Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33,314 záznamů.  začátekpředchozí33295 - 33304další  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.54 vteřin. 

Sémiosféra a mytologická rovina komerčně nejúspěšnějších filmů
Senjuková, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Práce se zabývá mytologií současné filmové tvorby a základními sémiotickými prvky, jaké se v těchto snímcích objevují. Analyzuje a rozkrývá mytologické struktury, na nichž jsou filmy postaveny, aby pak na základě zjištěných poznatků vyvodila závěry o soudobé společnosti. Jako analyzovaný vzorek si vybírá 30 komerčně nejúspěšnějších filmů. Rozdělena je na dvě hlavní části; první z nich se zabývá mytologickými prvky, a to nejprve v obecné rovině, kdy popisuje nejčastěji se objevující mýty, v dalších kapitolách stručně analyzuje vybrané jednotlivé filmy a upozorňuje na jejich nejvýraznější prvky. Druhá část se zaobírá sémiotickými prvky, kterých filmoví tvůrci využívají a které se v analyzovaných filmech objevují, a snaží se vyložit jejich význam. Pro dokreslení je za těmito dvěma kapitolami krátké pojednání o nejvýraznějších rozdílech mezi asijskými (hlavně čínskými) a euro-americkými filmy.

Občanská participace na věcech veřejných a její dopady na rozvoj lokality. Případová studie z regionu Litoměřicka
Charvátová, Dagmar ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šabatová, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem občanské participace ve společnosti a tím, jak tato participace danou společnost rozvíjí a ovlivňuje. Teoretická část se zaobírá vysvětlením příslušných pojmů, historií a obecnými poznatky, které s participací souvisejí. V rámci uchopení a zkoumání příslušného regionu je v práci popsán evropský, republikový, krajský a následně regionální kontext. Diplomová práce je zaměřena na region Litoměřicka, který je detailně z hlediska participace popisován. V praktické části je zkoumán region Litoměřicka a to pomocí dotazníkového šetření. Jsou stanoveny a zodpovězeny výzkumné otázky. Pomocí nich je vyjádřena snaha zjistit, zda hodnoty pohlaví, věku a vzdělání mají tendence ovlivňovat míru participace mezi obyvateli litoměřického regionu. Zjištěná data jsou zpracována a vyhodnocena a na jejich základě jsou prezentovány příslušné závěry.

Zaměstnávání osob po poškození mozku v mezinárodním kontextu
Žílová, Tereza ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je poukázat na důležitost věnovat se problematice lidí s poškozením mozku v kontextu jejich zapojení se do pracovního procesu. Téma je to velice aktuální, protože těchto lidí ročně přibývá a jejich nezaměstnanost se pohybuje v rozmezí 70 - 80 %. Být zaměstnán pro tyto občany neznamená jen zdroj obživy, ale pro většinu z nich je mnohem důležitější možnost seberealizace a zapojení se do společnosti. Vzhledem k následkům poškození mozku a mnohdy dlouhodobé nezaměstnanosti jsou jejich vyhlídky na to, aby získali trvalé zaměstnání, snížené. Diplomová práce poukáže nejenom na bariéry v zaměstnávání osob po poškození mozku, ale také na možnosti, způsoby a tipy, jak tyto osoby zaměstnávat. Příkladem mohou být i zkušenosti dobré praxe ze zahraničí.

Člověk ve společnosti znalostí: vědění jako součást identity
Seifert, Matěj ; Mertin, Václav (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
V předložené diplomové práci se zabývám psychologickými souvislostmi teorie znalostní společnosti. Společenské změny, které se udály v několika posledních desetiletích, mají řadu širších souvislostí a právě psychologické jsou jednou z nich. Popisuji, jaké nároky na jedince tato společenská změna přináší, jmenovitě požadavky na rozvoj kompetencí a sociálních dovedností spjatých s působením v organizacích. Věnuji se také tomu, jaké faktory formují odezvu jedince na požadavky celoživotního učení. Za hlavní cíl práce považuji realizaci empirické části, ve které se formou kvantitativního dotazníkového šetření zabývám otázkou, nakolik se s předpoklady společnosti znalostí ztotožňují osoby z takzvaných znalostních povolání, kterých by se měly tyto požadavky zvláště týkat.

Krize - rozpad rodiny očima dítěte
Nevoralová, Monika ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Hadj - Moussová, Zuzana (oponent)
Tato práce přinesla mnoho témat, kterým by bylo dobré věnovat větší pozornost. Je zřejmé, že nepříznivá rodinná atmosféra, popř. rozvod rodičů, může být pro dítě rizikovým faktorem v mnoha oblastech. Rozhodujícím faktorem je však spíše atmosféra (klima) v rodině než samotný rozvod rodičů. Větší škodu mohou způsobit nezdravé vztahy v rodině něž rozvod, rozchod rodičů. Úplná harmonická rodina je pro děti pochopitelně nejlepší, na druhou stranu harmonické prostředí rozvedené rodiny je pro jejich další vývoj prospěšnější než disharmonická úplná rodina. Z tohoto důvodu nelze problémy vyskytující se u dítěte přičítat vždy samotnému rozvodu rodičů. Tím dochází ke zjednodušení a zároveň k zavádějící představě, že všechny děti, jejichž rodiče se rozvedli, jsou problémové. Jistě je pravdou, že u nich může díky této situaci nastat zvýšené riziko vzniku různých potíží, ale stejně tak může být ohroženo mnoho dalších dětí, jejichž rodiče rozvedeni nejsou, ale doma panuje nepříznivá atmosféra atd. V některých případech mohou být důsledky rozvodu dokonce i pozitivní, jak vyplývá i zvýše uvedené analýzy. Záleží vždy na mnoha faktorech. Především na tom, zda přetrvávají konflikty i nadále mezi bývalými partnery. Dále záleží i na osobnosti a odolnosti dítěte, na prostředí, osobách, které dítěti mohou být v době krize v rodině...

Gogolův Revizor a jeho filmové adaptace
KADLECOVÁ, Pavla
Hlavním předmětem této bakalářské práce je snad nejznámější dílo Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor. Cílem práce je přiblížení tématu čtenářům a srovnání knihy a československé filmové adaptace z roku 1933. Práce je rozdělena na pět stěžejních kapitol. První z nich shrnuje základní momenty života a tvorbu autora. Druhá kapitola pojednává o díle Revizor popisuje jeho děj, postavy a jejich vlastnosti. Zároveň se zaměřuje na reakce tehdejší společnosti na tuto komedii. Třetí kapitola je věnována československému režisérovi a scénáristovi Martinovi Fričovi. Zabývá se jeho životem a zmiňuje se o jeho nejvýznamnější filmové tvorbě. Čtvrtá kapitola se zaměřuje především na uvedený film a jeho herecké obsazení. Mimo jiné pojednává o jednotlivých hereckých výkonech a srovnává filmovou adaptaci s literární předlohou. Pátá kapitola obsahuje chronologický seznam dalších světových filmových adaptací Revizora. Součástí této bakalářské práce jsou dokumentární přílohy.

Městská posttradiční religiozita
Fassatiová, Paula ; Hubáček, Ondřej (oponent) ; Halík, Tomáš (vedoucí práce)
Východiskem této práce byla snaha alespoň částečně odhalit, jak může v současnosti vypadat to, co Uibbe nazval kulturou našeho vztahu k transcendentnu,148 tedy náboženství v současné společnosti. Abychom měli pevný podklad pro naši tezi o městské posttradiční religiozitě, pokusili jsme se nejdříve pohlédnout na širší kulturní kontext, který poukázal na to, že náboženství je a vždy bude v určité formě "živé", protože je základem každé kultury, protože každý člověk je nevyléčitelně náboženský, ať už si to uvědomuje nebo ne.

Insularity and connection in E.M. Forster's Howards End and A Passage to India
Rezková, Jana ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
E.M. Forster zil v dobe, kdy anglicka spolecnost proch:izela radou zmen a kdy se zacaly viditelne projevovat rozpory a nerovnosti uvnitr spolecnosti. Forster si byl techto zmen a nerovnosti vedom a jako zastance liberalismu je povaioval za negativni, stejne tak jako nesoulad v jakekoliv jine oblasti zivota. Jakje patme zjeho romanu a eseju, Forster si nejvice cenil pratelstvi, toleranci a svobodu jedince. Jednou z jeho stezejnich myslenek je snaha dosahnout harmonie a celistvosti ve vsech aspektech zivota. Je tak tfeba sjednotit hmotne a duchovni stranky zivota a zaroveii dosahnout harmonie v ramci cele spolecnosti. Lide maji tendenci uzavirat se v Uzkem okruhu sobe podobnych jedincu a projevovat nezajem, netoleranci, nebo dokonce nepratelstvi vliCi ostatnim spolecenskym skupinam. K dosaieni harmonie uvnitr spolecnosti je tfeba prekonat bariery mezi lidmi, at' uZ spolecenske, nabozenske nebo kulturni, pomoci navazovarn hodnotnych pratelstvi. Forsterovy dva nejznamejsi romany, Rodinne sidlo (1910) a Cesta do Indie (1924), se odehravaji v ruznem prostredi i dobe, ale oba romany vyobrazuji nejednotnou spolecnost, ve ktere existuji znacne nerovnosti a lide z ruznych spolecenskych skupin ziji sice na jednom miste, ale pfilis spolu nekomunikuji. Ruzne spolecenske skupiny tak ziji izolovane vedle sebe, ale ne...

Analýza penzijní reformy se zavedením vazby mezi počtem dětí a výší důchodu
Bělošický, Alexandr ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Hartlová, Alena (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu netradičního přístupu k reformě průběžně financovaného důchodového systému zavedením vazby mezi počtem dětí a výší důchodu, který bývá označován jako Children PAYG. V analytické části je proveden rozbor uvedeného konceptu obecně a také konkrétních návrhů reformy s jeho aplikací. Pozornost je zde věnována rovněž souvisejícím tématům. Jedním z nich je posouzení vlivu důchodového systému na porodnost. Dále je zkoumána problematika nákladů na výchovu dítěte, které nesou rodiče a celá společnost. Jedním z hlavních výstupů práce je shrnutí pozitivních a negativních vlastností konceptu Children PAYG. Koncept je na základě provedené analýzy považován za aplikovatelný v domácích podmínkách. V závěru práce jsou pak doporučeny dva přístupy k reformě českého důchodového systému, přičemž první vychází z konceptu Children PAYG s omezením role rodinné politiky, druhý přístup je založen na ponechání současného průběžného systému v omezené podobě tzv. rovného důchodu s posílením role rodinné politiky při financování nákladů na výchovu dětí.

Komparace vývoje české a slovenské pravicové politiky od roku 1989 do současnosti
Boháčová, Anna ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Přesto, že Česká a Slovenská republika mají velmi podobné historické, kulturní a polické kořeny a mnoho let sdílely společný stát, existovaly zde vždy dvě odlišné kultury. Nedalo se mluvit o Československé společnosti, ale o České a Slovenské. Zejména po roce 1990, kdy pád komunismu umožnil budování samostatných stranických systémů, se projevily rozdílnosti v obou politických kulturách. Rok 1994, kdy po rozpadu Československé federace na Slovensku proběhly první samostatné volby, tento trend jen potvrdil. Ve své práci bych se chtěla pokusit popsat a porovnat obě podoby těchto stranických systémů se zaměřením na pravicové subjekty a nalézt shody i rozdíly ve vývoji obou zemí a nalézt důvody, které k nim vedly. Nejprve jsou definovány základní termíny jako politická strana, stranický systém a poté je stručně vymezen pojem pravice a pravicová politika. Práce se také krátce věnuje formě volebního systému, který významně ovlivňuje podobu stranického systému. Převážná část práce se poté věnuje jednotlivým obdobím, během kterých docházelo ke vzniku relevantních pravicových stran. Závěrem je pozornost věnována konfliktním liniím ve společnosti, které taktéž značnou měrou ovlivňují podobu stranických systémů a které v obou zemích prošly odlišným vývojem. Etapizace různých období od roku 1989 se opírá o volby, které...