|
Porovnání nutričních hodnot různých druhů jedlého hmyzu
Maňhal, Daniel ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Kulma, Martin (oponent)
Nárůst světové populace je konfrontován s omezenou plochou využitelnou pro produkci potravin, která při současném trendu nárůstu obyvatel, bude v blízké době nedostačující. Západní civilizace by měla následovat řadu asijských, afrických a jihoamerických států, kde je hmyz běžnou součástí jídelníčku. Konzumace hmyzu má řadu výhod. Hmyz má lepší konverzi krmiva, větší procento poživatelných částí, než běžná hospodářská zvířata, a také produkuje několikanásobně menší objem skleníkových plynů, po přepočtu na kilogram živé hmotnosti. Potenciálním rizikem entomofágie je schopnost některých druhů hmyzu produkovat toxiny, jež mohou u citlivých osob způsobovat alergické reakce. Nutriční obsah hmyzu závisí na mnoha faktorech: přírodovědném druhu, vývojovém stádiu, pohlaví a potravě. Obecně je však hmyz bohatým zdrojem živin, srovnatelným, či vyšším než konvenční druhy masa.
V praktické části práce byly analyzovány nutriční hodnoty cvrčka stepního (Gryllus assimilis), pocházejícího z umělého odchovu v České republice. Konkrétně byla pozornost zaměřena na obsah sušiny, hrubých bílkovin, tuku a stanovení profilu mastných kyselin. Sušina byla stanovena pomocí infračervených vah. Hrubé bílkoviny byly stanoveny metodou podle Kjeldahla. Tuk byl ze vzorku extrahován studenou fází podle Soxhleta a následně určen gravimetricky. Z vyextrahovaného tuku byl pomocí plynového chromatografu stanoven profil mastných kyselin. Tyto naměřené hodnoty byly dále porovnány s nutričními hodnotami uváděnými v literatuře. Důraz byl kladen na porovnání s ostatními druhy hmyzu, využitelnými v entomofágii, a na porovnání nutričního složení uměle odchovaného hmyzu a hmyzu pocházejícího z volné přírody. Pro uvedení hmyzu do kontextu s ostatními potravinami, byly tyto hodnoty porovnány s běžně konzumovaným konvenčním masem.
Z výsledků analýz je patrné, že hmyz chovaný v České republice je svým kvalitativním složením velice podobný druhům z odlišných geografických oblastí a z nutričního hlediska může plně konkurovat konvenčnímu masu.
|
|
Moderní umění v krajině
Jarešová, Sylvie ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Moderní umění v krajině
Souhrn
Práce rozebírá tvorbu krajiny v souvislosti s uplatněním moderního umění. Nejprve se věnuje správné interpretaci stěžejních pojmů jako je krajina, umění, kultura. Tyto oblasti pak dále studuje z historického kontextu.
Vzájemné interakce na první pohled zdánlivě odlišných témat, jako je krajina a moderní umění jsou analyzovány a blíže zkoumány. Aby bylo možné aplikovat do krajiny moderní prvek, je nutné zohlednit všechny přístupy krajinotvorby. V první fázi práce rozebírá hodnocení krajinného rázu a krajiny vůbec. Jak krajina působí na člověka, jaké jsou její hodnoty.
Udržitelnost krajiny a jejích hodnot závisí také na definování její ochrany. Část práce se věnuje i těmto možnostem, jak legislativní, tak přirozené ochrany přírody. Co by dnešní krajina měla nabízet, řeší v polemice o hodnotách krajiny, vnímání krajiny a její estetické rovině.
Tvorba krajiny v dnešní moderní době zahrnuje propojení historicky významných, současně nezbytných a pro budoucnost nevyhnutelných prvků, tak aby byla zachována její funkční a estetická hodnota pro další generace. Modelový příklad řeší právě toto propojení, historické krajiny, v které je plánována dálnice. Hrozí zde vysoký stupeň fragmentace krajiny, a jejího využití nejen pro místní obyvatele a ekosystémy. Zároveň zde aplikuje prvek moderního umění jako prostředek sjednocení krajiny. Umění se stává nástrojem, který může vrátit místům jejich náboj a krajině řád. Umění propojuje fragmentovanou krajinu a vnáší další hodnotu pro příští generace.
Případová studie nastiňuje poslední umělecké trendy aplikované do krajiny. Přináší shrnutí výrazových prostředků a technik v rámci diskuze. Zde dále rozvádí myšlenku současné tendence moderního umění. Výstupem práce jsou metodické postupy zobrazené pomocí modelového projektu. Návrh metodiky instalace prvku moderního umění do krajiny.
Klíčová slova: moderní, umění, krajina, koncept, estetika, vnímání.
|
|
Mražené smetanové krémy s přidanou hodnotou
Melicharová, Barbora ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Lidmila, Lidmila (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnutí současných poznatků o vývoji a vlastnostech mražených krémů (zmrzlin) s přidanou hodnotou. Aktuálně patří mezi nejintenzivněji studované možnosti přípravy funkčních zmrzlin inkorporace probiotik. Jejich vitalita záleží na druhu mikroorganismu, například bifidobakterie jsou v matrici mraženého krému obvykle hůře stabilní než laktobacily. Jako vhodné kmeny dobře přežívající výrobní i skladovací proces a průchod výrobku lidským gastrointestinálním traktem byly vybrány například Lactobacillus acidophilus AB5-18, AK4-14, Lactobacillus agilis AA17-73, AC18-88 a Lactobacillus rhamnosus AB20-100. Vitalita probiotických kultur ve zmrzlině může být dále negativně ovlivněna výrobními procesy a skladovacími podmínkami, při nichž dochází k letálnímu poškození živých buněk. Patří mezi ně zejména zmrazování výrobní směsi a kolísáním teplot během skladování. Základní složky produktu (mléčný tuk, bílkoviny, laktóza, sladidla, hydrokoloidy, vzduchové bubliny, ovocné ingredience) pak působí jako přirozená ochrana vůči těmto vlivům. Přežití probiotik může být také podpořeno přídavkem prebiotik inulinu a oligofruktózy (> 9 %), začleněním kultury do čokolády (> 23 %) nebo její mikroenkapsulací do alginátu vápenatého (> 30 %).
Přídavek probiotických mikroorganismů ovlivňuje též senzorický profil výrobku, proto je doporučováno inkorporovat je až před zmrazováním výrobní směsi, čímž je jejich účinek minimalizován. Dobře byly hodnoceny například mražené krémy s obsahem Lactobacillus reuteri a Bifidobacterium bifidum. Probiotické zmrzliny mohou vykazovat slabší vůni, jogurtovou chuť a probiotickou pachuť, ale také osvěžující a příjemně kyselou chuť, vyšší viskozitu, homogennost, hladkost a odolnost vůči tání. Jejich senzorické vlastnosti mohou být pozitivně ovlivněny přídavkem mléčného tuku, hydrokoloidů (guarová guma, xanthan) a kyselých ovocných složek (jahod), nebo nášlehem (60 - 90 % obj.).
Probiotický mražený krém lze navíc s výhodou použít jako nosič dalších zdraví prospěšných složek, například esenciálních látek (mastné kyseliny, minerály a vitamíny, zejména vápník a vitamín D), vlákniny a antioxidantů. Byl také prokázán jeho antikariogenní účinek při obsahu směsné kultury Bifidobacterium lactis a Lactobacillus acidophilus.
|
|
Stanovení vodního potenciálu vybraných rostlin pěstovaných v podmínkách vodního deficitu
Procházková, Denisa ; Hniličková, Helena (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Bakalářskou práci jsem zpracovala na téma Stanovení vodního potenciálu vybraných rostlin pěstovaných v podmínkách vodního deficitu.
Rajčata a papriky jsou teplomilné rostliny, které jsou velmi náchylné na nedostatek vláhy. Zejména pak paprika, která má menší kořenovou soustavu a sucho snáší hůře. Obě rostliny patří do čeledi Solanaceae.
Tato čeleď je velmi významná z hlediska užitkovosti, díky svým plodům, které se konzumují, potřebují ke svému vývoji dostatek vláhy. Proto je sucho jedním z nejvýznamnějších stresových faktorů. Cílem pokusu bylo sledovat průběh stresové reakce a následné vyhodnocení reakce vybraných druhů.
Pokus probíhal v létě roku 2015 s mladými rostlinami rajčete a papriky. Tyto rostliny byly vystaveny řízenému vodnímu stresu ve skleníku Katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Během pokusu měly rostliny přirozené světelné podmínky a byly pěstovány v nádobách se zahradním substrátem. Pokusné rostliny byly rozděleny na dvě varianty a to na kontrolní a stresovanou. U kontrolní varianty probíhala pravidelná zálivka, naopak
u varianty stresované byla zálivka během pokusu přerušena. Pokus probíhal po dobu 14 dní
a byl ukončen po 7. odběru, kdy byly rostliny zcela dehydratovány. Vodní potenciál byl mě-řen Dew point meter a hmotnostní vlhkost pomocí přístroje HH2 moisture meter.
Hodnota vodního potenciálu u stresované varianty během pokusu klesala. U rostlin Solanum lycopersicum byly počáteční hodnoty - 1,09 MPa a klesaly až na - 4,07 MPa. K poklesu došlo i u Capsicum annuum, jejíž hodnoty se pohybovaly mezi - 1,02 až - 4,15 MPa . Hodnoty naměřené u rostlin stresovaných vodním deficitem byly nižší než tomu bylo u varianty kontrolní.
Hmotnostní vlhkost se u stresovaných rostlin také měnila. U obou stresovaných druhů rostlin došlo během měření k poklesu půdní vlhkosti. U Solanum lycopersicum se naměřené hodnoty pohybovaly od 0,38 g.g-1 do 0 g.g-1. U rostlin Capsicum annuum se měření pohybovalo v rozmezí od 0,55 g.g-1 do 0,01 g.g-1. Kdy hodnoty naměřené u stresovaných rostlin dosáhly nižších hodnot než u kontrolní varianty. Oba druhy rostlin měly na vodní stres podobnou reakci a nijak zvláště se nelišily.
|
|
Nízko- a neenergetická sladidla
Trnková, Lenka ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Nízko- a neenergetická sladidla jsou látky, které zajišťují potravinám sladkou chuť. Již z názvu vyplývá, že mají menší či žádnou energetickou hodnotu a obvykle se vyznačují vyšší sladivostí než sacharóza. Z tohoto důvodu jsou užívána hlavně při onemocnění diabetes mellitus, redukci obsahu energie v potravinách a ochraně před zubním kazem.
Přírodní sladidla byla objevena již v dávné minulosti, při hledání obživy. Za zmínku stojí například stévie, která byla užívána indiány před dobytím Jižní Ameriky. Avšak historie syntetických sladidel není příliš významná, jelikož převážně souvisí s porušováním správného chování v laboratoři. Tímto způsobem byl jako první objeven sacharin v roce 1878.
Sladidla jsou součástí potravinářských přídatných látek, které jsou do potravin přidávány záměrně. V potravinách mohou upravovat senzorické vlastnosti nebo prodloužit trvanlivost. V Evropské unii je ke každému schválenému sladidlu přiřazen tzv. E-kód, který je součástí etiket.
Sladidla lze rozdělit podle původu, nutriční hodnoty a chemické struktury. Tato bakalářská práce pojednává o nízko- a neenergetických sladidlech, která mohou být syntetického i přírodního původu. Pro zmíněná neenergetická syntetická sladidla je typické, že obsahují méně než 21 kJ na porci. Jedná se o vysoce intenzivní látky, které dosahují mnohonásobně vyšší sladivosti než sacharóza. Hlavními zástupci jsou sacharin, cyklamát, acesulfam K, sukralóza, aspartam a jeho deriváty. Z nízko- či neenergetických přírodních sladidel lze zmínit erythritol, D-tagatózu, threalózu, neohesperidin dihydrochalkon, steviosid a thaumatin.
Existuje celá řada omezení, která jsou potvrzena odbornými výzkumy. Například pacienti trpící onemocněním diabetes mellitus by měli užívat zejména synteticky vyrobená sladidla, jelikož zde nemusí připočítávat energetickou hodnotu.
I když v některých státech jsou určitá sladidla zakázána, z hodnocení bezpečnosti vyplývá, že při dodržování doporučeného denního dávkování nedochází k nežádoucím vedlejším účinkům, a proto lze sladidla považovat za bezpečná.
|
|
Vliv vodního deficitu na fyziologické charakteristiky vybraných druhů listové zeleniny
Kraus, Kamil ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Vlivy působící na rostliny negativním způsobem se nazývají stresovými faktory. Samotný stres nezpomaluje pouze životní funkce rostlin, ale přímo ovlivňuje i výši a kvalitu výsledného produktu.
Z celosvětového hlediska řadíme mezi nejvýznamnější stresory rostlinné produkce tzv. abiotické stresy, které v posledních letech zahrnují extrémně vysoké teploty, nerovnoměrné rozložení srážek, jak plošné, tak v průběhu vegetace rostlin.
Vodní deficit (sucho) patří mezi nejvýznamnější stresové faktory v zemědělství, ovlivňuje zemědělskou produkci na celém světě. Na vodní deficit citlivě reagují také zeleniny, a to především zeleninové druhy, které obsahují velké množství vody ve svých pletivech. Proto cílem práce bylo posouzení vlivu vodního stresu na výměnu plynů a fotosyntetickou aktivitu rostlin mangold "Beta vulgaris subsp. Cvikla", roketa setá "Eruca sativa" a locika setá "Lactuca sativa", vystavených vodnímu deficitu.
Rostliny mangoldu rokety seté a lociky seté byly pěstovány v částečně řízených podmínkách skleníku katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Rostliny byly pěstovány při teplotě ve dne 25 °C a v noci 18 °C, za přirozených světelných podmínek. Rostliny byly pěstovány v nádobách o rozměru 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A a křemičitého písku v poměru 2:1. Schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty: kontrolní a stresovanou. Kontrolní skupina rostlin byla zalévaná, a druhá polovina rostlin byla ponechána působení stresu po dobu 22 dnů, kdy vodní deficit byl navozen postupným vysycháním po dobu jednoho měsíce, pokus probíhal od 1.6 2015do 22.6. 2015. U rostlin byla měřena rychlost výměny plynů gazometricky pomocí přístroje LCpro+. Z hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE) a fluorescence chlorofylů.
Ze získaných výsledků vyplývá, že je prokazatelný rozdíl v reakci na vodní stres mezi sledovanými druhy listové zeleniny.
Rychlost fotosyntézy a transpirace u sledovaných druhů rostlin byla měřena, která se snižovala vlivem působení vodního deficitu. Průměrná rychlost fotosyntézy stresovaných rostlin byla nejnižší u lociky seté
(11,16 "mikro"mol CO2.m-2.s-1) a naopak nejvyšší u mangoldu
(13,2"mikro"mol CO2.m-2.s-1) V případě rostlin kontrolních byla nejnižší rychlost fotosyntézy zaznamenána u lociky seté (12,03"mikro"mol CO2.m-2.s-1) a u mangoldu byla nejvyšší (14,00"mikro"mol CO2.m-2.s-1).Nejvýrazněji se vlivem působení vodního deficitu snížila rychlost fotosyntézy v porovnání s kontrolou lociky seté (rozdíl činí 7,23 %). Na straně druhé u druhu mangold bylo zaznamenáno snížení fotosyntézy u rostlin stresovaných nejnižší 5,93 %.
V případě rychlosti transpirace je možné konstatovat, že nejnižší transpiraci vykazují v rámci kontrolní skupiny rostliny mangoldu, u nichž byla průměrná rychlost transpirace ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1,
a naopak u rokety byla naměřená transpirace nejvyšší, a to
3,20 mmol H2O. m-2.s-1. U stresovaných rostlin se průměrná rychlost transpirace pohybovala v rozmezí hodnot od (1,54 mmol H2O.m-2.s-1) u lociky a do 1,79 (mmol H2O.m-2.s-1) u mangoldu. Také mezi kontrolními a stresovanými rostlinami téhož druhu byly nalezeny rozdíly, přičemž na stres suchem citlivěji reagoval druh roketa setá a méně citlivě mangold. U těchto dvou druhů rostlin bylo zaznamenáno snížení transpirace ve výši 23,80 % a 1,76 %.
Z naměřených hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE). Z vypočtených hodnot vyplývá, že rostliny stresované mají vyšší hodnoty WUE v porovnání s rostlinami kontrolními. U rostlin kontrolních měla nejnižší hodnotu efektivity využití vody roketa (6,51 x 10-3) a naopak nejvyšší mangold (10,31 x 10-3). V případě rostlin stresovaných byla nejnižší hodnota WUE zaznamenána u rokety
(8,96 x 10-3), kdežto u mangoldu (10,71 x 10-3) byla nejvyšší.
U pokusných rostlin byla měřena také fluorescence chlorofylů. Tato charakteristika nebyla ovlivněna rostlinným druhem, neboť v rámci kontrolních rostlin nebyly mezi sledovanými druhy nalezeny rozdíly. Rozdíly v hodnotách fluorescence byly nalezeny mezi rostlinami stresovanými, kdy nejnižší fluorescenci měly rostliny lociky seté (0,69) a naopak nejvyšší mangold a roketa (0,70). Závěrem je možné konstatovat, že na vodní deficit citlivěji reagují rostliny lociky seté. Jako tolerantnější k vodnímu deficitu se jeví mangold a roketa.
|
|
Inventarizace dřevin v části sídliště Červený vrch na Praze 6 a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části
Táborská, Anna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením stavu zeleně v části sídliště Červený Vrch na Praze 6. Mnou inventarizovaná oblast se nachází v severovýchodní části celého sídliště v oblasti mezi ulicemi Evropská a Horoměřická. Na tomto území byla provedena inventarizace dřevin dle Machovce (1982). Jednotlivé složky místní dendroflóry byly rozpoznány a lokalizovány v pracovní mapě, případně pomocí GPS souřadnic. Na základě této lokalizace byla poté vytvořena digitální mapa dřevin v programu AutoCAD. Dále byly změřeny velikostní a věkové hodnoty dřevin a jejich kvalita byla oceněna sadovnickou hodnotou. Tyto údaje byly následně přeneseny do inventarizačních tabulek, vytvořených v programu Microsoft Excel, které jsou součástí výsledků této bakalářské práce.
V literární rešerši je nejprve stručně shrnuta celková historie zahradního umění. Dále je zde věnována samostatná kapitola historickému vývoji městské zeleně, urbanismu 20. století a vzniku pražských sídlišť. Také se tu nachází kapitoly věnované významným osobnostem urbanismu, jako byl Ebenzer Howard nebo Le Corbusier, kteří se zasloužili o proniknutí zeleně do měst. Podrobněji je rozebrána Howardova teorie zahradních měst. Další část rešerše je věnována dřevinám v sadovnické tvorbě, jejich hodnotám a rozdělení. V poslední části je rozebrána městská zeleň, její rozdělení a význam.
Samotná lokalita pražských Vokovic, ve kterých se sídliště Červený Vrch nachází, je podrobněji popsána v kapitole Materiál a metody. Konkrétně tu jsou rozebrány přírodní charakteristiky území, historie Vokovic a výstavba zdejšího panelového sídliště z přelomu 60. a 70. let minulého století. Dále jsou zde podrobně popsány použité metody inventarizace dle Machovce (1982) a následně je popsán také vlastní postup inventarizace.
Druhá polovina této bakalářské práce obsahuje inventarizační tabulky, grafické a slovní vyhodnocení celé inventarizace. Z výsledků je patrné, že největší zastoupení dřevin (60 %) zaujímají listnaté keře a že se zde vyskytuje také mnoho jejich porostů. To je způsobeno především velkým množstvím náletových dřevin. Dále jsou zde vyhodnoceny nejčastěji zastoupené druhy dřevin na tomto území a jednotlivé měřené charakteristiky. Na závěr je v diskuzi, mimo jiné, také srovnání Machovcovy inventarizace s klasifikací dřevinných vegetačních prvků (DVP) od Miloše Pejchala.
|
|
Inventarizace dřevin v části sídliště Petřiny a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části.
Vepřeková, Olga ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaněk, Jindřich (oponent)
Hlavním cílem této bakalařské práce bylo zinventarizovat část sídliště Petřiny. K vyplnění inventarizačních tabulek byla použita metodika podle Machovce (1982). Dřeviny byly rozděleny na: listnaté stromy, jehličnany, listnaté keře a trvalky a jedincům byly přiděleny kódy. Tyto kódy byly zavedeny kvůli přehlednosti v AutoCADové mapě. U stromů byl naměřen obvod kmene, šířka koruny, výška dřeviny, a dále byli zjišťovány věk a sadovnická hodnota. U keřů byl vynechán obvod kmene a věk. Trvalky byly pouze označeny kódem. Po doplnění veškerých hodnot v inventarizačních tabulkách byly okódované dřeviny převedeny do AutoCADové mapy. Během sběru dat byla pořízena fotodokumentace, která byla nahrána na mapserver.
Písemná část obsahuje literární rešerši, ve které se nastiňuje problém veřejné zeleně i veřejných prostor, popisuje se zeleň jako taková a její význam pro okolní prostředí, člověka i živočichy.
Další kapitole se popisuje konkrétní území sídliště Petřiny. Jsou rozebírány přírodní charakteristiky, historie, metodika podle Machovce a podrobný popis vlastního měření.
Ve výsledcích jsou vložené inventarizační tabulky a pomocí grafů rozebrána současná situace.
V kapitole diskuse je situace zhodnocena subjektivně, z estetického a kompozičního hlediska, a dále je mluveno o problém veřejného prostranství a zeleně.
Na mnou zaměřeném území sídliště Petřiny se nachází 976 jednotlivých dřevin, z toho 572 listnatých stromů a 249 listnatých keřů, 119 jehličnatých dřevin a 36 trvalek.
|
|
Výskyt poporodních onemocnění - ketóza, acidóza v zavislosti na kondici a struktuře krmné dávky v tranzitním období
Bubnová, Zuzana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
V této diplomové práci byl sledován vliv tělesné kondice (BCS) před porodem na výskyt ketózy po otelení a vliv struktury směsné krmné (TMR) dávky na výskyt bachorové acidózy v produkčním stádě.
Tato diplomová práce byla zpracovávána na farmě AGROBOS spol. s r.o. ve Slatině, která chová 165 kusů krav. Bylo hodnoceno celkem 25 dojnic a 10 vysokobřezích jalovic v období stání na sucho a celé stádo dojnic v produkční hale bylo sledováno pomocí kontroly užitkovosti (KU).
V době před porodem byla hodnocena tělesná kondice dojnic i jalovic na pětibodové stupnici s rozlišením 0,25 bodu. Po otelení jim byl odebrán vzorek krve z kořene ocasu. Byla sledována koncentrace betahydroxybutyrátu (BHB) v krvi 1 až 4 dny po otelení pomocí glukometru FreeStyle Optimum NEO. V produkční hale byla hodnocena struktura krmné dávky pomocí Penn State separátoru a z KU v systému MOOML byl sledován poměr tuku a bílkovin a ten vyhodnocen pro výskyt chronické bachorové acidózy.
Naměřené hodnoty BHB, struktura krmné dávky a poměr tuku a bílkovin byly porovnávány s doporučovanými hodnotami. Jako kritérium pro zdravou dojnici byla zvolena koncentrace BHB do 1,4 mmol/l v krvi. Hranice pro bachorovou acidózu byl poměr tuku a bílkoviny 1,1. Nižší poměr T/B byl označen jako bachorová acidóza. Doporučené podíly krmné dávky byly upraveny s ohledem na koncentrovanou jadrnou směs, která byla dojnicím podávána zvlášť v dojícím robotovi.
Ketóza byla zjištěna u 83 % krav na druhé a vyšší laktaci, ze kterých mělo 9,5 % zvýšenou kondici před otelením, tedy 3,75 bodu a větší. Všechny hodnocené jalovice trpěly ketózou po otelení a 70 % z nich mělo zvýšenou kondici před otelením.
Struktura směsné krmné dávky měla největší odchylky podílu částic na horním sítě separátoru. Byl naměřen až 50 % podíl částic na sítě s velikostí ok 19 mm.
Průměr poměru T/B byl v celém stádě 1,12. Dojnice, kterým byl měřen BHB a následně byly sledovány v KU na první laktaci, měly v první KU průměrný podíl tuku a bílkoviny 1,09, což naznačuje, že prvotelky průměrně trpěly bachorovou acidózou na začátku laktace. Dojnice na druhé a vyšší laktaci měly v první. KU průměrně poměr tuku a bílkoviny 1,17.
Naměřené hodnoty: BCS a BHB; T/B a struktura TMR byly statisticky hodnoceny pomocí korelace. Nebyla však potvrzena závislost ani u jednoho produkčního onemocnění.
|
|
Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 - Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu
Talácko, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce je na téma Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu. V Literární části bylo vycházeno z publikací Prof. Ing. Jiřího Marečka, CSc. a Ing. Václava Hurycha, CSc.. V praktické části bylo postupováno podle Machovce a jeho výkladu inventarizace dřevin.
Dřeviny se nejprve musely zaměřit, k tomu z velké části posloužily podklady od bývalých studentů, kteří taktéž psali tuto bakalářskou práci. Posloužily také mapy změn v zastavěných plochách areálu. Byla provedena inventarizace nově vysazených dřevin a kontrola stavu stávajících dřevin a aktualizace údajů. Byla použita Machovcova metodika k provedení inventarizace dřevin. V této metodice jsou středem zájmu především tyto hodnoty, které musely být určeny u každé dřeviny: obvod kmene, výška dřeviny, šířka koruny, věk a sadovnická hodnota. Obvod kmene a věk nebyly určovány jen u listnatých keřů. U dřevin proběhlo určení rodu, druhu, případně kultivaru.
Data o jednotlivých dřevinách byly zaneseny do inventarizačních tabulek, přičemž dřevinám, které byly nově vysázeny, se přidělily nové inventarizační kódy. Na základě nově zaměřených dřevin byla aktualizována digitální mapa v programu AutoCAD ve verzi 2014. Průběžně při inventarizaci byly dřeviny též fotografovány a výsledek této práce je uveden na mapserver. Byly fotografovány též různé pohledy v areálu, aby bylo zřejmé, jak velký mají dřeviny vliv na celkový vzhled prostředí v různých ročních obdobích.
V několika částech areálu došlo od poslední inventarizace dřevin k poměrně velmi významným změnám z důvodu stavby nových výukových pavilonů a budov, proto bylo nutné provést důkladný průzkum těchto oblastí areálu, aby byla zachována aktuálnost mapy. Neméně důležité bylo i zjistit, k jakým změnám došlo v dřívějších výsadbách za dobu přibližně 4 let v oblasti dřevin v areálu univerzity.
Podle hodnot získaných vyplněním inventarizačních tabulek bylo zjištěno, že v areálu univerzity se nachází 4079 dřevin. Z toho 1234 tvoří listnaté stromy, nejpočetnější část, 2085 tvoří listnaté keře, jehličnaté stromy čítají 526 kusů a jehličnaté keře 234 exemplářů. Z listnatých je zde nejvíce zastoupen rod Acer a z jehličnanů je nejčastěji zastoupen rod Pinus. S tímto zastoupením flóry tvoří areál univerzity vhodné místo k trávení času poblíž vegetace. Sadovnická hodnota dřevin je zde nejčastěji hodnocena třetí třídou, což znamená, že vzhledem k stáří areálu má ale velmi bujnou a prosperující zeleň s vysokým potenciálem dalšího vývinu.
|
host ::
