::
RSS.