|
|
Green and blue infrastructure: means of reducing surface temperatures in the urban environment
SEDLÁČEK, Jan
Climate change may accelerate the Urban Heat Island (UHI) effect with many consequences for the well-being of human populations in cities. Green and blue infrastructures (GBI) are presented as a way to mitigate the UHI effect. In our study, the influence of GBI (primarily less studied types) on surface temperature (ST) was tested using a thermal camera. Various types of GBI (e. g. tree shade and lawn) and their combination were compared.
|
|
| |
|
| |
|
|
Tepelný ostrov města - analýza stavu a možnosti zlepšení
CHVOJKOVÁ, Aneta
Růst teploty povrchu v městském prostředí a tvorba tepelných ostrovů je jedním z nejvíce viditelných jevů zhoršujícího se klimatu obecně. Tento jev je neodmyslitelně spojený s rostoucí mírou urbanizace a s rozvojem měst. Tepelné ostrovy ve městech vznikají kumulací vysokých hodnot teploty povrchu a výrazně se odlišují od oblastí v jejich venkovském okolí. Teplota povrchu závisí na několika faktorech. Jedná se například o barvu, propustnost nebo materiál, jakým je povrch tvořen, dále o zastoupení vegetačního porostu v daném prostoru nebo rozvržení ulic. Velký vliv na teplotu v městském prostředí má také antropogenní činnost ve formě spalování fosilních paliv nebo dopravy. Jedním z nástrojů, jak co nejefektivněji zmírňovat nárůst teplot je především kvalitní vegetační porost a snaha o zadržování vody v městském prostředí a v krajině obecně. Zájmovým územím této práce, která se zabývá výše popsanou problematikou, je město Kardašova Řečice, kde bylo vymezeno dvanáct zkoumaných lokalit. Pomocí analýzy satelitních dat byly identifikovány problémové oblasti z hlediska teploty povrchu a několik menších tepelných ostrovů. Výsledky analýzy spektrálních vegetačních indexů ukázaly vzájemnou korelaci mezi teplotou povrchu a zastoupením vegetace, což bylo analyzováno pomocí dat spektrálních vegetačních indexů NDVI a NDMI. Nejvyšší teploty a nejmenší povrchová vlhkost byla zjištěna na plochách s nejmenším zastoupením vegetace (zeleně). Na plochách, kde byl dostatek vegetačního krytu a vody pro evapotranspiraci byla situace opačná. Jelikož byl prokázán významný pozitivní vliv vegetace na zmírňování růstu teploty povrchu v městském prostředí, byla navržena strategie na zlepšení podmínek pro život ve městě pomocí realizace vhodně zvolené zelené a zeleno-modré infrastruktury.
|
|
|
Botanický průzkum otevřené části nivy potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava) šest let po hydrologické revitalizaci
PECHAČOVÁ, Johana
Práce se zabývá monitoringem vegetace v otevřené části nivy šest let po hydrologické revitalizaci potoka Hučiny, nedaleko Černého Kříže v Národním parku Šumava. Monitoring probíhal na vytyčených trvalých plochách na třech transektech vedených napříč nivou. Na plochách se zapisovaly fytocenologické snímky, určovala se zde druhová bohatost rostlin, frekvence druhů, průměrná pokryvnost ekologických skupin a měřila se výška hladiny podzemní vody. Práce porovnává vývoj vegetace s diplomovou prací Lazárkové (2012), provedené před hydrologickou revitalizací, a diplomovou prací Stachové (2015), provedené těsně po revitalizaci potoka.
|
|
|
Role vegetace v distribuci solární energie a koloběhu vody v krajině - vliv badatelské výuky na úroveň žákovského porozumění tématu
BRČÁKOVÁ, Tereza
Tato práce přináší výsledky výzkumu vlivu badatelsky orientovaného vyučování na žákovské znalosti tématu role vegetace v distribuci solární energie a koloběhu vody v krajině, který byl realizován na čtyřech školách. V úvodu práce je představena problematika role vegetace v distribuci sluneční energie a koloběhu vody v krajině. Práce se dále věnuje problematice badatelsky orientované výuky a také zařazení badatelsky orientované přírodovědné výuky na toto téma do výuky na základních školách a víceletých gymnáziích s ohledem na didaktické učebnice. Závěr práce přináší výsledky dotazníkového šetření provedeného formou pretestů a posttestů. Výsledky provedené badatelsky orientované výuky ukazují, že u žáků došlo ke zlepšení znalostí v daném tématu. Znalosti problematiky distribuce solární energie rostlinami jsou důležité pro porozumění koloběhu vody v krajině a ke správnému hospodaření s vodou, které může zabránit ztrátám vody v lokálním měřítku a následným suchům.
|
|
|
Vliv vegetace na teplotní režim městského prostředí
SEDLÁČEK, Jan
Tato práce je zaměřena na vliv zeleně na teplotu povrchů v městském prostředí. Za účelem zhodnocení tohoto vlivu byla provedena řada měření termální kamerou v intravilánu Českých Budějovic. Bylo zjištěno, že zeleň nejenže snižuje teplotní extrémy, ale ovlivňuje i teplotu okolního povrchu v řádech jednotek metrů. Nižší povrchové teploty v letních dnech byly prokázány nejen u vzrostlých stromů, ale i u méně obvyklých struktur, jako jsou např. okrasné rostliny či zelená střecha a stěna. Na základě těchto zjištění byla přednesena praktická doporučení pro správce zeleně za účelem navýšení účinnosti zelených struktur a snížení vlivu městského tepelného ostrova.
|
|
|
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady ortofot
Pajmová, Petra ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady Cílem této studie je analyzovat změny vegetac alpínské tundry v Krkonoších s využitím archivních a současných leteckých snímků s červeným, zeleným a modrým pásmem a prostorovým rozlišením 0,5 m. tři rozdílnými typy vegetace a dále širší území východní tundry epších výsledků klasifikace bylo testováno několik klasifikačních objektově orientovaná klasifikace) podrobnější analýzu travních druhů byla pro oblast použita neřízená a rozšířená časová řada ortofot (5 časových horizontů) Nejvyšší celková přesnost byla ve všech studovaných oblastech přes 70 %, v některých případech přes 80 %. výjimkou Luční hory (58 %), byly p nejlepší celkové přesnosti vyšší než 65 % Po porovnání výsledků klasifikací mezi lety 2004 a 2020 se ukázal možný trend vývoje důvodu malé přesnosti klasifikací dat z nelze spolehlivě doložit Klíčová slova: tundra, dálkový průzkum Země, Krkonošský
|
|
| |
|
|
Assessment of the impact of wind calamity from November 19, 2004 on the nature of the High Tatra Mountains
Vosátková, Veronika ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je podať obraz veternej kalamity, ktorá sa odohrala 19.11.2004. Po fyzickogeografickom rozbore dotknutej lokality sa pokúsim podať celkový obraz tejto katastrofy, jej príčiny a hlavne dôsledky, ktorú zanechala na tatranskej prírode. Osobitú pozornosť venujem regenerácií krajiny a následným postupom vo vysporiadaní sa s touto kalamitou, keďže sa tu dostávajú do konfrontácie dva rozdielne názory na podobu Tatier. Nakoniec načrtnem budúci vývoj Tatier a pokúsim sa odpovedať na otázku, či bola pre Tatry väčšia pohroma veterná kalamita, alebo následný ľudský zásah v citlivej lokalite.
|
host ::
RSS.