|
|
Konstrukce genderových rolí v českých televizních publicistických pořadech roku 2012
Hrabáková, Alexandra ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Má diplomová práce se zabývá konstrukcí genderových rolí v českých televizních publicistických pořadech roku 2012. Z hlediska struktury jsou nejprve popsána teoretická východiska, která osvětlují podstatu femininních a maskulinních rolí, jež jsou, vedle jiných nástrojů, formovány právě prostřednictvím médií. V daném rámci jsou představeny zahraniční i domácí studie, které se tomuto tématu věnují a předznamenávají tak způsob, jakým je na problematiku nahlíženo. Tím jsou odvozeny další kapitoly, zaměřující se na nejčastější způsoby vyobrazování žen a mužů či principy fungování médií. Závěrečné kapitoly tohoto úseku jsou pak věnovány příjemcům televizních obsahů a jejich každodenním způsobům konzumace pořadů nebo účinkům, které na ně dané programy mohou mít. Následná část je metodologického charakteru a seznamuje s cílem práce, jímž je objasnit, které role, a prostřednictvím jakých prvků, jsou skrze vybrané pořady Sama doma, Top Star Magazín, menZONE a Těžká dřina, konstruovány. Jako metoda výzkumu tak byla zvolena sémiotická analýza, obohacená o popis narativu, který přispěl k lepšímu porozumění mýtu, jenž se za jednotlivými obsahy i rolemi skrývá. V rámci analytického úseku byla využita také kvantitativní obsahová analýza v podobě prototypické sondy, která naznačila, jakým směrem se může ubírat...
|
|
|
Pojetí role spolužáka a spolužačky z pohledu adolescentních dívek a chlapců
Čechová, Helena ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
česky Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak pojímají roli spolužáka a spolužačky dívky a chlapci v období adolescence. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část představuje téma z pohledu vývojové psychologie, sociální psychologie a genderových studií. V první polovině teoretické části se zabývám sociálními aspekty role spolužačky a spolužáka, pojímám ji v rámci třídní a vrstevnické skupiny. Prostor věnuji také navazování přátelství mezi dívkami a chlapci. Druhou polovinu teoretické části věnuji období adolescence jakožto specifické vývojové etapě. Zaměřuji se na biologické, psychické a sociální změny, které období dospívání provázejí. Celou teorií prostupuje hledisko genderové problematiky, přičemž se zaměřuji na porovnání dospívání dívek a chlapců. Teoretickou část završuji představením procesu vytváření genderových rolí a významu femininity a maskulinity. Empirická část zahrnuje výzkum pojetí role spolužáka a spolužačky v 9. třídě. Představím průměrné představy žáků a žákyň o ideální spolužačce a spolužákovi. Zaměřím se na genderový aspekt těchto rolí. Při interpretaci dat z obsahové analýzy také poukáži na odlišnost pojetí role spolužáka a spolužačky z hlediska genderové příslušnosti samotných žáků a žákyň. Zaměřím se na to, zda zaujímají chlapci a dívky...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Předškolní dítě a jeho zvládání životních rolí
SCHÖNBEKOVÁ, Iva
Ve své bakalářské práci se zaměřuji především na životní role předškolních dětí a naplňování jejich životních potřeb. Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části si klade za cíl nabídnout konkrétnější podobu dětských rolí v současné moderní společnosti, zabývá se problematikou rodiny a dalších socializačních činitelů, které mají význam při utváření dětské osobnosti. Získané teoretické poznatky jsou pak využity v části praktické, která se zejména za pomoci dlouhodobého pozorování a řízeného rozhovoru snaží popsat, jak se promítá naplňování/nenaplňování životních potřeb dětí do jejich chování.
|
|
|
Sociální role ženy v 21. století z pohledu mužů
PROKŮPKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce pojednává v teoretické části o proměňující se sociální roli ženy v průběhu lidského vývoje a o dějinách feministického hnutí. Všímá si rozdílů mezi muži a ženami ze třech pohledů: biologického, psychologického, sociologického a na jejich základě odhaluje vlastnosti, které jedinci při výběru životního partnera upřednostňují. Také se zaměřuje na situaci na trhu práce z hlediska genderu. V praktické části na základě rozhovorů s 10 muži a 10 ženami mapuji, jak vidí roli žen ve společnosti muži a rovněž i jak vidí svou roli samy ženy. Nejprve zjišťuji, jak fungovala domácnost, ve které respondenti vyrůstali z hlediska rozdělení každodenních úkolů, jak chtějí, aby fungovala (popř. jak již funguje) jejich domácnost a výsledky porovnávám. Poté se zaměřuji na to, jaké ženám a mužům dotazovaní připisují vlastnosti a dovednosti, jaké je podle jejich názoru postavení žen na trhu práce nebo proč neustále narůstá počet rozvodů a prodlužuje se věk pro založení rodiny. Práce tedy postihuje nejen pohled mužů na společenské poslání žen, ale také pohled žen na sebe samé ve světle očekávání, které muži (a celá společnost) vůči ženám mají.
|
|
|
Klima školních tříd prvních ročníků středních škol v závislosti na adaptačním kurzu
PYTLÍKOVÁ, Anna
Práce se zabývá srovnáním tříd, jež se zúčastnily adaptačního kurzu a těmi, které adaptační kurz neabsolvovaly. Teoretická část charakterizuje školní třídu jako malou sociální skupinu, kde poukazuje na její strukturu. Dále pojednává o skupinové dynamice a současně objasňuje vývojové fáze malé sociální skupiny. Teoretická část práce se také zaměřuje na třídní klima, atmosféru a prostředí. Popisuje se zde adaptační kurz a zároveň se definují jeho cíle. Praktická část práce obsahuje popis a analýzu dotazníků, jež byly zadány třídám prvních ročníků čtyřletých gymnázií v prvních dnech školního roku 2011/2012 a na začátku měsíce listopadu téhož roku. Současně se tato část na základě analýzy dotazníků zabývá zjišťováním rozdílů mezi těmito třídami. Poukazuje se zde na to, že rozdíly mezi těmito třídami jsou nepatrné, ovšem přesto mají adaptační kurzy pro celou třídu přínos.
|
|
|
Konflikt rolí matky a studentky u studentek ZSF JU
KYSELÁKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce je zaměřena na ženy, které zastávají sociální roli matky a zároveň studentky. Obsah práce tvoří čtyři základní okruhy a to: sociální role, konflikt, rodina a vzdělávání. Cílem práce je zmapovat subjektivní vnímání konfliktu role matky a role studentky u studentek Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro výzkum jsem si zvolila cílový soubor, který tvoří 10 studentek 3. ročníku Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v kombinované formě studia, které jsou zároveň matkami. Zaměřila jsem na intrapsychické prožívání žen ve stanoveném problému konfliktu a psychosociální a psychosomatické důsledky, které může konflikt způsobit. V bakalářské práci jsem stanovila tři výzkumné otázky, na které hledám odpovědi pomocí kvalitativního výzkumu. Použitou metodou v kvalitativním výzkumu je dotazování a technikou je polostrukturovaný rozhovor. Při rozhovoru byly vyžadované informace získávány v přímé interakci s respondentkou tváří v tvář. Na kladené otázky jsem měla zpětnou verbální i neverbální reakci. Výsledky výzkumných otázek: První výzkumná otázka zní: ?Je studium dobrovolným rozhodnutím matky nebo se jedná o nutnost spojenou se zaměstnáním?? Výsledkem je, že 7 respondentek z 10 odpovědělo, že se jedná o dobrovolné rozhodnutí, které je nejčastěji spojené s profesionálním rozvojem a potřebou seberealizace. U 1 respondentky se jedná o nutnost spojenou se zaměstnáním, tedy je zde přítomna motivace udržení si zaměstnání a pracovního postu. U 1 respondentky se jedná o dobrovolné rozhodnutí propojené také s nutností spojenou se zaměstnáním. Druhá výzkumná otázka zní: ? Jaká konkrétní omezení vnímají respondentky jako důsledek souběžně vykonávaných rolí matky a studentky?? Výsledkem je, že pro 8 respondentek z 10 je jednoznačným omezením nedostatek času, který nemohou věnovat rodině kvůli studiu, a to jim způsobuje stres. Jsou nuceny přesouvat své povinnosti na jiné pečující osoby. 1 respondentka cítí omezení v nemožnosti dělat vše na 100 %. 1 respondentka uvádí, že nepociťuje žádné omezení. Třetí výzkumná otázka zní: ?Jak se subjektivně konflikt role matky a studentky projevuje z psychosociálního a psychosomatického hlediska?? Výsledkem je, že u všech 10 respondentek se vyskytují psychosociální problémy. 9 respondentek z 10 uvádí psychosomatické potíže. Tyto výsledky informují o možných psychosociálních a psychosomatických důsledcích způsobené konfliktem mezi rolí matky a studentky. Může tak být zlepšen individuální přístup k těmto ženám. Ve své bakalářské práci jsem popsala sociální problém a na základě získaných výsledků jako výslednou hypotézu vyvozuji, že role matky a studentky způsobuje ženám intrapsychický konflikt.
|
|
|
Role muže při plánování rodičovství
CÁPOVÁ, Adéla
Aktivní účast muže již při plánování rodičovství se ukazuje jako vhodný prostředek pro posílení partnerských i rodičovských vztahů. Tato práce se zaměřuje na monitorování postojů mužů k otázkám plánování rodičovství. V teoretické části práce uvádí do problematiky plánování rodičovství, mužské identity a z ní vyplývajících rolí, se zaměřením na rodičovskou roli muže. Pro získávání výzkumných dat byly zvoleny kvalitativní výzkumné metody. Metodou analýzy zakotvené teorie byly zpracovány polostrukturované rozhovory s dvaceti muži ve věku rané dospělosti. Obsah rozhovorů vychází z vymezení pojmu plánované rodičovství, na jehož základě bylo stanoveno šest tématických kategorií. Kategorie byly rozčleněny na asociace k pojmu plánované rodičovství, představy o rodině, postoje k významu dětí v životě, k roli muže při výchově dítěte, k rodičovské dovolené, ke kontracepci a k řešení poruch plodnosti. Výsledkem zvolené analytické metody je stanovení významných sociálních vlivů působících na postoje mužů k otázkám plánování rodičovství. Diskuse výsledků s názory odborníků přináší pojmenování rolí, které má muž při plánování rodičovství. Konečná podoba nastavených podmínek pro zahájení reprodukce by měla být výsledkem partnerského vyjednávání. I přes ochotu přijmout změny ve výkonu rodičovských rolí, vyjednávání stále směřuje k rozdělení rolí podle společenských zvyklostí, kdy žena zastává roli pečovatelky a muž roli živitele. Kroky pro podporu odpovědnosti již při plánování rodičovství by se měly zaměřit na genderově senzitivní výchovu u mužů i žen a vést je tak ke genderově rovnocennému vyjednávání o rodičovství. Zjištěné poznatky vytváří novou teorii, která vybízí zainteresované výzkumníky k prověřování její platnosti navazujícími výzkumy.
|
host ::
RSS.