|
|
Vývoj kurzu eura od jeho zavedení po současnost
Hlaváč, Ján ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Karlíček, Miroslav (oponent)
Práce ve své první části popisuje evropskou spolupráci a konvergenci v hospodářské a měnové oblasti. Druhá část je zaměřena na převážně deskriptivní hodnocení směnného kurzu eura s americkým dolarem. Vývoj kurzu je komentován na základě různých studií, odborných publikací a agenturních zpráv a pozoruje vliv očekávaného růstu ekonomik USA a Eurozóny a pohyby úrokových sazeb v těchto oblastech na vývoj směnného kurzu.
|
|
|
Vliv úrokových sazeb Evropské centrální banky na spotřebu v zemích Eurozóny
Glykner, Daniel ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Tato práce se nejprve věnuje základním definicím spotřební funkce. Přináší přehled hlavních teoretických přístupů ke spotřebě a také přehled a diskusi významných studií, které byly na téma spotřeby provedeny. Důraz je kladen především na práce věnující se vlivu úrokové míry na spotřebu. Dále obsahuje stručné shrnutí kontextu, týkajícího se současných a potenciálních členských zemí eurozóny, fungování ECB a provádění společné měnové politiky. Následuje diskuse hypotézy o možném asymetrickém dopadu úrokové sazby na spotřebu v jednotlivých zemích, její rozvedení a zdůvodnění na základě zadluženosti, bohatství, atd. Empiricky jsou testovány hypotézy na historických datech jednotlivých zemí: transmise mezi úrokovými sazbami centrálních bank (později ECB) a sazbami tržními, korelační analýza změn spotřeby a centrálních úrokových sazeb v jednotlivých zemích, korelace s jejich meziročními změnami. Dále odhadujeme spotřební funkce s použitím modelů časových řad a alternativním testováním různých proměnných v regresních rovnicích. Provádíme diskusi použitých metod a výsledků analýzy; vliv úrokové míry na spotřebu se zdá být malý a typ vztahu se napříč eurozónou příliš neliší. Nakonec nastiňujeme možné implikace získaných výsledků vzhledem k budoucímu fungování eurozóny a související aktivitě ECB.
|
|
|
Měnová politika a ECB
Strejc, Daniel ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Coniglio, Nicola (oponent)
Práce hodnotí měnovou politiku ECB použitím úrokových pravidel a srovnává vhodnost měnové politiky vzhledem k jednotlivým členům Eurozóny v průběhu poslední dekády. Zabývá se reakční funkcí centrální banky, která je vyjádřena produktem a inflací a je rozdělena na dvě hlavní části. Část teoretická uvádí měnovou politiku a hodnocení Eurozóny z hlediska teorie optimální měnové oblasti. Druhá empirická část obsahuje ekonometrický model reakční funkce ECB. Použitím OLS metod a srovnáním dvou modelů není možné jednoznačně určit, zda ECB reagovala více na změny v produktu či inflaci. Modely s vysokou statistickou významností lišící se použitými daty (HDP či průmyslová výroba) vykazují odlišné výsledky. Dále výsledky ukázaly, že úroková politika ECB vyhovuje největším ekonomikám Eurozóny.
|
|
| |
|
|
Analýza nominální a reálné konvergence se zaměřenímna ČR a SR
Andrejová, Margareta ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Korandová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce v první kapitole uvádí historický vývoj procesu formování Evropské unie a následně Evropského měnového systému, tedy eurozóny. Ve druhé kapitole analyzuje nominální a reálnou konvergenci České republiky a Slovenska ve vztahu k průměru EU 27 a původní EU 15. Následné kapitoly mapují nejprve cestu ČR do Evropské unie a současnou aktuální cestu do eurozóny a následně proces vstupu Slovenska do Evropské unie a eurozóny. Cílem této práce je porovnat integrační vývoj v ČR a SR.
|
|
|
Dopad přijetí Eura na trhy cennými papíry v ČR
Wartlik, Tomáš ; Brada, Jaroslav (vedoucí práce)
Přijetí jednotné měny má významný dopad na ekonomiku země, obzvláště na její finanční trh. Tato práce prochází jednotlivé části finančního trhu Eurozóny, posuzuje jejich dosavadní vývoj a porovnává je se situací v České republice. Také se pokouší odhadnout dopady, které přijetí eura českému finančnímu trhu přinese, a tam kde je to možné, využívá k tomu zkušenosti Slovinska, které přijalo euro v roce 2007 a jehož ekonomika je velmi podobná ekonomice České republiky. Práce zjišťuje, že Eurozóna doznala významný pokrok v integraci finančního trhu, zlepšení likvidity, snížení nákladů na emisi i v dalších aspektech. Přijetí eura ve Slovinsku bylo úspěšné a nebylo doprovázeno podstatnějšími problémy, až na poněkud vyšší inflaci. Očekávaný pokrok ve vývoji finančního trhu však bohužel není ještě pozorovatelný, ačkoli lze tento fakt přisoudit i mnoha jiným příčinám. Na svém konci práce dochází k závěru, že Česká republika má příležitost těžit z účasti na velkém integrovaném finančním trhu a dosáhnout tak významného pokroku, který by pro ni byl zapovězený, pokud by zůstala izolována.
|
|
|
Národná banka Slovenska a přijetí eura
Čermáková, Martina ; Kollár, Miroslav (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá měnovou politikou Národní banky Slovenska po vzniku samostatné Slovenské republiky, až po měnovou politiku zaměřenou na snahu o dosažení přijetí eura jako svého národního platidla v naplánovaném termínu, tedy od 1. ledna 2009. Práce dále řeší otázku praktického zavedení eura do hotovostního a bezhotovostního oběhu, spojenou s nutností zabezpečení ochrany spotřebitelů. Na závěr práce uvádím příklady zemí, které euro zavedly v nedávné době. Jedná se o Slovinko, které vstoupilo mezi země eurozóny od 1. ledna 2007 a o Kypr a Maltu, které tak učinily 1.ledna 2008. Na příkladu těchto zemí, které už mají úspěšné přijmutí eura za sebou se snažím ukázat, na jaké oblasti by se mělo Slovensko více zaměřit a naopak z čeho si vzít příklad pokud chce euro zavést stejně hladce jako tyto země.
|
|
|
Česká republika a EURO
Jahnová, Lucie ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Rybáček, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vstupu České republiky do eurozóny. Úvodní část stručně popisuje dějiny vývoje EMU. Dále jsou v práci rozebrány možné způsoby přechodu na euro, výhody a nevýhody všech scénářů a volba scénáře v ČR. Podrobně se diplomová práce též věnuje maastrichtským konvergenčním kritériím a to jak z hlediska plnění Českou republikou, tak z hlediska členských států eurozóny. Poslední, nejrozsáhlejší část, je věnována načasování přijetí eura v České republice. Jsou zde uvedeny hlavní přínosy a rizika vstupu do měnové unie. Podrobně je rozpracována problematika ztráty měnové a kurzové politiky, asymetrických šoků a mimokurzových možností stabilizace ekonomiky.
|
|
|
Finanční krize v ČR - jejich historie a riziko dalšího vývoje
Hazucha, Dušan ; Helísek, Mojmír (vedoucí práce) ; Laláková, Eva (oponent) ; Bakule, Václav (oponent) ; Pavlát, Vladislav (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením odlišností a podobností finančních (měnových, bankovních) krizí 20. let 20. století v ČSR a 90. let 20. století v ČR a na základě těchto dvou krizových období je cílem vysledovat typické příčiny finančních (měnových, bankovních) krizí v českých zemích ve 20. století, dále potom posoudit, s jakou pravděpodobností mohou tyto vysledované ?typické příčiny? nastat v ČR v souvislosti se vstupem ČR do kurzového režimu ERM II a později po splnění překlenovacího období i do eurozóny.
|
|
|
Nominální měnová konvergence
Čech, Zdeněk ; Brůžek, Antonín (vedoucí práce) ; Jakš, Jaroslav (oponent) ; Dědek, Oldřich (oponent) ; Frait, Jan (oponent)
Dizertační práce identifikuje a klasifikuje možná rizika měnové konvergence v procesu přistoupení k eurozóně u nových členských zemí Evropské unie, tj. včetně České republiky. Propojením výsledků komplexního rozboru institucionálního rámce Hospodářské a měnové unie a analýzy vývoje inflace a měnového kurzu u stávajících členů eurozóny v konvergenčním období identifikuje možné alternativy měnového přiblížení k euru. Závěry přispívají do diskuse o dilematech hospodářské politiky, které čekají nové členské země EU v dalších fázích integrace do evropských měnových struktur.
|
host ::
RSS.