|
|
Specifika arteterapeutické praxe asistenta pedagoga
SUKOVÁ, Jana
Bakalářská práce "Specifika arteterapeutické praxe asistenta pedagoga". Práce se zamýšlí nad problematikou integrace dětí se specifickými vzdělávacími potřebami ADHD a ADD. Z pozice asistenta pedagoga uvažuje o možném využití arteterapie ve školním prostředí. Praktická část je zaměřena na arteterapeutickou práci s dětmi ve školním prostředí. Obsahuje kazuistiky, analýzu výtvarných produktů, zobecnění zkušeností a závěrečné vyhodnocení.
|
|
|
Spolupráce asistentů pedagogů s učiteli na základních školách
MALČÁKOVÁ, Eva
Autorka se v bakalářské práci zabývá problematikou a některými základními poznatky souvisejícími s profesí asistenta pedagoga a jeho spoluprací s učitelem na základních školách. V teoretické části jsou předneseny některé definice, pojmy a zákony, které se touto problematikou zabývají. Dále je zde snaha charakterizovat jednotlivé druhy asistentů, větší pozornost je věnována asistentovi pedagoga pro zdravotně postižené nebo znevýhodněné děti. Poslední část práce je stěžejní a zaměřuje se na spolupráci asistentů a učitelů. V jejích jednotlivých podkapitolách jsou nastíněny kompetence asistenta i učitele, jejich srovnání a návrhy na možnou spolupráci. Empirická část práce je zpracována pomocí dotazníků a rozhovorů s asistenty a učiteli. Rozhovory jsou zaměřeny zejména na zmapování konkrétních činností asistenta pedagoga a možnosti spolupráce s učitelem.
|
|
|
Integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu
KOLÍNKOVÁ, Michaela
Téma bakalářská práce se týká integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu. V teoretické části své práce se zabývám terminologií integrace a vymezením pojmu tělesné postižení, popisuji vývoj školské integrace v České republice a zaměřuji se zejména na podporu integrace z hlediska legislativy a ekonomického zajištění. Zabývám se také rolí speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden v procesu integrace Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jak jsou podmínky integrace naplněny z pohledu ředitelů škol, učitelů, asistentů pedagogů a v neposlední řadě i samotných rodičů. Pro naplnění hlavního cíle jsem si stanovila tři dílčí cíle. Za prvé zjistit finanční podmínky integrace, za druhé zjistit, jaká je informovanost pedagogů a za třetí, jaká je činnost speciálně pedagogických center, popřípadě pedagogicko-psychologických poraden v této oblasti jejich odborné práce. Ke svému výzkumu jsem použila dotazníkové šetření, při kterém jsem se snažila zjistit názory, postoje a zkušenosti pedagogů i rodičů integrovaných žáků. Pro šetření na poradenských školských zařízeních jsem použila techniku polořízeného rozhovoru. Mým provedeným šetřením se mi podařilo zjistit, že oslovení respondenti vyjádřili ve většině případů kladný postoj k integraci. Ředitelé škol jako hlavní problém vidí nedostatečné finanční zabezpečení integrace. Učitelé se potýkají zejména s dílčími problémy přímo v době výuky. Přístup všech asistentů pedagogů k integraci je pozitivní, avšak není jasně vymezena jejich náplň práce. Z pohledu rodičů jsou podmínky pro integraci dobré a vidí v ní jednoznačný přínos pro své děti. Integrace je v České republice legislativně podporována, ale v běžném životě škol naráží na finanční a praktické potíže. Vzhledem k tomu, že v Chomutovském okrese je pouze speciálně pedagogické centrum zaměřené na vady sluchu, domnívám se, že by velmi pomohlo zřízení poradenského školského zařízení zaměřující se na všechny typy postižení.
|
|
|
Význam a možnosti pedagogické asistence při školní integraci dětí se zdravotním postižením.
ŠVEHLOVÁ, Petra
Diplomová práce se týká významu a možností asistenta pedagoga při školní integraci dětí se zdravotním postižením. Výzkum probíhal v okrese Český Krumlov. Zde je v současné době 20 základních škol (ZŠ) a 26 mateřských škol (MŠ). Z toho v osmi ZŠ a dvou MŠ jsou integrováni žáci se zdravotním postižením. Mé dvě hypotézy se zakládaly na tom, že právě asistenti pedagoga jsou ti, kteří jsou, podle mého názoru, nepostradatelnou součástí kolektivu pedagogických pracovníků zajišťujících úspěšnou a přínosnou integraci dítěte s postižením do běžného typu škol a školských zařízení a že ovlivňují proces integrace (hypotéza 1). Navíc se domnívám, že jsou zaměňovány dvě odlišné profesní skupiny, jakými jsou asistent pedagoga a osobní asistent, a odborníkům ani laické veřejnosti není vždy zcela jasný rozdíl mezi posláním těchto dvou asistentů (hypotéza 2). K získání informací k stanovené problematice byla využita metoda dotazování, forma dotazníku. Dotazník byl určený ředitelům a učitelům ZŠ a MŠ, ve kterých je integrován žák se zdravotním postižením, a dále rodičům dětí se zdravotním postižením, které jsou integrovány v běžné škole. Zpracovaná data byla znázorněna v grafech a tabulkách. Obě stanovené hypotézy byly potvrzeny. Ukázalo se, že dotazovaní vidí v asistentovi pedagoga nepostradatelný prvek, bez něhož by školní integrace nebyla úspěšná. Někteří to dokládají i minulými zkušenostmi, kdy při integraci nebyl k dispozici. Hypotéza, která přepokládala zaměňování kompetencí asistenta pedagoga a osobního asistenta byla taktéž jednoznačně potvrzena. Z výzkumu vyplynula zajímavá myšlenka na sjednocení obou asistencí do jedné, pod jeden rezort, kterou navrhovali sami někteří respondenti. Diplomovou prací bych chtěla přispět k řešení nejasností v kompetencích asistenta pedagoga a osobního asistenta a k podpoře významu asistenta pedagoga při školní integraci dětí se zdravotním postižením.
|
|
|
Role asistenta při integraci handicapovaného žáka
KRÁTKÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá problematikou integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných základních škol, s využitím podpůrných asistenčních služeb. Teoretická část je zaměřena na vymezení odborné terminologie, vysvětlení pojmů a forem pedagogické integrace. Podrobněji se zaměřuji na zákony a vyhlášky, jež se celou touto problematikou zabývají. Práce se dále orientuje na vysvětlení rozdílnosti mezi asistentem pedagoga a osobním asistentem, na jejich kompetence, zajištění, pracovní náplň, kvalifikaci a legislativu s tím související. Praktická část zahrnuje výzkumné šetření, jehož cílem bylo zjistit, zda jsou pedagogičtí asistenti reálně připraveni a kvalifikováni ke své práci.
|
|
|
Integrace dětí se zdravotním postižením do školských zařízení pro zájmová vzdělávání
SUCHÁ, Kateřina
Téma jsem si vybrala, protože si uvědomuji, že všichni lidé včetně dětí na základě svých potřeb tráví různým způsobem svůj volný čas. Jedinci se zdravotním postižením jsou postaveni před různé bariéry, které jim trávení volného času komplikují. V případě dětí se organizované volnočasové aktivity odehrávají nejčastěji v rámci zájmového vzdělávání ve školských zařízeních. Aktivity ve volném čase plní funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, zdravotní, sociální a preventivní. Základními cíli práce je proto zjistit, jaké faktory ovlivňují integraci dětí se zdravotním postižením do školských zařízení pro zájmové vzdělávání, zjistit, jaké překážky brání dětem se zdravotním postižením v integraci do školských zařízení pro zájmové vzdělávání a v neposlední řadě zjistit zájem dětí se zdravotním postižením a jejich zákonných zástupců o integraci do školských zařízení pro zájmové vzdělávání.
|
|
|
Možnosti integrace dětí se zdravotním postižením v mateřských školách v Českých Budějovicích.
TOBOLKOVÁ, Andrea
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala možnostmi integrace dětí se zdravotním postižením v mateřských školách (dále jen MŠ) v Českých Budějovicích. České školství prošlo po roce 1989 procesem transformace, která umožnila změnu v přístupu ke vzdělávání. Transformace měla za cíl vytvořit systém vzdělávání, jenž poskytne členům společnosti stejné šance, které jim umožní dosáhnout odpovídajícího stupně vzdělání. Cílem práce bylo zjistit, zda je možná integrace dětí se zdravotním postižením v MŠ v Českých Budějovicích. Dále pak zjistit, které MŠ v Českých Budějovicích umožňují integraci dětí se zdravotním postižením, a v neposlední řadě zjistit, jaké jsou faktické (reálné) možnosti integrace dětí se zdravotním postižením v těchto MŠ. V této souvislosti jsem se pokusila i o zformulování následující hypotézy: "Většina MŠ v Českých Budějovicích umožňuje integraci dětí se zdravotním postižením." Hypotéza byla potvrzena. Z výsledků vyplynulo, že z 11 (100 %) oslovených MŠ umožňuje integraci dětí se zdravotním postižením 6 (55 %). Počet 6 z celkového počtu 11 je v tomto případě chápán jako většina. Teoretická část se věnuje vysvětlení pojmů integrace, asistent pedagoga, osobní asistent, individuální vzdělávací plán a zdravotní postižení. Zdravotní postižení je rozděleno na několik částí, které jsou stručně a přehledně definovány. Pro realizaci praktické části byl zvolen kvantitativní výzkum, metoda dotazování, forma dotazníku. Byly vytvořeny dva typy dotazníků. První z nich byl určen ředitelkám MŠ v Českých Budějovicích. Druhý byl předložen učitelům/kám MŠ v Českých Budějovicích. Celkem bylo osloveno 13 MŠ a výzkumu se zúčastnilo 11 MŠ. Nespolupráce dvou MŠ byla zdůvodněna - nedostatkem času, velkým počtem příchozích dotazníků nebo nezájmem o tento výzkum. Zpracovaná data byla znázorněna v grafech a tabulkách. Výsledky získané z dotazníku ukázaly, že z 11 MŠ v Českých Budějovicích umožňuje integraci dětí se zdravotním postižením 6 MŠ. Dále bylo zjištěno, že 5 MŠ 2 nabízí individuální integraci a 1 MŠ skupinovou. 7 z 11 MŠ uvedlo, že v současné době nemají integrované dítě se zdravotním postižením. Tuto skutečnost vysvětlovaly tak, že v současném školním roce nebyly o integraci požádány. Zároveň se téměř všechny oslovené ředitelky shodovaly, že integrace dítěte se zdravotním postižením je přínosem pro děti i pro školu. Získané poznatky mohou sloužit k lepší orientaci v problematice integrace dětí se zdravotním postižením v MŠ v Českých Budějovicích a poskytnout zpětnou vazbu těm MŠ v Českých Budějovicích, které integraci umožňují.
|
|
|
Integrace dětí s postižením do běžné MŠ
BOČANOVÁ, Petra
Cílem této bakalářské práce je problematika integrace dětí v předškolním věku mezi zdravé (intaktní) děti. Pro doplnění teoretických poznatků, které jsem čerpala z uvedené bibliografie tištěné a elektronické, jsem doplnila komplexním výzkumným projektem, který zahrnoval především názory pedagogické - učitelek MŠ a názory a postoje rodičovské veřejnosti k této problematice v MŠ. Při mém hodnocení dosaženého cíle této práce se domnívám, že cíle bylo přiměřeně dosaženo. Přiměřeně proto, že existuje určitě mnoho dalších problémů, kterým se v mé práci nedostalo patřičného prostoru. Velkým a příjemným, překvapením je praktická shoda teoretických pohledů pedagogiky s názory rodičovské veřejnosti, které potvrzují obecně kladný vztah k integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v MŠ.
|
|
|
Problematika asistentské péče u autistických dětí v Základní škole a Mateřské škole speciální v Rakovníku
BABORÁKOVÁ, Kateřina
Dětský autismus je jednou z poruch autistického spektra. Patří mezi pervazivní vývojové poruchy. Je charakterizován triádou postižení {--} nedostatky v oblasti sociálních vztahů, komunikace a představivosti. Při výchově a vzdělávání autistů je nezbytná komunikace s vizuální podporou a strukturované vyučování. Cílem mé práce bylo zjistit, do jaké míry je nutná pomoc asistentů při práci s autistickými dětmi a zda se v praxi jedné konkrétní školy daří tuto potřebu uspokojovat. Dalším cílem bylo zjistit, jak náročné je povolání asistenta pedagoga a jaké problémy jsou s ním spojeny. Výzkumný vzorek tvořily asistentky pedagoga v Základní školy a Mateřské školy speciální v Rakovníku. K výzkumu jsem zvolila metodu polořízeného rozhovoru s asistentkami pedagoga a studium dokumentace školy a autistických žáků. Ze závěrů výzkumu vyplynulo, že rozsah a závažnost postižení u všech žáků s autismem opravňuje k přidělení asistenta pedagoga a navýšení finančních prostředků. Přesto je současný počet asistentů pedagoga díky nedostatku financí poskytnutých zřizovatelem nedostatečný a neodpovídá potřebám školy. Asistentky pedagoga hodnotí svoji práci jako velmi náročnou a nedostatečně ohodnocenou. Cítí se ohroženy syndromem vyhoření. Většina z nich vykonává i práce, které by měl dělat spíše osobní asistent. Na zajištění osobních asistentů však nemá resort školství žádné finanční prostředky. Domnívám se, že k řešení této situace by přispělo, kdyby se i osobní asistenti mohli stát zaměstnanci školy a zřizovatel by výrazněji přispíval na finanční zajištění nezbytné asistentské péče. Práci školy by také usnadnilo, kdyby rodiče částečně hradili pomoc asistentů z uznaného příspěvku na péči. V současné době však záleží jen na rodičích, jak tento příspěvek použijí.
|
|
|
Individuální a skupinová integrace žáků s mentálním postižením v rámci plnění povinné školní docházky
ŠVEJDOVÁ, Kateřina
Problematika individuální a skupinové integrace žáků s mentálním postižením v rámci plnění povinné školní docházky je velmi často diskutovaným tématem.Nově přijatá školská legislativa nabízí žákům s mentálním postižením vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu v běžných třídách či speciálních třídách základních škol.V diplomové práci jsem se zaměřila na průzkum plnění základních podmínek integrace a problémů se kterými se potýkají rodiče a pedagogové při integraci žáků s mentálním postižením do základních škol. Výzkumný soubor tvořili pracovníci SPC pro mentálně postižené, pedagogové vzdělávající integrované žáky a rodiče těchto žáků. K dosažení cíle práce byly použity tyto metody a techniky sběru dat: řízené rozhovory, dotazníky a jako doplňková metoda 2 kazuistiky. Práce by mohla býti inspirací pro rodiče žáků s mentálním postižením, běžné pedagogy, speciální pedagogy a orgány státní správy.
|
host ::
RSS.