Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 162 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 

Výtvarné a rukodělné činnosti v ergoterapii (analýza činnosti)
Hamáčková, Ludmila ; Jebavá, Jana (vedoucí práce) ; Chudějová, Petra (oponent)
Ergoterapie je profese, která se snaží o dosažení co největší soběstačnosti a samostatnosti jedince. Působí ve třech oblastech: soběstačnost, práce a produktivní aktivity a volnočasové činnosti. Historie ergoterapie sahá do 18. století, ale již i v době před naším letopočtem se vědělo o příznivém vlivu smysluplné činnosti v podobě práce či výtvarných a rukodělných činností. V České republice se začátek využití činnosti jako léčebného prostředku připisuje Priessnitzovi. V době komunismu ergoterapie nebyla potřebná a tak novou éru ergoterapie v České republice je možné datovat až od roku 1992. Pro ergoterapeuty je zásadní nástroj léčby činnost, lépe řečeno, smysluplná činnost. O významu činnosti pro ergoterapeuty psal již v roce 1922 AdolfMeyer. Vývoj ergoterapie je spjat s využíváním výtvarných a rukodělných činností. Jejich využívání se v průběhu vývoje společnosti, který ergoterapie reflektuje, snižuje, ale v Čechách je v jejich využívání stále silná tradice. Mezi důležité nástroje ergoterapeuta patří analýza činnosti, která pomáhá za prvé porozumět základní charakteristice jakékoliv činnosti. Za druhé pomáhá porozumět jedinci v co nejširším kontextu. Výsledkem použití analýzy činnosti je zvolení vhodné terapeutické činnosti pro konkrétního klienta, včetně navržení potřebných úprav pomůcek či...




Možnosti fyzioterapie u skolióz se zaměřením na idiopatickou skoliózu
TRAPLOVÁ, Kristýna
Skolióza je definována jako trojrozměrná deformita páteře, kde dochází ke změnám obratle v rovině frontální, sagitální a transverzální. Etiologie tohoto onemocnění je neznámá, nejasnosti se objevují v diagnostice, prognóze i léčbě onemocnění. Cílem první, teoretické části je zpracování teoretických materiálů a jejich zpřehlednění. Cílem praktické části je zhodnocení individuální efektivity různých fyzioterapeutických postupů u skolióz. V teoretické části bakalářské práce předkládám informace o anatomických strukturách, které jsou při skolióze ovlivňovány. Práce informuje o rozmanitém dělení skolióz; zabývá se diagnostikou, vyšetřením a terapií. Postupů, které se dají použít u diagnózy skolióza, je celá řada. Podrobněji jsou rozebrány pouze ty, které jsou užívány na pracovišti, kde probíhal výzkum. Pro praktickou část bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. K výzkumu byly vybrány dvě pacientky s idiopatickou skoliózou, které pravidelně dochází na ambulanci Rehabilitačního oddělení Nemocnice České Budějovice. Obě pacientky byly podobného věku a terapie probíhala přibližně stejný časový úsek. Výzkum je zaměřen na vyšetření a sledování terapie idiopatické skoliózy. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Cílem práce bylo zhodnotit individuální efektivitu různých fyzioterapeutických postupů a z výzkumu vyplývá, že nejlepšího výsledku dosáhneme při aplikaci více metodik na jednoho pacienta. Práce může být dále využita v praxi fyzioterapeutů i jiných zdravotnických pracovníků, ale může sloužit jako informace pro pacienty a jejich rodiče.

Periodontální onemocnění u psů
Škutová, Šárka ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Olekšáková, Tereza (oponent)
Periodontální onemocnění (PO) postihuje závěsný aparát zubu a vzhledem ke své prevalenci se řadí mezi jedno z nejčastěji se vyskytujících onemocnění malých zvířat, a také člověka. Asi nejdůležitější etiologické agens představuje bakteriální plak. Tomu je bez pravidelné péče o chrup umožněna akumulace, díky níž může postupem času dojít k rozvoji zánětu dásní či samotné periodontitis. Znalost anatomických struktur dutiny ústní představuje základní předpoklad pro identifikaci postižených tkání a následnou, zejména chirurgickou léčbu. Anatomie je sama o sobě poměrně rozsáhlá, jelikož je dutina ústní tvořena velkým množstvím tkání a jen její detailní popis by obsáhl minimálně 70 stran. Proto bylo snahou vybrat pouze ty nejzákladnější informace. Vzhledem ke členění anatomických struktur na kosti, měkké tkáně, slinné žlázy, zuby, jsou jednotlivé složky závěsného aparátu popsány mimo kapitolu ,,periodontium,,. Zde je pak vysvětlena jeho funkce a popis periodontálního ligamentu, který nebyl výše zařazen. Zvláštní pozornost byla věnována zubům. Určení typu a počtu jednotlivých zubů, znalost jejich struktury a množství kořenů, to vše je důležité pro případnou extrakci zubu. Stejně tak důležitá je znalost označování zubů, zubních vzorců, identifikačních systémů a samotné odontogeneze. Jako u každého onemocnění je etiologie nezbytnou součástí pro porozumění vzniku dané nemoci. Za iniciační etiologický agens je považován již zmiňovaný bakteriální plak, jež ulpívá na zubní sklovině, a který v závislosti na jednici v různé míře mineralizuje v zubní kámen. Na rozvoji onemocnění se podílejí i další rizikové faktory jako věk, plemenná příslušnost, počet a uspořádání zubů, jejich patologie, strava, ale také některá onemocnění. PO je možno rozlišit do dvou základních forem (gingivitis, periodontitis). Zánět dásní, neboli gingivitis, je často označován za počáteční a zcela reverzibilní stádium. Zprvu nemusí být přítomny žádné symptomy, někdy lze pozorovat mírné zarudnutí. Později dochází k otoku, bolestivosti a značné krvácivosti, přičemž při absenci terapie může gingivitis manifestovat v periodontitis. Periodontitis postihuje celý závěsný aparát zubu a bývá označováno za ireverzibilní stádium. V současné době lze za pomoci řízené tkáňové a kostní regenerace dosáhnout alespoň mírného zlepšení. Onemocnění u většiny pacientů přechází do chronické podoby, působí jim nejen bolesti při příjmu potravy, ale může mít za následek i různá systémová onemocnění. Zvláštní formou postihující mladší jedince je tzv. juvenilní periodontitis. Diagnostika spočívá především ve zjištění anamnézy a vyšetření dutiny ústní. Pomocí intraorálního rentgenologického vyšetření, indexů tartaru, zánětu dásní, stupně motility zubu a dalších parametrů se určí rozsah onemocnění, stádium a následně je zahájena terapie. Samotná terapie se odvíjí podle stavu pacienta a požadavků majitele. Skládá se z několika kroků, přičemž podstatou je zejména odstranění veškerých nánosů bakteriálního plaku a tartaru, náprava patologií zubů (vyhlazení drsných ploch) a tkání až po případnou extrakci zubů. Součástí terapie může být aplikace antibiotik a jiných preparátů podporujících hojení. V průběhu posledních 10 let vyvíjí mnoho specialistů nové léčebné postupy, avšak většina z nich stále není dotažena do finále. Patří sem například vývoj vakcín, fotodynamická terapie, či již zmiňovaná řízená tkáňová a kostní regenerace. Nedílnou součástí terapie je následná domácí péče o chrup, bez které je vysoká pravděpodobnost recidivy. Důležitou zbraní proti vzniku PO jsou různá preventivní opatření. Asi nejúčinnější metodou prevence je pravidelné čištění zubů pomocí kartáčku a speciální pasty pro zvířata. Mnoho majitelů se však této metodě raději vyhýbá, a když už, tak volí krmení granulemi, podávání dentálních pamlsků a dalších preparátů pro redukci množství plaku a tartaru. Další možností je profesionální čistění zubů veterinárním lékařem. Samotné dotazníkové šetření bylo složeno z 16 otázek, jež byly zaměřeny na povědomí o onemocnění, věk, pohlaví, plemeno, velikost, krmivo, přípravky pro kontrolu plaku a tartaru, systémová onemocnění a hlavně přítomnost PO, věk při prvním projevu onemocnění, okolnosti diagnostiky, stádium, léčbu a recidivu.

Využití psa v ergoterapii
Fílová, Zuzana ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce jsou možné způsoby využití psa v ergoterapii. V práci je popsána ergoterapie jako léčebná metoda, její historie, definice a hlavní cíle. Na tuto část navazuje popis terapií s využitím zvířat, jejich možnosti využití a princip fungování. Výzkumy ukazují, že terapie s využitím zvířat mají u klientů řadu pozitivních účinků v oblasti jejich fyzického i psychického zdraví stejně jako klientům pomáhají k lepší sociální integraci. Všechny tyto oblasti spadají zároveň do ergoterapeutické praxe a shodují se s hlavními cíli ergoterapie. Využití psů v ergoterapii má tedy své velké opodstatnění. V literární rešerši jsou uvedeny možné způsoby využití psa v ergoterapii v oblasti psychického zdraví pacientů jako je například vliv psa na psychickou pohodu pacientů nebo využití psa ke zmírnění pocitu méněcennosti u psychicky nemocných pacientů. Pes se také zdá být velmi vhodným a účinným motivačním prvkem ke komunikaci a spolupráci s terapeutem, k sociální interakci nebo může sloužit jako motivace k pohybu. Práce se dále zaměřuje na možné způsoby využití psa v ergoterapii v oblasti fyzického zdraví. V práci je popsán pozorovaný vliv přítomnosti psa na zvládání bolesti u hospitalizovaných pacientů. Velmi důležité je také využívání psů jako kompenzační pomůcky. Práce poukazuje na nutnost dalšího vědeckého zkoumání dané oblasti a získávání relevantních důkazů se zapojením větší skupiny zkoumaných osob. Součástí práce jsou návrhy canisterapeutických jednotek, které ukazují konkrétní možnosti využití psa v ergoterapii. Jednotky byly vypracovány ve spolupráci s odborníky v oblasti ergoterapie.

Možnosti fyzioterapeutických postupů u psoriatické artritidy
DROBNÁ, Martina
Bakalářská práce pojednává o problematice psoriatické artritidy, jež má ve většině případů chronický průběh a u pacientů může vést ke vzniku kloubních deformit. Toto onemocnění má nejasnou patogenezi, která je podmíněná genetickými, zevními a imunologickými faktory. Postihuje především pacienty s psoriázou I. typu, u nichž se začnou objevovat příznaky, jako jsou například otoky s bolestí kloubů, ranní ztuhlost a celková únava. PsA vykazuje často pozitivní antigen HLA - B27, bez přítomnosti revmatických uzlů a negativního revmatického faktoru (Štolfa, 2012). PsA vyvolává jak fyzické postižení pacientů, tak i značným způsobem narušuje jejich sociální a psychický život. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je stručně nastíněna anatomie kůže a stavba a funkce kloubů. Dále je zde popsána psoriáza, její formy a způsob léčby. V další kapitole je vysvětlen pojem artritida a jako příklad uvedena RA. Dále následuje podrobný popis PsA, definice onemocnění, její příčiny a výskyt, klinický obraz a některé možnosti terapie. V praktické části práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnily tři pacientky trpící PsA. Terapie byla zahájena vstupním kineziologickým rozborem, včetně specifických vyšetření, jako jsou goniometrická vyšetření kloubů, vyšetření úchopu, palpační svalové vyšetření a další. Schůzky s pacientkami probíhaly pravidelně každý týden po dobu osmitýdenní terapie. Na každé schůzce byla konzultována dříve provedená terapie, zopakovaly se cviky, popřípadě byly vysvětleny nejasnosti. Všechny terapie trvaly přibližně 45 minut, během nichž byly uvolňovány hypertonické svaly spolu s trigger pointy dle specifických problémů pacientek. Na posledním sezení byl proveden výstupní kineziologický rozbor a pacientky byly poučeny o důležitosti dodržování režimových opatření. Z výsledků výzkumu je patrné celkové zlepšení držení těla u všech pacientek. Velmi podstatným ukazatelem úspěšnosti terapie je znatelné snížení otoků, bolesti a zlepšení funkce rukou. Terapie byla také zaměřena na úpravu chybného stereotypu dýchání, který se projevoval horním typem, čímž docházelo k přetěžování svalů krční páteře a k častým bolestem hlavy. Velký důraz byl též kladen na aktivaci příčné klenby, která byla u všech pacientek propadlá. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro pacienty.

Ergoterapie u pacientů s revmatoidní artritidou
Slováčková, Dagmar ; Pokorná, Karla (vedoucí práce) ; Jelínková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou rehabilitace u pacientů srevmatoidní artritidou. První část je zaměřena na obecnou charakteristiku onemocnění, stručný popis patologicko-anatomických změn a klinický obraz nemoci. V dalších kapitolách je podán přehled o průběhu choroby, diagnostice a funkčním stavu pacienta. Hlavní pozornost je věnována možnostem terapeutického ovlivnění nemoci.