|
| |
|
|
Pravopisné reformy norštiny s důrazem na reformu bokmål v roce 2005
Vedralová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
V diplomové práci se autorka zaobírá problematikou jazykových reforem norštiny, konkrétně formy bokmål, ve 20. století a současnou jazykovou situací. Důraz je kladen na reformu z roku 2005, která je důkladně popsána. Na základě tohoto popisu autorka polemizuje s účinky reformy a předkládá možnosti dalšího vývoje norského pravopisu jak vzhledem k uživatelům jazyka, tak i studentům norštiny jako cizího jazyka. Výsledkem práce je tedy zmapování jazykové situace v Norsku po reformě z roku 2005.
|
|
|
Světový jazyk francouzština a jeho současný význam v Evropské unii
Růžičková, Kateřina ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Diplomová práce představuje pozici francouzského jazyka na mezinárodní scéně, jeho úlohu ve formování národního cítění Francouzů a vývoj v rámci institucí Evropské unie. Práce se zabývá důvody, které francouzský jazyk vynesly na úroveň mezinárodního jazyka a jazyka diplomacie a které později vedly k oslabení jeho vlivu ve světě. Dále je analyzována jazyková politika Francie, která společně s institucemi podporujícími frankofonii dbá o ochranu a zachování francouzštiny v evropském i celosvětovém měřítku. V neposlední řadě je nastíněn význam francouzského jazyka v procesu evropské integrace a jeho současná úloha v jednotlivých institucích Evropské unie.
|
|
|
Jazyková politika v Norsku ve 20. a na začátku 21. století
Doušová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o přístupu k řešení jazykové otázky, která se v Norsku objevila po roce 1814, kdy skončila dánská nadvláda, během níž dánština nahradila v písemném styku norštinu. Bylo nutné stanovit, jakou podobu by měl mít psaný norský jazyk: zda by to měl být riksmål - tj. ponorštěná dánština (později známý jako bokmål), nebo landsmål - tj. nový jazyk, vycházející z norských dialektů (později přejmenovaný na nynorsk). Práce nejprve popisuje, jak vznikl jazykový spor mezi zastánci nynorsk a bokmål v 19. století a jak byl vázán na tehdejší politickou situaci a naopak. Poté je analyzováno, jak byla ve 20. století rozvíjena a přijímána oficiální jazyková politika, kterou po několik desítek let určovala sociálnědemokratická strana. Do ní spadají pravopisné reformy z let 1907, 1917, 1938, 1959, 1981, 2005 a 2012, zákony o užívání jazyka, politika sbližování nynorsk a bokmål s cílem vytvořit společný jazyk samnorsk a vytvoření jazykového orgánu Språkrådet (Jazykové rady). Nakonec práce zkoumá, jak vypadá jazyková situace v Norsku v souvislosti se vztahem bokmål-nynorsk v prvním desetiletí 21. století.
|
|
|
Management bilingvismu v situaci jazykového posunu: Diskurzy, problémy a krajina Běloruska
Sloboda, Marián ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Práce se věnuje managementu bilingvismu v situaci jazykového posunu, tj. tomu, jak se jednotlivci a organizace chovají vůči dvojjazyčnosti, jak s ní zacházejí, a to v situaci, kdy společnost přechází od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. Práce se konkrétně zaměřuje na vybrané, dosud méně zkoumané aspekty současné jazykové situace v Bělorusku. Analyzované aspekty zahrnují: 1) geosémiotiku a management jazykového posunu na nápisech ve veřejném prostoru, 2) management jazykových problémů se zaměřením na školství a 3) snahy o obrácený jazykový posun k běloruštině. Pozornost se přitom věnuje korespondencím mezi jazykovým managementem občanů a státních nebo jiných veřejných organizací. Cílem práce je přispět jak k lepšímu poznání jazykové situace v Bělorusku, tak k rozpracování některých sociolingvistických konceptů, jako je zejména jazykový posun a jazykový problém. Práce aplikuje teorii jazykového managementu jako obecný model jazykového posunu a jako instrument k diagnostikaci jazykových problémů. Při aplikaci teorie v uvedených kontextech se ukázalo jako užitečné rozšířit ji o koncept diskurzu a kolektivního jednání, které pomůžou konceptualizovat propojení mezi jednoduchým a organizovaným jazykovým managementem, respektive mezi mikrosociální a makrosociální rovinou. Klíčová slova bilingvismus,...
|
|
|
Proměny francouzské jazykové politiky ve vztahu k regionálním jazykům
Miškovská, Veronika ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Tato práce se věnuje problematice jazykové politiky Francie ve vztahu k regionálním jazykům. Přestože je pozice francouzštiny jako jediného oficiálního jazyka francouzské republiky neotřesitelná, představuje otázka regionálních jazyků a jejich podpory aktuální téma francouzské politiky. Pozornost je soustředěna především na vývoj jazykové politiky v tomto směru od raných počátků francouzské jazykové politiky až do současnosti a faktorům, které k takovému vývoji vedly. Součástí této politiky je i postoj vůči Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, kterou Francie podepsala v roce 1999, ale dosud ji neratifikovala. Přestože jsou závazky plynoucí z této smlouvy pro signatářské státy velice volné, představuje ratifikace tohoto dokumentu pro Francii téma dotýkající se samotných základů republiky. Francie tedy nemůže/nechce Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků ratifikovat. Práce se soustředí na analýzu hlavních důvodů, proč dosud k ratifikaci dokumentu zásadního především svým symbolickým významem dosud nedošlo. Tyto důvody vyplývají z povahy francouzského ústavního práva, stejně jako z důvodů čistě ideologických a politických.
|
|
|
Chinese characters and language purification movement in Korea
Repková, Gabriela ; Horák, Tomáš (vedoucí práce) ; Ferklová, Blanka (oponent)
Čínske znaky, ktoré boli používané v klasickej čínštine (hanmun) majú dlhú históriu používania v Kórei. Po vynájdení vlastnej kórejskej abecedy - hangŭlu sa začali objavovať prvé pokusy o používaní hangŭlu popri hanmune. Počas storočí pokusy nabrali na sile a v 19. storočí sa začali objavovať myšlienky o výhradnom používania znakov. Zákaz používania znakov bol prijatý v polovici 20. storočia v oboch častiach Kórei. Sever znaky prestal používať úplne, ale výučba znakov na školách stále pretrváva. Na juhu bolo neskôr prijaté, že na prechodnú dobu sa znaky budú používať popri hangŭlu. Myšlienka, že kórejský jazyk potrebuje byť očistený od rôznych cudzích elementov sa naplno prejavila po skončení japonskej koloniálnej správe v roku 1945. Rôzne lingvistické a vládne spoločnosti sa zaoberali tou to otázkou. Na severe sa purifikácia zintenzívnila hlavne v 60. rokoch 20 storočia, na juhu v 70.rokoch. Charakter jazykovej purifikácie na severe sa však líšil od charakteru jazykovej purifikácie na juhu a toto viedlo k prehĺbeniu rozdielov v slovnej zásobe oboch štátov. Kľúčové slová: čínske znaky, hanmun, purifikácia, jazyková politika, purifikačné hnutie
|
|
|
Jazyková otázka v kontextu vzniku a rozvoje nezávislé Ukrajiny v letech 1989-2001
Pelíšková, Eva ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje prvních deset let nezávislé Ukrajiny z hlediska jazykové politiky a státoprávního uspořádání. Jednou ze základních hypotéz práce je tvrzení, že politická nezávislost měla v následujících letech určitý dopad na národnostní a jazykovou situaci. Předmětem zkoumání jsou právě tyto dopady. První část práce se zabývá demografickou, národnostní a politickou situací v roce 1989, tedy na počátku sledovaného období. Následuje výčet a analýza nejdůležitějších zákonů a dalších oficiálních dokumentů, které měly ovlivnit následující vývoj v oblasti jazykového uspořádání. Třetí část se podrobně věnuje samotnému vývoji v jednotlivých oblastech, jako je školství, média, bilingvismus, administrativně- teritoriální uspořádání a demografické změny. Závěr je odpovědí na otázku, jakým způsobem se liší rovina oficiálních dokumentů od reality na jedné straně, a k jakým změnám došlo na poli jazykového a teritoriálního uspořádání Ukrajiny za prvních deset let nezávislosti státu na straně druhé.
|
|
|
Španělština v. katalánština a jiné minoritní jazyky užívané ve Španělsku a jejich postavení v EU: právní režim a jazyková praxe.
MARHOUNOVÁ, Marie
Tématem bakalářské práce jsou jazyky užívané ve Španělsku, jejich postavení na úrovni státu a Evropské unie. Cílem práce je zjistit, jaké jsou znalosti a užití těchto jazyků mezi obyvateli autonomních společenství a do jaké míry jsou dodržovány právní předpisy upravující postavení jazyků ve státě. Dalším cílem je popsat, jakou pozici jazyky ve Španělsku získali v Evropské unii. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola je úvodní a obsahuje základní informace o Španělsku a charakteristiky jednotlivých jazyků. Druhá kapitola se zabývá rozborem právních předpisů upravujících jazykovou politiku v jednotlivých autonomních společenství. Třetí kapitola zkoumá znalosti a užití jazyků. Na základě těchto výsledků se pak snaží dokázat, jak jazykové zákony působí na rozšíření jazyků a do jaké míry jsou dodržovány. Čtvrtá kapitola popisuje proces, jakým způsobem byly jazyky, kterými se ve Španělsku mluví, postupně prosazovány na úrovni Evropské unie a čeho Španělsko do dnešní doby dosáhlo.
|
|
|
French Language in the European Institutions
SMEJKALOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce Postavení a role francouzštiny v institucích Evropské unie psaná ve francouzštině je rozdělena do 5 kapitol. Teoretické části je věnována první kapitola, která popisuje historický vývoj jazykové politiky EU a fungování francouzštiny od roku 1958 podle právního ujednání. Jádro práce tvoří charakteristika fungování jazykového systému v institicích. Zvláštní důraz je kladen na analýzu snah o posílení francouzšiny v EU, jak ze strany institucí, tak i Francie a dalších organizací. Součástí práce je resumé v češtině a dvojjazyčný glosář.
|
host ::
RSS.