|
|
Vliv mírného teplotního stresu na expresi genů metabolismu cytokininů a kinetiku růstu klíčních rostlin Arabidopsis thaliana
Truong, Thanh Huong
Vzhledem ke klimatickým změnám, které negativně dopadají na výnosy hospodářsky významných plodin, představuje teplotní stres hrozbu pro udržitelné zemědělství. Studium adaptace a aklimace rostlin vůči zvyšené teplotě proto patří mezi současné výzvy věděckého úsilí. Rostliny jsou během svého života vystaveny různým teplotním podmínkám. Odpověď na nepříznivé teploty zahrnuje řadu signálních drah, které regulují mnoho dalších vývojových a buněčných procesů. Koordinace vývojových procesů za podmínek zvýšené teploty nebo jiných vnějších faktorů je primárně řízena rostlinnými hormony. Tato práce se věnovala studiu interakce mírně zvýšené teploty (29 °C) a rostlinných hormonů cytokininů u modelové rostliny Arabidopsis thaliana. Pro sledování vlivu cytokininů za zvýšené teploty byly provedeny experimenty sledující morfologii rostlin, kinetiku růstu, genovou expresi a kvantifikaci cytokininů. Sledováním elongace embryonálního stonku (hypokotylu), která představuje charakteristickou odpověď rostlin na zvýšenou teplotu, bylo prokázáno, že cytokininy mají významnou úlohu při regulaci odpovědi na zvýšenou teplotu. Analýzou genové exprese a přímým stanovením hladin endogenních cytokininů jsme zjistili, že hladina cytokininů je snížena v odpovědi na mírně zvýšenou teplotu, což dále ukazuje na význam cytokininů při adaptaci na teplotní stres.
|
|
|
Studium exprese genů v živočišných tkáních metodou real-time PCR
Valentová, Šárka
Studium genové exprese v živočišných tkáních umožňuje lepší porozumění fyziologie živočichů, díky kterému pak můžeme expresi genů kontrolovat či regulovat. Kvantitativní polymerázová reakce v reálném čase (real-time PCR), která studium genové exprese umožňuje, je vysoce flexibilní metodou. V současné době je k dispozici celá řada variant této technologie dle použité chemie a instrumentace. Optimální výsledky studií genové exprese vyžadují jasné pochopení této metody a přehled dostupných variant. Předkládaná bakalářská práce stručně popisuje metodu real-time PCR a jednotlivé varianty pro jejich následné srovnání z hlediska vhodnosti pro jednotlivé typy analýz a shrnuje význam studií exprese genů v biotechnologiích i klinické praxi. Dále je prakticky srovnána citlivost a zároveň výkonnost kvantifikačních přístrojů 7500 Real-Time PCR SYSTEM a Rotor-Gene Q. Porovnávány byly střední hodnoty naměřených Ct hodnot pomocí párového t-testu. Na základě výsledných dat je možné říci, že mezi přístroji není statisticky významný rozdíl, co se týče citlivosti a výkonnosti.
|
|
|
Pokročilé metody perfuzní analýzy v MRI
Macíček, Ondřej ; Frollo, Ivan (oponent) ; Mikl, Michal (oponent) ; Jiřík, Radovan (vedoucí práce)
Tato doktorská práce se zabývá problematikou kvantitativní analýzy pomocí MRI a použití exogenní kontrastní látky. Jedná se o dvě metody, Dynamic contrast-enhanced MRI (DCE-MRI) a Dynamic susceptibility contrast MRI (DSC-MRI), které jsou většinou zpracovávány samostatně. Jedná se o unikátní metody, které poskytují cenné informace, avšak nejsou odbornou veřejností dostatečně přijímány kvůli nespolehlivosti odhadů parametrů a nejsou tak běžně používány ve vyšetřovacích protokolech. Tato dizertační práce si klade za cíl zlepšit spolehlivost metody DCE a odhady parametrů DSC. Práce se zejména zaměřuje na řešení problému kvantifikace při extravazaci kontrastní látky v DSC analýze a dále na nestabilitu DCE odhadů v případě použití pokročilých DCE farmakokinetických modelů s větším počtem parametrů. S použitím nových přístupů zpracování z literatury pro zpracování simultánně měřených DCE a DSC dat je možno odhadnout nové parametry vyšetřované tkáně - relaxivitu vaskulárního a intersticiálního prostoru. Pro tuto metodiku byl původně použit 2CXM model. V této práci je tato metodika testována s dalšími typy modelů, přičemž je kladen důraz na jejich spolehlivost v rámci spojení DCE a DSC. Bylo zjištěno, že model ATH je pro tento účel vhodnější než 2CXM. Metoda byla rozšířena o alternující dekonvoluci a dále na plně simultánní DCE-DSC odhad. Algoritmus byl testován na umělých a reálných datech. Výsledky analýz ukazují, že navržený dekonvoluční postup zlepšuje přesnost odhadu jak DCE, tak i DSC parametrů v porovnání se sekvenčním odhadem a zvyšuje tak významně potenciál a spolehlivost DCE a DSC metod.
|
|
|
Kvantitativní analýza matricových prvků metodami SIMS a LEIS
Staněk, Jan ; Šik, Ondřej (oponent) ; Bábor, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáváním a propojením dvou spektrometrických metod – spektrometrie rozptylu nízkoenergiových iontů (LEIS) a hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů (SIMS). Metoda SIMS totiž, přes mnoho pozitivních vlastností, nedokáže potlačit tzv. matricový efekt, který činí kvantifikaci dat velice obtížnou. Vůči tomuto efektu je naopak imunní metoda LEIS, proto je vhodným doplněním metody SIMS. Jako vyhovující vzorek k porovnání byly vybrány vzorky AlGaN o různých koncentracích galia a hliníku. V první části práce je představena fyzikální podstata obou metod, experimentální sestavy a zkoumané vzorky. Ve vlastní části práce jsou pak popsána jednotlivá měření, porovnány data získaná výše zmíněnými metodami.
|
|
|
Kvantifikace relaxačního času T1 v DCE-MRI
Vitouš, Jiří ; Mézl, Martin (oponent) ; Jiřík, Radovan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá metodami kvantifikace relaxačního času T1 a korekce nehomogenity magnetického pole B1. Pro účely měření je vytvořen fantom pomocí 3D tisku. Nejprve je provedena rešerše na dané téma, následně je provedena analýza dat z měření standardními metodami kvantifikace relaxačního času T1. Tyto metody jsou následně mezi sebou porovnány. Další část bakalářské práce se věnuje korekci nehomogenity magnetického pole B1 a využití této korekce pro kvantifikaci T1 pomocí rychlých metod založených na proměnném sklápěcím úhlu. Pro korekci nehomogenity jsou zpracovány dva postupy a to korekce přímým mapováním relativní mapy B1 metodou double angle a mapování B1 na základě referenční metody. Pro účely výběru referenční metody je vytvořena jednoduchá simulace, která ukazuje náchylnosti jednotlivých referenčních metod na nepříznivé vlivy při akvizici. Na závěr jsou stanoveny výhody a nevýhody jednotlivých metod korekce nehomogenity B1 a srovnání přesnosti metod založených na proměnném sklápěcím úhlu s referenčními metodami.
|
|
|
Kvantifikace vodíku pomocí elektronové spektroskopie
Endstrasser, Zdeněk ; Polčák, Josef (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
Absence vodíku ve fotoelektronovém spektru zůstává jedním z největších omezení rentgenové fotoelektronové spektroskopie. Hlavním cílem této práce je proto stanovení koncentrace vodíkových atomů ve zkoumaných vzorcích. K tomu účelu je využita elektronově spektroskopická metoda REELS založená na kvazi-elastickém rozptylu elektronů. Volba této metody byla určena zejména skutečností, že fotoelektronové spektrometry obsahují elektronový zdroj v základní výbavě, a pro provedení potřebných měření je tak využita pouze jediná aparatura. V našem případě byla měření provedena na fotoelektronovém spektrometru AXIS Supra v laboratořích CEITEC. V této práci jsme se primárně věnovali polymerním vzorkům, jejichž povrchová vrstva byla odprášena použitím iontových klastrů. Na takto očištěných vzorcích byla provedena měření XPS a REELS. Získaná data byla následně vyhodnocena a výsledky diskutovány. Zásadním výstupem této práce je především stanovení metodologie detekce a kvantifikace vodíkových atomů. Pozornost je však také věnována teoretickému popisu užitých metod a zhodnocení kritických aspektům spojeným s použitím metody REELS. Diskutován je zejména vliv nabíjení vzorku a elektronové dávky na výsledky měření.
|
|
|
Stanovení míry ošetřovatelské zátěže na oddělení následné péče
TRACHTOVÁ, Pavlína
Abstrakt Současný stav: Základní podmínkou kvalitní ošetřovatelské péče je zajištění dostatečného počtu kvalifikovaného ošetřovatelského personálu. Hlavním cílem výzkumu bylo určit optimální počet ošetřovatelského personálu na Oddělení následné a rehabilitační péče vybrané nemocnice v Jihočeském kraji. Východiskem byla standardizovaná metodika manželů Pochylých (1999, 2008). Metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativně kvantitativní metodou. První fáze výzkumného šetření probíhala technikou hloubkových rozhovorů se šesti sestrami z Oddělení následné a rehabilitační péče vybrané nemocnice Jihočeského kraje. V druhé fázi výzkumného šetření byla stanovena průměrná časová hodnota základní ošetřovatelské péče na jednoho pacienta hospitalizovaného na Oddělení následné a rehabilitační péče za 24 hodin. Celkem bylo provedeno 140 časových náměrů výkonů základní ošetřovatelské péče. Ve třetí fázi výzkumu byla stanovena celková denní doba ošetřovatelské péče u všech pacientů hospitalizovaných na Oddělení následné a rehabilitační péče v období od 7. 1. do 20. 1. 2019. Následně by určen optimální počet a kvalifikační zastoupení ošetřovatelského personálu na tomto oddělení ve sledovaném období. Výsledky: Průměrná doba základní ošetřovatelské péče na jednoho pacienta vyžadující zvýšený dohled činila 76,1 minut/24 hod. a průměrná doba základní ošetřovatelské péče na jednoho imobilního pacienta činila 125,3 minut/24 hod., rozdíl byl statisticky významný (p < 0,001). Ve sledovaném období bylo na Oddělení následné a rehabilitační péče hospitalizováno v průměru 23,9 pacientů. Celková doba ošetřovatelské péče u této skupiny pacientů činila v průměru 4 871,3 minut/24 hodin. Z toho 1/2 celkové ošetřovatelské péče představovala základní ošetřovatelská péče, 1/4 speciální ošetřovatelská péče a 1/4 organizace péče včetně vedení dokumentace. Rozdíl mezi dobou základní a speciální ošetřovatelské péče byl statisticky významný (p < 0,001). Dle metodiky Pochylé a Pochylého (1999, 2008) doporučený průměrný počet ošetřovatelského personálu při této zátěži činil 10,2 osob za 24 hodin. Ve skutečnosti na oddělení bylo 9,4 ošetřovatelského personálu. Rozdíl mezi doporučeným a skutečným počtem personálu byl 0,8 osoby a šlo o statisticky významný rozdíl (p = 0,015). Pochylá a Pochylý (1999) doporučují na tomto typu oddělení 17,2 úvazků ošetřovatelského personálu (36,4 % sester a 63,6 % ostatního ošetřovatelského personálu). Reálně je na tomto oddělení zaměstnáno 17,5 ošetřovatelského personálu. Z toho je 54,3 % sester a 45,7 % ostatního ošetřovatelského personálu. Závěry a doporučení pro praxi: Z výše uvedených výsledků je zřejmé, že na Oddělení následné a rehabilitační péče převažují základní ošetřovatelské činnosti nad speciálními výkony. Proto je při plánování optimálního počtu ošetřovatelského personálu nutné uzpůsobit kvalifikaci ošetřovatelských pracovníků spektru výkonů typických pro toto oddělení. Výstupem práce je návrh motivačního programu pro vedoucí pracovníky, jehož cílem je získat a udržet si dostatek ošetřovatelského personálu ve zdravotnické organizaci.
|
|
|
Metody studia pórovitosti granitů ve vztahu k vnitřní stavbě
Votavová, Klára ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o granitech, které jsou často využívány jako stavební materiály. Granity jsou horniny s velmi nízkou pórovitostí, která však může narůst v důsledku zvětrávacích procesů. Nárůst pórovitosti je pak doprovázen zhoršením dalších fyzikálních vlastností a poklesem trvanlivosti. Po uvedení petrografické a petrogenetické problematiky granitoidních hornin se práce věnuje zejména definici pórovitosti jakožto fyzikální vlastnosti a různým metodám jejího stanovení. Vždy jsou diskutovány přednosti i nedostatky probíraných metod. Další část práce se věnuje třem případovým studiím, které poukazují na význam studia pórovitosti granitů buď kombinací několika metod, nebo aplikací nekonvenčních metod, které posléze dovolují interpretovat fyzikální chování daných materiálů. Z těchto podkladů byly posléze souhrnně interpretovány limity využití diskutovaných metod. Z dostupných údajů vyplývá, že pro studium pórovitosti a jejího vztahu k vnitřní stavbě hornin je třeba použít kombinaci vždy několika metod, zahrnujících jak prosté petrofyzikální stanovení otevřené a celkové pórovitosti, tak zobrazovací metody mikroskopické, případně doplněné o porosimetrické stanovení pomocí rtuťové porosimetrie. Jako doplňková metoda při potřebě stanovení prostorové distribuce mikrotrhlin v granitoidech se...
|
|
|
Využití kvantifikace ošetřovatelské péče pro akutní psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic
ŠIMEČKOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zaměřuje na výkony speciální ošetřovatelské péče, které vykonávají sestry na akutním psychiatrickém oddělení vybrané všeobecné nemocnice. Teoretická část pojednává o péči poskytované na těchto odděleních, dále se zabývá nejčastějšími duševními poruchami, režimem oddělení, kompetencemi sester a jejich způsobilostí k vykonávání výkonů a ošetřovatelským procesem, který s poskytováním ošetřovatelské péče souvisí. Cíle práce a hypotézy: Cílem bakalářské práce bylo inventarizovat speciální ošetřovatelské výkony, stanovit jejich průměrnou časovou hodnotu a zjistit časovou náročnost celkové ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Určili jsme si tři cíle, jednu výzkumnou otázku a dvě hypotézy. Výzkumná otázka byla stanovena pro zjištění nejčastěji prováděného výkonu speciální ošetřovatelské péče na daném oddělení. Stanovené hypotézy předpokládaly odlišnou časovou náročnost u vybraných ošetřovatelských výkonů i ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Metodika: Ve výzkumné části bylo použito kvantitativní šetření pomocí metody pro stanovení počtu a kvantifikačního zastoupení ošetřujícího personálu na standardních ošetřovatelských jednotkách pro dospělé z roku 2008 Pochylé a Pochylého. Bylo použito strukturovaného pozorování s využitím záznamového archu. Výzkumný soubor: Všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí pracující na psychiatrickém oddělení všeobecné nemocnice. Výsledky: Bylo inventarizováno celkem 20 speciálních ošetřovatelských výkonů, z toho zaznamenáno 261 četností. Nejvyšší četnost měl výkon podávání léků per os. Hypotézy byly verifikovány. Průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče se liší. Nejdelší časová náročnost byla stanovena u pacientů se schizofrenií a nejkratší časová náročnost byla zjištěna u pacientů s depresí. Využití v praxi: Výsledky výzkumného šetření mohou být použity pro aktualizaci metodiky odpovídající aktuálním trendům.
|
|
|
Využití kvantifikace ošetřovatelské péče v psychiatrických nemocnicích
STUCHLÍKOVÁ, Jindřiška
Tématem bakalářské práce je využití kvantifikace ošetřovatelské péče v psychiatrických nemocnicích. Psychiatrie poskytuje léčbu nemocným s duševním onemocněním. Ve většině případů se pacient nemá se svými problémy na koho obrátit, proto vyhledá pomoc odborníka, v tomhle případě se jedná o psychologa, nebo psychiatra. Pokud není pacient z jakéhokoliv důvodu schopen na léčbu docházet ambulantně, lékař rozhodne o hospitalizaci nemocného. U těchto pacientů se poté provádí základní a speciální ošetřovatelská péče. Do základní ošetřovatelské péče řadíme podávání stravy, hygienu a jiné. Speciální ošetřovatelská péče zajišťuje diagnostické, terapeutické a monitorovací výkony. Práce má teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá oborem psychiatrie, formou a metodami péče, legislativním vymezením a dále vzděláním a kompetencemi sester. Výzkumné šetření vycházelo z metody kvantifikace ošetřovatelské péče od Pochylé a Pochylého z roku 2008 a bylo provedeno kvalitativně kvantitativní metodou. První část výzkumu se zabývala sbíráním dat a následným záznamem do záznamového archu. Dalším krokem bylo stanovit činnosti speciální ošetřovatelské péče. U výkonů byly následně stanoveny průměry a směrodatné odchylky, čímž jsme dostali průměrné časy všech výkonů. Cílem práce bylo stanovit průměrnou časovou náročnost u všech výkonů a dále stanovit časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Ošetřovatelská péče se u nemocných mění dle aktuálního zdravotního stavu. Mezi další specifika ošetřovatelské péče patří i sledování nemocných, kteří mohou ohrozit sebe, nebo své okolí. Nejčastěji prováděným výkonem v psychiatrické nemocnici v oblasti podávání léků je podávání léků per os. Pro práci jsme si zvolily 3 cíle. Prvním cílem bylo inventarizovat speciální ošetřovatelskou péči v psychiatrických nemocnicích. Dalším cílem je zjistit průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče v psychiatrické nemocnici. Posledním cílem bylo stanovit časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Na základě prvního cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jaký nejčastější výkon se provádí v psychiatrické nemocnici? Na základě druhého cíle byla stanovená výzkumná otázka: Jaké jsou průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče v psychiatrické nemocnici? Na základě třetího cíle byla zvolena hypotéza: Časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče se liší u vybraných skupin pacientů.
|
host ::
RSS.