|
Měření rychlosti v dnové mezní vrstvě kanálu použitím rovinné laserové anemometrie
Vrubel, Jan ; Haluza,, Miloslav (oponent) ; Zubík, Pavel (vedoucí práce)
Téma této práce navazuje na zkoumání metody rychlostního pole, které je v dnešní době již relativně běžnou metodou pro stanovení průtokových veličin na vysoké úrovni. Práce se zabývá především rychlostí v mezní vrstvě u dna a její závislostí na různých faktorech. Mezní vrstva pro svůj malý rozsah tvoří pouze malou část z vyhodnocované oblasti, a proto vyjádření její rychlosti často spoléhá na extrapolační metody. Roste-li však požadavek na větší přesnost celkového měření stává se tato oblast také nezanedbatelnou. Práce shrnuje základní teorii rychlostního pole, ale především se zabývá teoriemi závislosti místní rychlosti na její poloze od dna a její deformaci v mezní vrstvě. Cílem práce je popsání teorií pro rychlostní pole a jejich porovnání se skutečným stavem měřeným na kanálu v laboratoři ÚVS-LVV. Základním podkladem skutečného stavu rychlostního pole v dnové mezní vrstvě je přesné měření metodou Laserové rovinné anemometrie. Výsledky měření budou sloužit ke konfrontaci běžně používaných teorií a jiných postupů pro stanovení rychlosti u dna. Výstupy práce nabízí na základě výsledků srovnání, potvrzení či upřesnění platnosti používaných vzorců. U některých je navrženo omezení jejich platnosti nebo jsou upřesněny koeficienty či alternativní způsob jejich určení.
|
|
Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů
Polický, Jiří ; Adámek, Martin (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou detekce težkých kovů s použitím senzorů vyrobených technologií tlustých vrstev. Je zde popsána výroba tlustovrstvého senzoru metodou sítotisku a elektrochemické analytické metody pro stanovování chemických prvků v elektrolytu. Bylo použito několik komerčních i vyrobených tlustovrstvých past na bázi uhlíku pro pracovní elektrody senzorů. Vlastnosti past byly ověřovány při detekci iontů kadmia v základním roztoku chloridu draselného metodou diferenčně pulzní voltametrie. Nejlepších výsledků bylo dosaženo elektrodou s obsahem uhlíkových nanotrubic označenou NM22 při oxidaci kadmia. S tímto materiálem pracovní elektrody bylo dosaženo detekčního limitu 20×10-6 mol l-1.
|
|
Zhotovení druhé vodivé vrstvy na jednovrstvé DPS
Hladík, Jaroslav ; Stejskal, Petr (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problémy zhotovení druhé vodivé vrstvy na jednovrstvé desce plošných spojů, vlastnostmi základních materiálů pro výrobu desek plošných spojů a jejich materiálovými kombinacemi. Základním zaměřením práce je doporučení materiálových kombinací při výrobě desek plošných spojů. Součástí práce jsou technologické zkoušky dle doporučených norem a jejich vyhodnocení.
|
| |
|
Electron cryo-microscopy techniques in biological research and nanotechnologies
Mistríková, Veronika ; Bednár, Jan (vedoucí práce) ; Nebesářová, Jana (oponent) ; Benada, Oldřich (oponent)
Příprava biologických vzorků pro transmisní elektronovou mikroskopii není triviální úkol. Vzorky musí odolat vakuu přítomném v mikroskopu, a proto je často nutné uplatnit nefyziologické postupy při jejich zpracování. Tyto postupy obvykle zahrnují fixaci na bázi aldehydů, nahrazení vody alkoholem (t.j. dehydrataci/substituci), a zalití do pryskyřice, která vytváří podporu pro následnou přípravu tenkých řezů, které pak mohou být vloženy do mikroskopu. V posledním desetiletí získala dominantní postavení v oblasti výzkumu buněčné biologie metoda kryo-fixace (vitrifikace) za pomoci ultrarychlého vysokotlakého zmrazování a následná kryo-substituce a zalití vzorků do pryskyřice při nízkých teplotách. Tímto způsobem byli úspěšně vitrifikovány různé biologické vzorky s tloušťkou až několik stovek mikrometrů do stavu, který byl srovnatelný s jejich in vivo strukturou. Kryo-fixace izolovaných biologických objektů (s omezenou tloušťkou do několika mikrometrů) je možná i v tenké vrstvě vitrifikované vody za pomoci imerzní kryo-fixace při normálním tlaku. V kombinaci s kryo-elektronovou mikroskopií se tato metoda stala nejefektivnejším a základním principem pro tvorbu elektron kryo-mikroskopických obrázků plně hydratovaných vzorků s velmi vysokým rozlišením na úrovni několika desetin nanometrů. Obě tyto metody...
|
| |
| |
|
Sémantické diateze v češtině a dalších slovanských jazycích
Skwarska, Karolína
V článku jsou zkoumány různé typy tak zvaných sémantických diatezí v češtině, ruštině a polštině. Diateze je chápána jako vztah dvou konstrukcí se stejným situačním obsahem a týmž slovesným lexémem, které jsou různě syntakticky strukturovány. Zdůrazněn je srovnávací aspekt - rozdíly jsou sledovány na povrchové a hloubkově úrovni. Analyzovány jsou určité sémantické skupiny sloves a jejich schopnost být základním členem příslušné diateze. Komplikované vztahy jsou demonstrovány na lexémech léčit, prořezat a jejich polských a ruských protějšcích.
|
|
Gramatický náčrt romského dialektu maďarské obce Versend
Bodnárová, Zuzana ; Beníšek, Michael (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Jádrem diplomové práce je gramatický náčrt zanikající a izolované jihocentrální romské variety jihomaďarské obce Versend, která je přechodným dialektem mezi vendskou a ne-vendskou - tzv. rumungro - podskupinou jihocentrální romštiny. Práce je rozdělena na čtyři části. První část se zabývá fonologií a morfofonologií a zahrnuje popis inventáře fonémů, adaptace a kvantity vokálů a různých hláskových změn. Druhá část je věnována morfologii a zahrnuje popis flexe a derivace substantiv, adjektiv a sloves. Třetí část se zabývá základními a komplexními syntaktickými konstrukcemi a základním slovosledem. Čtvrtou, poslední část tvoří stručná analýza slovní zásoby veršendské romštiny; je zaměřena na diachronní vrstvy lexikálních přejímek - hlavně z jihoslovanských jazyků - a na lexikální analýzu vybraných sémantických oblastí. Součástí práce je také krátký popis současné sociolingvistické situace veršendské romštiny a slovník veršendské romštiny v překladu do maďarštiny a češtiny. Jazyková data vycházejí jak z nahrávek spontánních narativů, tak z elicitace za použití standardních dialektologických dotazníků.
|
|
Forma a funkce u substantiv v češtině: vztah pádu a syntaktické funkce. Na materiálu korpusu současné psané češtiny (SYN2005)
Jelínek, Tomáš ; Petkevič, Vladimír (vedoucí práce) ; Lopatková, Markéta (oponent) ; Uličný, Oldřich (oponent)
Pád je v češtině základním prostředkem morfologické roviny, jímž substantiva vyjadřují svou funkci ve větě. Cílem této práce je popsat z frekvenčního hlediska vztah mezi formou a funkcí substantiv, přesněji řečeno, jak často se prosté a předložkové pády substantiv používají k realizaci syntaktických funkcí ve větě. Práce je založena na rozsáhlém korpusu synchronní psané češtiny SYN2005. Abychom získali údaje o frekvencích syntaktických funkcí substantiv ve vztahu k jejich pádům, opatřili jsme korpus SYN2005 závislostním syntaktickým značkováním, jehož formát jsme převzali z analytické roviny Pražského závislostního korpusu. Syntaktickou anotaci jsme uskutečnili pomocí stochastického MST parseru. Spolehlivost syntaktické anotace však nebyla dostatečně vysoká, vytvořili jsme proto automatický opravný modul, který vyhledává chyby syntaktické anotace ve výstupu stochastického parseru a na základě lingvistických pravidel tyto chyby opravuje. Implementovali jsme 26 různých pravidel, počet chyb anotace se však podařilo snížit jen o 6-8 %. Opravný modul je však možné dále rozvíjet. Lze jím korigovat výstup kteréhokoli závislostního parseru natrénovaného na datech Pražského závislostního korpusu. Syntakticky anotovaný korpus SYN2005 jsme využili jako základ výzkumu frekvence syntaktických funkcí substantiv...
|
host ::
