| |
| |
|
Diversification of energy markets in Europe
Buriš, Alan ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá procesem diverzifikace energetického trhu Evropské Unie. V teoretický části se věnuje regulaci síťových odvětví na základe teorie přirozeného monopolu, která je konfrontována názory rozličných ekonomických škol. V další časti je analyzován proces harmonizace energetické politiky EU a další trendy v jej budoucím vývoji. V poslední části sa soustřeďuje na energetický trh SR a změny, které na něm proběhli za posledních 20 let.
|
|
Deregulace nájemného, její vliv na 2 konkétní bytová družstva a hospodářské doporučení ČR
Váňa, Jan ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Práce se zabývá aktuálním problémem deregulace nájemného, která v České republice právě probíhá. V teoretické části se dozvíme co to vlastně regulace je, z jakých důvodů v České republice byla spuštěna deregulace, problémy spojené s deregulací, nadále se práce zabývá otázkou maximálních a minimálních cen, obecným pohledem na regulaci skrze jednotlivé ekonomické školy. V praktické části se práce snaží zanalyzovat data 2 existujících družstev, přičemž jedno podléhá deregulaci a druhé nikoli. Nakonec se snaží dát hospodářské doporučení, analyzovat výhody, nevýhody a případné strasti deregulace. Analyzovat také dopad deregulace nejen na družstva ale i na obyčejné občany.
|
|
Deformace trhu s nájemním bydlením
Svítilová, Kateřina ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Slavíková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá problematikou nájemního bydlení v České republice, především oblastí státních intervencí do trhu s nájemními byty. Snaží se zmapovat současnou situaci, analyzovat dopady probíhající deregulace. V první části aplikuje ekonomickou teorii na problém regulace nájmů, tedy stanovení maximální ceny na trhu s nájemním bydlením. Dále je charakterizován trh s bydlením a analyzovány důsledky regulace nájemného. Poslední část je věnována podrobnému rozboru ekonomických a sociálních dopadů procesu deregulace nájmů.
|
|
Ekonomická transformace Egypta
Heralecký, Antonín ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Harmáček, Jaromír (oponent)
V první kapitole se práce věnuje zdrojům egyptské ekonomiky, charakterizuje přírodní přírodní, lidské a kapitálové zdroje. Ve druhé kapitole popisuje změny hospodářské politiky Egypta po roce 1952, od období arabského socialismu až k současné ekonomické transformaci. Třetí kapitola se zabývá privatizačním procesem. Čtvrtá kapitola se věnuje deregulaci ekonomiky, zejména pozemkové reformě, reformě bankovního sektoru a otázkám fiskální a monetární politiky. Pátá kapitola mapuje proces otevírání egyptské ekonomiky navenek, tedy liberalizaci zahraničního obchodu a investic. Šestá a poslední kapitola se věnuje strukturálním změnám v jednotlivých sektorech ekonomiky.
|
|
Trh s elektřinou v České republice (teorie a praxe)
Pavlátka, Pavel ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Brychta, Pavel (oponent)
Liberalizace a privatizace energetického odvětví je v poslední době jedním z nejvýznamnějších procesů v odvětví. I přes existenci plně otevřeného trhu s elektřinou však stále na trhu existují bariéry, které brání a omezují vstup konkurenci. Bariéry jsou tvořeny především administrativními omezeními vstupu do odvětví, nedostatkem přenosových kapacit a dlouhodobými kontrakty uzavřenými s výrobci. Postupný vývoj liberalizace ukázal, že princip přístupu třetích stran je jedním z klíčových a důležitých faktorů k efektivnímu procesu deregulace a liberalizace. Proces liberalizace rovněž podporuje vznik nových forem obchodování s elektrickou energií, včetně vzniku obchodování s finančními deriváty a kontinuálního obchodování s kontrakty fyzické dodávky. Nabízí se však otázky, zda je proces liberalizace energetického odvětví, ve srovnání s existencí monopolních struktur, přínosný. Najdou se jistě kritici, kteří tvrdí, že liberalizace energetiky vede k podpoře monopolních struktur a růstu cen elektrické energie. Tato práce tedy analyzuje současný stav a hledá výhody i nevýhody liberalizace energetiky v České republice. Současně dochází k závěru, že liberalizace není příčinou růstu cen elektrické energie v posledních letech a na proces liberalizace pohlíží pozitivně.
|
|
Cena vlastnického a nájemního bydlení
Suchánek, Jiří ; Toth, Petr (vedoucí práce) ; Čadil, Jan (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku cen vlastnického a nájemního bydlení v ČR. V teoretickém úvodu jsou popsány jednotlivé sektory bydlení včetně rozboru jejich výhod a nevýhod. Věnuje se transformaci trhu bydlení od počátku devadesátých let s důrazem na regulaci nájemného. Těžiště této práce je soustředěno na analýzu faktorů, ovlivňujících regionální diferenciaci cen vlastnického bydlení a vytvoření příslušného statistického modelu. Důraz je kladen na v současnosti probíhající deregulaci cena nájemního bydlení poskytnutí podkladů pro rozhodování o tom, zda je výhodnější vlastnická či nájemní forma bydlení.
|
|
Deregulace civilní letecké dopravy v euroatlantickém prostoru
Drdák, Jan ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Lipka, David (oponent)
Předmětem práce je proces deregulace civilní letecké dopravy v euroatlantickém prostoru. Práce zachycuje regulaci a deregulaci z pohledu zájmových skupin. Analyzuje faktory, které přispěly k posunu od striktní regulace k uvolňování omezení letecké dopravy. Zachyceny jsou nejvýraznější změny, ke kterým došlo po zahájení deregulace. Část práce je věnována i nejnovějšímu legislativnímu vývoji v euroatlantickém prostoru a přetrvávajícím bariérám úplné liberalizace.
|
|
Etický aspekt v éře globálního pohybu
Skala, Michal ; Laláková, Eva (vedoucí práce) ; Chlumský, Jiří (oponent)
Práce se zabývá fenoménem globalizace. Hledá odpověď na otázky: Kdo je beneficientem tohoto procesu a za jakých okolností? Kdo na něj doplácí a dotuje ho? Východiskem je zejména sociologicko-ekonomický kontext, který poukazuje na rozporuplnost tohoto procesu, během kterého nadnárodní koncerny získaly značný vliv, kterým ovlivňují světovou ekonomiku a nutí státy přizpůsobovat se jejich požadavkům. Pozornost věnuje dopadu symbiotického působení firem globálního významu a institucí jako Světová obchodní organizace, Mezinárodní měnový fond či Světová banka na své okolí v nejširším smyslu slova. Dále se zabývá nástroji, kterými lze chování globálních hráčů usměrňovat.
|