|
|
Od hororové postavy k dívčímu idolu. Postava upíra v současné literatuře pro mládež
Koubová, Denisa ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se věnuje vývoji postavy upíra v literatuře pro mládež. Jejím cílem není postihnout všechny dostupné knihy o upírech, ale vybírá pouze nejzajímavější reprezentace postavy v jednotlivých obdobích. Sleduje, která díla mají na současnou podobu postavy největší vliv a snaží se popsat určitou vývojovou linii. Vybranými díly jsou Upír, Carmilla, Dracula, Interview s upírem, Upíří deníky, Pravá krev, Stmívání, Škola noci, Vampýrská akademie a Upíří internát. Tyto knihy rozděluje podle jednotlivých koncepcí postavy upíra (její vnější znaky, charakterové vlastnosti, narativní role). V úvodu práce je stručně popsán antropologický kontext tématu, zejména původ postavy v evropské lidové slovesnosti. Dále se práce zabývá žánry, které se nejvíce uplatňují v upíří literatuře, a obecnou charakteristikou postavy v literárním díle. Po samotné analýze popisující proměnu postavy od její naturalistické podoby do podoby civilizované/domestikované se v závěru věnuje upírovi jako literárnímu symbolu.
|
|
|
Drama "Jošicune mezi květy sakur". Minamoto no Jošicune jako stratég, dvořan a literární mýtus.
Ryndová, Jana ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Rumánek, Ivan (oponent) ; Hýbl, Ondřej (oponent)
Autorka si v rámci disertační práce klade za cíl představit hru Jošicune mezi květy sakur (Jošicune senbon zakura) jakožto unikátní dílo japonského dramatu, které se vyznačuje značnou komplexností a zaujímá výjimečné místo v korpusu japonské literatury. Třebaže uvedená hra je co do svého významu srovnatelná s díly zpracovávajícími známou legendu o čtyřiceti sedmi věrných róninech, není ve větší míře přeložena do západních jazyků. Jsou zde ovšem dvě výjimky: anglický překlad (Jones, Jr. 1993) a německý překlad (Klopfenstein 1982). Autorka při zpracovávání disertační práce vycházela ze srovnání těchto dvou překladů a z úplné verze původního textu (v podobě, ve které se text objevuje ve Sbírce textů divadla džóruri Takedy Izumoa a Namiki Sósukeho a ve Sbírce textů loutkového divadla džóruri Júdy Jošia). Záměrem autorky bylo zprostředkování jmenované hry české čtenářské a odborné veřejnosti. Interpretaci hry Jošicune mezi květy sakur autorka začíná výkladem historického pozadí, ze kterého vzešla legenda o vojevůdci Jošicunem z rodu Minamoto. Tento výklad zahrnuje Jošicuneho život od období nepokojů éry Heidži (1159) kdy se narodil do jeho smrti (1189). Dále se autorka soustředí na vývoj, kterým prošla Jošicuneho legenda v rámci vývoje japonské literarury. Dochází zde k posunu od dvorské literatury...
|
|
|
Literární postava dobrého člověka v povídkách Boženy Němcové
Gavendová, Petra ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na pojetí literární postavy "dobrý člověk", která provází celé povídkové dílo spisovatelky Boženy Němcové. Teoretická část se soustředí na dobový kontext tvorby a životní události autorky. Prostřednictvím analýzy vybraných povídek - Karla, Divá Bára, Chudí lidé a Dobrý člověk - odhalujeme výjimečné charakterové vlastnosti tohoto lidského typu, který by svým příkladným jednáním měl pomoci zmírnit společenské zlo.
|
|
|
Protagonistky vybraných Xu Dishanových próz. Tematizace emancipace ženy v rané fázi vývoje moderní čínské literatury
Bašová, Hana ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
práce Tato bakalářská práce podává souhrnnou typologickou charakteristiku hlavních hrdinek v díle čínského spisovatele Xu Dishana (1893 - 1941). Práce úvodem podává nástin problematiky literární postavy a typologie ženských postav. Součástí kompilační části práce je biografie spisovatele a přehled jeho literárního díla. Hlavní část práce podává výčet morálních a filosoficko-náboženských rysů Xu Dishanových protagonistek. Výsledky analýzy představují Xu Dishana jako autora, který se svým dílem v mnohém odlišuje od spisovatelů své generace. Analýza rovněž dokládá, že autor předkládá vlastní světonázor prostřednictvím charakterizace hrdinek svých vyprávění.
|
|
|
Životopis Járy Cimrmana
Zetková, Klára ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Práce pojednává o genezi postavy Járy Cimrmana. Východiskem se staly teoretické pasáže o mystifikaci, literární fikci a literární postavě. Z těchto poznatků jsem pak čerpala při praktické části práce a snažila se je aplikovat na cimrmanovskou mystifikaci. Věnovala jsem se rozboru jednotlivých her, chronologicky řazených od Aktu až po České nebe, a jednoho filmu. Chronologické řazení se mi jevilo jako nejvýhodnější pro poznání vývoje postavy, vzájemným porovnáním her jsem mohla alespoň zčásti usuzovat na myšlenkové postupy tvůrců. Z každé hry jsem se pokusila vyzvednout to nejdůležitější, na čem by se daly demonstrovat mystifikační úmysly tvůrců a zároveň postupy při tvorbě postavy Járy Cimrmana.
|
|
|
Drama "Jošicune mezi květy sakur". Minamoto no Jošicune jako stratég, dvořan a literární mýtus.
Ryndová, Jana ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Rumánek, Ivan (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Autorka si v rámci disertační práce klade za cíl představit hru Jošicune mezi květy sakur (Jošicune senbon zakura) jakožto unikátní součást japonského dramatu, která se vyznačuje značnou komplexností a zaujímá výjimečné místo v korpusu japonské literatury. Třebaže uvedená hra je co do svého významu srovnatelná s díly zpracovávajícími známou legendu o čtyřiceti sedmi věrných róninech, není ve větší míře přeložena do západních jazyků. Jsou zde ovšem dvě výjimky: anglický překlad (Jones, Jr. 1993) a německý překlad (Klopfenstein 1982). Autorka při zpracovávání disertační práce vycházela ze srovnání těchto dvou překladů a z úplné verze původního textu (v podobě, ve které se text objevuje ve Sbírce textů divadla džóruri Takedy Izumoa a Namiki Sósukeho a ve Sbírce textů loutkového divadla džóruri Júdy Jošia). Autorčiným záměrem pak bylo zprostředkování jmenované hry české čtenářské a odborné veřejnosti. Interpretaci hry Jošicune mezi květy sakur autorka začíná historickým pozadím, ze kterého vzešla legenda o vojevůdci Jošicunem z rodu Minamoto. Toto pozadí zahrnuje Jošicuneho život od období nepokojů éry Heidži (1159) kdy se narodil do jeho smrti (1189). Dále se autorka soustředí na vývoj, kterým prošla Jošicuneho legenda v rámci vývoje japonské literarury. Dochází zde k posunu od dvorské literatury...
|
|
|
Čtenářská popularita postav v Harry Potterovi u žáků 6. ročníků ZŠ a studentů 1. roč. SŠ
Gazdačková, Michala ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou dětského čtenářství a problematikou vlivu populárního díla na interpretaci textu. Na základě výzkumného šetření se snaží odhalit, jaký vliv má popularita díla J. K. Rowlingové a jeho postav na vnímání konkrétního úryvku, a to u žáků 6. tříd základní školy a 1. ročníku střední školy. Definovaná problematika je sledována skrze vnímání literárních postav v úryvku; práce především zkoumá, jak dětští čtenáři vnímají hierarchii postav v úryvku, na základě čeho si vytvářejí vztahy k literárním postavám a jak vnímají postavu Harryho Pottera v úryvku. Na základě těchto zjištění pak vyvozuje, zda dětští čtenáři dokáží vnímat text nezávisle, či zda jsou při interpretaci ovlivněni celkovou popularitou díla a jeho postav. Výsledná zjištění jsou také výchozím bodem pro posuzování díla J. K. Rowlingové z hlediska jeho přínosu pro výuku českého jazyka a literární výchovy na základní a střední škole. Výzkumné šetření ukázalo, že dětští čtenáři jsou poměrně výrazně ovlivněni literárním dílem o Harry Potterovi a jeho popularitou, a to nejen při vnímání literárních postav, ale také při interpretaci konkrétního úryvku. Z těchto zjištění vyplývá, že by mohlo být přínosné jak pro vyučující, tak pro samotné žáky/studenty věnovat se tomuto dílu během výuky českého jazyka a literatury.
|
|
|
Handicapovaný jedinec v současné české próze pro děti a mládež
Čumpelík, Karel ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Resumé Práce se zabývá sledováním obrazu handicapovaného jedince v současné české literatuře pro děti a mládež. Postihuje tak tvorbu od 90. let 20. století. Jejím cílem je zaměřit se na vybraná reprezentativní díla různých autorů a pojmenovat způsob, jakým je do nich téma fyzického, mentálního a sociálního handicapu začleněno. Vybraná díla jsou velmi rozdílná, liší se žánrem, přístupem k handicapu a také věkem cílového čtenáře. Důvodem k této různorodosti je co nejvýstižněji zachytit spektrum možností, jakým lze daný problém uchopit. Dominantním je především literární a estetické hledisko, avšak práce postihuje také objevující se prvky výchovné, morální a etické. Zabývá se konstrukcí hlavní postavy a postav vedlejších, přičemž rozhodující je zachycení rozdílů, kdy je handicapovaným hlavní hrdina a kdy naopak na handicap nahlíží z odstupu. V této rozdílnosti pohledů hraje důležitou roli také vyprávěcí perspektiva, která svou rozdílností může vést ke zdůraznění nitra postiženého a jeho vlastní emocionality, nebo spíše ke sledování interakce handicapovaného jedince se světem a lidmi v něm. Práce dále zjišťuje, zda se objevují určitá žánrová klišé, například prvoplánový happyend nebo přílišná idealizace postav a posuzuje modelování konfliktních a krizových situací zejména s důrazem na jejich reálnost a...
|
|
|
Motivace jednání postav v Durychových povídkách a novelách
HRMA, Josef
Diplomová práce Motivace jednání postav v Durychových povídkách a novelách se věnuje Durychově prozaické tvorbě se záměrem nalézt a pochopit motivaci jednání postav. Postavy v Durychových povídkách představují výrazné prvky; proto je práce zaměřena na faktory, které ovlivňují rozhodování postav. Některé charaktery na první pohled jednají iracionálně, avšak při podrobnější analýze můžeme odhalit postupy, které to vysvětlují. Lepší pochopení motivací může pomoci k přesnější interpretaci díla samotného a celkového vyznění a významu.
|
|
|
Postava a její reprezentace v literatuře
SEVERA, Tomáš
Předkládaná bakalářská práce se soustředí na problematiku literární postavy. Nejprve se věnuje jednotlivým osám zkoumání literární postavy ? ve vztahu k ději a jeho nadřazenosti nebo podřazenosti, způsobu její existence jakožto textualizované lidské bytosti nebo textové funkce od díla neoddělitelné, a v závěrečné kapitole také komparativnímu studiu postav a z něj plynoucích různých typologií literárních postav Edwarda Morgana Forstera, Josepha Ewena a Daniely Hodrové. Ještě předtím ale představuje koncepty postavy několika významných autorů, od Aristotela přes ruské formalisty, francouzské strukturalisty a Seymoura Chatmana, až po lingvistickými systémy inspirované narativní gramatiky Vladimíra Jakovleviče Proppa a Juliena Greimase. Poté následují příspěvky Tzvetana Todorova, Gérarda Genetta, Franze Karla Stanzela a Seymoura Chatmana k problému fokalizace. V sedmé kapitole se věnuje způsobům charakterizace postavy v literárním díle. A konečně v poslední kapitole nahlíží postavu na pozadí teorie fikčních světů.
|
host ::
RSS.