|
|
EU's Policy on Ukraine, Influencing Factors
Chmelařová, Alžběta ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Vít (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD INSTITUT POLITOLOGICKÝCH STUDIÍ OBOR MEZINÁRODNÍ VZTAHY EU's Policy on Ukraine, Influencing Factors Alžběta Chmelařová MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE PRAHA 2011 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně, uvedla v ní všechny zdroje, s nimiž jsem pracovala a v textu jsem řádně vyznačila jejich použití. Prohlašuji, že text práce nebyl využit pro získání jiného akademického titulu a souhlasím se zveřejněním práce pro studijní a výzkumné účely. Dne 8.5.2011 podpis …………………………… Bc.Alžběta Chmelařová Abstract This thesis discussed factors that influence the process of integration into the European Union and sought to answer a question which of the two most frequently used meta-theories dealing with European integration, rationalism or social constructivism, can better capture the dynamics of EU-Ukrainian relations. According to rationalists (liberal intergovernmentalists), interest in Ukraine is based on pure cost/benefit calculation and on the level of economic interdependence. According to constructivists, the main incentive for deeper integration is the level of democracy in the country, the extend of Europeaness of Ukraine.Without doubt, the process is a cocktail of norms and economic interests but what factors, material or normative, play main role...
|
|
|
The Final Externalization of the Others and its Consequences for the Turkish Foreign Policy
Chvátal, Viktor ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze turecké zahraniční politiky vůči regionu Centrální Eurasie, respektive sub-regionům Blízkého východu a Střední Asie, v období 1991 až 2010. Z hlediska teoretického ukotvení práce kombinuje modifikovaný sociální konstruktivismus s předpoklady kritické geopolitiky. V konstruktivistické části se práce na základě propojení s analýzou zahraniční politiky (AZP) zaměřuje na domácí úroveň, tedy na přezkum identitárního ukotvení jednotlivých aktérů. Z hlediska vlivu identitární proměnné na zahraniční politiku je těžiště analýzy umístěno do období po roce 1991. Za účelem dosažení kontextuálního vhledu však práce zahrnuje i obecný rozbor konfliktu identit uvnitř turecké (osmanské) společnosti, který je pozorovatelný již od první poloviny devatenáctého století. V případě geopolitického rozpadu práce vychází ze základního kritického předpokladu o diskurzivním (nematerialistickém) charakteru geopolitické argumentace. Cílem je identifikace geopolitických metafor, které byly v rozmezí let 1991 až 2010 aplikovány tureckými elitami vůči výše uvedeným sub-regionům Centrální Eurasie. V tomto případě dochází k logické syntéze teoretických přístupů. Geneze a užití geopolitických metafor je zároveň zkoumána z hlediska identity těch, kteří je formulují. Diplomová práce dokazuje, že jedním...
|
|
| |
|
|
Evropská imigrační politika a sekuritizace imigrace
Poulová, Klára ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Fleissner, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá problematikou imigrace v rámci EU z pohledu dynamicky se rozvíjející sociálně konstruktivistické teorie. Zdá se, že se humanitární, lidskoprávní i ekonomický rozměr imigrace z evropské politiky vytrácí a tato problematika je na celoevropské úrovni stále častěji vnímána skrze optiku bezpečnosti. Cílem této práce je tedy aplikovat konstruktivistický koncept sekuritizace (zjednodušeně řečeno vykonstruování nějakého objektu za hrozbu) na současný fenomén imigrace v rámci EU a tím objasnit způsoby sekuritizace imigrace na evropské úrovni a zároveň identifikovat její dopady a související problémy. První teoretická část práce uvádí do problematiky spojení imigrace a bezpečnosti a důkladně vysvětluje teoreticko-metodologický koncept sekuritizace, který je ve druhé části použit v souvislosti s aktuální migrační politikou EU. Závěrečná část práce se věnuje některým negativním dopadům úspěšně sekuritizované imigrace a navrhuje alternativní možností k uchopení celo-unijní imigrační politiky, která by měla zasahovat i do jiných (nejen bezpečnostních) sektorů.
|
|
| |
|
|
Bezpečnostní dimenze zahraniční politiky Jižní Koreje
Motýlová, Ivana ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza bezpečnostní dimenze zahraniční politiky Jižní Koreje. Tato analýza je prováděna pomocí nástrojů realistické teorie: bezpečnostního dilematu, závodů ve zbrojení a státu jako hlavního aktéra bezpečnosti, které jsou pro vysvětlení dané problematiky vhodnější než nástroje sociálního konstruktivismu reprezentovaného kodaňskou školou: především teorií bezpečnostních komplexů. Cílem práce je dokázat, že v oblasti zahraniční politiky Jižní Koreje je bezpečnost stále pojímána ve svém realistickém tradicionalistickém duchu, tedy v jediné vojensko-politické dimenzi na rozdíl od multidimenzionálního pojetí bezpečnosti prosazujícího se v mezinárodních vztazích po konci studené války. V této práci je nastíněna role Jižní Koreje v mezinárodním systému od počátku 20. století do současnosti a její zahraniční politika v tomto období s důrazem na bezpečnost. Dále je zde analyzováno blízké (region východní Asie) a bezprostřední (Severní Korea) bezpečnostní prostředí Jižní Koreje. V poslední kapitole této práce je provedena analýza vládních dokumentů týkajících se bezpečnostní dimenze současné zahraniční politiky tohoto státu.
|
|
|
Politické vztahy Ruska a Evropské unie
Ivanov, Vladimir ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Práce aspiruje k podání přesvědčivého a solidně metodologicky podloženého obrazu ideové roviny politické interakce mezi EU a Ruskem. Výzkum spočívá v lingvistické analýze čtyř klíčových zahraničněpolitických dokumentů, pojatých jako souvislý dialog mezi EU a Ruskem v letech 1994-2007. Na dané dokumenty je aplikován model zahrnující několik metod využívaných ve zkoumání mezinárodních vztahů, zaměřených především na diskuzivní analýzu. Metodologická východiska práce jsou založena na teoretických konceptech sociálního konstruktivismu, teorii řečových aktů a dialogické analýzy. Důraz je kladen na poznání očekávání a cílů aktérů, analýzu explicitní, implicitní a absenční roviny dialogu, definice jejich pojetí sebe, partnera a třetí strany, a v neposlední řadě pak na zkoumání proměn v chování vůči sobě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Postavení Libanonu v současných mezinárodních vztazích
Šabacká, Yvona ; Skalník, Petr (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Libanon se vyznačuje významnou geopolitickou polohou na Blízkém východě, z hlediska mezinárodní politiky a vztahů měl Libanon a v budoucnu bude jistě mít významné geopolitické poslání a stejně tak i úlohu na Blízkém a Středním východě. Avšak jeho role a stát jako takový, jeho zahraniční, ale i vnitřní politika a vývoj jsou ovlivněny působením vnějších světových a regionálních aktérů působících na Libanon. Jejich cíle, prostředky, nástroje jsem ve své práci analyzovala z pohledu neorealismu. Libanon je křižovatkou světových kultur, náboženství, etnik. Je to mnohokulturní, multikonfesní stát. Multikulturalismus by mohl Libanonu velice napomoci překlenout všechny jeho problémy, zejména složitou vnitropolitickou situaci Libanonu a ovlivnit, resp. přispět k lepšímu budoucímu vnitropolitickému vývoji státu, což je právě mj. ovlivněno multikonfesním a multikulturním složením (faktory) v Libanonu. Libanon a jeho multikulturalismus, resp. multikonfesionalismus by zároveň mohl být i příkladným státem pro ostatní státy regionu (viz Irák) a koexistenci na Blízkém a Středním východě. Možnosti naplňovat multikulturalismus v případě Libanonu jsem posuzovala na základě sociálního konstruktivismu a jeho úlohy v mezinárodních vztazích.
|
host ::
RSS.