|
|
Vývoj hospodářských vztahů mezi USA a Čínou
Drugda, Zbyněk ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Erbenová, Monika (oponent)
Bakalářská práce popisuje vývoj vzájemných hospodářských vztahů mezi USA a Čínou. Hlavním cílem práce je potvrdit nebo vyvrátit, jesli Čína přestavuje hrozbu americké hegemonii a jestli disparita mezinárodního obchodu mezi USA a Čínou se svým vlivem na deficit běžného účtu může být jednou z důkazů tohoto ohrožení.Hegemonie je kombinací soft power a hard power, a proto práce analyzuje ekonomii a konkurenceschpnost, vojenskou sílu a kulturní atraktivnost, aby ukázala na současného a perspektivního globálního hráče.
|
|
|
United States and Latin America: The U.S. foreign policy and the need for a new direction
Torres Roldan, Alba Lorena ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Durrmeyer, Sébastien (oponent)
No other region in the world has been more intervened by the United States than Latin America. An increasing interdependence between both in terms of trade, security and energy has grown along with a new reality. New political currents in Latin America have favored to recover the sovereignty and self-determination of their countries, while gaining independence from the United States preferences and mandates. The aim of this paper is to analyze the historical approach of the U.S. foreign policy to Latin America since 1945 as well as the implementation of them, with the purpose of evaluate the current scenario. A rhetoric vs reality approach is conducted showing the need for a more coherent U.S. foreign policy both in the economic and the security agenda.
|
|
|
Otázka hegemonie USA
Štumper, Vít ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou Číny a Spojených států amerických z pohledu jejich možného souboje na poli světové hegemonie. Aby se stát mohl považovat za hegemona, musí splňovat kombinaci několika atributů. Po hospodářské stránce je jeho postavení dáno především silným vnitřním trhem a množstvím importů, které je schopný vygenerovat. To je doplněné rozvinutostí finančního trhu a postavením jeho národní měny také jako měny světové. Institucionální rámec hegemonie shrnuje výsadní postavení jeho armády a definuje hegemona jako světové centrum inovací a technologického pokroku.
|
|
|
Internacionalizace renminbi v kontextu budování základů čínské hegemonie
Král, Ondřej ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Čínská měna ve 21. století postupně dobývá svou pozici v mezinárodním měnovém a finančním systému. Zrychlujícím se tempem v Číně dochází ke strukturálním reformám, které mají nastartovat nový model růstu tamní ekonomiky. Jedním ze základů tohoto vývoje je internacionalizace renminbi. Ta patří mezi prostředky, kterými chce Čína docílit udržitelného růstu a v delším období útočit na pozici hegemona světové ekonomiky. Tato práce zkoumá, do jaké míry se renminbi může stát světovým platidlem a jaký dopad by tento fakt měl na uspořádání světové ekonomiky, potažmo na Čínu samotnou.
|
|
|
Úloha Německa v současném integračním procesu v Evropě
Petráňová, Zuzana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Když v eurozóně naplno propukla dluhová krize, pozornost se soustředila nejen na zadlužené státy jižní Evropy, ale také na Německo. Vzhledem k tomu, že je největší evropskou ekonomikou a její politika je úzce spojená s EU, jsou rozhodnutí německé vlády důležitým faktorem v procesu evropské integrace. Práce se zabývá aktuální rolí Německa v současné krizi eurozóny. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky je zaměřená na poslední tři roky a soustřeďuje se na klíčové události, které vyvolaly největší společenskou diskuzi. Cílem zkoumání je zjistit, jakou roli hraje Německo v rámci EU a zda se z něj stává nebo stal regionální hegemon. K analýze byla z části použita teorie rolí a také prvky neogramscianismu, který se zabývá konceptem hegemonie. Výsledky zkoumání ukazují, že se Německo stává sebevědomějším aktérem, který v době krize eurozóny opouští kulturu zdrženlivosti a přebírá roli regionálního vůdce. Otázka hegemonie ale zůstává otevřená, jelikož se s takovou rolí samotné Německo zatím odmítá ztotožnit.
|
|
|
The Russian- Chinese relations since the end of bipolar world
Bastova, Vita ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
[21:34:43] Uliana: Rusko-Čínské vzájemé vztahy se odlišují komplexními vztahy, které se rozvili po Studené Válce. Přechod v moci v mezinárodním systému stanovil směr Ruska a Číny na cestě blížší kooperaci, jejimž cílem je snížení vlivu Spojených Států. Uzávření deklaraci o přátelství se stálo první stupeňi na cestě k spolupráci, která se dneska považuje za nejstabilnější. Táto diplomová práce se bude opírat o teorie realizmu, který také pomůže ocenit Rusko-Čínské vztahy přes pragmatickou prizmu realistů. Pomocí analýzy vztahů ve světovém kontextu s následným přechodem do regionálního kontextu se snážím ohodnotit Rusko-Čínské vztahy s pomocí různých přístupů a hlavně se budu opírat o teorie balance moci. Popsání strategické spolupráce, která je podporována ideí multipolárního světa a mnohostránní diplomacií jako prostředku posunování nacionálních zájmů, výzkum přejde k analýzě bilateralních vztahů s orientací na otázky bezpečnosti, ekonomie a politiky. Na závěr bude návrhnuta prognóza dálšího možného rozvoje vztahů a budou popsány výsledky, ke kterým Rusko a Čína dospěly dnes.
|
|
|
Omezení možnosti znovuzvolení v Latinské Americe: příklad Mexika
Lorenc, Adam ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Práce se zabývá omezením možnosti znovuzvolení veřejných představitelů v mexickém politickém systému. Otázku znovuzvolení zasazuje jak do kontextu latinskoamerického regionu, tak do historického vývoje samotného Mexika a zejména jeho ústavy. Dále poskytuje náhled na konkrétní ústavní pravidla, která tuto problematiku definují, historické souvislosti a motivace jejich vzniku, jejich praktické naplňování a důsledky. Na téma je nahlíženo především prizmatem toho, jaký vliv mělo omezení možnosti znovuzvolení na dosavadní i budoucí demokratický vývoj země.
|
|
|
Čína jako možný světový hegemon - vybrané aspekty
Vorel, Tomáš ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Cihelková, Eva (oponent)
Práce se zabývá analýzou Číny z pohledu její možné hegemonie, kterou vyjadřují tři různé atributy. Ekonomický atribut pracuje s hospodářskou výkonností země. Tu tvoří úroveň HDP a různé její komponenty a dále zahraniční obchod, kde je nejzásadnější vliv importní pozice země. V atributu finančním jde o ty prvky hegemonie, které jsou spojeny s funkcí měny země jako klíčové světové měny a s velikostí finančních, resp. kapitálových trhů. Posledním je atributdiplomatický, v jehož rámci je země posuzována na základě armádních výdajů a pozice v mezinárodních institucích.
|
|
|
Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
Svobodová, Klára ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Válka v Iráku zůstává stále kontroverzním a diskutabilním tématem až dodnes a to z důvodu absence konsensu ohledně příčin jejího vypuknutí. Tato bakalářská práce se snaží analyzovat a objektivně posoudit nejčastěji zmiňované možné příčiny vstupu amerického vojska do Iráku roku 2003. Podrobněji se předložená práce zabývá bezpečnostními a politickými důvody, jež mohly v rozhodnutí Spojených států amerických ohledně budoucnosti režimu Saddáma Husajna sehrát zásadní roli. Důraz je kladen především na proklamovanou spojitost iráckého režimu s teroristickou skupinou Al-Káida, a dále pak na údajnou existenci zbraní hromadného ničení na území Iráku. V případě politicky motivovaných příčin je bráno v potaz hegemonistické postavení Spojených států ve světovém politickém systému. Zmapován je i vývoj americko-iráckých vztahů a to od 90. let 20. století. V neposlední řadě je pozornost věnována prezidentství George Walkera Bushe, vlivu členů jeho administrativy i vlivu neokonzervatismu na americkou zahraniční politiku v kontextu s válkou v Iráku během Bushova funkčního období.
|
|
|
USA jako světový hegemon
Štumper, Vít ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Práce se zabývá pojmem světové hegemonie, a to z hlediska vymezení pojmu a jeho atributů. Dále mapuje historický vývoj hegemonie a jejích jednotlivých představitelů - Portugalska, Holandska, Anglie a USA, včetně příčin jejich pádu. Hlavním cíle práce pak bylo provést analýzu hegemonie Spojených států amerických a vyslovit názor na její možné budoucí konkurenty, a zda hegemonie USA přetrvá.
|
host ::
RSS.