|
|
Zhodnocení reprodukčních ukazatelů ve vybraném chovu prasat
Houdek, Tomáš ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat z dostupných dat významné reprodukční ukazatele prasnic, dle kterých je možné statisticky vyhodnotit dosahovanou úroveň reprodukce sledovaného chovu a posoudit faktory které ji ovlivňují. Tyto ukazatele je třeba stanovovat s co největší přesností, ale také nejnižší časovou náročností při měření a sběru dat.
V práci byl z reprodukčního podniku SPV Plevnice vybrán soubor 110 prasnic jednoho turnusu. U těchto prasnic byla získána kompletní data o celoživotní užitkovosti a na jejich základě byla provedena analýza. Tato zvířata byla rozdělena do 8 skupin dle pořadí aktuálního vrhu, genotypu prasnice a genotypu kance, kterým byla inseminována. Na vybraných zvířatech bylo stanoveno 13 základních reprodukčních ukazatelů pro všechna zvířata a dalších 10 reprodukčních ukazatelů zohledňujících genotyp prasnice (BLBA x BAL) a kance (4 plemeníci). BLBA = České bílé ušlechtilé x Landrase x Topigs, BAL = České bílé ušlechtilé x Landrase x Topigs x DanBred.
Ve sledovaném podniku byla průměrná hodnota celkem narozených selat 13,94, složena z 13,25 selat živě narozených a 0,68 mrtvě narozených, což tvořilo 4,88% z vrhu. Průměrný počet odstavených selat na prasnici a vrh byl 12,16 při ztrátách 1,06 selete a statistické významnosti rizikových a produkčních vrhů (p=0,0436). Procento zabřeznutí po 1. inseminaci 89,82% je ovlivněno průměrným počtem neproduktivních dnů-10,84 dní. Všechny tyto faktory společně s průměrnou délkou laktace 27,06 dní, tvoří mezidobí (154,03 dní) s obrátkovostí 2,37vrhů za rok. Nejdůležitějším ukazatelem pro podnik je počet odstavených selat/rok, který při daném obratu činí-28,82 selat/prasnici/rok. Dále bylo provedeno srovnání ukazatelů reprodukce z hlediska genotypu prasnic BLBA a BAL.
Obdobně jako v další kapitole při srovnávání kanců. Nejlepší kanec L1536 měl nejvíce živě narozených selat a při průměrných ztrátách v odchovu (-1,11) 12,28 odstavených selat. To je prakticky totožné s kancem L1538, u kterého byl ale velmi nízký počet živě narozených selat a tedy i vyšší využití kojných prasnic. Nejmladší kanec L25 má nejvyšší počet živě narozených selat na prasnici/rok, ale zároveň nejvyšší počet ztrát selat do odstavu a tudíž i nejméně odstavených selat v porovnání s ostatními kanci. Z hlediska rozdělení sezonnosti na roční období, jsou výsledky nejhorší pro letní období (12,7 živě narozených selat/vrh).
|
|
|
Vztah mezi kondicí a užitkovými znaky u skotu
Smolíková, Barbora ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky ze zkoumání vlivu tělesné kondice na užitkové znaky skotu. Tělesná kondice je nepřímý ukazatel míry negativní energetické bilance a má vypovídající charakter o celkové tělesné stavbě krávy. S řízením tělesné kondice je možné ovlivňovat užitkovost krav. S nižší tělesnou kondicí je spojována vyšší mléčná produkce, nicméně obsah mléčných složek (tuk, bílkoviny, laktóza) koreluje s tělesnou kondicí pozitivně. Toto se projevuje zejména u vysokoužitkových dojnic, které mají nízkou tělesnou kondici a vysokou produkci mléka, avšak mají problémy s reprodukcí. Velikost dospělého zvířete, zmasilost a plodnost pozitivně korelují s tělesnou kondicí. Zvýšením tělesné kondice se zlepšují reprodukční ukazatele. Zejména jalové dny se jeví jako výborný ukazatel celkové plodnosti stáda. Příliš hubené nebo přetučnělé krávy mají nižší produkční efektivnost. Nicméně je třeba sledovat tělesnou kondici více u hubených krav, kde se více projevuje zhoršená užitkovost a hrozí zdravotní problémy.
Výsledky studií naznačují, že lze použít hodnocení tělesné kondice jako selekční kriterium pro nepřímé zlepšení některých znaků. Optimální tělesná kondice může chovateli zlepšit ekonomickou rentabilitu chovu skotu.
|
|
|
Analýza odvětví výroby mléka
Lukyanov, Nikita ; Mach, Jiří (vedoucí práce) ; Slaboch, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na posouzení a analýzu odvětví výroby mléka v České republice a skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části jsou zpracovány zásadní poznatky o mléce jako potravině,jeho výrobě a spotřebě na území České republiky před vstupem do Evropské Unie a v současné době. Dále je zmíněna ekonomická analýza a pojmy s ní spojené : náklady, výnosy,výsledek hospodaření a rentabilita.
Praktická část je založena na analýze jednotlivých ekonomických ukazatelů a výsledků Školního zemědělského podniku Lány za sledované období,které jsou pak porovnány s celorepublikovými průměry odvětví výroby mléka.Součástí praktické časti je stručná charakteristika daného podniku,která popisuje předmět činnosti,interní zdroje podniku v současné době a zemědělskou výrobu,která se dělí na rostlinnou a živočišnou.
Závěr bakalářské práce představuje stručné zhodnocení daného odvětví,které vychází z výsledků hospodaření sledovaného Školního zemědělského podniku Lány a aktuální situace na trhu produkce mléka v České republice.
|
|
|
Zhodnocení užitkových vlastností ekologických chovů ovcí
Camfrlová, Veronika ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Ptáček, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ekologického zemědělství zaměřeného na chov ovcí. Způsoby jakými jsou ovce běžně chovány, především pastevní chovy, přímo vybízí k ekologickému režimu hospodaření. Smyslem této bakalářské práce je shromáždit informace zaměřující se především na počty chovaných ovcí, velikosti stád, skladbu plemen, užitkovost zvířat, tedy na současný stav ekologického chovu ovcí v České republice a Evropské Unii. Dále charakterizovat užitkové typy ovcí a vybraná plemena vhodná pro chov na ekologických farmách. Pro chov ovcí jsou nezbytné i poznatky ohledně techniky a technologie chovu, výživy ovcí, veterinární problematiky a problematiky reprodukce.
Ekologický chov ovcí se v mnohém příliš neliší od konvenčních chovů. Pro tyto chovy je typické dodržování specifických podmínek a omezení, ale s ohledem na životní prostředí a celkovou úroveň chovu, určitě mají tato omezení svá opodstatnění.
Část práce je věnována etologii ovcí, protože chovatel musí techniku a technologii chovu nastavit s ohledem na přirozené chování a projevy, a zajistit tak životní pohodu zvířat. Životní pohodu může narušit i nevhodná manipulace se zvířaty, proto se zabývám správným zacházením minimalizující stres.
Cílem práce je zhodnocení užitkových vlastností, které jsou dle dostupných výsledků na dobré úrovni. Je to však jen orientační tvrzení, protože výsledky kontroly užitkovosti nejsou vedeny zvlášť. Na užitkovost navazuje ekonomika chovu, kterou může podpořit možnost dotací. Ekologický chov ovcí většinou nevyžaduje nijak zvlášť ekonomicky náročné vstupy, je perspektivní a v případě, že se budou stále zlepšovat reprodukční a produkční ukazatele, může být tento chov ekonomicky výnosný.
|
|
|
Monitoring chovu ovcí v západočeském kraji ČR
Vaštová, Anna ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Ptáček, Martin (oponent)
Tato práce je rozdělena na dvě části a zabývá se plemeny chovanými v západočeském kraji České republiky. V první části se věnuje významu chovu ovcí, kde se zaměřuje především na maso, mléko a vlnu, jakožto hlavní komodity. Dále se práce zabývá systémem chovu ovcí, jako je například salašnický nebo oplůtkový systém a popisuje způsoby jejich chovu. Část práce je také věnovaná historii se zaměřením na vývoj početních stavů na našem území a změnou ve skladbě plemen během let. Důležitý je především přechod plemen vlnařských na plemena masná ve dvacátém století.
Další kapitoly se zaměřují na plemena chovaná v západočeském kraji a jejich charakteristiku. Podrobněji je rozebíráno sedm plemen, jejichž stavy jsou, co do počtu významnější. Jedná se o plemena lacaune, mléčné plemeno, charollais a suffolk, plemena masná, bergschaf, merinolandschaf, romney a šumavka, plemena kombinovaná. Dále je v práci stručně popsán problém ustájení, výživy a veterinární problematiky chovu ovcí.
V druhé části se práce zaměřuje na současný stav chovu ovcí a jejich početní stavy. V oblasti západních Čech je nejvíce chováno plemeno šumavská ovce, které zde má dlouholetou tradici a celkově zde chovatelé chovají 1168 bahnic. Dále je věnovaná pozornost vypásání CHKO a NP, které je dnes nedílnou součástí péče o tyto oblasti.
Poslední kapitola je věnovaná užitkovosti chovu ovcí a to především kontrole užitkovosti dojených plemen, kam se řadí plemeno lacaune, a kontrole užitkovosti růstu, plodnosti a produkci vlny.
|
|
|
Analýza chovu skotu v Libereckém kraji
TLUSTÁ, Tereza
Chov skotu má v Libereckém kraji dlouholetou tradici; ve druhé polovině 20. století zde bylo chováno přes 100 000 kusů. V současné době je stav chovaného skotu sotva poloviční. Cílem práce je získat od chovatelů údaje o početních stavech a užitkovosti (plodnost, mléčná a masná užitkovost) jejich stád a tyto údaje porovnat s průměrem České republiky a s výsledky v ročenkách a další literatuře. V teoretické části práce jsou nastíněny technologie chovu skotu a shrnuty hlavní produkční směry skotu produkce mléka a produkce masa a s nimi související reprodukce. Dále jsou specifikovány přírodní a historické podmínky pro zemědělství v Libereckém kraji a část chovaných plemen. V praktické části jsou zpracovány údaje získané od vybraných sledovaných chovů Libereckého kraje. Údaje jsou přepracovány do tabulek a grafů a porovnány s výsledky celého Libereckého kraje a s celorepublikovým průměrem České republiky. Stavy skotu v Libereckém kraji se po propadu v r. 2012 opět zvýšily, v r. 2015 byl počet chovaného skotu vyšší než v r. 2011 před svým snížením. Vývoj početních stavů skotu v Libereckém kraji s minimálními odchylkami kopíruje průměrný celorepublikový vývoj. Nárůst stavů v posledních letech byl zaznamenán u 8 z 9 sledovaných chovů. Výsledky užitkovosti skotu v Libereckém kraji se pohybují mírně pod celorepublikovým průměrem. U většiny produkčních i reprodukčních vlastností skotu byl za-znamenán pozvolný nárůst, rychlejší než růst průměru. Při udržení pozitivní růstové tendence by mohla užitkovost v Libereckém kraji v následujících letech dosáhnout průměru užitkovosti České republiky. Sledované chovy je podle užitkových vlastností chovaného skotu možné řadit mezi nadprůměrné v kraji; v některých ukazatelích překonávají i výsledky České republiky.
|
|
|
Porovnání vlivu lupiny bílé a lupiny úzkolisté v krmné směsi na užitkovost a zdravotní stav brojlerových králíků
PŘÍDOVÁ, Lenka
Bylo prokázáno, že lupina bílá (LB) je vhodným zdrojem dusíkatých látek (NL) pro krmné směsi brojlerových králíků. Na druhou stranu, o možnosti využít další druhy lupin, např. lupinu úzkolistou (LÚ), pro krmné směsi brojlerových králíků, v literatuře zatím nejsou zmínky. Cílem diplomové práce proto bylo porovnat zařazení semen LÚ (Lupinus angustifolius, odrůda Probor) do reprodukční a výkrmové směsi coby hlavní zdroj NL s LB (Lupinus albus, odrůda Amiga), z hlediska produkce mléka králic, složení mléka, spotřeby krmiva, růstu a životaschopnosti jejich potomstva před odstavem a po odstavu, stejně jako z pohledu kvality jatečného těla králíků na konci výkrmu. Byly sestaveny dvě laktační diety a dvě výkrmové diety. Kontrolní laktační dieta (LLB) a kontrolní výkrmová dieta (VLB) obsahovaly jako zdroj NL semena LB (odrůda Amiga; 25 a 12%), zatímco pokusná laktační dieta (LLÚ) a pokusná výkrmová dieta (VLÚ) obsahovaly semena LÚ (odrůda Probor; 28,5 a 15,0%). Diety měly shodný poměr stravitelného proteinu ke stravitelné energii. Krmné směsi se lišily nepatrně vyšším obsahem tuku v dietách s lupinou bílou. Do pokusu bylo zařazeno 32 samic genotypu Hyplus (16/skupina; všechny samice 3 porod). Samice byly ustájeny v modifikovaných klecích, které umožňovaly řízené kojení (kojení pouze 1 x denně v 7:00 h; kojení trvá cca 3-5 minut a hnízdo se na 24 h uzavírá) a oddělený přístup samic a jejich mláďat ke krmivu. Po porodu (den 0) byly samice rozděleny do dvou skupin a krmeny jednou z laktačních diet. Počet mláďat ve vrhu byl bezprostředně po porodu u všech samic standardizován na 9. Od 17. dne po porodu do 80. dne věku (konec výkrmu) byla králíčatům nabízena výkrmová směs. V době odstavu (37. den laktace) bylo z každé skupiny vybráno 99 králíků pro výkrmový pokus. Z dosažených výsledků lze říci, že samice, kterým byla podávána laktační dieta s LB, měly na konci laktace signifikantně vyšší živou hmotnost (o 423 g, P=0,005), než samice krmené dietou obsahující semena LÚ. Průměrná denní spotřeba krmiva byla po celé laktační období u obou skupin samic bez průkazných rozdílů (v průměru 424 g/den). Podobně, průměrná denní produkce mléka se v rámci jednotlivých skupin signifikantně nelišila. Obsah sušiny v mléce samic krmených laktační dietou s lupinou bílou byl vyšší (o 3,16 g/100 g, P=0,028), stejně jako obsah tuku v mléce (o 3,07 g/100 g, P=0,016), než v mléce samic krmených dietou s lupinou úzkolistou. Živá hmotnost vrhů, stejně jako konverze mléka, byla u obou skupin mláďat bez statisticky průkazných rozdílů. Po odstavu, ve většině sledovaných parametrů dosáhli horších výsledků králíci, kteří byli krmeni dietou s lupinou úzkolistou. U těchto králíků byla zaznamenána nižší konečná živá hmotnost (o 132 g, P=0,061), nižší denní přírůstek živé hmotnosti (o 3 g/den, P=0,024), a protože průměrná denní spotřeba krmiva se nelišila (v průměru 185 g/den), též horší konverze krmiva (3,61 vs. 3,42, P=0,086). Významným výsledkem je nález horšího zdravotního stavu u králíků krmených výkrmovou dietou obsahující lupinu úzkolistou. Sanitární index zdravotního rizika byl u těchto zvířat vyšší (o 15 králíků, P=0,042) než u králíků krmených dietou s lupinou bílou. U této skupiny králíků byla též zaznamenána průkazně nižší hmotnost jatečně upraveného těla. Výsledky diplomové práce potvrdily, že semena lupiny bílé jsou výhodným zdrojem dusíkatých látek pro krmné směsi brojlerových králíků. Naopak, negativní nálezy u králíků krmených laktační či výkrmovou směsí obsahující semena lupiny úzkolisté (nižší živá hmotnost samic na konci laktačního období, u králíků ve výkrmu pak nižší denní přírůstek, horší konverze krmiva a zdravotní stav, stejně jako horší kvalita jatečného těla) ukazují, že bude nutný další výzkum, aby tyto výsledky objasnil. Důležité také bude vyzkoušet i jiné odrůdy lupiny úzkolisté. Lupinu úzkolistou tedy prozatím pro praxi nelze doporučit.
|
|
|
Technika a technologie v moderních chovech skotu
HORÁČEK, Adam
Bakalářská práce se zabývá technikou a technologií používaných v moderních chovech skotu. Literární rešerše je zaměřena na současné trendy technologických systémů a mechanizačních prostředků v chovu skotu, přehled největších výrobců a na porovnání dostupnosti techniky mezi českým a zahraničním trhem. Praktická část je zaměřena na výběr dvou objektů stejné kategorie, jejich charakteristiku a následné porovnání těchto objektů ve výsledcích práce.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností základního stáda prasnic.
KORABIKOVÁ, Xenie
Cílem práce je vyhodnocení stavu plemenářské práce v rezervním chovu pro šlechtění prasat Česká landrase. Vyhodnoceny jsou reprodukční a produkční ukazatele. Prasnice základního stáda jsou rozděleny do čtyř skupin podle věkové struktury, na zapuštěné prasničky, prasnice na rizikových vrzích, prasnice na produkčních vrzích a prasnice na 6. A dalších vrzích. Vyhodnoceny jsou reprodukční ukazatele a to plodnost (počet všech narozených selat, počet živě narozených selat a počet dochovaných selat) a mléčnost. U hodnoceného podniku bylo dosaženo v průměru 13 ks živě narozených selat a 11 dochovaných selat na prasnici a vrh, délka mezidobí je delší o 7 dní než je udávána optimální délka. Hodnoceny jsou výsledky vlastní užitkovosti prasniček a kanečků dle metodiky pro polní testy. U vlastní užitkovosti se posuzuje průměrný denní přírůstek (g), průměrná výška hřbetního tuku (mm) a podíl libového masa (%). Chov má menší přírůstky, výška hřbetního tuku a podíl libové svaloviny je srovnatelný s populací.
|
|
|
Vliv změny prostředí na dlouhověkost a produkci mléka krav českého strakatého skotu ve vybraném chovu
Poláková, Lenka
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vlivu změny prostředí na dlouhověkost a produkci mléka krav českého strakatého skotu ve vybraném chovu. Práce se zabývala porovnáním parametrů užitkovosti, dlouhověkosti, důvody vyřazování krav a pořadím laktace, na které byly krávy vyřazovány. V rámci jednoho podniku byly sledovány dvě skupiny krav. První skupina krav byla sledována v původním ustájení. Druhou skupinu tvořily vysokobřezí jalovice, u kterých byla v následujících letech sledována užitkovost. Byly přesunuty do nového ustájení mezi krávy holštýnského skotu. Každá ze sledovaných skupin měla odlišné podmínky prostředí, ošetřování a rozdílnou krmnou dávku. Užitkovost a dlouhověkost krav byly vyhodnoceny za šest let. V rámci získaných výsledků lze konstatovat, že změna prostředí, ošetřování a krmné dávky byly hlavním důvodem vedoucím ke zvýšení užitkovosti krav v nové lokaci. Krávy v novém ustájení byly nejvíce vyřazovány kvůli poruchám reprodukce, užitkovosti a z ostatních důvodů (úhyn, stáří, průjem, špatně vyvinuté struky, špatná kondice).
|
host ::
RSS.